pátek 31. prosince 2010

D145 - Takovy ne uplne normalni Silvestr :-)

Uz sem temer v limbu kdyz pani busi na dvere ze me sehnala bicikletu, tak to bude jeste zajimavy :-) Rano je pekne tak po snidani hned jdu vyzkouset to kolecko - no neni uplne detske ale vhodne tak pro osobu kolem 160cm vysky...Uz po nekolika metrech jizdy me z nej boli nohy, tak to bude jizda snu, navic brzdi spis jen aby se nereklo. 200metru za mestem konci asfalt a zacina sotolinka, tak jsem docela rad ze vcera bylo to mrholeni a neprasi to. Jedu smer kanon Itaimbezinho, ktery ma byt o fous hezci nez ten druhy znamy Fortaleza a navic pani rika ze tim smerem je cesta rovnejsi - ma to byt 18km daleko. No s rovnosti cesty bych trosku polemizoval i s mym vcerejsim prispevkem ze tohle pohori je mirne zvlnene - kdyz skrz nej clovek jede na mrzke biciklete tak se najednou ty vlnky stavaji dost neprijemne :-) takxe nektere prudsi kopecky i tlacim ale i tak je to preci jen rychlejsi nez pesky. Bohuzel cim sem dal tim se pocasi zhorsuje a zase zacina ten vcerejsi poprasek stupnujici obcas do destiky. Povrch uz razem neni prijemny ale zacina byt blativy, takze pomalu zacinam vypadat jak cyklokrosar - myslim ti tu zvetsujici se vrstvu bahna na svrskach. Navic kolo prestava brzdit uplne coz zjistuju v jednom neprijemnem sjezdu, tak to nakonec brzdim do nejakeho dvorku, kde je smecka psu tak prekvapena mym prijezdem ze nastesti ani nezautocila :-) takze behem pulhodiny se z neprijemne cesty stava doslova peklo. Navic si rikam ze kdybych stopoval tak urcite nekoho chytnu ale s kolem uz ted tezko, kdyz tu jezdi vyletnici v pujcenych pidi autickach. Konecne sem u vstupu do parku, kde zjistuju neprijemnou vec ze musim jeste dalsi dva neplanovany kilaky coz v mem casovem rozpoctu zacina byt kriticke. V sanitarios jeste smejvam nanos blata z batuzku a frcim ty zbyvajici dva kilaky uz po asfaltu - narodni park je na tom ocividne lepe nez statni silnice. Najednou je tu necekany kopec a ma bicikleta se rozjizdi do necekanych rychlosti coz je pri absenci brzd dost neprijemna vec - nastesti misto zatacky ktera by byla asi osudova prichazi protikopec tak jsem zachranen, protoze brzdeni nohou se neukazalo jako dostacujici :-) konecne jsem tu u toho zazraku prirody jak muzu shlidnout v nastevnickem centru na super fotkach - bohuzel veskera ta mlha je nejvic akumulovana v kanonu, tak skoro nic neni videt....no to je temer na takovy ten hysterciky smich, po vsech tech utrapach nic...no nic za 20 minut to balim a jedu zpet. Proste dalsi ze zazitku ktere spadaji do kategorie opravdu silnych i kdyz uplne ne dle predstav :-) Jen si rikam jestli ten bus stihnu, protoze v tom blatu budu muset kazdej kopec tlacit a z kopecka bez tech brzd taky nemuzu. Kousek od vstupu vidim staryho styloveho gauce, ktery tvrdi ze za deset minut prijede bus mym smerem, tak se chytam stebla nadeje. Bus opravdu prijizdi ale jak pohunek tak i ridic se koukaji dost skepticky na tu moji bicikletu. Obchazi zavazadlaky ale tam se fakt nevejde ale nakonec ji proste narvu na schudky a sedim na pohunkovskym bidilku. Jako neverim ze by me ceskej ridic autobusu takhle zabahnenyho a skolem nabral. Proste zazrak. Asi za 10km koncim ta marastova cast a zase je slunicko. Pred chvili to bylo naprosty peklo ale ted kdyz uz sem zachranenej si rikam ze to byl v podstate dost hustej zazitek, kterej docela proveril. Pani kdyz me vidi docela spraskava rukama, nastesti v me cimre jeste neprobehl uklid tak si muzu dat sprsku a zkulturneni. Kazdopadne jeste vecer musim preprat veci, protoze v trenkoplavkach jako nemuzu cestovat porad :-)
