D173 - Buenos prochazky

Sem rad ze me rano nic neodjizdi, takze vstavam v klidu bez nervu. Jako prvni jdu okouknout zastavky busu 86, coz ma byt nejlevnejsi varianta jizdy na letiste ale i nejdelsi pry az 2hodiny, ale co zitra budu mit casu fakt habadej. Je to skoro az u kongresu takze pekna dalka - to se s krosnou na psoledni chvili pekne projdu. U kongresu je uplny houmlesaku raj a docela zas lituju ze nemuzu udelat nejaky vypeceny dokumenty. Zvlast typek celej v takove kare s odpadky jen nohy couhajici do vzduchu me uchvatil. Pak si delam jeste zachazku na hrbitov reckoleta - Evitu cilene nehledam ale davy me ji stejne ukazou jak posledne. Zbytek dne jen tak obachazim tam kde se me libilo a jeste si pripomenout nejaky mistecka ktery sem predtim vybechal, jak trebas hrob San Martina nejvetsiho argentynskyho hrdiny - v podstate je asi 20 nazvu ulic ktery jsou v kazdym argentynskym meste a San Martin je na prednim miste, ten nechybi fakt nikde. Premyslel sem jestli tedy budu za asketu ale nakonec ne, vymenil sem par zaloznich eur a vecer vyrazim na rozluckovy snez co snis :-))))
Tohle asi bude poseldni zprava z Jizni Ameriky. Zitra pred pulnoci odlet pres cele pozitri. Prilet do kataru je totiz taky pred pulnoci. Pak takovej uz trosku zbytecnej den v Barcelone a v utery sem uz doma jak na koni :-)

D171 - Buenos Aires

Rano jsou k videni cedule na Buenos s jeste vic jak 200kilacky tak to fakt nakonec bude tech avizovanych 14hodin jizdy. Stavime v nejakym pajzliku, kde je pry snidane od spoelcnosti gratis, coz je fajn. Pak uz jen jizda takovou anonymni krajinou v rovinach kolem Buenos se zastavkou v Lujanu - coz je pry nejvic posvatny mesto v cele Argentyne. Zajimavosti je docela velka katedrala, ktera je hned kousek od busaku takze takovy mensi vyhlidkovy bonus k jizde.

Pak uz se prodirame kilometry betonovou jungli, vetsinou ve vysi druhych pater baraku. Nakonec se ukazuje ze ten nas prijezd okolo pul11 je docela dobry, protoze uz nejsou zadny zacpy a na Retiro tentorkat prijizdime na cas a v klidku. Sem rad ze sem si uz s predstihem zaridil ubytko a jdu na jisto. Na to ze jsem to vybiral aby to bylo co nejbliz k autobusaku, tak se to s krosnou pekne daleko. Po ubytovani vyrazim na prvni. Nejdriv mirim do pristavu, do terminalu buqebusu koupit listky na zitrejsi vylet do urugvaye. Tentokrat je tu naprosty klidek, ne jak chaos pred lety - mozna zase dobra denni doba - a kupuju to naprosto v pohode. Kvuliva usetreni beru nejlevnejsi jizdenky na courak co jede tech 50km pres La Platu 3hodiny. Dal prochazim asi nej cast Buenos - opravene doky. Je to tu moc pekny. Odtud jdu az do ¨lehce¨nebezpecne Bocy - podivat se do ulicky Caminito. Je to tu fotogenicky ale jinak to je takovy trosku umely fejcik pro turisty, kterych je tu asi milion. Teda vsichnio busem, peso jich tu moc neni. Fotbalovy stanek Bocy Juniors je taky nejaky osirely - asi maji taky letni prestavku. Pak uz zpet pres San Telmo zpatky do centra. Uz jsem docela utaplej ale vecer jeste vyrazim projit pesi zony a podivat se po nejakym snez co snis :-) nachazim jeden super, s obrovskym vyberem a na cesky pomery fakt levnym. Sem tu dokud me krece v zaludku nevyprovodi pryc :-)))
Vecer je prisernej, jednak se s tim plnym mechem uplne samo o sobe nespi navic je na cimre neskutecny vedro ktery prekonava snad i indicke paraky + tady nejak nefunguje vetrak. Jako tresnickou na dortu je kolumbijec co ob dvacet minut az do pozdniho rano chodi neco strachat a svitit na cimru. Takze ani ctverak me nezachranuje :-)

D170 - Mendoza

Rano me nedela problem triskat dverma a sustit igelitkama ale zidi jsou nejaky zmozeny tak se nezda ze bych je moc budil :-) Vcera sem ziskal mapicku s doporucenyma prochazkama po Mendoze, tak se vydavam hned zkraje na tu nejvzdalenejsi na Cerro Gloria lezici v pekne nakreslenem parku. Bohuzel park je fakt hustej, je v nem hlavne spousta asfaltek s docela silnou dopravou a spoustou ruznych staveb ne moc oku lahodici. Proste jeden z nejhorsich parku co jsme kdy videl. U kopce je jeste zoo tak si muzu pres plot prohlidnout expozici jelenovitych. Rikam si ze na kopci v tomhle paraku v prave poledne asi bude naprosty klid ale pote co vylezu cestou pro pesi zjistuju ze skoro cely vrcholek zabira parkoviste :-). Jinak vyhled docela v pohode - pekne posledni vyspy and na jedne strane a nedozirna rovina na druhe. Mendoza se v zeleni uplne straci ze by clovek skoro nerekl ze se tu skryva milionove mesto. Samotny pamatnik je pekny. Na zpatek jdu k dalsi atrakci parku - jezrika, kde je to preci jen trosku parkovitejsi, ale i tak me prijde ze ve vedeljsich ulicich mendozy je vetsi klid od dopravniho ruchu. Docela vyschlej me zaujima obedove menu jednoho buface - 2x super pancho /hot dog/ + litrovy lahvac mistniho pivka andes - dobra volba. Dal pokracuji po doporucenym okruhu, ale v podstate tu nic neni, tak to skrecuju. Mendoza je v podstate opravdu jen vychodisko do hor - na aconcaguu, tupungato nebo cordeon - byt zde neni zas az takova vyhra. Ted si jdu koupit lahvace a na hostlu asi pohnu s krabickou vinka at se me vecer dobre do bueons jede :-).
V podvecer se zase pekne stahuji mracna a po ceste mame vyhledy na spousty blesku jak si to krizuji na obzoru nad horami. Vedle me si sedl zas nejaky porizek, ktery ale behem sekundy vytuhavama a ani ho nezbudi kdyz mu v kuse 5minut zvoni mobil a ja snim tresu jak o zivot. Pak se probudi, zdesi se, bere si tasku a vystupuje nekde v pustine - coz me docela i tesi. Zda se me ze je nejak moc zastavek a cesta moc neodsejpa...

D169 - Cesta do Mendozy

Mam zas trosku neklidny spani abych se rano vubec vzbudil, ale je to na pohodu. Metrem sem na terminalu za chvili akorat trosku mensi zradou je ze se zastavka jmenuje univerzita. asi tam taky nekde je. Odjezd se opozduje o 20minut protoze se ceka na nejakou dementni rodinku. Ridice mame nastesti liboveho. Za mestem je na dalnici pekna zacpa a on to ruzne objizdi pres zastavbu rodinejch domku atd, takze predjizdime dost busu. Cesta do pasu je moc pekna, rad si ji po 5letech zopakovavam. Zajimave je sledovat jak se koleje vedle zase o neco vic zdestruovali, hlavne zavaly. Tady uz vlacek asi nikdy nepojede. Uzivam si milion zatacek pred tunelem a sem furt napjatej kdy vykoukne na onech par sekund aconcagua, protoze si uz presne nepamatuju kde je to misto. Nakonec ji nepromeskavam i kdyz tentokrat je docela dost v mracich. Vyhled je v podstate jen par set metru pred celnici. Kupodivu to tu docela rychle odsejpa, ze si rikam ze to nakonec bude rekord ale pak nas zase dostava byrokraticky simel, kdyz uz vsichni lidi maji razitko davno v pase a cekame v buse na parkingu na posledni razidlo na papir za celej bus. a toto trva skoro hodinu, fakt je nakopat :-). Sjezd mezi pustyma horama pekny ale pocasi sem cim dal kazi a asi na vyssich kopcich pekne snezi. Najednou tu mame rovinu a uz sme v Mendoze. Na busaku spousta pohunku co nabizeji hostely za pakatel - tak to ma byt :-) jeste rovnou kupuju jizdenku na zitrejsi noc do Buenos a pak bohuzel sedam na lep dedkovi kterej nabizi hostel hned u terminalu, kterej sem mel v podstate taky vyhlidlej, ale to jsem netusil ze pokoj je pro 12lidi a zase to sou samy zidi, tzn. bordel v noci bude jistej. Je tu hrozny vedro dusno, ale mesto jinak pusobi docela prijemne i kdyz uz na prvni pohled tu moc k videni neni. Obchazim hlavni namesti s velkou fontanou a blizke okoli. Nachazim i oficinu bookujici nocklehy po cele argentyne. Nakonec si tu zajednavam ubytko az do odletu za slusnou cenu a hlavne v cimre jen pro ctyri. Vecer jeste kupuju gigantickou hosuku skoro o velikosti chlebu s rizkem a asi kilem majonezi, ale dobry. Vecer je samozrejme binec v jednu i ve tri rano, takze noc ne uplne klidna.

