D169 - Cesta do Mendozy

Mam zas trosku neklidny spani abych se rano vubec vzbudil, ale je to na pohodu. Metrem sem na terminalu za chvili akorat trosku mensi zradou je ze se zastavka jmenuje univerzita. asi tam taky nekde je. Odjezd se opozduje o 20minut protoze se ceka na nejakou dementni rodinku. Ridice mame nastesti liboveho. Za mestem je na dalnici pekna zacpa a on to ruzne objizdi pres zastavbu rodinejch domku atd, takze predjizdime dost busu. Cesta do pasu je moc pekna, rad si ji po 5letech zopakovavam. Zajimave je sledovat jak se koleje vedle zase o neco vic zdestruovali, hlavne zavaly. Tady uz vlacek asi nikdy nepojede. Uzivam si milion zatacek pred tunelem a sem furt napjatej kdy vykoukne na onech par sekund aconcagua, protoze si uz presne nepamatuju kde je to misto. Nakonec ji nepromeskavam i kdyz tentokrat je docela dost v mracich. Vyhled je v podstate jen par set metru pred celnici. Kupodivu to tu docela rychle odsejpa, ze si rikam ze to nakonec bude rekord ale pak nas zase dostava byrokraticky simel, kdyz uz vsichni lidi maji razitko davno v pase a cekame v buse na parkingu na posledni razidlo na papir za celej bus. a toto trva skoro hodinu, fakt je nakopat :-). Sjezd mezi pustyma horama pekny ale pocasi sem cim dal kazi a asi na vyssich kopcich pekne snezi. Najednou tu mame rovinu a uz sme v Mendoze. Na busaku spousta pohunku co nabizeji hostely za pakatel - tak to ma byt :-) jeste rovnou kupuju jizdenku na zitrejsi noc do Buenos a pak bohuzel sedam na lep dedkovi kterej nabizi hostel hned u terminalu, kterej sem mel v podstate taky vyhlidlej, ale to jsem netusil ze pokoj je pro 12lidi a zase to sou samy zidi, tzn. bordel v noci bude jistej. Je tu hrozny vedro dusno, ale mesto jinak pusobi docela prijemne i kdyz uz na prvni pohled tu moc k videni neni. Obchazim hlavni namesti s velkou fontanou a blizke okoli. Nachazim i oficinu bookujici nocklehy po cele argentyne. Nakonec si tu zajednavam ubytko az do odletu za slusnou cenu a hlavne v cimre jen pro ctyri. Vecer jeste kupuju gigantickou hosuku skoro o velikosti chlebu s rizkem a asi kilem majonezi, ale dobry. Vecer je samozrejme binec v jednu i ve tri rano, takze noc ne uplne klidna.

D168 - Santiago

Tak me zas nevysla pomsta na dormu, protoze frantici co delali vecer bordel stavaji jeste driv nez ja, takze je nemuzu s radosti budit. Premyslim o vyletu do kanonu Maipo, k cemuz me utvrdi i pekny prospekt na recepci. Jdu se nejdriv podivat na terminal Borja protoze sem mel pocit ze sem maipo videl napsany na nejakym busu a navic si chci zhruba odmerit jak to mam pesky daleko. Jako je to pres pul hodiny takze zitra s krosnou rozhodne metrem. Busy sice maji napsany Maipo ale pry to je neco jinyho nebo co, tak se ridim LP a jedu metrem na plazu Italie odkud maji o viekdnu tim smerem odjizdet busy. Nic tu neni tak se ptam policajtu a ty me nejakym smerem naviguju. Stejne i tam nic nenachazim tak se ptam pocestneho dedka s obr prazdnym pytlem a ten rika ze se policajtu ptat nemam protoze nevedi vubec nic maximalne jmeno kterym se hlasi :-)) koukam ze je to vsude stejny :-) doporucuje turist info, coz je asi rozumny ale cas uz pokrocil tak to vypoustim a vydam se na vyhlidkovy kopec s panenkou marii na vrcholku. Pan me jeste doporucuje mercado central kde si hodla udelat levne nakupy do toho pytle :-) stoupam na kopec a atmo je uplne jine nez pred 2 rokama kdy bylo hnusne, nikde ani noha a spis to vypadalo ze by tu mohli bejt akorat nejaky lapkove. Dnes je tu narvano sportovci - jak bezci tak i cyklisti. Vsichni spareny protoze je vedro sileny a kopec poradny. Chtelo to tu byt ale uz drive protoze slunce je uz vysoko - ale po pravde to uz resit nemusim kdyz nemam fotak :-)) zjistuju ze od te doby jsem nejaky vic vysiestovany nic me moc nikam nezene. Kazdopadne pohled pekny - vychodnim smerem je na hrebenech jeste snih, taky to mam tak 5,5tis ty kopecky. Pak jdu do mercada central, kde je spousta ryb a jeste vic restauraci. Taky si konecne misto kurete s hranolkama davam rybu s hranolkama - Merluzu - nevim jak se jmenuje cesky. Odpolko siesticka na netiku - levnejsi varianta oproti piti pivka, jen 10kc hodina a pak jeste jednou vyrazim do mesta. Oproti vcerejsku trosku nuda, proste nedele. Ale alespon se me na treti pokus konecne dari dostat se na kopec Santa Lucia, coz je mozna trosku vic pesimictejsi vyhlidka nez ta ranni. Betonova jungle je takova blizsi a vsudy pritomna. Navic sou vsechny vyssi kopce zahaleny v takovem smogo oparu. Zitra me ceka prejezd pres Andy do Mendozy, takze zase budu moci zamavat Aconcague :-)

D167 - Cesta do Santiaga

Rano me popruhy od krosny pripomenou ze ramena a i jine casti tela dostaly vic slunecniho zareni nez je zahodno. V podstate sem asi nejvic spalenej z cele teto cesty. Ale co na busak to mam jen 5minut, tak to snad preziju :-). Ze Sereny odjizdi jeden nabuseny bus za druhym smer Santiago, jen to moje Flota Barrios je naprosto prazdna. Kazdopadne bus ma vsechny kola tak je to v poho - alespon je vic mista.Prvni zastavka je hned kousek vedle v soumesti Coiqumbo, kam se me vcera po te nekonecne plazi ani nepodarilo dojit. U chodniku nas stopuji nejake babky v poctu asi 17, tak ma pohunek radost ze to trosku zaplni, ale po par km je zase vykladame u nejakeho asi drazsiho vip letoviska.
Sem zvedavej co bude za vyber filmu a je to znovu ten brutalni ze salvadorske valky, ktery nas tenkrat zaujal. Tentokrat zachytavam i nazev tak se muzu podelit: jmenuje se to Voces Inocentes a urcite stoji za shlednuti. Pak se promitaji dalsi a dalsi blbosti. Venku klasicky mlha, ktera se trha az po 11. Ocekavane pribyva vegetace a okolo silnice pak i prodejci syru, melounu. V podstate celou cestu jedeme po dalnici a mame i jeden pekny tunel.
Po 6,5 hodinach jsme konecne v Santiagu. Nestojime na pro me znamym terminalu alameda ale na nejakym San Borja, ktery je ale nastesti jen pul kilaku vedle. Je tu hrozny vedro a docela davy. Na alamede si hned kupuju lstek do Mendozy na pondeli. Skoro posledni listek. Pak uz se vydavam na strastiplnou pout hledani noclehu. Uz presne nevim kde sme spali posledne tak jdu pokus omyl ale skoro nic tu neni. Koncne nachazim 3 hotylky vedle sebe. Ale ruzove pokojicky a trosku podivnejsi personal hovori sam za sebe. Navic nabizeji pokoj jen na 3hodiny, coz neni uplne idealni, kdyz tu chci stravit dve noci. Tak s ptam na moznost prespani pres celou noc. Tak dlouho premysleji ze i tohle je pry mozne ale check out je v 1rano :-)). Nakonec nejaky bordel papa ktery je pry z italie me navadi na hostal ktery je ale prelidnen tak uz pomalu ztracim nadeji, ale nakonc preci jen nachazim dormik za rozumnou cenu. Musim to splachnout litrovym lahvacem, tuhle anabazi nez se vydam na podvecerni poklidnou prochazku po meste.

