D74 - Viktorinino jezero (Bukoba)

Cekali jsme ze tradicni patecni diskotekovy rej bude o neco vic mohutnejsi, takze duneni se ozyvalo az ze znacne dalky a dovolilo v klidu spat - po 4nas vsak zbudila nejaka rvacka na ulici. Rano sme na bus standu moc neuspeli a tak nas motorkari odvezli k taxikarum kde sme za slusnou cenu domluvili odvoz az na hranice, ktera je dost rusna se spoustou nakladaku.
docela me uz nudi stale vyplnovat karticky ktere nikdo stejne nechce tak jsem na tanzanske strane napsal do kolonky povolani zevloun :-) a samozrejme pan celnik ktery se ocividne dost nudil poprve v historii meho cestovani to zacal studovat a hned se ptal what is zevloun :-) tak jsem z toho udelal computer analyst :-) hrebem vsak bylo kdyz se zeptal Jirky - what is your job a on odpovedel - I am zevloun too :-)
U smeckaru menime jen 20USD abysme se dostali do Bukoby, protoze jejich kurzy nejsou moc gute. Tanzanie nas vita castecne vypalenou krajinou a destem, navic se mackame v marsutce totalne nabite lidmi a pytli vseho mozneho. Pan s kanystrem benga nam navic trosku smrdi pod nos. Po case mijime Kageru, pritok viktorinina jezera a zaroven nejdelsi zdrojnice Nilu. Tesne pred cilem projizdime pres male pohoricko a uz za slusnejsiho pocasi prijizdime do Bukoby. Na busaku nas mile prekvapuji ze zitra brzo jede bus primo az do Arushi ale jak dlouho to pry zavysi na stavu silnice pry den nebo dva :-) tak sme samy zvedavy, ale kili snad bez problemu podle planu stihneme. Ubytovavame se ve slusnem hotylku s velkou pivnici, tak asi vecer skocime na pivko kilimanjaro, Safari nebo Serengeti :-)
Vychazime na maly pruzkum mesta a po vlemi dobe i lhece oprasujeme Nemcinu, to kdyz se bavime s jednim starsym dedou ktery jeste pamatuje kolonialisty z Nemecka. Po navsteve buface kde poprve dostavama hranolky primo zadelane do amolety frcime k Viktorinine jezeru.
To vypada moc pekne - jak more, na konec nedohlednu, navic voda vypada dost ciste, tak nas to laka ke koupacce, ale nakonec tam narozdil od kluku nelezu, nemam sebou totiz pruvodce kde bych si overil ze tu neni tolik popularni bilharzie. Nakonec sem rad ze sem tma nelez, protoze to tu ma byt na dost castech pobrezi zamoreny. Ted sem jeste zasel za friserem na zastrihnuti hrivy a uz nas ceka jen zewling pred tim zitrejsim prejezdem

D73 - Jizni Ugandou od zapadu po vychod

Rano frcime taxikem po rozsekane stezce na Rwandskou hranici. Pan v ugandske oficine nam nastesti radi nejdrive se optat u Rwandanu nez nam da vystupni razitko a tam se bohuzel dozvidame ze jako jedina zeme v regionu nedava vizum na hranicich. Bohuzel sme ji v planu puvodne nemeli tak sme si to ani nejak zvlast nezjistovali predem. No co se da delat, pojedeme podle puvodniho planu. Vracime se zpet do Kisora a muzeme se kochat krasnym retezcem sopek po ceste - dnes je moc pekne pocasi, vcerejsi odpoledni bourka pekne procitila oblohu.
V Kisoru se rozhodujeme nakonec pokracovat az do Kabale tagem, protoze to vypada ze uz vsechny busy odjeli. Po ceste dva predjizdime tak se chystame jak si je v Kabale odchytneme. Po vystoupeni nas lakaji do prazdneho busu a delaji i hereckou etudu s nafejkovanym odjezdem, ale na to se uz nechytame. Pekne si cekame na busik a cpeme se na uplne posledni mista. Nase radost je trochu nalomena kdyz po hodine se nic nedeje - to uz zacinaji i cernosi nadavat. Nakonec se jeden z pohunku odvazi predstoupit pred lid, ze je neco z busem a budeme prestupovat. Pri presunu je docela tlacenice ale nakonec se vsichni sedaji nba stejna mista co meli predtim. Ceka nas docela dost km ktere jsou nejdrive zvlnenou krajinou a pak vyprahlejsi savanou na ktere je u jednoho jezerniho narodniho parku k videni i par stadecek zeber. Nakonec strhany vystupujeme v Masace odkud je to uz jen kousek na Tanzanske hranice kam se vydame zitra

