pátek 28. října 2011
Zpet v Kathmandu
čtvrtek 27. října 2011
Sarangot a Gorkha
Po hodince koukani na kopce jdeme zpet a frcime na hotel, abysme zaplatili. Pak jeste prejezd na public busak, kde je notne zivo. Hory jsou videt odevsad a z mesta vypadaji nejak impozantneji nez pres udoli ze Sarangotu.
Bus jede hned a cesta docela odsejpa az tradicne po odboceni z hlavni silnice smer Gorkha nabirame kazdou chvili vesnicany kteri jedou jen kousek. Gorkha strasne vychvalovana v rough guide lezi pod hrebenem s paradnim vyhledem na manaslu, ktery i pres blizici sepoledne je krasne videt. Pruvodce v jedne veci nelhal - neni to vubec turisticka zastavka. Jede s nami jen jeden cestovatel a ani dalsi ve meste uz nepotkame. Hotelu je tu poskrovne a ten co vybirame - mustang primo na autobusaku splnuje swabikovitost na 110procent - ani nevim jestli jsem spal v necem horsim - souperi to s Haciendou v bolivii :-).
Nerozumne presne v poledne vyrazime po prudkym schodisti na hreben kde ma byt ten mistni kvost - pohadkovy hrad prvnich nepalskych kralu - na fotkach docela pekne, ale tak to tu vypadalo tak pred 30lety nez to obrostly stromy - stavbicka je stylu starych budov v kathmandskem udoli - ale jsou tu pouze dva domecky, jeden je z toho ale zajimava svatye venovana kali - takze kozicky bez hlav a vsude hodne krve.jo taky jsou vsude giga pavuciny a desitky obr pavouku, muze to tu hrde sutezit s okolim sydney. Jdeme po hrebeni dolu a hledame vyhlidku na zitrejsi vychodovku na manaslu ktera neni tak vysoko, dari se. Schazime dolu do centra a clovek by nejradsi z tehle kralovske diry zmizel ale ta zitrejsi vyhlidka na hory nas tu drzi tak vytrvame. pak hedame nejakou restauraci ale i t je dost slozite az v dle pruvodci v nejluxusnejsim hotelu - divna, zanedbana, oprejskana stavba - sme tu ocividne po tydnech prvni hosti - ale vari dobre - akorat v gorce nemaji gorkha beer ale je san miguel a navic gorkha pivovar neni v gorce ale nekde v chitwanu to jsou veci - pak uz do te nasi luxusni komurky - juan se tu nejspis trosku stiti a dva velky gekoni co nam tu lezu po strope mu taky nedodavaji :-)
středa 26. října 2011
Pokhara valley trecik podruhe
úterý 25. října 2011
Pokhara
Annapurna Trek
Dneska nas ceka dalsi pretezky. Sbihame poslednich 7km do tatopani, kde si davam steak breakfast a od mostu 1190m nas ceka celodenni stoupak - je trsku depresvini vylejzat vsecny metry co jsme vcera sesli. ze zacatku strasne vedro ale pak uz to jde - pekne vesnicky, malo turistu a po chvili i nadherne vyhledy na dauligiri. vystup je nekonecny. vcerejsk se projevuje a jsme trosku utahly. v 5 konecne dorazime do gorepani pasu 2900 kd je zmet lodgi, taky odtudje to uz kousek na slavny poon hill. Jsme ted ve velkem dilematu zda ech poslednich moznych dnu dame vic na pohodu nebo preci jen jeste zamakame a vyrazime smer annapurna bc - asi se rozhodneme az zitra podle kondice a nalady
Rano naprosty azuro, tak vyrazime v 6:15 s tim ze pujdeme co to jde. Nejde skoro nikdo protoze tuhle pasaz skoro vsichni turisti projizdi v busu nebo jeepe, protoze jakoze vede po silnici. ruch je sporadicky, asi jedo vozidlo za 15minut tak to vubec nevadi a par pasazi je fakt super. zvlaste kanon na konci dne. chceme dojit az do tatopani, abysme vcerejsi ztraceny den dohnali, ale zacinajici sero nas prinuti skoncit nas maratonsk pochod - 37km za den sem s krosnou jeste nesel i kdyz prevaze z kopce. ubytovavame se v lodgi pro mistni a je t fakt videt - pan nas ubytovava v simple room, nazev nelze - zvlast nekolikacenimetrove skviry na vsechny strany mluvi za vse. pak tam jso ale lozirungy i na verande, ktere zaplnuji lide z pozde veceniho busiku.