D166 - La Serena

Rano je desny sedivak a nevlidno - takze ty mlzny stavy z humboltova proudu jsou tu kazdej den, akorat ze v lete clovek muze doufat ze se to roztrha :-). Takze vstavani v klidu, netik, nakup v uni marku /kde jinde :-)/ akorat pada 12 a uz premyslim ze misto koupani nakonec udelam jen pesi vypravu do Coiqumba, kdyz se najednou vse brutalne roztrha a je neskutecny azuro. Takze prevliknuti do plavek a dlouhatanska cesta k majaku a dal po plazi. Zatim tu neni ani noha, jen lidicky co rozdavaji mistni metro, tez zdarma. Akorat ze ma 55 stranek a min si v nem poctu nez v tom prazskym. Nechci se o nic starat ci bat se, tak vyrazim naprosto nalehko - osuska je z tricka. Naprosta pohodicka ve vlnach i kdyz to chce vzdy trosku odvahy se osmelit do vody, uplny kafe to neni. Delam i pesi pruzkumne vypravy ale plaz je fakt nekonecna tak ji celou nedavam. Zacinam se citit nejakej dopalenej tak vyrazim pryc. Ono v pravou chvili, po treti se zacinaji valit lidi a z pustiny je najednou super dav. Vypada to tu ze by to tu mohlo vecer docela zit tak sem mozna jeste vyrazim. Na pokoj prichazim v 6, coz me dost prekvapuje ze jsem to v poho prezil bez vody a dalsich zivin.
Po sieste tedy znovu vyrazim. zjistuju ze zapadovku nestiham - sem ji nejak protahl. Skoda, je to vsechno pekne ve zlate. Taky si rikam ze jsem asi jedinej kdo to dava 2x denne pesky. Kupodivu je to tu docela vylidneny tak se vracim jeste do centra a pozvolna do hajan abych nezaspal bus do Santiaga

D165 - Cesta do La Sereny

V noci me nikdo kupodivu neprepadl ale i tak se me nespalo zrovna dobre. Na busaku je to samej tur-bus skoro kazdej ma napsano santiago ale pry zadnej neni ten muj, takze sem docela nesvuj kdyz uz je 8:20 a nic a melo to jet v 8.....Nakonec preci jen jedeme. Po te co opustime vyssi polohy tak se dela mlha, coz me prekvapuje. Vzdy jsem si myslel ze je to tu jen v zime a ono ne. Mlznou oblasti jedeme asi 2hodiny. Nakonec super sjezd z hor k mori a poslednich 20km a jsme v La Serene. Je to tu docela velikansky i autobusak. Hned si chci zaridit jizdenku dal, tak jen ze srandy zkousim zda neco nejede pres Paso de Agua Negra (4 780m) do Argentyny. A jsem prekvapen ze prej jo. To by bylo super jet jinudy nez cestou co uz jsem jednou jel. Bohuzel ma radost nema dlouheho trvani, protoze Cata Internecional co to provozuje ma vyprodano az do 24.1, coz se me tu cekat nechce. Skoda no, takze klasika pres Santiago :-(. Ubytovavam se jen kousk od busaku coz je super a poprve se vydavam k mori. Je to dalka prevelika. Alespon 2,5km po avenide k majaku, kde vse zacina. Prijde me to tady jak takovy chilsky bibione. Ale na vykoupani to docela jde. Vecer me jeste prekvapuje jak je mestecko uhledny a docela i plny pamatek, urco jedno z nej v Chile. Nejvetsi boj je najiti uni marku, ridim se tradicnimi indiciemi - lidmi s igelitkama ale tentokrat se musim i nekolikrat doptat. Vychlazeny Cristal ale stoji za tu namahu :-)

D164 - Copiapo

Rano nas budi desne svitoreni ptactva - to co uz psal lonely pred 10 rokama stale plati. Nevim jestli je rozumny do ubytovny umistovat volieru s asi 30 andulkama. Jdeme na vyzkum do ¨kostky¨na plaza de armas co je vse potreba k ojosovi. Pani nam oznamuje ze permit ktery se posila odtud do Santiaga na potvrzeni je zadarmo a ze je jen potreba sehnat dopravu. doporucuje nam nejakeho chlapika, ktery se po chvili objevuje a dava nam cenu za jeep 300 000 pesos, coz je na osobu asi 6tis. Pry se mame stavit jeste ale v nejake agenture, ktera ma pry horu pod palcem a tam se pry taky neco platu ale je to pry malo a on nevi kolik, coz se me tedy zda dost divny ze by to nevedel. Agenturu nachazime. Je tam jen nejaky dedek, ktery vybira 160USD na osobu - jako ze pak muzes kempovat a byt ubytovanej v bivak boudach. Takze dohromady cca 9tis. Dal tu ma predpoved ktera neni moc optimisticka a fotky na kopec a z vrcholu ktere me taky moc nenadchynaji. Kdyz to dam vse dohromady tak uz se me tam vlastne ani nechce. Jak ty finance, kdyz uz me prosla kreditka. Tak ta kosa co tam ma byt -25. Ted na tech kopcich me taky nebylo moc dobre. atd. Lukas by samo chtel, tak zkousi i jine agentury ale vsude maji plno a paltit celej transport se mu nechce ani cekat na dalsi dny, tak je trosku nevrlej. Kazdopadne uz tu zitra ani jeden byt nechceme. Ja chci jeste k mori on expresne do Santiaga, takze timto nase druzba konci.
Vyrazim jeste na vyhlidkovy kopec nad mesto a je to tu fakt pustina, ale na zapadovku i vychodovku super pohled. Pak jeste davama nejaky rozluckovy pivko. Ja se presouvam do jednoluzaku do patra - dal od andulek. Lukas si u me dela depozit nez mu to vecer jede. V noci zjistuju ze se nejak zasekl zamek. Pan se moc k oprave nema ale nejak se mu podari odemknout ale klic proste nejde vyndat. Tak nespim uplne klidne v tomle podniku plnym divnejch existenci. Krosnu alespon stavim ke dverim aby me neco probudilo kdyby se sem nekdo dobejval.

D163 - Cesta do Copiapa

Rano nejak zazracne vstavame na bus a pozvolna strizlivyme :-). Cesta utika vyprahlou Atacamou zvolna. Prejizdime hreben a klesame do nasi prvni zastavky, Calamy. Mimo pouste, sutru, prasklych pneumatik, podivnych staveni a opravdu spousty ruzne vyvedenych hrobecku kolem silnice neni moc na co koukat. Zase krizujeme obratnik a po chvilce jsme v Antofagaste. Vysoko do svahu se tahnou pochudsi ctvrte. Dole vezaky a sem tam nejaka plaz s rekreanty. Na terminalu je docela dlouha prestavka tak davame completose, hned dva - klasicky po chilsku se vsema moznyma omackama. Pak jsou trosku zmatky, protoze bus odjel tankovat, ale nakonec odjizdime bez problemu. Dal a dal Atacamou na jih, hodiny plynou jedna za druhou az sme v horami obklopenem Chanaralu. Koukam na kopec ktery sme pred dvemi rokami dali. Tentokrat tolik casu nemame. Pan nas zene tak ze ani na dalsiho completa neni cas. Chanaral je vlastn takovy zlom, od nej dal na jih uz sem tam nejaka velmi odolna rostlinka je a v horach obcas mlzny mrak.
Uz za tmy, po 13hodinove strece jsme v hornickym mesta Copiapu, ktere se nedavno proslavilo zazracne zachranenymi minery. Uz na prvni pohled to zas az moc sympaticke mestecko neni. Potuluji se tu ruzne existence. U stanku na completa se ptam babky na levny ubytko a ona hned nekomu vola, tak to vypada docela nadejne. Za chvili se prizene lehce piclej pan, ze pry provozoje ubytovnu. Jdeme kolem mercada na alkohol u ktereho zevlujou nasoskove a pan to hned komentuje ze je to farmacie :-) Kazdopadne jeho ubytko je mozna nejhorsi pajzl co jsem kdy videl a to jsem jich videl fakt spousta. Navic se neda ani zamknout dvere, tak farmacuetovi davame vale a jdeme hledat jinam. Na hlavnim namesti jsou hotely trosku mimo nase moznosti ale nakonec se dostavame do ctvrti kde jsou ^residenciales^ a tam uz je cena v poho, ale taky desnej pajzl a zevlouni.