D153 - Cachi a Salta

Po 12 hodinach, presne na minut dle jizdniho radu, jsem v 6 dorazil do Salty. Obchazim busak a ptamsekdy co jede do Cachi a pry uz v 7 a pak az odpoledne. Tak doufam ze sem vcera kluci dosli, zjistili to a dorazi, abysme neztratili pul den. Nikdo nikdetak sem cim dal vic nervoznejsi. Tesne pred sedmou se nastesti pririti lukas splavenej jak pes takze narychlo kupujeme listky a jeste prestupujememezi busy protoze vestejny cas jedou dva od stejne spolecnosti. Nakonecmamekrosny vjednom ajedeme v druhym. Dlouho semotame mezi mestecky ve velkeym urodnym udoli pak uzstoupame peknym bocnim kanonem obrostlym hojnou zelenou vegetaci - skoro jakpralesyu nekde v brazilii. Pak uz se ukazuji barevne hory a pekne hrebeny. V pulce cesty je ofiko zastavka nasnisani, kterou nepohrdame. Dale jsou nekonecne klikatice do kopce, dost super.Na jednom vyhledu nam dokonce ridicstavi na mirador. Prejizdime paso 3300metru ajsme v narodnim parku Cardones, kdeje to hlavne o kaktusech kolemsilnice - uplne lesy. Uz jen chvili klesamedo urodneho udoli vnitru altiplana a jsme tu. Po4,5 hodkach. Zjistujeme na busaku ze nasim planovanym smerem do San Antonia dela Cobres po rute40 se kterou sem mel cest uz v patagonii nic verejnyho nejezdi ze pouze ze salty - takze kupujeme listek na odpoledne zpet a rozhodujeeme se uz zitra odjedeme do bolky. Mestecko/vesnicka pekna ale na ty 3h az az. Ve stinku na hlavnim namesti si davam obrovsky rizek, oio zavin domova apivko apak jdemenagiga cemeterio na menism kopecku u mesta. Obr hrobky jsou stridany nuznymi krizky beze jmena. Lukas je ze slunce po chvili unaven i lehce obarven napink tak jde zpatky na dalsi cervezku, ja jeste vyrazim na maly kopecek ze ktereho je uzasny - ladackhy vyhled na zelenou oazku tahnouci se z hor. Docela me mrzi zejsem od lukyho nepujcil fotak a neudelalalespon jeden snimek. Cesta zpetje uz docela unavna. Navicseudelali mraky a mlha takze ridicjede po zakrutachy docela po slepu. Pak uz jenkoupitlistky na zitra do La Quiacy a nekde se ubytovat. Po ceste nas posiluji panchove /parek v rohliku asi s desti zalivkama/. Nakoneckoncimevlevnym hospedache. Vecer sme tuhy jakpsy

D152 - Corrientes a Resistencie

Mozna i diky klime sem se fakt dobre vyspal, idealni pred dnesni noci v buse...Nikam se nezenu a navic zjistuji ze ten spravny bus do Corrientesu me jede primo pod okny, parada. Je to docela dalka na mhd tak 15-20km mezi mesty, tak jizdenka za 11kc potesi. Po ceste jsou nejake mokriny se spoustou volavek ale nejlepsi je prejezd gigantickeho mostu pres reku Parana. Je to pekne do kopce, asi kvuliva lodim tak ridic dvakrat podrazuje abysme ten most vubec vyjeli :-) pak uz se necham vysadit a delam si prochazku po nabrezi. Jsou tu plazicky a lidi se koupaji. Voda navic vypada docela ciste, cekal jsem vetsi kalnost. Nabrezi vypada tka napul vybydlene. Proste jednou se to postaviloi, bylo to pekny a pak uz na tom hlodal jen zub casu. Navic je to tu nejspis idealni po vecerech na mensi ci vetsi potrebu. Nachazim tu i turisticky informace tak dostavam mapicky a ruzny typy - na karneval a jednu docela zajimavou prirodni oblast. Jeste prochazim vlastni mesto, kde me vic nez poskrovne pamatky zaujima spousta zaslaplejch a pobyhajicich svabiku - tolik sem jich tedy jeste nikde nevidel. Postupne me zacina ubijet vedro tak du jeste pozevlit na nabrezi, kde si rika ze jedina vyhoda toho ze sem bez fotaku je ze si to prohlizim v klidu a furt tu nepobiham a nevymejslim jak a co pofotit, ani ty smouhy na obloze me nevadi :-) jinak delam pokusy a ve stinu je 36stupnu a na slunci 50 :-)) pak uz frcim zpet. Na hlavnim namesti v Res kupuju supr hamburgra a po nakupech se jdu ochladit na net. Opoustim ho ale rychleji nez mam puvodne v planu protoze to vypada na bourku. Do hotelu prichazim uz za prvnich kapek. Pak me kazdej radi neco jinyho ale nakonec preci jen nachazim tu linku na busak - vcera sem se totizx ani nepodival na cislo. Na busak uz za slusneho slejvaku a ted tu zevluju - tlupy psu se tu potuluji jak pred 5 lety...jo jeste jedna poznamka k Res a Asuncionu - ty pekny busy co tu tenkrat jezdily jsou uz ve vysluzbe, jezdej tu sice stale rachotiny ale uz holt o generaci novejsi - takze pravidlo jezdi ted, pak to bude cim dal horsi plati na plne care.

D141 - Z Buenos necekane az do Brazilie...

Samozrejme ze deticky vstavaji nejdrive, ale nejak uz zacinam byt imunni. Krajina se pres noc zmenila, z puste pampy je sice stale nekonecna plan ale takova cela obdelana, asi se neni cemu divit ze je v celem tom sirem okoli buenos tolik lidi, kdyz se tu asi necha normalne zit. Prekvapuje me ukazatel Buenos jen 80km, to to museli pres noc fakt neskutecne hnat. Samozrejme ze se postup vyrazne spomaluje cim se blizime mestu. Pak navic stavime a vyhazujeme lidi coz u jedne pani zabira skoro deset minut protoze ma milion baglu a nejak se vsechny nedari dlouho nalezt. Pak je nejaky vetsi nadrazi ale mame jet az na retiro, to znamena pres cele mesto. Pohunek ale optimisticky prohlasuje ze to bude uz jen 15-20, tak se cela buranska rodinka zveda a ceka v ulicce, coz se nakonec natahuje na vic jak hodinu a musim se jim trochu smat. Konecne zacinam poznavat i stara mista, akorat tu za tech 5let pribyly dalsi vezaky. Konecne sme na retiru coz je mega busak. Nakonec cesta trvala i tak "jen" 22h misto avizovanych 24. Pak uz se snazim obejit okynka co nabizeji Urugvay ale jsem docela nemile prekvapen kdyz vsude maji vyprodano az do 3.1. Jeste je moznost jet lodi ale po tom zmatku tenkrat se me tam ani nechce a vymyslim si alternativni program ze jeste dnes zkusim vyjet smer Porto Alegre a ten Urugvay pripadne necham az na konec kdyz bude cas a volno. Jdu tedy ke staremu znamemu nenapadnemu okynku Plumy odkud to jede uz za dve hodinky a navic coz je pdostatny tam maji misto. Takze ten spoj z pred5 lety stale ma stejny cas, akorat ze me dnes bude cekat "jen" 19 hodin do Porta Alegre misto tech silenych 35. Na obidek vyrazim ven, protoze se me nechce kupovat predrazena comida na busaku a narazim na super stanek s hamburgrama kde se chlapici fakt nezastavi, nakonec si musim pridat. Navic opodal je ulicka barevnych domku ktera se postupne meni ve favelku, tak mam v planu az se sem zas za par tydnu vratim vyrazit na foto akci, jen tak nalehko :-). Pluma nastesti neni plna, tak si zabiram dvojak az uplne na konci kterej ma jedinou vyhodu spojenou s nevyhodou ze je kousek od zachudku. Z kraje jedeme deltou spousty rek a pak je cim dal zemedelstejsi oblast tak obcas i vytuhnu nebo se ucim spaninu i kdyz ji ted v podstate potrebovat nejaky cas nebudu. Chlapci nevypadaji ze by extra spechali, stavime v nejakym bufaci na pulhodky tak davam alespon cervezku. Pred hranicemi nastupujou typci cambiari, tak u nich menim neco pro zacatek, tentokrat s predvypocitanym kurzem a je to jeste lepsi nez sem myslel za 100arg 42brazilskych. Na hrancicih jsme tedy jak tenkrat az po 11 a vse pris starem - zmatky, cokly...ale nakonec je to vyrazne kratsi. Pak zase garaz a jeste v pul1 zastavka na gablik v podniku snez co snis, puvodne do toho ani jit nechci, ale kdyz vidim jak se vsichni cpou jak o zivot aby to vyuzili kdyz maji na to jen pulhodiny tak se taky pridavam. Neni nic lepsiho nez snist na noc hromadu gulase a jinych mas :-)

