Cesta do Cuzca přes Chinchero (3 762m)

Vstávání je ještě krutější než včera. Budík nás burcuje už před pátou. V jídelně je znovu celá skvadra z hostelu. Mají tady docela krutý denní režim. Zase se cpu houskami, že jsem Martinem nazván Amíkem, ze Salar Touru :-). Nechápu, že mě ještě pořád chutnají, když už je pojídáme přes dva týdny. Šupajdíme na nádraží. Všude se převalují nacucaná mračna mlhy a průběžně si ulevují od přebytečné vody. Dneska mají návštěvníci Machu docela smůlu. V 5:20 jsme už stepujeme u vlaku. Skoro načas vyjíždíme, ještě za tmy. Vagón není tak luxusní, jako na cestě sem a občerstvení se též nekoná. Ke všemu nefunguje osvětlení, tak pojedeme chvíli za tmy. Po pár minutách se už rozednívá, tak se můžu znovu kochat tím krásným okolím. Jen mě štve, že i při zpáteční cestě sedím zase na straně dál od řeky. Do Ollantaytamba přijíždíme po osmé. Docela makáme, abychom se z nádraží dostali co nejdříve. Informace nelhaly a před vlakáčem už čekají busy do Cuzca. Do autobusu lezu jako první a spokojeně si sedám. Busů je tu sice dost a taková tlačenice není, jak jsem očekával, ale je fakt, že si všichni turisti nesedli. Tři hodinky by se mě tedy stát nechtělo. Nejdřív jedeme stejnou cestou, až do Urubamby. Tady se odpojujeme od, pro řidiče, pohodlné, cesty Posvátným údolím a dlouhými tornátamy stoupáme a stoupáme, až se zase dostaneme na menší náhorní plošinu. Jedeme přes město Chinchero (3 762 m), takže návrat do výšin. Během cesty obchází autobus pohůnek a vybírá za jízdné 5S (36 Kč). Tak to je tedy obrovský rozdíl oproti tomu, co si účtuje peruánská železnice! Nyní můžeme spočítat nakolik nejmíň by vyšla návštěva Machu Picchu: Zpáteční bus Cuzco – Ollantaytambo 3$, vstup na ISIC 12$, zpáteční nejlevnější turistický vlak 60$ a dvakrát ubytování 6$. Takže suma sumárum 81 dolarů. Ani se nedivím těm dobrodruhům, co se vydali po kolejích pěšky. Bez platby toho vlaku je to však docela lidová atrakce. Poznámka: Podle map se jeví ještě jedna zajímavá možnost jak se tam dostat. Z Ollantaytamba jet místní dopravou přes sedlo (4 340m) do vesnice Santa Rosa, ležící na Urubambě a jít pěšky proti proudu řeky. Podle Google Earth tam cesta je, ale vzdušnou čarou to je přes 20km k Machu, takže makačka na celý den. Po víc jak dvou hodinkách cesty přijíždíme na kraj náhorní plošiny a pod námi v údolí se rozkládá Cuzco. Nejdříve jedeme opravdu chudými čtvrtěmi, kde je všude šíleného bahna. Docela hnus a večer bych se sem na vyhlídku nejspíš nevydával. Foťáček a i vyprazdňující se peněženka jsou mi zatím docela milé. Čím jsme níž, tím jsou domy výstavnější. Nakonec přijíždíme na veliké náměstí Plaza San Francisko a tam před stejnojmenným velkolepým kostelem končí naše cesta sociál busem.