D162 - San Pedro party

Rano poklidne vyjizdime na hranice, odbavujeme se /pan ani nekouka na pasy a jen razitkuje. proste nikoho tu behem dne skoro nema ale i tak se nechce unavit. Jeste sem se vlastne zapomel zminit ze na strance ¨titul¨ hned vedle fotky, kam se nic davat nema, uz mam 5 razitek, takze sem fakt titulovanej/ a pak sledujeme jak se z chilske strany pozvolna sjizdeji busiky a mikrobusy a z bolivijske jeepy. Svoz je za 40boliku. Nakonec vyjizdime uz v pul10. Kluci na posledni lavici docela trpi protoze vyfasovali pani ktere notne smrdi s pusy, furt neco taha z nosu a chrchla. Me rozesmeje tim ze na pohunka vola mozo ¨mladence¨. Zkraje se jede chvili po prasande /divim se ze ten kousek chilani nevyasfaltovali aby trosku rejpli do eva/ a pak uz se napojujeme na asfaltku smerujici do argentyny pres Jama pass. Tenkrat kdyz sme tu jeli opacne me ani neprislo jaky je to krpal dolu. Spousta zachranych pruhu a nejspis i hodne sedin pro ridice nakladaku, kterych tu jezdi o nekolik radu vice nez na bolivijske silnici. Pri sjezdu se kochame Licancaburem coz je fakt hora giganticka. Dole nas jeste cekaji chilske procedury ale je to necekane rychlovka. Na konecny to vypada ze je jizdny snad dobrovolny, musime si najit samy nekoho kdo tech 40boliku chce. Jdeme se ubytovat smerem k indianovi ale nakonec koncime o guest house driv kde je to vyrazne hezci. Skoro po tydnu sprska :-) a pak uz jdeme na kure s hranolkama a hledame mercado s pivkama coz tu neni vubec jednoduche. Dobre je ze vratne lahvace maji sroubovatelny uzaver, idealni na zapadovkovou turu :-) Vyskrabeme se na mirador kde se kochame a zvesela zapijime bolka tour. Na zpatek jdeme uz lehce navaty - znovu na kure a pak jeste pro krabicaky, coz tu asi neni takova potupa jako v cechach. Je jich tu spousta druhu a nejsou tak levny.

D137 - Bariloche

Rano zjistuju ze vcerejskem nadherne pocasi skoncilo je nepekne zatazeno - docela se divim ze jsem na dnesek vcera planoval vylet kdyz je vlastne ctvrtek tzn. udela se hnusne - jak u nas sobota :-). Koukam na hodinky a on by za hodinu mel jet bus do Bariloche, tak letim na busak si zkusit prehodit listek, protoze dnes to vubec nema cenu tu byt, kdyz jsou sopky ve mracich. V oficine jsou ochotny a ani po me nechteji nejaky storno - vyslo na me uplne posledni msito v buse. Pan zase zapoli se zadanim nasi republiky a tak mu musim poradit ze jedine rep.Checa je kombinace co jejich komp sezere. Takze zase letim dolu pro krosnu a po ctvrty dokopce.
Frcim uz znamou cestou, dneska bez vyhledu, do Osrona, kde se bus zkompletuje a taky zasekne skoro na 45minut coz nejhure nesou dve duchodkyne a pekne si pohunka podavaji. Pak peknou cestou pres narodni park, jen 20minut u chilanu, pres sedlo a jsem v Argentyne. Rozesmejou me celnici co nam stemplujou pasy - jsou dva a obadva se jmenujou gonzales, tak nevim jak bych sepsal pripadnou stiznost :-) Vykysavame tu protoze typ co ma namatkove kontrolovat bagaz si odesel na obidek - takze nekolik busu ceka nez se pan naji skoro hodinu. Po prejeti hor se pocasi lepsi, holt ten srazkovy stin docela funguje. Nejak se me tady ta krajinka libi vice nez kdyz sem tu pred par dny poprve projizdel. Skoro az ve 4 jsme na busaku, kde si jdu hned koupit jizdenku do Buenos Aires na 26.12. Bus uz je i tak docela narvanej. Pak jeste na collectivo do centra, protoze terminal je asi 3km daleko. Je to bohuzel jak sem cekal, na rozdil od Chile kde se necha najit samostatna cimra za jeste rozumny peniz, tady proste single roomy jsou kolem 50USD tak jdu do hostelu na sestak za 45Pesos (200Kc), to budou teda vanoce...:-(.........prochazim to tu a je to tu desne turisticky na to ze tu v podstate nic moc k videni neni. Hlavni namesticko s jakoze starobylima drevenyma budovama a hned vedle toho obr ratejna - uzasny. Obcas spadne par kapek kdyz se pres hory dostane nejaky mrak, ale jinak docela pohodicka. Snad zitra bude lepe a nadelim si na stedry den nejaky pekny vyletik, kdyz uz to nemuzu oslavit s blizkyma.