Docela stahanej cekam na bus a koukam na ten svuj listek a najednou vidim ze je tam napsano Tainhas a ja mirim do Torres - navic prijizdi stejny bus i se stejnou posadkou se kterou sem sem prijel z Franciska, tak bezim za pohunkem a on na Torres ze jo, ze je to v poradku. Po hodince sme na krizovatce, kde bych ocekaval ze pojedeme k mori ale zas zajizdime do toho zapadakova a tam si vsimam ze se jmenuje Tainhas. Tak si rikam tady prece nemuzu vystoupit a spekuluju jestli trebas to Torres nema jinou vyslovnost, proste nez se rozhoupu dojit za pohunkem tak uz sme par km pryc a pohunek se strasne omlouva ze me nerekl ze sem si mel u hospody kousek od te vesnic vystoupit a vlizt do jinyho busu....to je fakt den....Takze jedu zase do Franciska a pohunek rika ze si tam mam pockat 2hodiny na ten bus zas opacne, jak sem snim jel vcera..to je prokleti...jeste me pise na papir nejakou slohovou praci a jako ze uz to budu mit zadarmo. Tak jeste cekam dohadovani s nejakym jinym ridicem, ale po dvou hodinach sedeni v cekarne je tu zase ta vypecena parta, tak netusim proc me to psal. Tentokrat uz vystupuju a fakt za chvili, asi za 5minut je tu bus smerujici k mori. Co me nejvic stve ze prijedu uz dost pozde a hlavne jak to bude s ubytovanim...Nakonec je cesta jeste delsi nez sem myslel, strasne dlouho sjizdime z te nahorni planiny, coz je ale paradni cesta plna vyhledu. Samozrejem u kazdeho miradoru je restaurace ale my stavime u nejaky az uplne dole, kde uz nic k videni neni. Konecne sme na primorske silnici, ktera za tech 5 let co jsem tu jel posledne posilila na 4pruh, kterej asi dodelali pred nedavnem. A uz tu je sjezd na Torre - kdyz tu se najednou objevi obrovske panelakove panorama, tak si rikam jestli to LP myslel vazne s tim "malym mesteckem". Pijizdime tesne pred setmenim. Bezim do hotylku hned vedle a tam chteji za nic extra cimru 250R (2 750Kc), tak to je dost sileny. Pak maji pry nejake "kafe" takhle to nejak znelo za 5, tak rikam ze jo a pan me ukaze at si ustelu mezi stoly v jidelne - tak to je husty spani na zemi za 550Kc me jeste nikdo nenabidl. Takze couram po prelidnenych ulicich sparenej s krosnou na zadech a hledam neco jinyho - vsude plno. Jenom nejaky palace hotel ma volno ale za 500R to je mazec. Podle cedule na stene maj nasazeny ceny na Silvestra asi tak 3x nez normalne. Zacinam hodne litovat ze jsem nezustal u babky za 40R :-)) nakonec se vraci mzpet na bus,, ale tu cimru uz pry nemaji jen to cafe...to ne, fakt na silvestra spat na zemi nebudu...Nakonec nachazim nejakou pousadu, kde uz vladne cily ruch ale v recepci neni nikdo jen cislo na mobil. Zachranujou me nejaky mladici co tam volaji a mezitim me daji pivko i nejaky opeceny burt - asi vypadam uz dost na pokraji sil...Nez prijde chlapik tak uz je 9 hodin, takze cesky silvestr ale misto mych planu to zapit jeste nemam ani ubytko. Chlapik je konecne tu a umi spanelsky, hura :-) ptam se na ceny a rika ze je problem v tom ze to jsou apartmany pro 4 lidi plne vybaveny takze ta cena je dost draha...370R na dve noci, nakonec ho usmlouvam na 300R na dve noci coz je i tak nejvic co jsem kdy snad za nocleh platil ale oproti kafe nebo tomuy hnusu za 250, je to super. Navic je to fakt obrovsky s lednici a hlavne s drezem jak delanym na my zablaceny kratasi. No musim rici ze jsem si neuveritelne oddechl. Tak jeste rychle vyprat a konecne zacit taky pit, fakt to dnes potrebuju jak sul. Jdu koupit nejaky piva a pak sedi ms tou partou. Teda sou dost marny, neumeji zas nic nez portugalsky, ale nastesti plati pravidlo cim vic piv tim vic si rozumime :-). Celkem jich je 8, 5kluku a 3holky, takze dva maji smolika :-) Sem tam bouchne petarda ale jinak s rikam ze se skoro nic nedeje jakoby nebyl ani silvestr ale v pul11 najednou chlapi zaveli ze se vyrazi na praihu - berou chladak, kam si pridavam i me sanko a jde se. Nestacim se divit. Ulici tece uplna reka lidi s chladakama a na plazi je giga party. Takze vecer nakonec super. Muzika popijeni, po pulnoci obrovsky ohnostroj. Fakt super. Si rikam byt tu s vlastni partou tak bych sem klidne na toho silvestra jezdil castejc :-) Sem rad ze me vzali mezi sebe, jinak kdybych tu mel nekde postavat sam, tobych se asi dost nudil...Takze nakonec desne marny den se super koncem...