D140 - Cerro Otto (1 405m) a jizda do Buenos Aires

To ze se probudim a je nadherne, kdyz akorat odjizdim, me vubec neprekvapuje, ale jelikoz sem vcera vytuhnul pekne brzo a dnes se probudil uz v 7, tak mam jeste nejaky cas na vyhlidku...Kvaltuju po Bariloche a samo ze nic poradne neni videt - takze kdyz vidim ceduli 5km na teleferico na Cerro Otto tak slapu do pedalu a mazu po avenide pioneeros, coz je v podstate hlavni silnice nad Bariloche. Po ceste me predjedou dva busy tak si rikam ze sem mel radsi nekde pockat a dojet tam kdyz me tlaci cas. Ale preci jen je tenhle vylçet spichlej horkou jehlou. Taky doufam ze bude platit pravidlo ze pod lanovkou je vzdy nejaka pesinka. Konecne sem uricenej na miste a nic poradne neni videt tak se ptam na policejni stanici co je hned vedle a serzantka me ukazuje takove nenapadne kamino primo vzhuru. Prevyseni ma byt nejakych 400metru tak to snad nebude tak hrozny. Blby je ze je to strasne prasny, zvlast asi posledni 70 metru pod vrcholem to je peklo. Vyhledy me ale dostatecne odmenuji. Je to nadhera, skoda ze me cas tak tlaci tak se nemuzu kochat tak dlouho jak bych chtel ale i tak jsem na vrcholu dyl nez na Kili ktere me tedy stalo daleko vic sil. Kopce na vsechny strany jsou bez mracku akorat nad nejvysim, Tronadorem je jeden osamoceny. Akorat kdyz se vydavam na sestup startuje lanovka. Takze sem si ten bozsky klid na vrcholu uzil na posledni chvili. Sestup je tak uz na pul v behu a pak na spojku primo k jezeru, kde preci jen tech busu jezdi vice. Za 5minut je tu coz, je super. Pak uz jen rychle nakoupit zasoby na dlouho cestu a zabalit. Posledni problem je najit spravnou ulici ze ktere jezdi bus na terminal, bohuzel tu jeste neprisli na to, ze by k zastavkam mohli dat i trebas nejake ty cisla...
Poslednim prekvapenim v Bariloche je ze jedu busem od jiny spolecenosti nez sem si myslel, ale to je jedno - vsichnity dvoupatraky jsou tu stejny. Samozrejme ze si vedle me sedne nejvetsi tlustoska a navic pousti utrpne hity na mobilu...Tak jedem 1700km pred nama....
Cesta me prekvapuje jak je z kraje paradni, jedeme udolim reky Limay a fakt je to nadhera - nadherna voda, krasne oazky a kolem vyprahle skalni utvary. Tohle by fakt stalo za to projet pujcenym autem, ale jelo by se asi dost pomalu protoe by se furt stavelo na miradory. Je to asi obliobene misto i mezi mistnimi, protoze sem tam je zaparkovany auto, grilik, rybarina a zewling. Nejhezci misto se jemnuje amfiteatr a tam fakt lituju ze jsem neudelal cvak alespon pres okno, pak se tedy vyhecuju a par dokumentacnich udelam. Pak jsou obrovske prehrady a pustina. Uplne jine nez podkrkonosi na chilske strane :-) Prvni vetsi mesto je az Nequem asi po 400km, kde je hlavni avenida a na ni asi milion semaforu. Sem tam zavlazovaci kanal slouzicvi jako koupak pro mistni. Hura tlustoska vystupuje a sni cela banda. Raduju se vsak asi jen hodinku, protoze jako posledni nabirame dve buranky z 5detmi a nastava docela peklo. Deti delaj hroznej bordel a i pohunek je z nich docela za chvili opocenej a neni to jen tim ze furt neco roznasi....

D139 - Cerro Cathedral (2 388m)

Rano jsem jeste takovej celej dolamanej z vanocni pitky s zidackama, tak je asi nejlepsi misto vylehavani vyrazit na turku :-) stojim jako vcera ale busik50 co by mel jet mym smerem 50metru predemnou zahyba a frci jinou ulici. Ach jo. kdo vi jak to pojede kdyz sou dneska ty argentinsky vanoce. Pomalu jdu tim smerem a zjistuju ze je bus zaparklej hned za rohem a ridic si odbehnul nekam pro svacu, tak tam vlezu a vezu se jak cerny pasazer. Jedeme vrchni ulici a po chvili mijime odbocku na Cerro Otto, kam vede taky teleferico. Ja vsak pokracuji dale chci se podivat na Cerro Cathedral ktery je vyssi ale zase dale. Bus ma konecnou u jezera a nejsou tu zadne cedule tak sem zvedavej jak tam trefim. Ten muj planek kde je cela oblast na centimentru ctverecni neni nic moc. Navic sem ve vedlejsim udoli, protoze primo do toho lyzarskyho centra pod kopcem jede jinej bus. Ptam se dedy a ten me posila na sotolinovou cestu podel jezera. Vedou z ni odbocky do kopce tak se po jedne vydam protoze si rikam ze se ta silnicka bude kroutit a takhle si udelam peknou zkratku. Bohuzel se to neukaze jako stastne reseni, protoze po vydupani poradnyho krpalu cesticka konci v bambusovym hvozdu...no nic tak zpatky. Cesta se fakt krouti ale vzdy tak po kilaku a pul a psotupne se otviraji pohledy na jezero. Pocasko je lepsi nez vcera ale stale zadna velka slava. Mraky se drzi na vrcholcich hor. Konecne sem v pasu s peknym vyhledem a koukam jak to stredisko je obrovsky i kdyz vypada jak po vymreni. Cerro Cathedral neni zadna supr hora ale ja si ji chci vylizt hlavne kvuli vyhledu na ty ostruvky v jezere. Po chvili jsem ve stredisku a fakt tu neni ani ziva duse a to je skoro stejne velky jak spindl. Vybiram si cestu vedouci pod lanovkou - takze polska cesta kolma na vrstevnici jak vysita :-) je to makacka zvlast po tom vcerejsim flamiku. Navic me dochazi voda tak si zachazim k pramenu, kde sice tece cista voda ale prameni v takovym bahnitym svahu, tak mam v lahvi docela dost blata, nastesti se usazuje na dne - tak se to pit da, proste mineralka :-) konecne finalni vyslap a sem na vrcholku - teda ne na tom hlavnim ale na druhym konci hrebene. Nejak me to nemotivuje prejit celej hreben kdyz neni uplne super pocasko. I tak to byl slusny vyslap stredisko ma 1030m a tady to uz je hodne pres dva. Vyhled ale moc pekny i kdyz ten uplne klasickej je asi z toho Cerro Otto kdyz odtud vidim jak sou ty kopce postaveny. Behem vyslapu kontroluji busiky a zjistuju ze jedou co hodina tak dolu docela kvalutuju aby me neujel. Dari se, coz je fajn. V hostelu uz moje parta neni ale sou tam zse jini zidackove, coz me neprekvapuje :-) dneska uz relax, sem nejakej stahanej a zitra dloooooouhatanskej prejezd do Buenos Aires, cca 24hodin...takze bye bye jezerni oblast.....