D135 - NP Villarica /Lanin trek/

Rano je zase nadherne, takze je pravy cas na uskutecneni meho dabelskeho planu a uziti si i trochu dobrodruzstvi :-) Vylezu se sveho mileho hostylku, kde jsem stale jedinym hostem a muzu se zase kochat Villaricou - dneska o trochu vic cmoudi nez obvykle. Jdu okouknout terminaly, ale vcerejsi informace stale plati ze mezinarodni bus do Argentyny jede az v 10, coz me trochu stve. Navic se dozvidam trosku nemilou vec ze busy jedou jen dopoledne a pak tech 25km do prvniho mesta kam se budu potrebovat vratit je ¨problemo¨. No me uz nezvyklaji :-). Konecne je tady bus tak nejen pohunkovi ale i ridicovi ukazuju mapu kde chci vysadit, cca 4km pred hranici a vse v poho. Bus je skoro plny ale misto pro me nastesti je. Frcime jinou silnici nez vcera do parku a po te co zas mame ukazkove vyhlidky na Villaricu se pomalu zatacime do dlouhatanskeho hodne malebneho udolicka, kteremu vevodi mistni obr nad obry - Volcan Lanin, ktery mistni ¨obycejne¨ hory prevysuje skoro o dva kilacky. Neni tak soumernej a komplente zasnzenej jak mensi Villarica ale je to zase opravdovy gigant. Samozrejme kdyz mam naspech stavime jeste na obcerstveni v restauraci, ktere se az neprijemne natahuje. Dalsi neprijemnym zjistenim je ze se hranicni prechod zavira ve 20, takze se opravdu musim vratit z trek una cas abych nekoho stopnul. Tech 25km do prvniho mestecka se me fakt nebude chtit jit. Super silnice se po prejeti hranice parku meni na silenou polnacku se slusnymi sklony a zatackami takze busik s tim dost bojuje. Radsi trimam v ruce mapu a koukam kde jsme abysme nakonec neprejeli, ale sem vysazen, presne ve 12, tam kde chci v cca 1200metrech u krasne laguny. Kupodivu nevystupuju sam ale jeste s jednim typkem s totalne nabusenou krosnou smerujicim primo na vrcholek sopky. Prohodime par vet ale pak mizim protoze se me preci jen kraci lepe. Je tu naprostej klidek az na dva policajty co se najednou vynori z bambusu ale jen se optaji kam mirim a nechaji me jiti. Vsude jsou zase arukarie, opravdu nadherne stromy. Opcas tu ale pozlobi ovad obrich rozmeru, ktery se ale nastesti vzdy prozradi svym hlucnym priletem, takze vzdy nasleduje zaslouzena exekuce. U prvni laguny se rozhodnu pro zkratku protoze sou si tady podobny jak vejce vejci a cas me dneska tlaci. Skoda je fakt nadherne. Zase potkam horala, ktery sel zkratkou rovnou. Na dalsim krizovatce ani nevytahuju mapu protoze si dalsi cestu pamatuji ale je to chyba..cesta uz vede jinudy nez je na mape tak jdu zbytecne skoro kilak k dalsi lagune, a poslednich dvacet metru laviruji na pohazenych vetvich nad bazinou - cestu zpet radsi zkracuji pres bambusovy ker ale je to peklo - malem me probodnu hrud jedna vetev a druha malem vypichne oko - uz nikdy vic pres bambus. Dalsi hodne pravdiva cedule nasleduje u ricky: most je ve spatnem stavu - ano je hodne ve spetnem stavu, protoze tu ani neni :-) o 20 metru vedle je nastesti kmen pres potok. Krasna mytina s nadhernym vyhledem na Lanin me fakt nedchyna. Zase potkavam horala protoze ten tyhle kravske zajizdky nedela :-) ale definitivne se rozdelujeme v silenym krpalu, ktery tak nejak necekam...sice sem vedel ze mam vystoupat asi 600 vyskovych ale ze to bude takhle hopem a prudce, to ne...Uz sou kousek nademnou videt vrcholky hor a najednou vyjdu z lesa a sem neuveritelne prekvpaeny tim co vidim, predmnou je obrovska pustina - giganticke lavove pole, ktere se zastavilo az o ten horsky hreben a v podstate ho cely zalilo, koukaji znej jen spicky, tak max 20-40 metru a to na druhou stranu hreben spada o nekolik set metru niz. Vypado to fakt super. Chvili cekam ejstli se nevydrape i ten horolezec ze by me cvaknul ale nejak asi odpadl tak frcim dal. Cesta zmizela a spravny smer ukazuji jen tyce v docela velikych rozestupech. Obcas se propadam do der co vyhloubili nejhaky potovry vypadajici jak hubeny kralik tak po chvili zacinam nadavat. Jit po spravne ceste je cim dal obtiznejsi a to je teprve zacatek. Prichazim k lagune Verde odkud jsou krasne pohledy a konci tady jedno sendero a zacina to druhe. Jako spis pokracuji intuitivne protoze tyce nebo muzici sou obcas fakt hodne od sebe daleko, ze sem pokazdy rad kdyz nejakou spatrim. Celou dobu sebou taham pohorky kdyby trebas byly snezny pole ale ted se me zase kvuli par sneznym polim nehce prezouvat tak sou tenisky za chvili pekne nasakly. Vubec dostavaji tady docela zabrat. Konecne sem v pasu s nadhernym vyhledem a vim ze bych mel klesat do toho kanonu ale kudy presne to da fakt zabrat. Je to takovy dobrodruzny ale byt tu jeste s nekym by bylo vyrazne zabavnejsi nez si tenhle osud nest sam :-) jediny stopy jsou obcas od nejakyho kone, takze se obcas ridim i ladackym follow the horse shits :-) a taky doufam ze ten kun vedel kam ma jit :-) navic me tlaci ten cas. Prichazim k ceduli s napisem ¨animales peligrosas¨a pod ti mjeste neco co nevim co znamena tak si radsi beru nejaky klacek, asi to budou nejaky hadi protoze je tady takova vyprazena mytina. Jeste naposledy se loucim pohledem na Lanin a mizim v lesejku, kde ocekavam ze cesta bude vic proslapla ale ono prd :-) asi po pul hodine obcasne nejistoty je konecne prudak dolu a pak uz je cesta vic na pohodu ale asi tu fakt moc lidi nechodi. Kanon je docela nekonecny a koukam s pekne zaklonenoi hlavou na ty hory o kerych vim ze zdarzely na druhe strane uplne more lavy. Postupne se objevuji v houstinach kravky tak si rikam ze civilizace uz neni daleko. na uplne idylicke rovince kde bych nejradsi udelal piknik je bohuzel cela ovadi rota, takze se me dvakrat podari sejmout dva na jednu ranu - no kazdopadne s tohoto prokleteho mista kvaltuju rychle pryc. Docela si oddychnu kdyz v 17:15 prichazim na silnici. Tak mam jeste skoro 3hodiny na to nekoho stopnout nez zavrou hranici. Docela kvalutuju a nekdy i bezim proste nechci tu tvrdnou kdyby me nikdo nevzal i kdyz vidina dalsich 25kilaku je dost neprijemna. Prvni auto nezastavuje a dalsi jedou po cca 10 minutach a taky neberou, tak pocitam ze jich dohromady moc nepojede. Modlim se aby jel nejaky pick up protoze ty berou. Presne po 6km na konci sotoliny projizdi 5te auto - pick up a stavi. Ty jo to sem si oddechl. Sedim na korbe, kdybych mel nejaky vlasy tak me vlajou a uzivam si pohledy po udolicku. Je to fakt dalka do toho prvniho mesta. Tam pan konci tak se s obrovskymi diky loucim a jdu na bus ktery jede asi za 20minut. Jsem tu svedkem neuveritelne lenosti kdy tu slecna ceka 10minut, pak se dalsich 10minut plouzime po vesnici kde kazdych 20metru nekoho nabirame aby celkove tak po 300metrech vystoupila...:-) figurkynovsky dochazim na pokoj, kde temer na ex davam plechovku cristalu a nejradsi bych padnul ale jeste musim dat jezero, tak se zmaham na posledni dnesni vyslapek :-) ponozky a nohy totalne cerny od prachu, takze to bude i takova ocistna koupel. voda tradicne osvezujici, parada.....dneska fakt super den i kdyz mega unavny jak fyzicky tak psychicky.

D132 - Cesta do Valdivie II.

Pred sestou zacinam zvolna mzourat a je videtjak sme se posunuli na sever, jeste zadny velky svetlo neni. Krajina se pekne zmenila. Dost jehlicnanu, hory blizko silnice. Krasne pocasi, coz je super. Pozvolna se nasvecuji, docela pekna vychodovka. Za chvili je uz pred nami srdce argentinske jezerni je obrovske jezero hned vedlo tak nejak obycejne - nejsou totiz videt ty ostruvky jak z vyhlidky nad mestem, ktere tomu davaji atmosferu. Pak uz zase ohrana pisnicka - hranice, ale docela to jde. Pak nastava nejhezci cast teto cesty vyjezd do hranicniho prusmyku 1300 metru nad morem coz v teto oblasti je jeste dost vysoko, takze je kolem jeste docela dost snehu. jsou vyhledy na pekne hory, obcas vodopad, ale rikam si ze bec cestovky se asi do tohoto uzemi nikoho neni mozny jen tak lehce dostat. Pod horama jsou Chilani ale tenokrat jdou na rentgen jen maly batuzky protoze celej zavazadlak dole je zapecetenej od celniku uz od vcera, takze vystoupit s krosnou fakt nejde. Pri prohlidce interieru je uredne vynesena ma igeltika s basurou jelikoz obsahovala slupky od bananu :-). Trosku jsem premyslel o alternative zkusit si rict ridicovi at me pak nejak zastavi, jelikoz kolem silnice ma byt narodni park Puyehue a dole velke jezero, ale jedeme samymi hvozdy bambusu a jehlicnanu a kdyz uz je nejaky pekny prusek tak to je jen soukromy statek. Navic nemam mapu, tak rezignuju a premyslim ze si pripadne reknu az u jezera. Jezero me ale zas az tak neuchvacuje, kolem je takova plocha krajina jen na obzoru hreben And. Navic na koupani to neni, tak jedu az do me cilove stanice do Osorna. Cim vic se vzdalujeme od hor tim je krajina podobnejsi te nasi, jak nekde v podkrkonosi - takze urcite ne oskliva ale snad nejmin zajimava pro oko evropana co jsem v jizni americe videl. Konecne jsme v Osornu coz je, mozna sobotou, mesto hrabaku. Pulka mesta je pokryta igelitama na kterych jsou vystaveny hadry na prodej, krasa :-). Po 970km a 19hodinach prvni oficialni zastavka :-) to jsem snad jeste nezazil. Je akorat za 5 minut 11 tak si rikam ze by trebas mohlo neco je do Valdivie meho alternativniho programu. Hned vedle stoji bus, ktery tam jede a presne v 11, takze jen prehodit krosnu a muze se zvesela pokracovat :-) no uz je to jen kousek. Tentokrat je to ale vetsi courak, stavime tomu kdo si mavne, nadruhopu stranu frcime chvili i po dalnici (asfaltove :-).
Konecne jsme tu, pekne dlouho jedeme mestem a rikam si jak LP prisel nato ze je to jedno z nejmalebnejsich mest v Chile, kvuliva cemu sem sem vlastne jel :-). Snad to v centru bude o fous pohlednejsi. Prekvapuje me docela velikansky busak, uz sme preci jen v civilizaci, zadny trajekty, kousek od Santiaga /min jak 1000km/. Hned si kupuju jizdenku na zitra do Puconu odkud bych chtel zas podnikat nejaky vyslapy. Naproti busaku jsou dve hospedaje - jedno za 12tis a druhy za 7,5tis (300kc) a hezci, takze ho beru a uzivam si svou podkrovni komurku. Podel reky jdu do centra. Hne zkraje je asi nejzajimavejsi vec tady a to rybi a skeblovy trh, ktery je spestren lachtany, kteri tu zevluji a zerou zbytky ryb co tu porcuji rybari. Na nejlepsich mistech jsou stari obrovsky samci, ktery do toho pekne rvou. Je tu i spousta ptactva, ktera se jim prochazi i po hrbetech. Vrchol drzosti me prisel kormoran, ktery se vykadil starymu lachtanovi primo na nos :-) ale ten i presto zachoval naprosty klid - me by to mozna trosku vadilo :-) odtud vyplouvaji vyletni lodi /oficialni hlavni atrakce/ ale vystavene fotky me zas az tak nenavnadili i kdyz to zas az tak drahy neni - hodinova plavba od 3000pesaku. Kupuju skoro kilo tresni kdyz je to leto a hned davam coz ma pak na me k veceru neblahy vliv :-) na hlavnim namesti toho moc k videni, mimo tanecniku, neni, tak vyrazim mikrem do Neblie coz je pevnost uz usti reky do oceanu - je to docela daleko tak na pesaka to rozhodne neni. Pevnost je v pofidernim stavu tak obchazim jen miradori a dovnitr ani nejdu. Pak jeste pozevlovat na plaz a pozvolna se vracim zpet. Sem po te busove noci nejaky cely ospaly, tak sem rad ze me to zitra jede az v 9:40 takze si dam dalsi rekreacni nocleh. I ceny jsou tady vyrazne nizsi nez v patagonii takze si davam vybornyho losose v pajzliku kousek od trziste ktere je uz bez lidi ale lachtani tu furt polehvaji a trosku se i skadli a schazuji s vyhrivacich mist.