Tak uz sem chtel napsat ze Annapurna trek v rijnu je snad jediny misto na svete v horach kde je jen porad krasne, ale dnes rano je zamraceno, a na horach ocividne snezi. Pres reku mame 7tis Nilgri tak to je nazorny priklad.no skoda budeme tu cely den trcet - vsichni odjhizdeji busy do pokary ale nam se nejhak nechce to tu opustit a pockame do zitra, snad se vycasi, alespon si po 11dnech chozeni trosku oddachneme.
Hlavni je ze mame za sebou prusmyk, protoze se zda ze ted bude nejaky den nepruchodny.....
kolem obidku se vycasilo, teda jen nad udolim tak sme vyrazili na cca 3h prochazku do pekne tibetske vesnice kousek nad jomson, nasli sme tu nejaky zavodnovaci kanal tak sme podel nej trosku vyrazili do ho, zjsitit proc v nem nic netece, nakonec sme zjistili ze tam chybi udelat uz jen nejakou hraz...pak uz nas zahnalo lehci posnezeni. v noci jsou videt hvezdy tak nadeji zivime
Vyhledovka fajn ale smouhy se nejak zhlukuji a zda se ze dns bude asi nejhorsi pocasko. Do muktinahu uz vede silnice, jestli se tak ty polnacce da rikat takze tady uz dost turistu konci, my jeste pokracujeme dal - to je jasny :-). Ceka nas klesani jeste kilacek do udoli kali gandaki, pry nejhlubsiho udoli na svete. Ladacka krajina okolo a paradni vesnicka Kagbeni pod nami. Oteviraji se pohledy na dalsi hory ale dnes bude asi fakt podmracene. Casem se zveda v udoli povestny vitr tak koncime asi po dvaceti km v jomsonu, takovym mestecku strediskovym a pockame na zitra na lepsi pocasku. uz tu nejsou jen jeepy ale i regulerni busiky. Davama si nakonec nekolik chodu a mame pocit ze jsme dnes ani nic nedelali, nejak sme si zvykli na naslaplejsi tempicko
Již převedeno na GigaPlaces.com: Z Thorong Phedi doThorong High Campu a Přes průsmyk Thorong la
Rano stavame driv nez normalne uz v 6 chceme vyrazit abysme dali sedlo uz odtud. Juan je ale nejaky rozsekany je mu spatne, tak to vypada ze sotva dojdem do Thorung Phedi 4,5tis. Vyrazim tedy napred nechavam uz v totalne vyprazndenym BC krosnu a vracim se pro tu Juanovu. Ten se nakonec taky nejak doplizi. Menime plany. Juna ma nakazany odpocinek a ja se vyrazim podivat do High Campu.