D72 - Sopka Sabinyo (3 650) na trojmezi

Pres noc prsi, tak doufame ze se mistni stabilni opar trosku potrha a zitra na sopky bude pekne. Vstavani pred pul6 je fakt nechutne a navic ridic prijizdi stejne az v pul7. Razime cestou necestou do goriliho parku a tam stejne maji jeste zavreno a pak vse po africku dlouze trva.
konecne vyrazime v dobre sestave my 4 turiste + guidka vybavena kabelkou a bambusovou holi a hlavne dva typci s AK-47 tzn Kalasnikov jako ochranka opry proti divoke zveri.
Guidka nasazuju muj neoblibeny husi pochod mirnou rychlosti tak se pridavam k Bizovi ktery by zase rad kvaltoval aby mel tenhle kseftik uz za sebou - ani se mu nedivim pry to chodi 4x do tydne :-). Uz od oficiny narodniho parku (2 340m) je videt nas cil, rozeklana sopka Sabinyo , vypada dost impozantne nejvyssi z hor parku 4tisicova sopka ma vrchol v mracich /po cely den/ tak sme radi ze sme vybrali pochod na trojmezi. Dlouhou dobu kracime krovinatou/zalesnenou plani kde drive zemedelcili vesnicani nez byli po zalozeni parku presidleni. Pak uz je bamboo forest a nakonec takovej ten klasicky lisejnikovity, kde je vystup dost nekonecny nez konecne vylezeme na peak1. Od nej je uzasny vyhled jak do silene rokle opodal tak na vrcholvoy trojzubec porostly zeleni - fakt super vyhled. Odtud uz vidime do Rwandy a dal po hrebeni uz pujdeme po hranici. Cesta je dost casto zpevnena drevenymi zebricky po kterych se docela dobre stoupa ale klesani je trosku o hubicku. Bez nich by se to tu utopilo v erozi jak na Mount Keni. Po chvili jsme na peaku2 odkud delsi sestup do sedla a dlouhatansky zebrickovy vystup na peak3, coz je trojmezi. Nalevo je Rwanda obidlena podobne jak Uganda a napravo Congo kde neni ani zivacka. Jeste chvili pokracuji po hrebinku uz patrici Rwanda/Congo ale na o malinko vyssi peak4 uz cesta nevede tak tam ani nelezeme. Uzivame si s Bizem slunicko, ale za 15min co prijdou ostatni uz tu jen profukuje a litaji mraky, takze vrcholovka je uz dost mlzna. Sestup dolu je nekonecny ale Biz si pochvaluje ze sme dobra skupina ze sme to dali za 7 hodin. Po cesta jeste obr zizala, mravenci stehujici kralovny, pak dalsi co me pokousali kdyz sem si odpocival na kmeni a halvne zajimave plody ktere sou pry alkoholicke tak je chodi trhat opicaci a asloni aby se trochu picli - takze dalsi vymluva pro notorika, kdyz muze i slon tak muzu taky :-)
v Kisoru akorat probiha trh tak sme se sli taky podivat a je fakt uzasne co tu jsou zensky schopny tahat na hlavach ale ani cykliste nezaostavaji - jako prevazet na kole gauc nebo drevenou postel sem snad jinde nevidel :-)
najednou je na trhu obrovsky hluk pry chytli zlodejicka a jdou ho lincovat, vidim akorat litat hole nad hlavami lidi, ale do jadra a mezi cumili radsi nejdu...zitra uz opoustime Ugandu a pokud vse vyjde tak jak ma pojedeme zkratkou pres zemi turisitcky (ne)zaslibenou - Rwandu