D131 - Cesta do Valdivie I.

Prvni odpocinkovy den skoro po trech tydnech je tady :-) asi se obcas vyplati kdyz bus nejede jak bysme chteli. Hrabu se s postele ne pred 7 jak obvykle ale az po 9, pozvolna balim a premyslim co tu jeste budu podnikat do te ctvrte odpoledni - nakonec se jdu podivat smer indianova hlava coz je skala nad rekou kousicek od mista kde bydlim - S trochou predstavovitosti to tak fakt vypada. Na druhe strane kanonu je kopec s anetenama tak vyrazim posilnici tim smerem, nemusela by to byt spatna vyhlidka, ale nakonec se me zda ze silnice vede nejak do nikam a vsude zas ohrady, tak to asi po 2kilackach otacim a jdu zpatky na dokoupit jeste nejaky zasoby do busu a pak na net trosku ten cas prozevlovat. Pocasi aprilovy,chvili slunicko chvili spadne par vlocek - divnej ¨konec cervna¨:-)
Po treti uz razim na busak a musim se zase smat tomu ze vcera nic mojim smerem nejelo a dnes ve stejny cas na stejne misto jedou dve spolecnosti. Bus je presne na pul obsazeny takze mam dvojsedadlakzacoz sem rad. Vyjizdime na cas a bus mam i panel s rychlosti abycestujici videli zda ridic nejede vic jak 100 tak se tesim ze konecne uvidim jak to vecer pali ale jako vzdy ho ridici stejne pochvili deaktivuji.
Hodinku jedeme na hranici, dle mapy na min pouzivany hranicni prechod a krajinka v odpoeldnim svetle vypada moc pekne. Cim vic se blizime Argentyne tak se to vic splostuje a zaltiplanuje. Tentokrat i u Chilanu cekame 45minut, nejak me to prejizdeni hranic prestava bavit a to me to zitra rano ceka na novo. Navic pak zacina sotolina a dva tupci v argentynsky celnici kteri to klepaji do pocitace neuveritelne dlouho. Celou dobu se me zda ze jeden zaucuje druheho ale nakonec se to prohodi, tak nevim. Pisou si narodnost checoslovaco pri vystupu tak sem rad ze to jejich systemu nevadi kdyz sem vstupoval pouze jako checo :-).
Konecne jedeme, celkvoe zase dve hodiny na oboustranacha to jsme tu jediny. Nechapu jak by to tu vypadalo kdyby tu byl nejaky provoz. Jedeme po sotolince jako sneci, 120kilaku na asfalt delame za 4hodiny tak sem fakt zvedavej jak to pres noc dohonej. Jeste nez zapadne par lagunek s plamenaky a vyfasovanej sendvic od pohunka ktery dokonce cisti hadrem vsechny okna. V 11 se zatahujou zaclony a de se do hajan :-)

D130 - RN Rio Simpson

Rano je osklivo, takze po tydnu zmena, skoda...Vcerejsi vecerni mraky uz ale napovidaly ze se bude dit neco oskliveho. No nic idealni pocasi na presun dale - jdu na ten mini terminal co mam nastesti kousek za barakem a tam se dozvidam, ze tam kam chci to jede az ve 4odpoledne a taky koukam ze dalkovy busy jezdi taky tak nic moc a to jsem v hlavnim meste regionu. Tak menim plany a pojedu zitra uz rovnou k jezerum, nerad bych nekde vykysnul. Jel bych uz nejradsi dnes ale ty ctvrtky jsou nejaky proklety jak na pocasi tak dnes nic nejede. Kupuju listek do Osorna, ma to tam jet 18hodin, takze si busik dukladne uziju. Jede cestou pres Bariloche tak se ptam zda by me tam nevysadili ale nemuzou nikoho v Argenyne vysadit coz je skoda. Jdu se znovu ubytovat a pak frcim zpatky na bus protoze v 8:30 odjizdi prvni bus smer Puerto Aysen kde je zhruba v pulce cesty rezervace Rio Simpson, takovy muj nahradni plan pro dnesek. Stoupame do paso s peknym vyhledem a pak uz jedeme dolu kanonem reky Simpson, coz je docela pekny je si rikak kde tady budu chodit, navic docela poprchava. Ridic prejizdi stanici tak kdybych nekoukal a nezastavil ho tak me odvz az na konecnou. Jdu se tam podivat, ale nikdo tam neni, takze se ani vstup nevybira, ale ono taky neni za co - slavna botanicka zahrada je asi 10ceduli u stromu a hlavne tu fakt nejsou zadne cesty, tak se vydavam zpet po silnici a doufam ze neco objevim. LP pise ze rezervace ma reku, udoli, kanon a kratkou prochzku k vodopadu...vse je v podstate pravda ale ta prochazka k vodopadu je od silnice asi 20 metru :-)) Nakonec preci jen nachazim odbocku na znacene kamino ale je to jen 2km dlouha stezka vysekana v houstinach, takze zadna velka slava, takze pokracuji dal po silnici. Relativne je na co koukat ale zas takova sranda to neni kdyz co chvili kolem svisti auta. Furt se oblikam do gorace a zase svlikam jak to vypda na dest a pak zase po 5 minutach prestane, no hruza. Po 15km me to prestane bavit tak zkousim mavat na busy ale nejak se jim nechce stavet, nakonec me na 17km zastavi az chlapik co me vezl rano a rikam si ze jsem mohl jeste 2km vydrzet protoze tam byl nej vyhle, al zas bych musel predtim jit pul km tunelem. Sem nejakej stahanej tak jdu jen na nchvili na net a pak dp mercada zas dokoupit zasoby a zevlovat na pokoj protoze pocasko stale nic moc. Akorat promejslim jak dal s cestou abych nejak uzil silvestra na plazi a snad sem to vykoumal :-)

D129 - Trejektem pres jezero Beunos Aires do Coyhaique

Rano vstavacka uz pred sedmou abych k trajektu dorazil nejak na cas, kdyz jeste nemam listek. Snad to nebude problem. Zase je azuro, to snad neni ani mozny :-) U trajektu v pohode a navic cena je jen 1900P (75Kc) coz je 5x min nez jizda katamaranem v Torres a a zaroven 5x delsi cesta, trosku nepomer :-) Koukam na plazicku ze vcera a Nemec nezklamal, stale tam postava, ale nastesti tentokrat uz v trenkach :-) Plavba je paradni, voda je krasna, okolo ostruvky, vyhledy na hory. Vlny jsou docela velke ale dobrodruzstvi zacina az 40minut pred koncem kdy se pluje takovym pruplavem a vlny tu dosahuji gigantickych rozmeru - za tohle byse ani more nemuselo stydet, do toho duje vichr zvedajici viry vody do vysin - i nase horni paluba je dost zkrapena tak se postupne vyprazdnuje a zustavaji jen ty nejtvrdsi. O zabavu se nam starji tri blbci kteri se bavi tim ze se vystrkavaji ze zavetri kde je relativne bezpecne do fucaku - pri narazu do obr vlny leti uplna zapalva pres celou lod a jeden z tech pitomu je akorat vystrcenej ven a je totalne zlitej :-). No kazdopadne bych se nerad dostal pres palubu, v tehle vode by se prezilo max par minut.
Pristavame v pohode a tady uz stoji nekolik miker, tak se jen prehodi bagly a frcime o 120km dale. Hned zkraje dlouhatansky vyejzd do pasu s asi nejlepsimi vyhledy, hlavne na Cerro Castello. Pak musim konstatovat ze krajina je spis takova malebna nez dechberouci, jak nekde v Rakousku na kraji Alp. V Coyhaique jsme uz kolem jedny, tak se rychle ubytovavam, bezim na plaze de armas, kde maji tradicne informace, beru mapy a jeste vyrazim do mistni reservace. Je asi 5km od mesta, valnou cast jdu po hlavni silnici ale anstesti provoz je dost v poho. Pak krpal sotolinkou a jsem u vstupu. Dostavam mapu kde jsou casy a kilometry a co kilometr tak hodina - si rikam co to tu musi byt za teren kdyz kilak pujdu hodinu..:-) Trosku jen narusi me plany ze se tu zavira uz v 17:15, takze budu muset asi dost kvaltovat. Cesta vede zkraje hoodne dlouho nic moc zajiamvym borovicovym lesem tak si rikam jednak ze asi nebylo moudry vyrazit na navstevu Reserva Forestal :-) a taky ze plati co pise LP ze zde rozhodne masy lidi nepotkate...vseho vsudy potkavam dva nestastniky...:-)) No nakonec musim docela kvaltovat abych stihnul ten 10hodinovy okruh za o malo vic jak 2hodiny :-) je to tedy spis sportovni vylet ale je fakt ze to zas az tak spatny nebylo asi 3miraodry a 4jezirka + par slusnych pralesnich pasazi...takze nakonec to nebylo spatny odpolko ale specialne sem jet to asi ne...Navic jako bonus stopuju hned u parku pickup nejakych zemedelcu a vezu se na korbe az do mesta....je tu i hypermercado takze doplnuju nejaky zasoby a konecne kupuju i neco za slusne ceny, zvlast na sumive vinecko se tesim na vecer :-))