Již převedeno na GigaPlaces.com: Výlet pod Syagang
a Vyhlídka nad Thorong High Campem
Rano nas ceka dalsi streka, chcem dojit az do thorung phedi pod zasadni prusmyk tohoto treku. Cesta zpet pres sutaky je nejaka pohodovejsi. Pak jdeme zkatkou pres Upper Kansar, chvili to vypada ze najit cestu bude trosku orisek ale drzime se stopy nejaky galusky a jdeme dobre na super ostroh nad udolim s paradnimi vyhledy na vsechny smery. Nejaky podnikavy holky tu maji stan a uvari nem nejaky dlabanec. To ze musime sejhit 300vyskovych dolu je jedina nevyhoda tehle zkratky. Utahany dochazime do Yak Kharky kde jsou nejaky bakery a pokracujeme dal, zjiostujeme ze dotahnout to do Thorung Pedi nedavame, jednak se vecerne zatahuje, pada zima, ale taky uz sme proste tuhy. Koncime v Ledaru 4200 a po chvili spadne par vlocek takze spravny rozhodnuti
Rano paradne, jak jinak, tak frcime smer Tilicho. Horni cesta je zavrena tak jdeme spodni ktera je taky trosku dangerous, krosime prudke sutove svahy a ricni dno dveste metro pod nami nabizi uzasnou skluzavku. Konecne to mame za sebou a prichazime do Tilicho BC 4150, kde se ubytovavame a jeste vyrazime k jezeru. Je to klikaticemi do svahu ale paradni vyhledy naprosto motivuji. Sme jako na dosah Gangapurny, velke bariere i dalsimu hrebenu ktery spada do jezera. Konecne sme tu, poprve v 5tis. Bohuzel uz 15:30 je pozde jezero primo sousedi s ledovci toho 6tis hrebenu a ten ho uz ted skoro cely stiny. Pada taky pekna kosa, teplota se blizi nule tak frcime zpet. Alespon je paradni zapadovka na gangapurne. Do kempu prichazime docela rozsekany a ztuhly jako posledni turisti.
Rano jsou nejaky mracna ale bud niz v udoli nebo vis, takze nam to ani nevadi. Jdeme do gompy nad emstem, kde prochazime obradem abysme meli stesti pri prechodu Thorung la. Nejdriv nam stary mnich da snurku kolem krku a pak i nejakou budhistickou knihu na hlavu. dostane donation a vsichni sme spokojeny. Pak vyrazime an druhou stranu udoli a davame dalsich 400vyskovych do druheho kopce na jezirkem s ledovce Gangapurny. Nakonec jeste davame trecik do vesnic Kansar 3700 odkud se vyrazi smer jezero Tilicho, docela narocny bocni vyletik. Je to tu dost opusteny ale hotylek nachazime v pohode. Potkavame i anglicany, kteri chteli taky na tu turu smer sedlo a rikali ze proto chodi s guidem protoze se vzdycky ztrati - no ztratili se i snim :-))
Zase stavame brzo abysme koukli na vychodovku. V podstate nas den zacina po 5 kdy se zvolna budime a kolem 7 vecerni zalizame spat,aby sme se zregenerovali - zbytek na nohach. Poprve se delaji na obloze nejake smouhy a z nich mraky, tak jdeme jen tak aklimatizacne do kopce a zjistujeme ze v 4,2tis mrakz konci a my mame himalajskou inverzi - parada. Nakonec se vyskrabame az do 4,5tis a kochame se. Nas cil ale nedavame, dosla voda - necekali sme ze nad mraky bude takovy vedro a litr vody na osobu na nekolikahodinovou turu neni mnoho. Mraky se navic rozpusitli a je zase paradne. Davame obidek v nasem hotylku a pokracujeme do Manangu. Po ceste jeste jedna super vesnice s tibetskymi domky a peknou gompou. V Managu 3500 je prekvapive hodne turistu a hotylky obsazeny, tak se chytame az v takovym svabiku. Susim si rucnik bohuzel kousek od kominu tak me nasmradl spalenyma jacincema. Taky vecer mame pocit ze je v cimre vic smradu s jacincu nez kysliku.