D71 - Lake Bunyonyi a CongoDR

Vubec se nam nechce vstavat, tak mimoradne vylizima z luzka az ve 8 - proste sme si udelali maly vikend hlavne kvuli tomu ze zitra se bude vstavat velmi brzo. Nakonec na vylet k jezeru Bunyonyi taky bereme tago, protoze by to bylo jinak logisticky dost neschudny.
Jezero ma byt nejkrasnejsi v Ugande a taky nejhlubsi pry az 900 metru. Lezi dost vysoko jen par metru pod 2tisici. Nejhezci na nem jsou spousty ostruvku takze panoramaticke vyhledy z okolnich kopcu stoji opravdu za to. Taxikar nas odvazi samozrejme k nejdrazsi lodgi kde chteji za hodinovou projizdku docela dost penez ale jeden ze zamestnancu nam pod rukou domolouva vyrazne levnejsi zajezd. Projizdka je fajn a delame i mensi turku ke kosteliku na jednom z ostruvku. kolem nas pluji mistni na starych kanoich. zensky makaji na okolnich terasovitych poli a chlapy nevidno tak jen spekulujeme kde tak muzou zevlovat. Tato zahada se po chvili vyresi kdyz po plavbe vyrazime do zatuchle hospudky na mistni specialitu - bananove pivko. Panove tu debatuji u poradnych tuplaku. S pivem to nema nic spolecneho je to takovy spis kvasak, ktery zacne lehce chutnat az na nekolikate napiti.
Pak uz vyrazime na dalsi cestu a bereme to zkratkou kolem jezera coz je opravdu super cesta a na par mistech vyjizdime az na vrcholky kopcu s paradnimi vyhledy. Pak uz se napojujeme na novou asfaltku a zatim asi nejhezci cesta v Africe se dal krouti v kopcich. Mocne obdelane / zplundrovane kopce strida na chvilku i kus zachovaleho pralesa. bohuzel dal je uz cesta ve stavbe taks e to promenuje v lapani prachu. Samotne Kisoro, je taky docela dira ale hotylek je fajnovy. Po kratke obhlidce, zabookovani guida na zitra a obidku vyrazime na takovy spis fakultativni vylet na hranice s Demokratickou Republikou Congo.
Najimame si motorkare - dva stroje tak jedeme po trech a hura na hranice. Kuci to docela mazou a ze vsech stran pokrikuji deticky muzungu a mavaji - docela sranda. Hranice je takova trosku tejfni a pan s kverem nas usmernuje do ugandske oficiny kde se musime zeptat zdam muzeme "bez procedur" dal - je to v poho, tak mijime ugandskou zavoru a sme v jinem svete - to kdyz anglictina konci a congsti pohranicnici nas zdravi bonjour. sou pratelsky tak se snima fotime a pak hlavne u cedule Welcome to Congo. Pocit takoveho trosku "dobrodruzstvi" nam narusuje britska cestovka vracejici se z dvouhodinoveho vyletu a mezi nema je i clovek z Jicina no proste setkani rodaku na tom spravnem miste :-) dostavame se i za Congsou zavoru ale tam si nas uz panove predavaji z jednoho na druheho az koncime v kanclu u bosse, ktery vybira pasy, coz nas moc netesi. Jarda s nim trosku promlouva Francouzsky, takze musim uznat ze i tenhle jazyk se muze nekde hodit :-) a chtel by nam vydat viza ci co, coz se nam nechce, tak nam pasy nastesti vraci a vypousti. Tady by to chtelo guida ktery to tu lehce podmazne abysme se mohli zatoulat dal. U smeckare jeste menime prachy na pamatku tak mam super bankovu s lidmi tezici diamanty. Pak uz frcime zpet a lehce nas potrapi destik, ale itak to byla dobra akcicka, ktera nas bavila vice nez jezero rano.
Zitra nas ceka vstavani pred sestou a trek na sopku lezici presne na trojmezi. Snad pujdeme samy, protoze ostatni muzungove tu chodi hlavne na stopovani horskych goril, ale proste dat 500USD za pul dne na to jeste nemam :-)