D128 - Chile Chico

Sice v obrovske noclezarne jsou jen dve baby ale samo ze delaji rano bordel a asi hodinu bali bagl, takze v pul8 jsem def. probuzen a chci jen tak lehce projit okoli abych zjistil kam nas to vcera po tme vubec dovezli. Hned asi 200 metru od hostelu je odbocka na mirador tak si vyslapn kopec a zjistuju ze sousedni Chile Chico bude vyrazne zajiamvejsi nez Los Antigues, sice oba dva lezi u stejnyho, krasnyho jezera Buenos Aires ale Antigues na plani a u Chica jsou hory a ostruvky, tak si jdu pro bagl a mam v planu projit hranici pesky, protoze ukazatel Chile Chico 4km ve me nevzbuzuje obavy. Zbyli 4 ze vcerejska chteji nejak sehnat odvoz. U Argentincu sem tentokrat jen 5minut - super, trosku se divi memu caminandu :-) za chvili zjistim proc - ty 4km totiz nejsou do mesta ale jen na skutecnou hranici kousek pred mostem - kvuliva tomu mostu a rece je to obrovska zachazka - vzdusnou carou je to kousek. Odtud je to jeste k celnici Chilske tak 2km, tesne pred ni me dojedou ostatni, tak sem se trosku zbytecne zhuntoval :-) navic cast celniku strajkuje, tak cekame asi pul hoinu nez zacnou pracovat. Dal se vydame znovu peso protoze uz kazdou chvili to musi zacit, topoly sou coby dup, trosku me jen znejistuje cedulak 5km :-)) bohuzel je to tak centrum je az u skal pekne daleko, nastesti na posledni 2km stopuju nejakyho zednika - kazdopadne ten relaxacni den nezacal tak jak sem si uplne predstavoval :-) Mestecko je to ale prijemny s peknym okolim a nikde ani turistickanoha. Navic me odchytava pani ktera ma levnej hostel a hlavne mam cimru sam pro sebe. Po obidku se vydavam na mirador a pak podel pobrezi, coz je docela zajimava cesta s lezeckyma pasazema - prichazim na super plaz kde tak trosku prekvapuji nemeckeho batuzkare koupajiciho se na adama, je to fakt super tak taky naturalne zkousim vodu a je to fakt brutal kosa, ale jinak je tu nadhera. Z nemcem davam pokec a hodla tu stanovat, vubec je to takovej zevloun jede strasne pomalu, hodne na pohodu. Ja jeste pokracuji dal, a pak si rikam ze to doufam neskonci takovm tim takzvanym trubka trekem :-) same lozeni po skalkach a v keriskach, do toho obcas, casto duej vichr jak o zivota - proste vyslap vhodnejsi pro dva a vice lidi - ale jinak moc pekna divocina - nakonec davam mirador ze kteryho uvidim nejakou cestu tak se pak k ni deru a po ni se necha dostat az k mobilnim vezim s uzasnym vyhledem na tohle paradni jezero a hory v pozadi. Pri zpatecni ceste zjistuju ze jsem se nejak zahadne dostal na soukromy pozemek a musim jeste prelizat dvakrat vrata coz me zrovna dvakrat netesim - konecne sem na silnici ziv a zdrav kdyz nepocitam 3 male trzne rany, holt divocina :-))) zitra pojedu trajektem na druhou stranu jezera a dal na sever k dalsim narodnim parkum...koupil sem nejaky pivka tak jdu konecne relaxovat, dnes se to zatim moc nedarilo :-))

D124 - NP Glaciares - Perito Moreno

Noc probehla v klidu protoze me babka v noci nikoho noveho do pokojiku neinstalovala a francouzko korejka spala jak nemluvne a kupodivu ani nechrapala. Chvilku pred sedmou uz zvoni vozitko a tentokrat jsem jako prvni narade tak si vybiram konecne i nejake slusne mistecko. Do Argentiny nas pry pojede 9 tak neocekavam nejake delsi pojizdeni ale bohuzel v poslednim hotelu nenachazime dva pasazery a ridic kterej je od mpohledu dost nouma nejak nevi co ma delat furt nekam vola vysilackou a pojizdi sem a tam az jedna babka se svym synkem zacinaji byt pekne nevrly a kdyz konecne asi po 20minutach jedeme k cestovce tak vybihaji ven a davaji cocku nejakemu dedovi, asi majitelovi. Nastupuje nejaky parecek a muze se konecne vyrazit. Prvnich 50km se jede stejnou cestou jak na Torres a nastesti jak mame zpozdeni tak nezastavujeme u artesanie ale hned vedle kde je chilska celnice. Za chvili jsme hotovy a tady je to opacne, argentinou zacina sotolina. Po par km jsou argentinci kdy je tradicni nepochopitelna fronta tak muzu sledovat zajimavosti jako plny popelnik pod napisem no fumar :-) a mapa tehle provincie Santa Cruz kde je ve vysvetlivkach dokonce 6typu silnic ale jen jedna asfaltova - zbytek ruzne typy sotolinek - docela bych chtel zkusit posledni typ Natural :-) Konecne jedeme a zjistuju ze chlapik misto aby jel 60km po sotlince to radsi objede 150km po asfaltu takze to bude zase streka. Nastesti kilaky ubihaji jako zbesile v podstate tu neni zadna zastavba - v okoli nekonecne patagonske altiplano kde bych si obcas nebyl jistej jestli nejsme v Bolvii - lagunky s plamenakama, lamy a tak - ale je tu par rozdilu pstrosi v poctu hojnym a hlavne nekonecne ploty obrovskych estancii. Na to ze by tohle melo byt vyschly hlavne proto ze jsme ve srazkovym stinu And tak se tu dnes honi mraky jako zbesily a asi 40km pred Calafate projizdime brutalni snezno kroupovou bouri ze trosku ztracim nadeji ze dnes neco na ledovci bude k videni. Tak jsme tu v Calafate, prvnich 340km za nama - na busaku vykladame 5 lidi a my zbyvajici jedeme dal - jeste 80km - jeko predstava ze bych si to fakt koupil jako vylet s navratem tak asi padnu protoze jet na dve hodiny na ledovci celkem 840km a dvakrat pres hranici to je trosku silny salek kavy. Pocasi se lepsi a navic jedeme dost peknou krajinou podel lago Argentina obklopene horami ze vsech stran. Po chvili vykoukne super zaledneny masiv a ty hory nevypadaji ze maji tak kolem 2500, spis jak nejaky sedmitisicovky. Konecne sme na prvnim miradoru na ledovec a je to fakt parada - navic slunicko krasne sviti na nej a na cele okoli. Nase pruvodkyne, kterou jsme nabrali na busaku nam rika ze mame velikanske stesti protoze tu dost prsi a vetsina turistu vidi jen hranu ledovce. Doufam ze se nezatahne ale je to spis cim dal lepsi. Ledovec je naprosto uzasny, dech berouci - Vypina se 60 metru nad hladinu jezera a co chvili z nej spadne nejaka obr kra - vyletni parniky vypadaji proti nemu jak nejake bezvyznamne objekty. Mame tu 2hodiny rozchod a je to tak akorat na prochozeni vsech humpolackych vyhledovych chodniku a kochani se ze vsech stran a vysek. Fakt nadhera. Turistu jsou tady fakt kvanta, ale neni se co divit, jezdi sem kazda cestovka, jelikoz je to dost bez namahy, teda kdyz nepocitam ti stovky schodu mezi chodnicky.
Pri ceste zpet me chyta napad se tedy uplne dodelat ale prejet az do Chaltenu - protoze v Calafate se me moc nelibi - je to v podstate jen jedna hlavni ulice se suvenyry prelidnena turistama. Navic mimo vyletu k ledovcum tu nic moc k delani neni a jedinou vychazku k lagune s plamenaky si klidne odpustim kdyz sem videl z auta ze jich je tam asi jen tak stovka. Bus jede v 18:30 tak mam jeste necelou hodinku tak jdu na chvili do mesta ale fakt o nic neprichazim kdyz pojedu dal
Do chaltenu je to jeste asi 220km takze dnesek je dost silnicni. Ale cesta se nakonec stava perfektni - super nasviceny hreben And a vsude vyhledy na ruzne typy mraku a nakonec vyleze i Fitz Roy - uzasny masiv. Lidi propadaji silenstvi a furt chodi dopredu k ridicovi fotit pres okno. A ten se ukaze v dobrem svetle a stavi kousek pred chaltenem na super miradoru - kouri, takze mozna spojil prijemne s uzitecnym. Z autobusaku je tez krasne videt cely Fitz Roy i sousedni Cerro Torre tak si rikam ze jeste sem ani nezacal s trekingem a uz sem v podstate vse videl :-)
Jdu do nejblizsiho hostalu a zatim i nejlevnejsiho - usmlouvam cenu na 50pesaku za noc, kdyz tu budu tri noci ale zas je to bez snidane takze zas az tak vyhodny to neni. Cimra je navic dost malinka a prelidnena. Navic ma inteligentne vymyslene osvetleni - nad kazdou posteli je lampa, takze se sice dobre cte ale kdyz chce clovek spat a nekdo rozsviti tak to neni zrovna idealni, takze s prebytecneho prosteradla delam super kryt lampy a jen doufam ze to nechytne. Vecer padam grogy.