čtvrtek 30. prosince 2010

D144 - San Francisko de Paula a Cambara

Jeste nez me jede bus vyrazim na vychazku smer "Alpen Verde" coz je na me turisticke, zakerne mape bez meritka, pekny mirador hned u mesta. Trasu trefuji, ale kdyz sebehnu obklopen pralesem z kopce a silnice zase stoupa kdovi kam, tak to otacime, nerad bych bus extra sparanej dobihal. V 10:30 odjezd a cesta jen lehce zvlnenou nahorni plani, kde jsou prevazne pastviny - puvodni les gauchove uspesne vymytili prakticky do posledniho v teto oblasti. Proste zajimave mista jsou tady jentam kde se ta plan lame k pobrezni nizine. Ani ne za hodinu jsem v zapadakove San Francisko, kde se dozvidam nemilou vec - bus do Cambary jede az v 17 - takze sem v pytli. Druhej zakys na tehle ceste. No co se da delat, budu muset holt se Silvestrem nejak improvizovat. Prochazim cele mestecko ale mimo hlavni tridy tady fakt nic neni, tak jdu alespon na buffet livre :-) teda neni nic extra ale maji dva druhy bramborovyho salatku a hromadu kurecich palicek, takze si uplne nestezuju. Pak zevluju dlouho na netu. Nakonec obchazim i periferni ulicky a hledam alespon nenjakou vyhlidku coz se dari u vodovodni veze na malem kopecku, kde se motaji nejaky chlapici a dovoluji me vylizt na vrcholek, takze alespon neco. Pak uz jen zewl na hlavni stradali a popijeni zatim nejlevnejsi limonady co jsem nasel v supermarketu se zajimavym nazvem iron :-)) bohuzel nic extra. 17 hodina tady tak vyrazim na poslednich 70km dneska. Silnice je paradni ale najednou odbocujeme na polnacku a frcime asi kilak do silene zapadle visky s drevenyma barakama. Pocasko se nejak zhorsuje a poletuje voda ve vzduchu, takovej divnej dest. V tomhle dorazime akorat do Cambary - vychodisku k nekolika paradnim kanonum v okoli. V oficine dostavam dalsi zasek do mych planu (myslel sem z k mori prejedu zitra vecer nebo v nejhorsim az pozitri rano) ale ouha zitra to jede budto v 6:30 coz je k nicemu nebo v 13:30 coz je taky dost marny. A 1. to kupodivu rano nejede. Tak kupuju tech 13:30, takze silvestr u more :-). Velky hotel u namka je zavreny a tady potkavam dalsiho nemco brazilce ktery kupodivu umi svuj puvodni jazyk, takze mam zas po nekolika letech prilezitost pokecat - akorat sem dost marnej - skoro vsechno mu rozumim ale do pusy se me furt cpe spanelistina nebo anglictina tak toho nejsem moc schopnej vyplodit. Je tu taky jak turista a odvadi me do pousady kde je ubytovany se svou slecnou a pry platili za dva 100, tak cekam 50 a nemylim se - akorat na rozdil od nich se ptam babky jestli me da slevu, a ona jestli pobudu dyl nez jednu noc a ja ze ne, tak si myslim ze tim licitace o slevu skoncila a ona ze dobra ze tedy 40 :-). Ted jdu resit dalsi vec jak se k tem kanonum dostanu - sou totiz kolem 20kilaku daleko a nic verejnyho tam nejede. Babka vola do nejake cestovky a ty se vraceji ve dve, to je pech...a taxiky jsou teda dost drahy. Pak me chytne, myslim si ze spasny napad, pujcit kolo a dojet si tam, ale babka zas nekam vola a pry ne - skoda ze nema alespon nejakou svou ukrajinu....Takze vubec netusim jak to zitra provedu - asi stopik ale abych nesplakal nad videlkem - 20kilaku je fakt dost...jo a navic ty dva nejzajiamvejsi kanony jsou kazdej na jinou stranu.....takze to mozna skonci dost neslavne ze odtud po dvou dnech vyficim bez prohlidky...