Vyhled na hory mame primo z domku, ostatni turisti musi pekne do kopecka. Vychodovka ale neni uplne super kvuli postaveni hory. Vyrazime horni cestou kudy hcodi vetsinou jen nezavisli turisti, cestovkari radsi hcodi spodem, kde je to jednodusi. Prichazime do prvni vesnicky - po radne davce klikatic - a pri snidani cekame na zbytek. Ty mezitim zmenili plany a chteji rovnou do Manangu, tak se def.trhame, protoze chceme projit i nejake bocni vyletiky a trosk use tu akliamtozovat. Z vesnicky tedy stoupame k chortenu, uz pres 4tis a uzivame si paradni vyhledy. Pote pokracujeme do vesnicky Ngaval 3700 kde se usidlujeme a jdeme jeste zdolat jeden vyhledovy kopec 4,2tis..to uz sme trosku znaveny ale alespon vidime kudy vede akliamtizacni cesta do sedla a vybirame si spis hrebenovku nad ni, ktera se jevi zajiamvejsi
Z kopce ani moc nesestupujeme takze ta vrchni cesta byla vlastne dost v pohode a po case se kochame prvnimi poradnymi vyhledy na Annapurnu2, ktera nas bude oblazovat jeste nekolik dnu. Koncime v Upper Pisangu 3300 ktery je ale plny turistu a uz se nam nechce klesat dolu do spodni casti bez vyhledu, tak kazdy hledame jak muzeme kam se vejdeme. My s juanem dopadame nejlepe zzeli se nas mnichovi a spime v rozestavenem domecku u gompy, parada.
sobota 8. října 2011
Potreti v Kathmandu
8smy jsou samo jak na potvoru dost pod mraky, ale par vrcholku co se nad ne tyci vidime. Kolem Kathmandu prelitame tradicni zelene kopce s ryzovimi policky. Tradicni dlouha fronta na viza lehce unavuje ale da se - hned prvni pohled na pasy odhaluji muj batuzek a i Gabca ho hned nachazi, pouze Juan je nejak bezradny. Snad se historie nebude opakovat. Strachame tam snad pul hodiny a furt nic, tak uz pomalu vzplnujeme formular na ztratu batohu, kdyz se nastesti objevuje - nejspis priletel az s jinym letadlem :-) no oddechli sme si. Tak jdem na taxiky - vim ze sme posledne usmlouvali 400R (100Kc) za jizdu do centra tak 800R od nahanecu nas nechavaji klidne. Nakonec se stejne i za tech 400R strhne pomalu bytka takze asi se da jit jeste nize :-)
Ubytovavame se v doporucenem hotelu Potalu, ale pak zjistujeme ze tu asi velky klid nebude, vedle je totiz diskarna. A zrovna ted kdyz pisu se tu skoro klepou zdi :-)
Vyrazime na klasickou prohlidku centra a uzivame si pohodoveho pocaska co tu panuje. jinak je to tu samy cech, tradicne. Zitra sme si dali kruteho budicka na 5:45 s casovym posunem vlastne 2:00 rano a zkusime odjet prvnim busem do Besi Saharu a trebas jeste neco i popojit......
pátek 7. října 2011
Pres Milano smer Indie
S Jetem letim poprve ale je to v podstate takova obdoba Air Indie. Veca dobra a pekne paliva a pak uz upadnuti do komatu, tak ani nechodim pro nasupy pivecka tiger :-)
sobota 27. srpna 2011
Víkend v Norsku
sobota 20. srpna 2011
Saykogel (3 360m) a Marzelkamm (3 147m)
sobota 9. července 2011
Pitztal - Hohe Geige (3 393m) + Lechtal
sobota 2. července 2011
Podkarpatská Rus
sobota 30. dubna 2011
Kalifornie II.
Nevada
Utah
Colorado
Arizona
Kalifornie I.