D137 - Bariloche

Rano zjistuju ze vcerejskem nadherne pocasi skoncilo je nepekne zatazeno - docela se divim ze jsem na dnesek vcera planoval vylet kdyz je vlastne ctvrtek tzn. udela se hnusne - jak u nas sobota :-). Koukam na hodinky a on by za hodinu mel jet bus do Bariloche, tak letim na busak si zkusit prehodit listek, protoze dnes to vubec nema cenu tu byt, kdyz jsou sopky ve mracich. V oficine jsou ochotny a ani po me nechteji nejaky storno - vyslo na me uplne posledni msito v buse. Pan zase zapoli se zadanim nasi republiky a tak mu musim poradit ze jedine rep.Checa je kombinace co jejich komp sezere. Takze zase letim dolu pro krosnu a po ctvrty dokopce.
Frcim uz znamou cestou, dneska bez vyhledu, do Osrona, kde se bus zkompletuje a taky zasekne skoro na 45minut coz nejhure nesou dve duchodkyne a pekne si pohunka podavaji. Pak peknou cestou pres narodni park, jen 20minut u chilanu, pres sedlo a jsem v Argentyne. Rozesmejou me celnici co nam stemplujou pasy - jsou dva a obadva se jmenujou gonzales, tak nevim jak bych sepsal pripadnou stiznost :-) Vykysavame tu protoze typ co ma namatkove kontrolovat bagaz si odesel na obidek - takze nekolik busu ceka nez se pan naji skoro hodinu. Po prejeti hor se pocasi lepsi, holt ten srazkovy stin docela funguje. Nejak se me tady ta krajinka libi vice nez kdyz sem tu pred par dny poprve projizdel. Skoro az ve 4 jsme na busaku, kde si jdu hned koupit jizdenku do Buenos Aires na 26.12. Bus uz je i tak docela narvanej. Pak jeste na collectivo do centra, protoze terminal je asi 3km daleko. Je to bohuzel jak sem cekal, na rozdil od Chile kde se necha najit samostatna cimra za jeste rozumny peniz, tady proste single roomy jsou kolem 50USD tak jdu do hostelu na sestak za 45Pesos (200Kc), to budou teda vanoce...:-(.........prochazim to tu a je to tu desne turisticky na to ze tu v podstate nic moc k videni neni. Hlavni namesticko s jakoze starobylima drevenyma budovama a hned vedle toho obr ratejna - uzasny. Obcas spadne par kapek kdyz se pres hory dostane nejaky mrak, ale jinak docela pohodicka. Snad zitra bude lepe a nadelim si na stedry den nejaky pekny vyletik, kdyz uz to nemuzu oslavit s blizkyma.

D132 - Cesta do Valdivie II.

Pred sestou zacinam zvolna mzourat a je videtjak sme se posunuli na sever, jeste zadny velky svetlo neni. Krajina se pekne zmenila. Dost jehlicnanu, hory blizko silnice. Krasne pocasi, coz je super. Pozvolna se nasvecuji, docela pekna vychodovka. Za chvili je uz pred nami srdce argentinske jezerni je obrovske jezero hned vedlo tak nejak obycejne - nejsou totiz videt ty ostruvky jak z vyhlidky nad mestem, ktere tomu davaji atmosferu. Pak uz zase ohrana pisnicka - hranice, ale docela to jde. Pak nastava nejhezci cast teto cesty vyjezd do hranicniho prusmyku 1300 metru nad morem coz v teto oblasti je jeste dost vysoko, takze je kolem jeste docela dost snehu. jsou vyhledy na pekne hory, obcas vodopad, ale rikam si ze bec cestovky se asi do tohoto uzemi nikoho neni mozny jen tak lehce dostat. Pod horama jsou Chilani ale tenokrat jdou na rentgen jen maly batuzky protoze celej zavazadlak dole je zapecetenej od celniku uz od vcera, takze vystoupit s krosnou fakt nejde. Pri prohlidce interieru je uredne vynesena ma igeltika s basurou jelikoz obsahovala slupky od bananu :-). Trosku jsem premyslel o alternative zkusit si rict ridicovi at me pak nejak zastavi, jelikoz kolem silnice ma byt narodni park Puyehue a dole velke jezero, ale jedeme samymi hvozdy bambusu a jehlicnanu a kdyz uz je nejaky pekny prusek tak to je jen soukromy statek. Navic nemam mapu, tak rezignuju a premyslim ze si pripadne reknu az u jezera. Jezero me ale zas az tak neuchvacuje, kolem je takova plocha krajina jen na obzoru hreben And. Navic na koupani to neni, tak jedu az do me cilove stanice do Osorna. Cim vic se vzdalujeme od hor tim je krajina podobnejsi te nasi, jak nekde v podkrkonosi - takze urcite ne oskliva ale snad nejmin zajimava pro oko evropana co jsem v jizni americe videl. Konecne jsme v Osornu coz je, mozna sobotou, mesto hrabaku. Pulka mesta je pokryta igelitama na kterych jsou vystaveny hadry na prodej, krasa :-). Po 970km a 19hodinach prvni oficialni zastavka :-) to jsem snad jeste nezazil. Je akorat za 5 minut 11 tak si rikam ze by trebas mohlo neco je do Valdivie meho alternativniho programu. Hned vedle stoji bus, ktery tam jede a presne v 11, takze jen prehodit krosnu a muze se zvesela pokracovat :-) no uz je to jen kousek. Tentokrat je to ale vetsi courak, stavime tomu kdo si mavne, nadruhopu stranu frcime chvili i po dalnici (asfaltove :-).
Konecne jsme tu, pekne dlouho jedeme mestem a rikam si jak LP prisel nato ze je to jedno z nejmalebnejsich mest v Chile, kvuliva cemu sem sem vlastne jel :-). Snad to v centru bude o fous pohlednejsi. Prekvapuje me docela velikansky busak, uz sme preci jen v civilizaci, zadny trajekty, kousek od Santiaga /min jak 1000km/. Hned si kupuju jizdenku na zitra do Puconu odkud bych chtel zas podnikat nejaky vyslapy. Naproti busaku jsou dve hospedaje - jedno za 12tis a druhy za 7,5tis (300kc) a hezci, takze ho beru a uzivam si svou podkrovni komurku. Podel reky jdu do centra. Hne zkraje je asi nejzajimavejsi vec tady a to rybi a skeblovy trh, ktery je spestren lachtany, kteri tu zevluji a zerou zbytky ryb co tu porcuji rybari. Na nejlepsich mistech jsou stari obrovsky samci, ktery do toho pekne rvou. Je tu i spousta ptactva, ktera se jim prochazi i po hrbetech. Vrchol drzosti me prisel kormoran, ktery se vykadil starymu lachtanovi primo na nos :-) ale ten i presto zachoval naprosty klid - me by to mozna trosku vadilo :-) odtud vyplouvaji vyletni lodi /oficialni hlavni atrakce/ ale vystavene fotky me zas az tak nenavnadili i kdyz to zas az tak drahy neni - hodinova plavba od 3000pesaku. Kupuju skoro kilo tresni kdyz je to leto a hned davam coz ma pak na me k veceru neblahy vliv :-) na hlavnim namesti toho moc k videni, mimo tanecniku, neni, tak vyrazim mikrem do Neblie coz je pevnost uz usti reky do oceanu - je to docela daleko tak na pesaka to rozhodne neni. Pevnost je v pofidernim stavu tak obchazim jen miradori a dovnitr ani nejdu. Pak jeste pozevlovat na plaz a pozvolna se vracim zpet. Sem po te busove noci nejaky cely ospaly, tak sem rad ze me to zitra jede az v 9:40 takze si dam dalsi rekreacni nocleh. I ceny jsou tady vyrazne nizsi nez v patagonii takze si davam vybornyho losose v pajzliku kousek od trziste ktere je uz bez lidi ale lachtani tu furt polehvaji a trosku se i skadli a schazuji s vyhrivacich mist.

D131 - Cesta do Valdivie I.