středa 29. prosince 2010

D143 - Serra Gaucha

Uz sem nejaky zoceleny tim cestovanim ze se vyspim i u rusne ulice, ne v prikope ale v hotylku aby nedoslo k milce :-)
rano klusu na busak a docela rad se rozloucim s Porto Alegre, i kdyz na vcerejsi rizek s opecenym bramborem budu vzpominat s laskou. Busik je docela narvanej a jako prvni zastavku mame letiste ale nikdo ani nenastupuje ani nevystupuje, takze zastavka asi jen z povinnosti. Po chvili opoustime rovinu a stoupame do zelenych kopecku. Cesta je sama o sobe moc pekna, je na co se koukat. Obcas takove ty male drevene domecky utopene v zeleni. Da se rici ze doposavad me moje mapa 1:4mega v tech pustinach jihu stacila ale tady uz to bude horsi, muj cil - zname horske stredisko Canela tam neni ani vyznacena. Po 2,5h prijizdime do Gramada, mestecku jeste komercnejsimu nez Canela lezicimu ne horskem hrebinku, takze par luxusnejsich hotelu ma i luxusni vyhled - tady vystupuje vetsina lidi. Nas zbytek jede jen o par km dale. V 11:45 vystupuju z busu a chlapik s ceduli informace rika ze bus k vodopadu jede ve 12..whau...tak to bude kalup. Letim do prvni pousady hned vedle busaku. Ubytko maji za 42R tak to vubec neresim, nechavam krosnu na cimre a letim o 100metru dal na stand odkud vyrazi mistni MHD. Bus ma par minut zpozdeni, ale je to tak na vydychani. Vstup do parku Caracol, jak se ten vodopad jmenuje je asi 8km daleko po dobre asfaltce. U vstupu se dozvidam ze bus zpatky jede az v 18 takze mam casu opravdu dost. Kdybych se tak dlouho nerozhlizel u vstupu tak sem mohl dokonce projit zadaco vychodm jak to udelalo par hbytejsich vejlupku z busu, takhle platim 10R. Kousek od vstupu je bezpracny a nejlepsi vyhled na vodopad, ktery je opravdu uzasny a jeden z nejkrasnejsich co jsem kdy videl. Pada z asi 115m vysokeho prevysu do krasneho zeleneho kanonu. Hned vedle je jeste rozhledna z vytahem za 14R ale jsou to asi vyhozeny penize..Dal je povestne schodiste dolu pod vodopad, puvodne melo 950 schodu ted jen 750, protoze posledni patro se jim nejak rozsypalo. Davam si zavazek to v ramci sportovnich vykonu vyslapnout bez prestavky a da to fakt zabrat - predchazim i lidi co odchazeli z dolni vyhlidky 10minut predemnou...Vysledkem je ze zemne 20minut lije. Zbytek uz je jen tak do poctu, kratke kamino mistnim lesikem + mala kaskadka. Dal chci pokracovat k dalsi mistni zajimavosti - kanonu Ferradura, ktery ma byt 7km daleko - tak nejak ocekavam ze to bude nejaka turisticka cesta ale je to po prasne silnici , kde navic co chili jede nejake auto s vyletniky - no to bude teda zase vejslap. Nastesti asi po kilacku stopuju, no spis me zastavi bez me snahy auto s dvema typkama co maji stejnou cestu coz je bezva. Domluva je zase mrzka, sice pry studovali english na skole ale tak cca 10 slovicek co jim zustalo v halve neni moc. Nakonec z nej vypacim ze jeho rodina pochazi z Nemecka tak snad i po letech procvicim nemcinu, ale taky neumi nic - pry jestli sem to dobre pochopil nejvetsi pristehovalecky vlny - Italove a Nemci meli zakazano mluvit rodnym jazykem aby se nerozvracela brazilska soudrznost nebo tak neco. Navic jeho pribuzna prodava listky takze je vstup k vyhlidce do rokle zadarmo :-) Vyhlidka je paradni, takova ta kanonova podkova, jedna podobna znama je na vltave ale nevim jak se jmenuje, tady je to ale cely obrostly pralesem a pod nam litaji v korunach opicaci. Taky se tu prohaneji zebravy nosalove s uplnyma prckama. Cestovatelsky zazitek je umocnen, protoze s nemi na vyhlidce asi pul hodiny popijim specialni gaucske mate - ale nevim z ceho je, pry z arbolu, coz je strom, takze mam docela na vyber :-) Pak uz se snimi loucim, protoze chteji jit jeste na jedno hodinove kamino (jedna cesta) ktere z vrchu nevypada zas az tak zajimave. Zpet stopnu uz trosku jazykove vybavenejsi par, tak sem rad ze nemusim jit celou prasandu zpet. Oni jdou jeste na takove pofidrni atrakce, tak se snima musim jeste vyfotit a dal pokracuji zas posvych. Jelikoz je dost casu tak na bus cekat nechci a vydavame se po asfaltce coz uz moc na stop neni, vsichni jedou dost rychle, krouti se to, ale nijak si nestezuju - je krasne, okoli pekne vsude rostou uplne zaplavy hortensii - asi 2km pred Canelou me navic zase dojizdi ten par tak se jeste ten kousek svezu. Canela je stale huste vyzdobena vanocne, tak si konecne delam i nejaky vanocni snimky. Podle turisticke mapy by tu mel byt jeste nejaky park se sekvojema tak uz trosku znavenej hledam cestu, ale v podstate je to jen par stromku, nez zas az tak mohutnych jak sem cekal pul hodinu za mestem. Dal to pokracuje jeste na nejaky miradory na kopcich ale uz mam pro dnesek dost a taky je zu dost pzode tak se vracim. Za odmenu si chci dat nejaky buffet livre, ale skoro kazda restaurace uz ma zavreno, coz nechapu, a navic se zda ze tady ty buffety delaji snad jen k obedu. Nakonec jednu nachazim a davam oibrovskou kotletu, holt je videt ze jsem stale v kraji Gaucu...jo jeste by stalo se zminit ze tady najihu je spousta lidi kteri vypadaji naprosto evropsky, takze uz se me kolikrat lidi ptali na cestu neboi na cokoliv, proste pzonat kdo je odtud a kdo ne je pralticky do prvni otevreni pusy nemozny