Cesta 2010/11 - AUSTRÁLIE, OCEÁNIE a SEVERNÍ AMERIKA (Den 178-255)
První zastávkou na cestě kolem světa byl mrakodrapový Hong Kong a kasínové Macao. Počasí v půlce února nebylo moc vlídné - až nečekaná zima a mlhy. Každopádně i tahle zastávka stála za to
Část dvacátá-šestá a sedmá: Nový Zéland (Sever a Jih)
Startujeme téměř jako většina na Severním ostrově a přes sopečné úkazy v okolí rotury a Tongaria se přesouváme na jih, kde nás hlavně uchvacuje překrásný Fiorland s milford Soundem a let vrtulníkem nad místníma velikánama
Část dvacátá-osmá: Fiji
Po krátké zastávce v Modrých horách u Sydney letíme na první zewlovací část a to na melanézskou Fiji. Pozdrav bula se nás tu drží až do konce. Užíváme si honeymoon na ostrůvku malolo odkud vyrážíme na plavby v kajaku
Část dvacátá-devátá: Cook Islands (Rarotonga)
Část třicátá-první: Francouzská Polynésie (Tahiti a Moorea)
Cesta 2010/11 - JIŽNÍ AMERIKA (Den 113-177)
Cestu do Jižní Ameriky jsem začal "menší" zajížďkou do Qataru s krátkou prohlídkou. Pak už jsem si mohl užívat pralesy, hory a super proměnlivé počasí Ohňové Země. Přes Magellanův průliv jsem přeplul do Jižní Patagonie a navštívil i pěknou kolonii tučňáků
Část osmnáctá: Jižní Patagonie
V jižní Patagonie jsem prošel tři nejznámější místa - Torres del Paine (výrazně na kratší dobu než jsem původně počítal), Perito Moreno (úžasný ledovec) a okolí hory Fitz Roy, kde panovalo opravdu krásné počasí a turistika se tak stala opravdu příjemnou.
Část devatenáctá: Severní Patagonie (jezerní oblast)
V Jezerní oblasti jsem se mohl kochat krásnými sopkami s bělostnou pokrývkou, pěknými jezery a lesy pravěkými Araukariemi. Nejhezčí tu byl však denní výšlap v okolí sopky Lanín, kde jsem nepotkal ani nohu. V argentýnským Bariloche jsem netradičně oslavil vánoce v židovské společnosti
Část dvacátá: Jižní Brazílie
Trošku jsem musel improvizovat a změnit itinerář, takže Silvestra jsem nakonec slavil už v Brazílii. Oslava byla opravdu velkolepá. Navštívil jsem tu i krásná místečka v Serra Gaucha a nakonec znovu i vodopády Iguazů, z druhé strany než před 5 lety. Bohužel flaška s nařízlým hrdlem mě utopila foťák v baťohu. Naštěstí alespoň karta přežila.
Část dvacátá-první: Paraguay a Severní Argentýna
Z Brazílie jsem pokračoval do pašeráckého Paraguaye, kde jsem strávil nějaký čas v dopravně divokým Asuniconu. Platí o něm to co o celém Paraguayi - není tu žádná velká atrakce ale má to tu atmosféru. Stavil jsem se ještě v Corrientesu u obr řeky Paraná a pak se vydal na dlouhou cestu přes Chaco do severní Argentýny. Odtud už s Lukášem pokračujeme směr bolívijská hranice
Část dvacátá-druhá: Bolívie volcanos tour
Po třetí jsem v Bolívii v jedné z nejzajímavějších zemí vůbec. Absolvujeme zde 6denní jeepovou výpravu po salarech, lagunách ale hlavně s výstupem na tři vulkány: Tunupa, Uturuncu (6 025m) /poprvé v 6tis/ a Licancabur (5 935m)
Část dvacátá-třetí: Atacamou do Santiága
Po oslavě v San Pedru míříme Atacamou do hornického Copiapa pozeptat se na výstup na Ojos, ale nakonec se rozhoduju tam nelozit, nejdřív by to chtělo trošku pohubnout a nabrat kondičku. Ty kopce v Bolce byli asi zatím maximum. Dávám si tedy radši odpočinek u moře v La Sereně a pak vyrážím směr Santiágo
Část dvacátá-čtvrtá: Přes Andy do Buenos Aires
Přes Andy přijíždím do vinařského města Mendoza, ktere není zas až tak zajímavé a nebýt výprav na Aconcaguu tak tam asi moc turistů nezavítá. Odtud jsem už vyrazil směr Buenos Aires, odkud jsem si udělal i jednodenní výlet do Urugvaye přes Rio la Plata
Cesta 2010/11 - STŘEDNÍ AMERIKA (Den 90-112)
Z Mexico City jsme vyrazili na "povinnou" návštěvu Teotihuacanu a pak na jih do Acapulca. Dál jsme pokračovali podél tichomořského pobřeží až do nejjižnějšího mexického města - Tapuchly
Část čtrnáctá: Guatemala
V guatemale jsme ztrávili několik pěkných dní u jezera Atitlán. Pak se přesunuli do skanzenové antiguy a odtud podnikli výlet na sopku Pacayu. Nakonec nás čekala krásná prohlídka ruin maýského města Tikal
Část patnáctá: Belize a Yucatán
Na Belize jsme bohužel neměli moc času, tak jsme podnikli pouze výlet na ostrov Cay Caulker s nepřekonatelným šnorchlováním. Odtud jsme vyrazili do Tulumu za odpočinkem na bílých karibských plážích.