D70 - NP Queen Elisabeth

Rano budik zas v pul 7 tak musim konstatovat ze muj "pracovni" den je porad delsi nez kdyz sem do prace chodil regulerne :-) Matatu uz stoji na kruhaci a pohunkove nas tam odvadeji ze je to nejrychlejsi a nejkonfortnejsi matatu snad v cele africe - samozrejme nas tam cpou po chvili 4 na 3 sedadla a pak se bojej policajtu, protoze je to zakazany. Jedeme 74km do Kasese celym podhurim Ruwenzori. Ze silnice sou akorat videt zemedelci vyrabovane kopce, zasnezene stity sou schovane za oparem. Tak trochu si rikam ze platit tady ty nekrestansky penize za traky po mistnich kopeckach je lepsi blbnout nekde v himalajich :-)
V Kasese nejsme ani par minut, sme hned napohunkovany do matuta smerujiciho nasim smerem. Pry nas dovezou az jadra parku. Krajina se razantne meni a je tu zase vyprahla savana jak u Masai Mary. Sem tam uz pobihaji i nejaka zvirata
Cernosi docela protestuji kdyz nas ridic sjizdi na prasandu. Nastesti revolta nestaci uplne vypuknout protoze u brany nas vysazuje a prestupujeme do normlaniho taxiku. Jedeme po hrebinku nad Kazinga kanalem, nasim dnesnim cilem a jsme prekvapeny ze je to siroky jak Orinoko. Pod slovem kanal jsme si predstavovali neco o neco min impozantniho. Prilehly poloostrov Mweya odkud se vyplouva do kanalu je sam o sobe dost osidlen zvirectvem a je tu i dost luxusni lodge. V informacnim centru nam rikaji ze lod pojede az za 4h, tak jedeme do lodge kde platime jen o 3USD navic a jedeme hned a jen my coz je fajn.
Nase treti safari je zas super a zas jiny. Preplouvame kanal a sledujeme spousty impozantnich hrochu. Na brehu je i sem tam kostra protoze samci bojuji o samice fakt na zivot a na smrt. Taky je tu neuveritelne buvolu a par krokousu. Raj je to i pro ornitologi, ptacich druhu je tu nespocet. Panem ptactva je tu pekny belohlavy orel. Plavba trva dve hodky a stoji opravdu za to. Navic na konci vidime i slona jak se osvezuje bahynkem.
Nakonec se domlouvame s taxikarem ze snim budeme pokracovat dalsich 200km protoze sme v dost velkym casovym presu a matatuem bysme to dnes nestihli
Po ceste se zastavujeme jeste u pekneho kanonu kam se chodi na simpanze, my jdeme ale jen na vyhlidku. Ve krovi u cest je zamaskovany velky slon tak jsme radi ze tu nejdeme pesky :-). Dal stoupame nad savanu a frcime obr cajovy a pak bananovymi plantazemi. Chceme vyuzit ze mame taxi tak jeste nachazim na mape nejake horke prameny tak tam jeste zajizdime - je narvany vesnicany, babky do pul tela. Moc nekoukaji nadsene, ale kdyz tam taky vlezeme tak nalada povoluje.
Pak uz frcime nonstop do Kibale, prasneho mestecka, pry nejvyse polozeneho v Ugande, ale jeste sem to tady nemeril gps tak nemuzu potvrdit...

D69 - NP Semuliki

Rano mame stesti hned na dodavku a ani nemusime cekat. Cesta je bez asfaltu a line se peknym severnim podhurim Ruwenzori, ktere nakonec prejizdime prusmykem a klesame do nizinych rovin reky Semliki ktera se krouti pralesem a dela prirozenou hranici Conga a Ugandy. Po ceste je stavba silnice kterou ridi Cinani - sou uz fakt vsude :-)
Stavime hned u HQ parku kde to moc nezije a cekame na ouradu az otevre boudu a pak i na guida.
Mame v planu jit RedHead Monkey trail ktera ma vest pralesem az k te hranicni rece, ale guid nam to vymlouva pry je to ted nemozny kvuli zatopenym casti lesa. Samozrejme mu neverime ani slovo, bohuzel kazdy tady vypravy jen to co se mu hodi, ale casem mu musime dat za pravdu. Vyrazime tedy jen na zakladni cestu na gejziry. Hned zkraje pralesa me nejak zahadne spadne velkej mravenec na hlavu a pokouse me. Tak si vzpominam na slova jednoho znameho at se neenchame v Semliki sezrat :-). Les jinak pekny, ani moc komaru, jen pavouku vsude spousta - takze pro milovniky lahudka. Les je jinak taky vyhlasenej spoustou opic a ty tu fakt docela casto poskakuji. Cerno bili a dalsi druhy. Gejziry jsou vlastne jen mista kde to docela bubla a nechaji se tam varit vajicka ve vode. Zkousime jeste jednu stezku ale vody a bahna je tam pozehnane takze na pohorky uz je to moc, guid v holinach je samo v pohode.
Celkove to stalo docela za to, proste prales :-). Nechce se nam cekat na dodavku zpet tak se vydavame po "silnici" zpatky do sedla. Zakruty pribyvaji a pohled na Congo je cim dal lepsi, jen to vedro a dusno nas pekne unavuje. Preci jen sme tu zatim zvykli na velmi prijemnych 25 stupnu a suchy vzduch, proste pocasi ktere sme vubec necekali. Taky je tu vsechno relativne vysoko, to Semliki ma 600m nad morem a je to pry jedno z nejnize polozenych mist Ugandy. Dodavky jezdi jen opacanym smerem tak doufame ze tech 55km nebude muset davat pesky. Nastesti tesne pred prusmykem stopujeme jeep s nejakou sajbou a ty nas odvazeji az do Fort Portalu, takze super, zatim nejlepsi jizda v Africe a navic zadarmo :-)
V Portalu jeste litame po bankach chceme neco vybrat z bankomatu ale moc se nedari, nakonec asi 5 se s nasima visama kamaradi a dela z nas temer milionare :-)
Casu mame jeste chvili tak vyrazime taxikem na kraterove jezero kus za mestem. Neni to zas az takova slava ale blbnou tam opice, hlavne kockodani, tak tam spis jen tak lelkujeme. Na vecu zas do ulicky u naseho hotelu kde se smazi vsechno mozne.
Zitra vyrazime do dalsiho parku na hrochy :-)