úterý 28. prosince 2010

D142 - Porto Alegre

Spi se me fajn protoze sem nejen vse poradne zatah ale navic i vytah klapky na oci z vyborneho qatar balicku. Po probuzeni sme ocekavane jeste v takove te argentinske krajine, ale uz pomalu vyhlizim kdy se objevi panorama meho cile - panelakove Porto Alegre. Jinak je uz znat ze sem se behem tech x hodin presunul o 3000km severozapadne - vedro a kratsi den. A je to tady, uz prejzidime reky a mesto nadohled. Nakonec tu vystupuju uplne sam, nikomu se ocividne nechce do tohoto 1,5mega mesta.
Na busaku je dost srumec a taxiku pred nim stoji asi milion. Ptam se hned v hotelu vedle ale 60R se me zatim davat nechce. V okoli sou samy rusny ulice a betonove nadjezdy. Nakonec opodal nachazim zonu hotylku ale vetsina je pozavirana nebo lepe receno vyskvotovana - ano je poznat ze jsem uz v Brazilii rady houmlesu a ruznych zevlu vzrostly vic jak radove. Konecne nachazim funkcni hotel a tady si platim apartma za 47R protoze po 3nocich v hostelu a 2 v busu si chci poradne odpocinout. Jeste najit nejaky ATM , coz kupodivu neni zas az tak jednoduchy, respektive doptat se kde je, protoze skoncila "spanelska" pohoda, touto reci tu kupodivu skoro nikdo nevladne a s anglictinou je to obdobny, tak proste ukazuju kolemjdoucim platebni kartu a nakonec se dostavam do obchodniho centra kde je bankomatu pozehnane. Posledni vec na vyrizeni, koupit na zitra jizdenku do hor - coz se dari a muzu vyrazit na prohlidku. No ve zkratce nic moc tu k videni neni :-) panelakove, docela zajimave, panorama z dalky tu z blizka nevynikne. Proste nahnacany budovy, sem tam nejaka postarsi, dost utopena. Ale jinak docela dobry zivot, spousta ovoce, takze za chvilku sem obtezkanej 2papajema, meloune, jahodama - doufam ze si ze vsim zaludek poradi :-) k obedu jsou tu obliben buffet livre, takze snez co snis i kdyz levnejsi vaianty maji neomezene jen salaty a prilohy, tak do jednoho vchazim a sem unesenej - konecne ceska chut - opecene brambory a klasicky poctivy rizek - zkousim i jine veci, ale tohle hraje prim. Docela dlouho trva nez se dostanu k rece protoze je to vsude oploceny - doky atd...ale taky nic extra. Zajimavosti je rozhrcany bus ktery ma na kare kadibudku - proste dodelany luxus :-). Celkove je to spis mesto na korzovani a sledovani mistniho zivota nez cokoliv jineho - proste brana do Jizni Brazilie

pondělí 27. prosince 2010

D141 - Z Buenos necekane az do Brazilie...