Část šestnáctá: Východní Mexiko
Podívali jsme se do krásných ruin Palenque a prohlídli si krásné chiapské vodopády. Kvůli blokacím silnice zapatisty jsme museli vymyslet náhradní program a zpět se vraceli přes Villahermosu s olmeckýma hlavami, oblast Tuxlas, Veracruz a koloniální Pueblu
Cesta 2010/11 - AFRIKA (Den 60-89)
Cesta 2010/11 - ASIE (Den 1-59)
Po krátké neávštěvě Delhi a Zlatého chrámu v Amritsaru přejíždíme hranice do Pákistánu. Prohlížíme si Lahore a Islamabad. Odtud pak dlouhý přejezd přes noc po Karakorám Highway do Chilasu. Z několika možností treků pod Nanga Parbat si vybíráme Diamyr trek, kde si člověk za ty tři dny opravdu šlápne :-)
Část druhá: Baltistán
Přes zapadákovité městečko Gilgit a úchvatný kaňon Rondu přijíždíme do podhorského Skardu s krásným okolím a zde si čekání na vyřízení permitu zpestřujeme výletem na Deosaiské pláně
Část třetí: Gondogoro trek
Po delší cestě jeepem ze Skardu do Askole nás už čekaly nádherné horské výhledy na dlouhém putování přes ledovec Baltoro až po druhou nejvyšší horu světa K2. Odtud jsme překonali věhlasné sedlo Gondogoro (5 625m) /což byl nejvyšší bod asijské výpravy/ a sestoupili do vesničky Hushe.
Část čtvrtá: Hunza Valley
Ze Skardu jsme se pozvolně přesouvali na úplný sever Pákistánu do Hunza Valley. Po pár příjemných dnech v Karimabadu jsme přepluli přes gigantické závalové jezero do Passu a pak už zamířili přes Khunejrab pass do Číny
Část pátá: Západní Čína
Na kilometry určitě nejdelší etapa přes celou Západní Čínu s přestávkami v Turpanu a Dunghuangu do Golmudu a odtud do Lhasy vlakem Tibetem ze severu na jih
Část šestá: Tibet
V Tibetu jsme si zase po dlouhé době uvědomili jaké je to žít v nesvobodné zemi a opravdu jim to nezávidíme. Díky svázanému a nalinkovanému programu místní cestovky jsme se tu moc volně pohybovat nemohli, ale i tak byla návštěva tohoto kraje zážitkem.
Část sedmá: Nepálské podhůří
Přes Kathmandů se vydáváme do Pokhary, kde nám monzůmové počasí halí mraky Annapurny tak se vydáváme jen na krátký výlet himalájským podhůřím.