Prvni odpocinkovy den skoro po trech tydnech je tady :-) asi se obcas vyplati kdyz bus nejede jak bysme chteli. Hrabu se s postele ne pred 7 jak obvykle ale az po 9, pozvolna balim a premyslim co tu jeste budu podnikat do te ctvrte odpoledni - nakonec se jdu podivat smer indianova hlava coz je skala nad rekou kousicek od mista kde bydlim - S trochou predstavovitosti to tak fakt vypada. Na druhe strane kanonu je kopec s anetenama tak vyrazim posilnici tim smerem, nemusela by to byt spatna vyhlidka, ale nakonec se me zda ze silnice vede nejak do nikam a vsude zas ohrady, tak to asi po 2kilackach otacim a jdu zpatky na dokoupit jeste nejaky zasoby do busu a pak na net trosku ten cas prozevlovat. Pocasi aprilovy,chvili slunicko chvili spadne par vlocek - divnej ¨konec cervna¨:-)
Po treti uz razim na busak a musim se zase smat tomu ze vcera nic mojim smerem nejelo a dnes ve stejny cas na stejne misto jedou dve spolecnosti. Bus je presne na pul obsazeny takze mam dvojsedadlakzacoz sem rad. Vyjizdime na cas a bus mam i panel s rychlosti abycestujici videli zda ridic nejede vic jak 100 tak se tesim ze konecne uvidim jak to vecer pali ale jako vzdy ho ridici stejne pochvili deaktivuji.
Hodinku jedeme na hranici, dle mapy na min pouzivany hranicni prechod a krajinka v odpoeldnim svetle vypada moc pekne. Cim vic se blizime Argentyne tak se to vic splostuje a zaltiplanuje. Tentokrat i u Chilanu cekame 45minut, nejak me to prejizdeni hranic prestava bavit a to me to zitra rano ceka na novo. Navic pak zacina sotolina a dva tupci v argentynsky celnici kteri to klepaji do pocitace neuveritelne dlouho. Celou dobu se me zda ze jeden zaucuje druheho ale nakonec se to prohodi, tak nevim. Pisou si narodnost checoslovaco pri vystupu tak sem rad ze to jejich systemu nevadi kdyz sem vstupoval pouze jako checo :-).
Konecne jedeme, celkvoe zase dve hodiny na oboustranacha to jsme tu jediny. Nechapu jak by to tu vypadalo kdyby tu byl nejaky provoz. Jedeme po sotolince jako sneci, 120kilaku na asfalt delame za 4hodiny tak sem fakt zvedavej jak to pres noc dohonej. Jeste nez zapadne par lagunek s plamenaky a vyfasovanej sendvic od pohunka ktery dokonce cisti hadrem vsechny okna. V 11 se zatahujou zaclony a de se do hajan :-)

D128 - Chile Chico

Sice v obrovske noclezarne jsou jen dve baby ale samo ze delaji rano bordel a asi hodinu bali bagl, takze v pul8 jsem def. probuzen a chci jen tak lehce projit okoli abych zjistil kam nas to vcera po tme vubec dovezli. Hned asi 200 metru od hostelu je odbocka na mirador tak si vyslapn kopec a zjistuju ze sousedni Chile Chico bude vyrazne zajiamvejsi nez Los Antigues, sice oba dva lezi u stejnyho, krasnyho jezera Buenos Aires ale Antigues na plani a u Chica jsou hory a ostruvky, tak si jdu pro bagl a mam v planu projit hranici pesky, protoze ukazatel Chile Chico 4km ve me nevzbuzuje obavy. Zbyli 4 ze vcerejska chteji nejak sehnat odvoz. U Argentincu sem tentokrat jen 5minut - super, trosku se divi memu caminandu :-) za chvili zjistim proc - ty 4km totiz nejsou do mesta ale jen na skutecnou hranici kousek pred mostem - kvuliva tomu mostu a rece je to obrovska zachazka - vzdusnou carou je to kousek. Odtud je to jeste k celnici Chilske tak 2km, tesne pred ni me dojedou ostatni, tak sem se trosku zbytecne zhuntoval :-) navic cast celniku strajkuje, tak cekame asi pul hoinu nez zacnou pracovat. Dal se vydame znovu peso protoze uz kazdou chvili to musi zacit, topoly sou coby dup, trosku me jen znejistuje cedulak 5km :-)) bohuzel je to tak centrum je az u skal pekne daleko, nastesti na posledni 2km stopuju nejakyho zednika - kazdopadne ten relaxacni den nezacal tak jak sem si uplne predstavoval :-) Mestecko je to ale prijemny s peknym okolim a nikde ani turistickanoha. Navic me odchytava pani ktera ma levnej hostel a hlavne mam cimru sam pro sebe. Po obidku se vydavam na mirador a pak podel pobrezi, coz je docela zajimava cesta s lezeckyma pasazema - prichazim na super plaz kde tak trosku prekvapuji nemeckeho batuzkare koupajiciho se na adama, je to fakt super tak taky naturalne zkousim vodu a je to fakt brutal kosa, ale jinak je tu nadhera. Z nemcem davam pokec a hodla tu stanovat, vubec je to takovej zevloun jede strasne pomalu, hodne na pohodu. Ja jeste pokracuji dal, a pak si rikam ze to doufam neskonci takovm tim takzvanym trubka trekem :-) same lozeni po skalkach a v keriskach, do toho obcas, casto duej vichr jak o zivota - proste vyslap vhodnejsi pro dva a vice lidi - ale jinak moc pekna divocina - nakonec davam mirador ze kteryho uvidim nejakou cestu tak se pak k ni deru a po ni se necha dostat az k mobilnim vezim s uzasnym vyhledem na tohle paradni jezero a hory v pozadi. Pri zpatecni ceste zjistuju ze jsem se nejak zahadne dostal na soukromy pozemek a musim jeste prelizat dvakrat vrata coz me zrovna dvakrat netesim - konecne sem na silnici ziv a zdrav kdyz nepocitam 3 male trzne rany, holt divocina :-))) zitra pojedu trajektem na druhou stranu jezera a dal na sever k dalsim narodnim parkum...koupil sem nejaky pivka tak jdu konecne relaxovat, dnes se to zatim moc nedarilo :-))

D127 - NP Glaciares - Miradory a cesta do Los Antigues

V noci je desna vichrice ze si rikam jestli to neodnese cely barak, ale uz je asi zvyklej a zustava stat na miste :-). Rano fuci stale desne ale pocasi zase krasny slunecny. To je skoro az neuveritelny. Vyrazim na miradory pred mestem a na par mistech fakt bojuji s vichrem aby me to neodfouklo takze si to neuzivam tak jak bych si predstavoval. Vyhlidky jinak paradni, jak klasicky na Fitze tak i na druhou stranu na plane a na jezero Viedma....Dalo by se tu podniknout jeste spousta tur ale chci se podivat taky jeste jinam a hlavne si trosku odpocinout :-)
Spousta lidi resi na netu co je lepsi jestli Torres del Paine nebo Fitz Roy, ale oboje jsou hodne pekny a i docela jiny. Teda Fitz ma mnoho vyhod: neplati se vstup versus 15000P (600Kc), necha se vyrazet primo z mesta narozdil draha doprava z Natales, atd...proste je levnej.
Jeste par postrehu, V torres samy Nemci tady zas Izraleci, v torres trosku starobinec tady vetsina mladych
a uz sem v patagonii videl asi 4 obytny vozy z Nemecka - tak to je ideal na duchod :-)

Ve 12 vyrazime na cestu, s predstihem sem kupoval listky protoze sem se bal ze to bude nabuseny kdyz to jezdi jen 3x do tydne ale opak je pravdou jede nas jen 10, takze by se potvrdilo ze fakt sjizdim z toho hlavniho gringo okruhu :-) celych 90km je furt videt fitz tak si muzu hlavu ukroutit...pak uz najizdime na legendarni carreteru40 a za chvili zacina sotolinka, tak se ptam druhyho ridice na jak dlouho tak me trosku uzemnuje ze na dalsich 300km..:-) jedeme silenou pustinou kde fakt nic neni, nazvy v mape jako Meseta del Muerte hovori za vse, dokonce na chvili mizi i plutky estancii....Jen obcas vykoukne andsky hreben a pak sem tam nejaka laguna...ale je videt ze se usilovne maka na asfaltu takze za par let to bude uz trosku rychlejsi presun - prvni vesnicka kde je vic jak 10 baraku a pumpa je snad po 400km, takze tady nakupujeme zasoby. Provoz veskery zadny. Clovek ma predstavu o patosce jen ty hory, jezera a ledovce ale v podstate 90procent je neskutecna pustina. Po 11 hodinach, o hodku drive jupi :-) prijizdime do Los Antigues, coz se jevi jako supr dira v topolove oaze. Nakonec nas vezou az do sprateleneho hostelu kousek od hranice tak uz tuzustavame i kdyz je to super pajzlik a kdybych nesetril s baterkou tak vyfotim luxusni umyvarky :-) jako tradicne padam za vlast a slibuju si e si konecne zitra dam nejaky relax den