D68 - Prejezd do Fort Portalu

Noc byla oproti patecni diskotekove velmi klidna a v 7 se vubec nechtelo vstavat. Ve chvilce sme prosli centrum Kampaly, kde v podstate nic moc zajimaveho neni. Nejaky cas jsme ztravili v peknem ovoco-zeleninovem marketu kde se k nam pridal clovicek tvrdici ze je "market guide" :-) nakonec se obchodnici zas malem porvali kvuli tomu kde si koupime ananas....
Pred hotelem najimame motorkare a nechavame se odvezt na busak, kde se strhava s prehledem nejvetsi bitva pohunku o nase 4 duse - nakonec davame prednost jednem pred armadou v zelenych habitech coz pohunci hodnoti obrovskym potleskem. Ukazuje se ze to byla chyba. Zelenaci odchytavaji daleko vic lidi a do hodky jejich bus odjizdi a nam se pak chodi vysmivat. Nakonec trcime pres dve hodiny nez se vydavame na cestu ve stejny cas s dalsim busem zelenaku.
Po te co se vymotame z Kampaly a hlavne s dlouheho useku stavby silnice kde je kazdych 50 metru nechutny retarder slape nas ridic na pedal a 320km do Fort Portalu davame za 5 hodin. Krajina kolem silnice je takova opustenejsi, druhotny les s chatrcema a pokusne projekty zalesneni jehlicnany. Pred Portalem pribyvaji obrovske cajove plantaze. Docela bylo celou dobu na co koukat. Hotylek mame trosku tejfnejsi, poprve bez vlastniho zachudku ale pani nas alespon ujistila ze je u nich bezpecne ze maji zbrane :-) coz je asi pravda protoze pred kazdym dulezitejsim barakem jsou panove s kverama - holt Democratic Republic of Congo je uz za humny.
Dneskem skoncil konecne presunove obodobi a od zitrka zacneme zase vymetavat narodni parky.

D67 - Prejezd do Kampaly

Diskoteka otrasa domem a je videt ze se tu radi bavi, nejak zazracne pri tom dokazu spat ale obcas me DJ samozrejme probudi, v 6 je konec tak si ticho uzivame hodinku do "budicku". Pak uz spechame na seradiste dodavek (matatus) protoze nas dnes ceka dlouhy prejezd. Docela brzo neco jede a kupodivu az pry na hranice. Pokracujeme stejnou krajinou jako vcera - pekne cajem pokryte kopce. Pak uz klesame k jezeru Viktoria do Kisumu, rodiste Obamovi babrdle. Tady nas ceka nakonec presun do jine dodavky ale uz nic navic neplatime. Akorat ma pohunek pakistanske moresy, takze na kazde 3 sedacky pripadnou 4 poctivi obcane, takze se trosku mackame, ale uz sem zvyklej.
Na hranic se nas ujima smeckar, kterej je fakt dobrej herec tak mu skaceme lehce na spek :-) Celou dobu nam vyklada at nemenime od vekslaku ze dostaneme jen papiry a pockame si na office forexu coz je nejvetsi smenarna v africe, tak se nam to zda rozumny - nakonec nas odvede do stanku s hadrama kde jsou dve podezrely existence a ze je to pry "afrcian forex" :-) no nakonec nachazime western union kde to preci jen menime s vetsi jistotou i kdyz to trva dlouho. Zkousime i mistni bankomat a Jardovi zere kartu, tak chvili sedi jako oukropek, ale do pulhodky sem dorzi chlap co ji vylovi. prechod hranic jinak naprosto v poho, tanzanci ani nelepi vizum jen razitko ale zato za 50USD. Funguje tu dobre cyklo taxi. Pan ma na drzaku nejaky molitan a uz taxikari. Je jich tu fakt plno. Stanoviste dodavek je lehce dal ale nakonec ho nachazime a tentokrat uz ma kazdy sve sedadlo. Na prvni pohled to tu vzpada chudsi - takove chatrce kde jeste misto vlniteho plechu jsou nejake dosky. Vzpada to ale pekne. V Jinji prejizdime Nil, ale nevypada zas az tak moc drsne. Kilaky se vlecou pomalu a do Kampaly prijizdiem uz za tmy. Navic je cela nejaka zacpana tak to pekne dlouho trva nez nas vysadi nekde u busaku. Nastesti hned vedle je hotel tak nic enresime. Kazdopadne lidi sou tu takovy o dost chladnejsi, dost se mraci a bavit se chce jen nekdo. Na veceri davame super fast food, cela velka ryba s hranolkama jen asi za 60kc.