Část osmá: Indie (Uttarpradesh a Rajastan)
Útrpné monzůmové počasí nás provázelo poslední dny v Indii, ale i tak takhle poslední zastávka stála zato
pátek 29. dubna 2011
D255 - Konec cesty kolem světa
pátek 22. dubna 2011
D247 - Yosemity
sobota 16. dubna 2011
D241 - Black Canyon a Colorado Monument
středa 13. dubna 2011
D238 - Grand Canyon
čtvrtek 7. dubna 2011
D232 - Moorea
To Moorea je uplne jiny kafe - nadherne vnitrozemi, dokola jen 60km tak zitra vyrazim na kolo a pokusim se to i v tomhle vedru objet - pekne plaze, pohoda - proste o necem jinym
neděle 3. dubna 2011
D228 - Rangitoto a Motutapo Islands
Zitra uz presun na predposledni cast cesty kolem sveta - na Tahiti. Zas poletim pres datovou caru takze prieltim o den driv nez sem odstartoval :-)
sobota 2. dubna 2011
D227 - Zpet do Aucklandu
čtvrtek 31. března 2011
D225 - Sydney Fish market
středa 30. března 2011
D224 - NP Royal
úterý 29. března 2011
D223 - Parramata
Ja odpoledne vyrazim jeste na foto vypravu - takze se porad motam sem a tam kolem opery, mostu atd. Na smutek jeste kupuji lahev vinka v Mr. Liquer a prubezne utesuji zizen. Odpolko se opravdu vydarilo a predpoved na zitra je taky dobra tak snad NP Royal vyjde. Misto Lucky mam na pokoji nejakeho tamana strasne pokousanyho od stenic ktere ho pry pozlobili ve druhem kridle naseho hostelu. Na parana vsak nevypada jelikoz zalehava uz po devate, takze se snad taky v klidu vyspim
pondělí 28. března 2011
D222 - Sydeny a Bondi beach
neděle 27. března 2011
D221 - Zpet do Sydney
sobota 26. března 2011
D220 - Mesto kde klokani a kakaduove davaji dobrou noc
pátek 25. března 2011
D219 - Cesta do Canberry
čtvrtek 24. března 2011
D218 - Nejkratsi den myho zivota
neděle 20. března 2011
D214 - Muri IV.
čtvrtek 17. března 2011
D210 - Prelet na Rarotongu
Noc je prijemna do 4:50, kdy nam nejaky pomateny pohunek busi na dvere, ze hostel vypravuje free shuttle na letiste a jestli teda nechceme svezt. Jelikoz letime az v 10:20 tak jeho slechetnou nabidku nevyuzivame a pokousime se jeste trosku zaspat. V 8 vyrazime lovit taxika coz se dari behem chvile a za 10FD vyrazime. Pan se chce vyhnout prujezdu ranniho mestecka tak to bere obchvatem kde jsou bohuzel worky a dlouhe kolony takze to nejspis nebude o moc rychlejsi. Tak trosku si rikam kde se berou ty hordy aut v tomhle malym statecku. Jeste se nas, trosku indiskretne, pta zda jsme na honeymoonu nevytvorili fiji child :-)
Tentokrat letime s NZ aerolinkama tak to neni takova sranda jak s Air Pacific. Za 2,5hodiny poklidneho letu nad Pacifikem jsme zpatky v Aucklandu kde nas ceka neprijemne cekani 5hodin na spoj na Cookovy ostorvy, kam navic doletime az po pulnoci ale diky preletu datove cary zase ve ctvrtek, takze budu nit dva ctvrtky na blogu :-0 jeste sme se def nerozhodli jak to udelame ale asi to dospime na letisti pokud nas nejaky pohunci neuzenou, jelikoz raratonga ac nejvetsi z cookovych ostrovu ma jen 32km dokola, takze neni asi dalka se dostat na druhou stranu ostrova kde mame v planu zewlovat.....
Konecne se dockavame a zvedame kotvy. Posloucham muziku, popijim vinko, takze let probiha naprosto v pohode - prelitame datovou caru takze chvili mame znovu stredu :-). jako to je zmatek nad zmatek tady bydlet. Po pulnoci nam znovu zacina ctvrtek :-) a my pristavme na docela zmoklou Rarotongu
středa 16. března 2011
D209 - Natadola Beach
úterý 15. března 2011
D208 - Plavba zpet na Vita Levu a Levuka
Dnes sme jeste pdonikli puldenni vylet do mesta Levuka - kde nic podle pruvodce neni, ale i tak sledovani mistniho zivota a hlavne jizda busem ktery nema okna a v pripade deste se stahnou plachty stal zato.