D122 - Torres del Paine II.

Rano vstavem brzo - ceka me dlouhy den. Docela poprchava a nad bergama snezi, tak to dnes nevypada na kdovyjaky pocasko. Stoupam stisnenym udolickem docela dlouho nez se konecne dostavama na hrebinek oddelujici jezero Pehoe od jezera Grey a uz se muzu kochat plovoucima krama ktere se odlamuji od ledovce Grey, jednoho z vybezku obrovskeho ledovcoveho pole Hielo del Sur. Zda se ze vsechen vichr a zle pocasi proudi prave z tohoto pole. Pokracuji dale a pomalu se otviraji vyhlidky na ledovec Grey spadajici primo do jezera - moc pekna podivana. Po necelych 3 hodinach prichazim k chate Grey, kde maji uz taky posledni misto a navic je to tu o chlup levnejsi, tak musim chvili cekat nez to tu poklidi, alespon si trosku odpocinu a zahreju cajikem. Pak uz vybiham nalehko dal podel ledovce. Vetsina lidi delajici W trek tady vlastne konci a jdou pripadne jen na nejblizsi vyhlidku. Ja chci dojit az do passu kudy vede kompletni okruh kolem Torres. Jde se dlouho pralesem, tak delam i par fotek i kdyz sem se zarekl ze uz pralesy od ohnovy zeme fotit nebudu abych setril baterku :-) Sem tam se prechazi bocni ricky, jednou po poradnym zebriku. Je to docela pekna cesta, ale unavna. Vyhodou je ze davy tu uz nejsou. konecne vystoupam nad uroven lesu a otevre se me paradni pohled na cely ledovec Grey i pole ze ktereho klesa. Skoda jen toho slunicka ze dnes chybi. Na tehle vyhlidce uz koncim, protoze dal cesta hrozne klesa nez za rohem zacne stoupat do sedla a navic tu akorat potkavam 3 amiky ktery delaji cely okruh a dnesni prechod sedla je totalne odrovnal - mraky snehu, bahna atd...vejs poasi opravdu radi. Tak se kocham na vyhlidce a koukam do mapy - zjistuju ze kousek nademnou je Cerro Ostrava, tak tu maji ostravaci kopec o kterym ani nevedi :-) Docela stahanej se vracim do chaty, tak sem nakonec rad ze se jeste nemusim ty tri hodiny vracet k jezeru. Mezitim se ubytovali dalsi lidi a jsou to ty samy nemcouri ze vcerejska. Maj docela zkrvaveny nohy a milion napalsti, takze ty moje lehke otlaky jsou jakoby nic...chci se jen na chvili zahrat pod spacakem ale nakonec vytuhavam a v podstate uz jen furt pospavam...V noci je hroznej slejvak, tak sem dost zvedavej na rano...

D121 - NP Torres del Paine I.

Me predstavy jak se krasne vyspim sam ve ¨svem¨ trojaku narusi v pul2 babka, ktera tam nalifruje nejakeho dedulu, kterej navic jeste strasne dlouho sviti a chrasti, pak chrape a nakonec vypravi ze spani - proste posila jak ma byt :-)
Rano me babka zarizuje gratis taxik, ktery me veze pred cestovku. Kde jeste na posledni chvili nejaci dva nemcouri kupuji listky - najednou prijizdi uz brutalne nabuseny bus a nez nalozim krosnu zjistim ze jsem jediny na koho nevyzbylo misto. Tak sem trochu nevrlej ale co mam delat - sedim na nejakem schudku v ulcicce a doufam ze pohunek mluvil pravdu stim ze si mozna jeste sednu. Po 50km nastesti prijizdime ke krizovatce, kde je domluvena artesanie a taky chilska hranicni kontrola pro ty kteri miri do Calafate a dal. Tady nastesti vystupuje nejaka holka tak mam sedadlo hned vedle ridice ve predu s peknym vyhledem - tak alespon nejaka satisfakce. Pocasi zatim zadna slava, tak sem zvedavej jak bude v kopcich. Ritime se docela rychle po sotlince a po par desitkach km uz vykukuji prvni kopce. Tady si uvedomim ten rozdil mezi trekarskou zpatecni jizdenkou a jednodenni tour z Natalesu - mijime dva super miradory jeden z vyhledem na cely masiv a druhy od laguny Amarga, kde stojej prave jen tour mikra a my to prejizdime. Vsude jsou spousty lam. Po 150km!!! jsme na zacatku parku, kde se plati 15tisP (600Kc) a jsou odtud videt povestne veze vykukujici z mlhy - trosku jak ty v dolomitech. Vetsina tu vystupuje a prestupuje na dodavku ktera je odvazi na zacatek takzvaneho W treku. Ja pokracuju dala - vic jak 30km do Pudeta odkud jezdi katamarani abych to sel obracene. Po ceste je treti tour, fakt super, mirador tak se chci nechat vysadit (je to asi 7km od Pudeta) ale ridic na me kasle, protoze by musel otevrit zavazadlak. Dal pokracujeme peknou krajinou tak premyslim ze si sem dojdu peso i kdyz s krosnou by to nebylo zrovna dvakrat prijemny. Konecne sme v Pudetu a muzu vyrazit na obchuzku. Chci projit okoli a na vlastni trek v podstate vyrazit az zitra. Jdu cestou k velkemu vodopadu a dal na mirador a je to naprosto skvela cesta - neskutecny vyhledy na ostruvky v okolnich jezerech a rozeklany masiv Cerro Paine. K tomu plaze s pohazenymi vybelenymi kmeny mrtvych stromu. Navic slunicko tu sviti i kdyz pres hory chodi snezne mraky. Od miradoru jdu jeste pesinkou az na vrchol kopce kde se pekne dlouho kocham. Opravdu jedno z nejhezcich mist kde jsem kdy byl. Vracim se akorat kdyz prijizdi katamaran a busy tu cekaji na pasazery a pak na odjez smer Natales - tak me napada dabelsky plan. S krosnou letim do pristaviste, kde ji ukladam do depozitu na katamaran a pak bezim zpatky na silnici kde jen tak tak chytam bus a necham se vyvizt zpet k tomu miradoru kde v pohode vystupuju. Sice uz pocasi neni tak paradni ale akorat odtud odjizdi nejaky bus se skolaky a sem tu uplne sam a muzu se v klidu kochat vyhledy. Cesta zpet je pekna ale sem rad ze ji jdu jen jednou a navic bez krosny. Jeste mam cas do odpluti tak jdu po brehu jezera Pehoe ale tady bojuju s patagonskym vetrem a je to dost nevyrovnany boj :-) Plavba katamaranem je dost pekna ale cena pekne masna, holt kdyz tu neni zadna konkurence a obchuzka je asi 30 kilaku...Za pulhodiny nastava osudovy okamzik. Nemam booklou chatu tak doufam ze se tam nejak vejdu, protoze sem se nechtel tahat se stanem kdyz sem sam a stavet ho v tech vichrech atd...Nakonec tu maji uz jen dve volne mista na sestaku za 44USD, takze tady penize mizi opravdu fofrem. Premyslim ze zitra zkusim mega etapu a nalehko se sem jeste vratim, ale na zitra uz to maji obsazeny takze to bude jeste s tim ubytkem zajimavy. Jeste jdu na jeden miradorek kousek za chatu ale desne fuci a je uz nejak sedivo, tak tam dlouho nezewleju. Bydlim se samyma nemcourama, je jich tu tak 8 z 10 tustistu a samozrejem prvni se ke spanku uklada ten ktery nejvic chrape :-)