D66 - Masai Mara

Noc ve stanu byla super, naprosty klid, tak se nechce tak casne vubec vstavat. Po snidani uz startujeme nas safari vuz a jede jen pul km k brane parku. Sme docela nateseny co dnes uvidime a jestli to bude srovnatelny se vcerejskem u jezera Nakuru.
Cela Masai Mara je lehce zvlnita krajina v tuto chvili docela vyprahla. Travicka pekne zluta. Prvni zajimava zastavka je u mrtvoly pakone kterou trhaji supove a dva zucastneni druhy se docela postuchuji. Safari auta zatim docela rozprostrena jsou najednou seskupeny takze asi nejaka zajimavost tak se tam taky vsichni sjizdeji. A je to tak - rodinka lvu tu rozporcovala zebru. Po chvili odchazeji kralove tvorstva a nechavaji lvicata dojist zbytky. Ty docela dlouho zapasi se zebri nohou. Po vynadivani krizujeme park dale a vidime stada zeber, pakonu, gazel - pak i nejaky tvory navic co jsme vcera nevideli - buvolce modreho, obrovske antilopy losi. Taky vetsi pocet pstrosu. Zazitkem je potkani obrovskeho migrujiciho stada pakonu o poctu nekolik tisic kusu. Stale nam vsak chybi sloni. Uz se vracime a Stanley rika ze zvirata uz sou zalezly kdyz tu najednou vydime obrovskou skupinu slonu o poctu asi 55kusu jak si to bezi krajinou. Tak je taky chvili nahanime. Pak uz jen par ziraf a nazdar ;-) super, ale ten pul den byl tak akorat. 3dny tu krizovat jak dela spousta lidi by bylo asi dost unavne...
Stanlejovi se zda ze neco skripe v aute, tak razime do prilehleho prasneho mestecka za opravarem ktery rozdela celou predni napravu tak mame dost casu na zewling a foceni okoli. Nakonec se dostaneme do krizku s fejkovym masajem ktery chce za guiding mestem nejaky obolus. Tak mu nakonec dam medvidky v mini baleni a rikam mu ze sou v hodnote 50silingu, tak chvili premysli a pak pozaduje 50 silinku misto medvidku :-) nic nedostava tak odchazi. Pak se dame do reci s pravym masajem, kterym nam vypravy i neco o jejich zivote. Manzelka stoji cca 10 malych kravek v prepoctu asi za 25tis...ale tu prvni plati rodice :-) na dalsi si uz musi usetrit sam a max je pry 8 :-). Jinak je pry ted dobre obdobi je tu spoustu pakonu tak lvi neutoci na kravky
Po oprave frcime zpet a zas si prohlizime masajske vesnicky a tyhle zajime honaky s ostepy ci holemi v rukou. Patricne rozklepany dorazime do Naroku, kde se loucime ze Stanleyem. Jeste nam dohodi vozitko do Kisi. Zas tu chodi panove s CD a zpivaji nam song jambo jambo tak litujeme ze to nakonec nekupujeme protoze nam docela utkvi v pameti.
Po chvili opustime vyprahle plane mari a stoupame do vlhkych kopecku kde postupne pribyvaji cajove plantaze. Zmena az neuveritelna. V Kisi podle LP nema nic byt ale je tam tedy super zivot tak se musime docela prosirat lidmi co nas zdravi a ruzne se bavi. Bydlime v pofidernim hotylku v obrovske stavbe kus od busaku. Taky tu maji night club coz nas ma varovat zvlast kdyz je patek.