D126 - NP Glaciares - Cerro Torre a dalsi streky

Pres noc strasne fuci, tak moc pekne pocasko neocekavam, ale nastesti to neni tak tragicky. Zjistuju to docela brzo, protoze novacek na cimre - Svycar, dela budicka uz kolem seste. Mraku je hodne ale trebas se to rozezene. Doboucham se do pekarny kde maji sice otviracku az v 7, ale uz se tam nekdo mota v pulu, takze dnes nebudu o hladu. Mirim k lagune Torre a je to vyrazne jednodusi cesta nez ta vcerejsi. Od te krizovatky kde jsem to vcera otacel je to necela hodinka, takze se fakt Fitz i Torre necha stihnout za den. Na konci cesty je pekna laguna, jak jinak nez s ledovcem a nad tim se cni ostra spice Torre. Cekam asi hodinu nez vyleze spicka z mraku a mezitim udelam asi deset stejnych fotek, coz me stve, podle jestli budu fotit stejnym tempem jak dosud tak na posledni 3tydny nebude stava, coz neni malo :-) nabijecka je totiz jedina vec co jsem zapomel :-) Premyslim co podniknout dal a nakonec se vydavam na takovy megalomansky kolo. Jdu krpal lesikem na nahorni plan pod Fitzem a rikam si ze sem vcera nemel rikat ze je super ze tim lesikem jen klesam :-). Dochazi me voda a nikde zadnej pramen, tak poo velmi dlouhe dobe cepuju s jezera, tak snad to bude patagonsky pure agua. Pocasi se mezitim neuveritelne vylepsuje, tak litam celej den jen ve triku - to je patagonska premiera, znovu si uzivam pohledy na Fitze a pak zase schazim s komercni pesiny na na mirador na ledovec Piedras Blankas, ktery je asi lepsi nez jak sem byl vcera u nej. Pak dlouha cesta lesikem s obcasnymi peknymi vyhledy. Potkavam tu husteho typka kterej kraci v plne polni ale ma mistou obou noh protezy. Zase si clovek uvedomi ze kdyz se chce da se toho vykonat fakt spousta. Pak uz prichazim na silnici sotolinku a ceka me hrozne km zpet do Chaltenu. Sou odtud pekne vyhledy na severni cast parku a na reku. Postupne se ale dostavam do monotoniho nekonecneho udoli vedouciho do chaltenu, tak me to po dvou kilometrovych rovinkach prestane bavit a rikan si ze jestli presne v 17:30 pojede auto tak ho stopnu a ono fakt jede a stavi :-) jedeme jeste 10minut a celou dobu se vydrzim spolecensky bavit :-)
sem pekne spalenej, to jsem necekal, zitra me jede bus ve 12 tak jestli budu schopnej po dnesku jeste chodit tak si udelam maly vylet na mirador....a pak uz Severni Patagonie :-)

D125 - NP Glaciares - Fitz Roy

v jednu rano jsem si zase uzil vyhody dormitoru kdyz prisly Zidovky z nejakeho flamu a delaly bordel :-) Trosku premitam jestli jsem neurazil horoboha kdyz sem psal do blogu ze uz sem Fitz Roye videl a aby nebylo hnusne. V 7 vyrazim ven a zjistuju ze horobuh asi neposlouchal protoze je nadherny azuro a nad Chaltenem jako koruna cni nasviceny Fitz a okoli. Tak hura jde se na turu smer laguna pod kopcem :-). Krajina je fakt krasna a kazdy, blizsi pohled na Fitze je cim dal vetsi - dokonce mimoradne nejdu sam zhruba ve stejny cas a tempem vyrazi i nejaky australan tak jdeme spolu a kecame. Je to docela zewlkir uz tri roky nebyl doma. Vzdy se nekde usadi a uci anglkictinu, jak lehke. Jde b keckach ale pak trosku upi protoze nastavaji i bahnitejsi useky a zda se ze vis bude i snih. Ja se asi po hodine prezouvam do svych backurek, ale doufam ze se ke keckam jeste vratim, teda nohy doufaji. Nikde zatim ani noha tak je to o to vic super protoze to je nejchozenejsi stezka v celem parku. Po chvili jsme uz u kempiku v lese, kde je trochu nasnezeno a odtud by se asi vychodovka stihnout dala a pak uz hodinovej krpal k lagune. Vyhled je fakt bombasticky a uz po3 za 4dny musim konstatovat ze je to jeden z nej vyhledu co jsem videl. O kus dal je jeste jedna laguna hned naproti ledovci odkud padaji co chvili laviny - tady se s australanem loucim protoze tu hodla sledovat ty laviny jeste alespon hodinu a me hodinova vrcholovka staci. Pri sestupu uz jdou proti docela davy ale oproti torres skoro nikdo. Asi 5vyletniku se me pta jak je to daleko a vystroj vetsiny je spis takova na vikendovou hospodu. Davam si jeste side trip k ledovci Piedras blankas hodinu dal po proudu vody a tam uz je lidi co by se dalo na prstech ruky spocitat. Poslednich asi 500 se preliza pres sutraky gigantickych rozmeru a cesta je uz takova dost volitelna. Ledovec pekny spada akorat do laguny ve ktery pluje par ker. Nakonec menim plany a dal uz nejdu protoze cesta je v mape znacena uz jako malo znacena tzn neznacena a samotnej bych se tu nerad nejak zamotal, protoze tim smerem ledovcove pole za Fitzem uz skoro nikdo nechodi. Jdu zpet a jelikoz je jeste dost casu tak si delam zachazku podle dalsich jezer a chvili i spekuluju s myslenkou dojit i pod Cerro Torre a spojit tak dva denni vylety do jednoho ale nakonec kolem pate prichazim na rozcesti a udelal se mezitim sedivak tak uz me to nemotivuje a frcim dolu - fascinuji me vyletnici duchodci kteri jeste kraceji nekam smer hory. Je fakt ze svetlo jhe az do deseti ale pocasi uz dnes lepsi nebudu. No uvidime zitra kdyztak si sem znovu dojdu i kdyz je fakt ze Cerro Torre vypada z dalky jak odvar Fitze i kdyz australan rikal ze to byl otaky super. Vyhladovelej schazim do mesta /jako mit na 11hodin tury jednoho brumika, musli, bebe a 5suchej toustu neni moc :-)/ a zapadam do prvni knajpy na gablik. Dneska asi padnu za vlast tak doufam ze se Zidovky taky dnes utahaly, protoze se zatim z naseho super maleho sestaku neodstehovaly

D124 - NP Glaciares - Perito Moreno

Noc probehla v klidu protoze me babka v noci nikoho noveho do pokojiku neinstalovala a francouzko korejka spala jak nemluvne a kupodivu ani nechrapala. Chvilku pred sedmou uz zvoni vozitko a tentokrat jsem jako prvni narade tak si vybiram konecne i nejake slusne mistecko. Do Argentiny nas pry pojede 9 tak neocekavam nejake delsi pojizdeni ale bohuzel v poslednim hotelu nenachazime dva pasazery a ridic kterej je od mpohledu dost nouma nejak nevi co ma delat furt nekam vola vysilackou a pojizdi sem a tam az jedna babka se svym synkem zacinaji byt pekne nevrly a kdyz konecne asi po 20minutach jedeme k cestovce tak vybihaji ven a davaji cocku nejakemu dedovi, asi majitelovi. Nastupuje nejaky parecek a muze se konecne vyrazit. Prvnich 50km se jede stejnou cestou jak na Torres a nastesti jak mame zpozdeni tak nezastavujeme u artesanie ale hned vedle kde je chilska celnice. Za chvili jsme hotovy a tady je to opacne, argentinou zacina sotolina. Po par km jsou argentinci kdy je tradicni nepochopitelna fronta tak muzu sledovat zajimavosti jako plny popelnik pod napisem no fumar :-) a mapa tehle provincie Santa Cruz kde je ve vysvetlivkach dokonce 6typu silnic ale jen jedna asfaltova - zbytek ruzne typy sotolinek - docela bych chtel zkusit posledni typ Natural :-) Konecne jedeme a zjistuju ze chlapik misto aby jel 60km po sotlince to radsi objede 150km po asfaltu takze to bude zase streka. Nastesti kilaky ubihaji jako zbesile v podstate tu neni zadna zastavba - v okoli nekonecne patagonske altiplano kde bych si obcas nebyl jistej jestli nejsme v Bolvii - lagunky s plamenakama, lamy a tak - ale je tu par rozdilu pstrosi v poctu hojnym a hlavne nekonecne ploty obrovskych estancii. Na to ze by tohle melo byt vyschly hlavne proto ze jsme ve srazkovym stinu And tak se tu dnes honi mraky jako zbesily a asi 40km pred Calafate projizdime brutalni snezno kroupovou bouri ze trosku ztracim nadeji ze dnes neco na ledovci bude k videni. Tak jsme tu v Calafate, prvnich 340km za nama - na busaku vykladame 5 lidi a my zbyvajici jedeme dal - jeste 80km - jeko predstava ze bych si to fakt koupil jako vylet s navratem tak asi padnu protoze jet na dve hodiny na ledovci celkem 840km a dvakrat pres hranici to je trosku silny salek kavy. Pocasi se lepsi a navic jedeme dost peknou krajinou podel lago Argentina obklopene horami ze vsech stran. Po chvili vykoukne super zaledneny masiv a ty hory nevypadaji ze maji tak kolem 2500, spis jak nejaky sedmitisicovky. Konecne sme na prvnim miradoru na ledovec a je to fakt parada - navic slunicko krasne sviti na nej a na cele okoli. Nase pruvodkyne, kterou jsme nabrali na busaku nam rika ze mame velikanske stesti protoze tu dost prsi a vetsina turistu vidi jen hranu ledovce. Doufam ze se nezatahne ale je to spis cim dal lepsi. Ledovec je naprosto uzasny, dech berouci - Vypina se 60 metru nad hladinu jezera a co chvili z nej spadne nejaka obr kra - vyletni parniky vypadaji proti nemu jak nejake bezvyznamne objekty. Mame tu 2hodiny rozchod a je to tak akorat na prochozeni vsech humpolackych vyhledovych chodniku a kochani se ze vsech stran a vysek. Fakt nadhera. Turistu jsou tady fakt kvanta, ale neni se co divit, jezdi sem kazda cestovka, jelikoz je to dost bez namahy, teda kdyz nepocitam ti stovky schodu mezi chodnicky.
Pri ceste zpet me chyta napad se tedy uplne dodelat ale prejet az do Chaltenu - protoze v Calafate se me moc nelibi - je to v podstate jen jedna hlavni ulice se suvenyry prelidnena turistama. Navic mimo vyletu k ledovcum tu nic moc k delani neni a jedinou vychazku k lagune s plamenaky si klidne odpustim kdyz sem videl z auta ze jich je tam asi jen tak stovka. Bus jede v 18:30 tak mam jeste necelou hodinku tak jdu na chvili do mesta ale fakt o nic neprichazim kdyz pojedu dal
Do chaltenu je to jeste asi 220km takze dnesek je dost silnicni. Ale cesta se nakonec stava perfektni - super nasviceny hreben And a vsude vyhledy na ruzne typy mraku a nakonec vyleze i Fitz Roy - uzasny masiv. Lidi propadaji silenstvi a furt chodi dopredu k ridicovi fotit pres okno. A ten se ukaze v dobrem svetle a stavi kousek pred chaltenem na super miradoru - kouri, takze mozna spojil prijemne s uzitecnym. Z autobusaku je tez krasne videt cely Fitz Roy i sousedni Cerro Torre tak si rikam ze jeste sem ani nezacal s trekingem a uz sem v podstate vse videl :-)
Jdu do nejblizsiho hostalu a zatim i nejlevnejsiho - usmlouvam cenu na 50pesaku za noc, kdyz tu budu tri noci ale zas je to bez snidane takze zas az tak vyhodny to neni. Cimra je navic dost malinka a prelidnena. Navic ma inteligentne vymyslene osvetleni - nad kazdou posteli je lampa, takze se sice dobre cte ale kdyz chce clovek spat a nekdo rozsviti tak to neni zrovna idealni, takze s prebytecneho prosteradla delam super kryt lampy a jen doufam ze to nechytne. Vecer padam grogy.

