sobota 18. října 2008

Zima je tu....

Předpověď počasí na víkend se jeví víc než příjemně na tuhle dobu, tak co takhle vyrazit v sobotu do Krkonoš. Domlouvám se tak trochu nerozvážně s Kiwim se kterým se turistika v Krkonoších vždy promění v boj s rozběsněnými živly.
Sobotní ráno je jak ze žurnálu, tak o to víc jsme natěšený ne horskou procházku. Tak trochu nás, za Novou Pakou, zaskočí první výhled na Krkonoše. Co tam dělají ty mraky? Optimismus nás však nepřechází, to se přeci rozpustí :-)
Po desáté hodině přijíždíme do Špindlerova Mlýna (710m) na poloprázdné parkoviště.
Vyrážíme po zelené Dlouhým dolem na Výrovku. Tuhle cestu v oblibě moc nemám, ale chceme dnes vystoupat na Luční a Studniční horu, tak je to tudy nejkratší. Už při výstupu na kopec na Špindlem se člověk pěkně zahřeje. Následující etapa přes Svatý Petr je naopak taková odpočinková. Naše teorie o tom, že se mraky rozpustí se ukazují jako liché, počasí se spíš horší :-(. Taky mě překvapuje sněžná pokrývka na vrcholcích. To že byl před 3týdny v Tatrách od 1 650 metrů sníh mě udivilo míň než břečka tady od 1 200 metrů výš.
Po 6,5km na rozcestí u chaty Výrovky (1 356m)
jsme už v úplně zimní krajině. Po asfaltce stoupáme do Modrého sedla (1 509m), což je nejvyšší legální místo, kam se nechá u nás vyjet na kole. Padá děsná mlha, že není vidět na krok, tak náš původní plán o zdolání druhé a třetí nejvyšší české hory opouštíme a klesáme na Luční boudu (1 410m), kde je neuvěřitelný nábuch. Jako kdyby se sem slezli všichni lidi z celých Krkonoš. Dávám si zde jako tradičně výborný borůvkový koláč a k tomu pivko, což je vskutku gurmánská kombinace. Mlha se trochu zvedá, tak Kiwi rozvíjí myšlenku, že čím víc piv tu dáme tím lepší počasí se venku udělá. Nakonec
nám ale stačí jen to jedno. Zpět se vracíme údolím Bílého Labe, jehož horní část je docela nepříjemná kvůli břečce na kamenech. Časem se počasí opravdu trochu lepší, takže ta myšlenka s nasáváním na Luční vlastně nebyla zas až tak špatná. Dole u pěkných vodopádu je už konečně i to babí léto se sluníčkem. Poslední zastávku děláme u pěkné přehrady pod Špindlem. Celkově to byla taková lehčí túra: 20km a 800 metrů kopcových. Škoda, že to počasí nepřálo a bylo to spíš o sportu než o výhledech