D120 - Puerto Natales

Rano v klidku dochazim na 9 na bus a na cas vyrazime smer 250km vzdalene Puerto Natales. Zase je krasne, proste tradicni pocasi, kdyz me ceka jizda busem :-). Cesta utika docela rychle ale neni moc na co koukat, vsude jen nedozirna pampa. Obcas jsou k videni pstrosove teda - jsou mensi nez ty africky ale zas jich je vice. Teprve cca 100km pred Natales se zacinaji na obzoru ukazovat hory a po okoli sou oslehane stromky s lisejnikem. Provoz temer nulovy a temer nestavime tak uz za 3,5h sjizdime z kopecku do Natalesu, ktery je pekne polozene v zatoce posledni nadeje a na obzoru jsou vsude kopecky. Hned u busu me odchytava pani ze me odveze do sveho hostelu jen za 7tis pesos, coz je na mistni pomery super - akorat jsou dve veci podezrely - jmenuje se mirador a pani nijak na mou otazku zda je dalko neodpovida :-) no neni to tak hrozny ale v centru fakt neni :-)
Je stale krasne i kdyz fakt neuveritelne fuci, jak ty lidi v tom muzou zit. Zatim z mestecek ktere jsem tu navstivil se me tu libi nejvic, pekne drevene domecky s vlnitym plechem ale v podstate je to strasna dira kde neni po par hodinach uz co delat a halvne kam vyrazet na turky. V pristavu akorat kotvi navimag a vyrazi vecer na cestu do Puerta Montt, na chvili me to natukne, protoze je to fakt nahoda ze tu akorat je - ale vubec se me to nehodi do planu tak na nej pecu, mozna by me to stejne nudilo byt 4dny na lodi i kdyz zase porad koukat na chilske fjordy a ledovce by asi stalo zato :-)
Kupuju mapu na torres a i nejaky zasoby v supermercadu a tak nejak uz relaxuju a chystam se na zitrejsi vyraz do hor - ted me zacina prave to na co jsem se sem nejvic tesil: torres, petito moreno, fitz roy...akorat se trosku bojim pocasi, sice je na planich krasne ale v horach je jeste spousta snehu a je to divocina s tim vetrem posledni dny...

D119 - Punta Arenas: Vylet na tucnaky a na pevnost

Vstavam chvili pred sedmou abych zaridil ten vylet a hned prvni pohled me nepotesi - je zatazeno. to se fakt dalo cekat, vcera na 12hodin v busu nadherne a dnes tohle :-) Letim ven ale po 10 minutach se vracim radsi na snidani, vsude je zavreno. No ona je taky vlastne nedele. Po snidani delam druhy pokus a jedna cestovka ma otevreno no hura - ma v planu plavbu na ostrov Magdalena kde ma byt nejvetsi kolonie tucnaku v sirsim okoli pry az 150 000 kusancu. Nakonec se rozhoduju jinak radsi si dam dva puldeni vylety ktery i tak vyjdou levneji - nejdriv k pevnosti Bulnes a na odpoledne tucnaky v Sero Otway kde jich je tedy min ale pry jich tam zije kolem 10tisic coz me neprislo zas az tak malo.
Odjezd je az v 10 tak muzu jeste chvili pozevlit na cimre. Pak uz konecne vyrazime na vylet. Nas guid je extra ukecany, do mikrofonu hlasi kazdou blbost - nejvic me dostalo kdyz komentoval i prolizacky stylem ¨toto je detske hriste¨ :-). Na konci mesta jsou i nejaky vraky, asi na pozvolne rozebrani na zelezo nebo nevim na co. Domky rybarske jsou takove nuznejsi a okolo jsou obrovske oplocene estancie, jestli jsem mu dobre rozumel tak obvykla rozloha statku je 5tisic hektaru. Prvni peknou zastavkou je rybarsky pristav takovej fakt seslej - vraky , rybari zevlujici v ldoich vytazenych nabreh atd. Druha je trosku slabsi, monument stredu Chile - respektive nekdo vypocital kdyz se zapocita antarkticke uzemi od polu az k peruanskym hranicim tak zrovna tady je stred zeme - ale myslim ze tohle si v Santiagu uplne stejne nemysli :-) dal je nejaky historicky mys, kde guid strasne dlouho keca ale moc k videni tu neni. Pak uz je konecne pevnost - coz je vlastne skanzen, protoze tu vojaci moc dlouho nevydrzeli. Jsou tu i 3 araukarie, krasne prehistoricke stromy. Jeste obchazim okoli a jdu se podivat i na pobrazi - jsou odtud krasne vyhleduy na hory v pozadi. Samo ze slunce zaleze sekundu nez udelam fotku ale to uz jsem si tu zvykl. Nakonec jeste musim kvaltovat abych byl na odjezd na cas, ale stejne se asi jeste dvacet minut ceka na opozdilce. Da se semnou do reci postarsi kmet nemecke narodnosti a to je fakt drsnak - ne jak ja 3dny do jizni amriky on rovnou 29. Nasedl na obchodni lod a jel pekne pres more. Akorat byl trosku nastvany ze mu slibovali spoustu zastavek, ale nakonec se stavel za ten mesic jen dvakrat. Ale rika ze ma spoustu casu /coz si zas pri jeho veku nejsem tak stopro jistej :-)/. Ted ma v planu jet na ostrov Navarino, ten je jeste jiznejsi nez Ohnova zeme, ale trajket mu jede az v patek a to jeste mozna, coz je pro me nmeozny, respektive nevim co bych jeste 5dni delal v Punta Arenas. Opravdu pekne se dela az po prijezdu zpet, tak jeste obchazim mesto ale nic moc zajimaveho tu fakt neni. Je to tu celkove takovy dost ospaly. V podsate se tu muzou udelat jeden dva vylety s cestovkou a nebo spis je to prestupni stanice na vetsi a finacne narocnejsi akce - jak ten Navarino, tak kordilera Darwin na ohnove zemi nebo trebas letecky na Falklandy. Ve ctyri startuje druha cast - nejdriv docela dlouho po silnici jak sme vcera prijizdeli a pak uz po sotolince. Ridic je sice Chilan ale jmeno Hugo Walder mluvi za vse :-) navic ma sileny klobr a fous, tak fakt vypada jak hugo z hor :-). Drsne bojuji se spankem, sem furt nejaky nedospaly. Po hodince a chlup jsem na miste. Tady je uz lidi vyrazne vice. Je to v podstate 1,5km dlouhy okruh s dvema vyhlidkovyma vezema v kraji a nejlepsi pozorovatelnou primo na plazi. Tam je jich nejvic ale tisice to rozhodne nejsou, pocitam tak 100 se jich tam valelo, ale vetsina jich lovi nebo jsou zalezli v brlozich - je to ale fakt super je sledovat jak chodej jak nemehla a hlavne jak skakaji :-). Po hodince a neco zase zpet. Celkove dnesek beru jako docela vydareny. V supermercadu kupuju piti na oslavu narozek :-) puvodne premyslim o nejake stylove krabici ale nakonec jdu do nejakeho sumiveho vina v akci - 925ml za 40kc no neber to. Vecer mam stim co delat, ale nakonec to dorazim tradicne o pulnoci...