D118 - Pres Magallensuv pruliv

Casne rano me probouzi drsne svitici slunicko, coz je jak na potvoru, kdyz dnesek stravim temer cely v busiku. Tak vyrazim urychlene do pristavu konecne udelat fotku celeho mesta ale zjistuju ze slunicko sviti jen takovou mensi dirou v obloze a jinak je nad horami tradicni mela, tak se radsi vracim do hostelu notne posilit, na dlouhou cestu, bufetovou snidani a pak uz se zvolna presunuji k busu. Samozrejem ze si vedle me seda nejvetsi ferstek z celeho busu trosku pripominajiciho mistra Beana, takze ma nadeje na pohodlnou cestu vedle nejake male, krehke bytosti se bohuzel vytraceji. Zacatek cesty fakt stoji za to, prejizdime hory a tak si jeste naposled muzu vychutnat prirodu Ohnove zeme. Na vetsine kopcu snezi a zdaji se tedy vyrazne vetsi nez jejich vyska v mape 1000-1200 metru. Najednou prijedeme na krasnou vyhlidku na obrovske jezero hluboko pod nami a za nim se uz krajina postupne zecina menit a pocasi lepsit. Za chvili jsou uzm kolem nas jen nedozirne plane a nad nami se na blankytnym nebi prohaneji tisice beranku. K tomu vidime prvni lamy a taky spoustu pstrosu. Prijizdime k argentinske celnici a zde cekame hodinu a pul! a to tu neni zadny ruch a navic chlapy sesbirali pasy, takze sme ani prakticky nemuseli vylezt z busu. Ale temer kazdy vylez nejne kvuliva tomu aby se protahl ale konecne zazil proslaveny patagonsky vitr - opravdu silene fuci. Mame to zatim jako atrakci ale uz ted je jasne ze to velmi brzy prestane bavit. Konecne jedeme ale uz ne po asfaltu, Chile zacala stylove sotolinkou. Na chilske strane musime nejen s pasama ale i vytahat vsechny krosny a projet je rentgenem - ale itak to trva jen pul hodiny, tak fakt nevim co tam ty moulove argentinsky delali nebo spis nedelali. Po sotoline jedeme vic jak 120km ale i tak to ridic slusne vali az vsude kolem nas litaji kameny na vsechny strany. Docela je sranda sledovat lamy jak ladne preskakuji ohrady pro ovce. Kazdopadne je Ohnova zeme - zemi dvou tvari, hory divocina a nekonecne plane. Podle ukazetelu zjistuju ze nejdeme pres Porvenir o kterem se zminuje LP ale velikanskou zajizdkou pres Puntu Delgadu, kde je ale Magallensuv pruliv nejuzsi. Prepocitavam teda vzdalenost a ma to byt dneska 610km, no potes. Prijizdime se a je tu neskutecna fronta - pry snad jeste dnes zadna lod nejela, protoze je rozboureny more, coz se az zas tak nezda. Tak mame furu casu na obhlidku okoli a boj s vetrem. Clovek ma cas i na premysleni, tak si rika jaky to tenkrat museli byt dobrodruzi kdyz vyrazili takhle do neznama pres celej ocean, fakt obdiv. Mr. Bean ma dalekohled a zjistuje ze se neco dalo do pohybu a je to fakt - zda se ze tu nebudeme nocovat. Busy troubi jak o zivot, tak se jdu taky nalodit, nerad bych tu zustal a rozjimal o Magallensovi pres noc :-) Vlastni pristav je takovej delanej na koleni. Proste beton vedouci do more tak sem zvedavej jak to bude vypadat, ale nakonec docela v pohode, jen pohunci musi podkladat busum drevem kola aby se nezlomili vejpul. Na vsech trajektech lidi musi z dopravnich prostredku, ale tady zas musi byt vevnitr, tak si rikam na tom svym psolednim ranku, ze jestli se vyklopime tak odtud uz asi nevylezu. Houpa to tedy pekne a vlny nam pekne skrapi skla, takze par nestastniku co vylezlo preci jen z osobaku ven pekne jeci kdyz dostanou necekane vydatnou sprchu. Konecne sme na druhe strane a po chvili vykladame lidi smerujici do Natalesu na jinej bus a konecne je trochu mista a bean se stehuje konecne pryc. Do Punta Arenas prijizdime po osme vecerni, takze po vic jak 12 hodinach. Docela dobrej vysledek, na ntu dalku kdyz si vezmu ze vic jak 4 jsme prostali. Vyrazim po hotylkach, ale vsude maji bud plno nebo draho tak se ubytovavam v jednom kde je to prijatelnejsi a i pekny. Docela sem rad ze mam zase cimru pro sebe. Vecer konecne davam i nejaky pivecko, takze trosku smivam prach z cest. Jediny co me stve ze cestovky uz maji zavreno tak vylet budu muset nejak na last moment sehnat az zitra. Nez se vyhrabu tak je skoro zase pulnoc

D117 - NP Tierra del Fuego

Rano nechavam vse podstatne v lockeru a vyrazim na osmou, jak me vcera poradila babka z oficiny prodavajici kistky na bus, na schromazdiste turistickych busiku do narodniho parku. Neni tu ani noha, coz me prekvapuje. Nakonec prijede jeden bus ale ridic me oznami ze busy vyjizdi az v devet. Tak nejak psontam v pristavu a pak se jeste navic tradicne jeste objizdi mesto pro lidi co si koupili listek v cestovkach. Kousek za U mizi asfalt a po sotolince si to mirime do parku. Lidi postupne vystupuji ja jedu skoro az na konecnou - kousek od konce silnice cislo3. Pocasi sice nic moc ale k tehle krajine se to docela i hodi. Prochazim pralesy, pak jsou k videni i bobri hraze. Kluci tedy udelali v lese pekne skody, ale jsou bohuzel zalezly. Pobiha tu spoustu kraliku a vidim i lehce zkrotlou lisku chodici na dobroty ale po zkusenostech s damanem radsi nechavam par metrovou vzdalenost. Pote dochazim ke konci silnice3 - coz je vlastne konec panamericany - ukazatel Aljaska 18000km mluvi za vse, moc se tu ale nezdrzuju protoze sem zajizdi davy duchodcu ve velkych busech. Pak chvili zevluju na kormoranich ostrovech kde je to super - drsna krajina, jezirka, ostruvky okolo hory - navic se vycasilo. fakt je to tu moc pekne. Je super ze at ja jak je vzdycky je docela dlouho i to slunicko. Je tu pet zakladnich stezek a nejak sem si myslel ze vetsinu stihnu a uz je skoro tri a ja mam teprve ten jeden okruh. Jdu tedy jeste k jezeru Roca a od tama podel brehu na hranici s Chile, je to docela streka a cilem je v podstate jen cedule a takova zelezna konstrukce - ale usek skalek v pralese je moc pekny. Tady vlastne zacina ta prava divocina, chilska ohnova zeme je dostupna jen lodi a jsou tam hory az 2500 co znamena v tehlech koncinach spoustu ledu atd....Uz docela uslaplej se vracim zpet. S tema scarpama zatim vic jak 30kilaku stejne neujdu...Nase cestovka jede az v 5:30, ale domluvim si jinou ktera me odvazi uz v 5. Nez to jede muzu se kochat desitkama dravcu co taky hledaji neco dobreho k snedku. Par lidi tady stanuji, takze kdybych mel taky stan tak bych tady taky jeste asi jeden pobyl. Stehuju se do hostelu vedle tentokrat na sestak, kde je prevaha ^udelanych^ americanek. Vecer pendluju dost casu v pristavu ale na bergach uz zase snezi tak nic...

D116 - Maraton na konec sveta 4 - Ushuaia

Spim blbe, nejak se podvedomne obavam ze by me chlapik nemusel zbudit a ja tu budu trcet. Takze v 5:20 sem uz na recepci, kde se dozvidam nepeknou novinu ze jsem si blbe seridil hodinky a ze je teprve 4:20, ach jo - to uz je snad posledni hrebicek do rakve :-) hodinku tedy jeste pospim a pak uz me vita taxikar ze vcerejska, ze nakonec nesel spat protoze mel jeste ryta a vezme me zase spatky. Kdybych nekde pretrpel tu noc na letisti udelal bych asi opravdu lip nez tenhle super vylet za 1800kc :-))

Po dalnici frcime zpet a rikam si ze v barackach hned vedle bych tedy bydlet fakt nechtel. Letim z noveho terminalu, kterej je castecne jeste ve stavbe, jinak je totiz letiste uz takove zasle. Je tu hrozna fronta, protoze se stoji snad na vsechny vnitrostatni linky v jedne rade. Nikdo ani poradne nevi kde konci jak se krouti a vladne tu jista nervozita. Nastesti pohunek pousti nejakou pani co ma asi urgent odlet a ja mu taky ukazuju letenku tak pousti i me i kdyz me to leti az za vic jak hodinu. Docela sem msi oddechl, protoze furt vyvolavaji nejaky senory a senority na last call

Sedim az v predposlednim ranku a letadlo je extra nahusteny, cela biznys trida zrusena a sedadla skompriovany vic nez obvykle - podle karty letadla by tu melo sedet asi o 16 lidi min nez je ve skutecnosti :-). Obcerstveni prachbidny nebo sem se moc zmlsal katarem :-)

Buenos Aires konecne vidim z vysky i za dne a je o nekolik radu min zajimave nez Sao - proste giganticka sit ulic na naproste placce a tak vypada i pampa v okoli, tak to jeste trochu dospavam.

Zajimavy to zacina byt az tesne pred koncem - mraky se trhaji a pod nami divocina - zasnezene hory, jezera - prelet Magallensova pruplavu a pak uz pristavame v pekne otocce na drahu sousedici primo s morem - fakt pristat o 10 metru vedle tak poprve taham plovaci vestu z pod sedadla :-)

Letistatko je malicke tak me prekvapuje ze tu maji prsty. Budova je pekna s pouzitim dreva. Zase cekam na bagl jako posledni az si rikam zda ho na posledni chvili neposlali trebas na druhou stranu Argentiny. Vyuzivam kontroly dovozu potravin, kde si pujcuju nozik a likviduju obal, kterej je uz na par mistech stejne death. Tak sem konecne tu na ¨fin del mundo¨jak si Ushuaia rika. Vyrazim ven a ono krape a do toho slunicko, na horach na obzoru snezi, proste zacatek ¨cervna¨jak ma byt. Chvili premyslim ze bych si dosel pesky i kdyz to ma byt asi 7km, nezda se to tak daleko, ale pak is rikam ze se radsi projdu bez krosny - mezitim vsak vsechny taga odjeli tak uz trosku drze se ptam chlapika ktery nastupuje do nejakeho auta jestli by me nesvezl a v poho, tak setrim prvni kilko :-))
Pak uz pobiham s krosnou po ubytovacich kapacitach a je jasny ze skoncim v nejake spolecne noclezarne, protoze je to tu vetsinou jeste drazsi nez ten vcerejsi vypeceny nocleh v BA taky skoro vse obsazeny. Jako docela sem neveril svym ocim kdyz me pani za 40USD nabizi pokoj 2x3metry kde neni nic vic nez postel. To byli lepsi uz lodge v nepalu za 20kc :-). Koncim tedy jak sem cekal v mensim dormu s 3dalsima. Jeste jdu poridit do zelezarstvi zamek, protoze tady se pokoje nnezamikaji jen lockery.
Pak uz vyrazim ve svych dabelskych scarpach na vejslap. Pocasi je stale divoky - chvili slunicko, pak snezi, pak par kapek a takhle furt dokola. Ale celkove je docela pekne tedy kdyz nepocitam hory nad mestem kde asi snezi dost - tak to jsem necekal kdyz je tu zacatek leta
Zda se bohuzel ze nove koupene ortopedicke vlozky jsou jeste horsi nez ty puvodni, tak trosku propadam skepsi jak to tady ty dva mesice odchodim. Navic mesto je nic moc a je tu sileny dopravni ruch, ktery teda nechapu, kdyz tu tedy neni v podstate kam jet. Navic unava. Jdu po silnici smer lyzarske centrum, kdyz je tu najednou vyznaceny kamino do lesa, tak ho zkousim a nalada je hned o moc lepsi - je to super lisejnikovy prales s houbama rostoucima s kmenu, vsude povalene kmeny, proste prales jak se patri, navic se zda ze se ty ortopedy proslaply a uz se jde vyrazne lepe. Stezka vede podle ricky a je super - zacina se me tady libit. Navic nikede ani noha. Koncim kousek pod nepramavajici lanovkou a pokracuju dal po sjezdovce. Zacina snezit cim dal vic tak mam chut to otocit, ale na druhou stranu si rikam ze nedojit az k ledovci by byl hrich. Tady je uz vyletniku vic a kdyz vidim jak se tu brodi v teniskach tak ty moje boty vypadaji proti jejich jako tank :-). Ptam se nejakeho pocestneho jestli to stoji zato dojit az nakonec tak prej jo - ze je to moc zajimave. Vylejzam tedy az uplne nahoru a ledovec v uctihodne vysce 780metru nad morem je necekane cely pod snehem tak vlastne neni nic videt a i kdyby nebyl tak je dost malinky. Tak si rikam jestli to ten typek myslel vazne nebo si delal podobne srandicky co ja obcas :-). No nakonec to zas az takovy marny vystup nebyl - nebe se trha a je pekny vyhled na celou Ushuaiu a kanal Beagle. Na zpatecni ceste se ke mne pridava nejaky coklik ktery se bavi tim ze se vrha pod kola taxiku, ktery svazi turisty z pod lanovky. Nakonec se ho zbavuju az ve meste kde na nej zautoci poradna smecka. Vecer uz nastesti v teniskach pobiham po meste a zjistuju co a jak - busy dal jsou jednak dost vyprodany a taky pekne mastny. Typek z dormu me docela vystrasil ze tu musel dva dny cekat na bus. Nakonec jeden jede ale uz pozitri, posledni 3 volny mista, a popozitri je vyprodany, tak to tu tedy trochu zkratim. Vecer se krasne nasviti dozlata hory v pozadi ale vybiram blbej smer a furt se tam motaji nejaky domky a nez si uvedomim ze sem mel sebehnout do pristavu tak uz je to samo za mrakem. V dormu samo binec furt nekdo chodi sem a tam, takze nocleh tak trochu ocekavany.