Samozrejme ze deticky vstavaji nejdrive, ale nejak uz zacinam byt imunni. Krajina se pres noc zmenila, z puste pampy je sice stale nekonecna plan ale takova cela obdelana, asi se neni cemu divit ze je v celem tom sirem okoli buenos tolik lidi, kdyz se tu asi necha normalne zit. Prekvapuje me ukazatel Buenos jen 80km, to to museli pres noc fakt neskutecne hnat. Samozrejme ze se postup vyrazne spomaluje cim se blizime mestu. Pak navic stavime a vyhazujeme lidi coz u jedne pani zabira skoro deset minut protoze ma milion baglu a nejak se vsechny nedari dlouho nalezt. Pak je nejaky vetsi nadrazi ale mame jet az na retiro, to znamena pres cele mesto. Pohunek ale optimisticky prohlasuje ze to bude uz jen 15-20, tak se cela buranska rodinka zveda a ceka v ulicce, coz se nakonec natahuje na vic jak hodinu a musim se jim trochu smat. Konecne zacinam poznavat i stara mista, akorat tu za tech 5let pribyly dalsi vezaky. Konecne sme na retiru coz je mega busak. Nakonec cesta trvala i tak "jen" 22h misto avizovanych 24. Pak uz se snazim obejit okynka co nabizeji Urugvay ale jsem docela nemile prekvapen kdyz vsude maji vyprodano az do 3.1. Jeste je moznost jet lodi ale po tom zmatku tenkrat se me tam ani nechce a vymyslim si alternativni program ze jeste dnes zkusim vyjet smer Porto Alegre a ten Urugvay pripadne necham az na konec kdyz bude cas a volno. Jdu tedy ke staremu znamemu nenapadnemu okynku Plumy odkud to jede uz za dve hodinky a navic coz je pdostatny tam maji misto. Takze ten spoj z pred5 lety stale ma stejny cas, akorat ze me dnes bude cekat "jen" 19 hodin do Porta Alegre misto tech silenych 35. Na obidek vyrazim ven, protoze se me nechce kupovat predrazena comida na busaku a narazim na super stanek s hamburgrama kde se chlapici fakt nezastavi, nakonec si musim pridat. Navic opodal je ulicka barevnych domku ktera se postupne meni ve favelku, tak mam v planu az se sem zas za par tydnu vratim vyrazit na foto akci, jen tak nalehko :-). Pluma nastesti neni plna, tak si zabiram dvojak az uplne na konci kterej ma jedinou vyhodu spojenou s nevyhodou ze je kousek od zachudku. Z kraje jedeme deltou spousty rek a pak je cim dal zemedelstejsi oblast tak obcas i vytuhnu nebo se ucim spaninu i kdyz ji ted v podstate potrebovat nejaky cas nebudu. Chlapci nevypadaji ze by extra spechali, stavime v nejakym bufaci na pulhodky tak davam alespon cervezku. Pred hranicemi nastupujou typci cambiari, tak u nich menim neco pro zacatek, tentokrat s predvypocitanym kurzem a je to jeste lepsi nez sem myslel za 100arg 42brazilskych. Na hrancicih jsme tedy jak tenkrat az po 11 a vse pris starem - zmatky, cokly...ale nakonec je to vyrazne kratsi. Pak zase garaz a jeste v pul1 zastavka na gablik v podniku snez co snis, puvodne do toho ani jit nechci, ale kdyz vidim jak se vsichni cpou jak o zivot aby to vyuzili kdyz maji na to jen pulhodiny tak se taky pridavam. Neni nic lepsiho nez snist na noc hromadu gulase a jinych mas :-)

neděle 26. prosince 2010

D140 - Cerro Otto (1 405m) a jizda do Buenos Aires

To ze se probudim a je nadherne, kdyz akorat odjizdim, me vubec neprekvapuje, ale jelikoz sem vcera vytuhnul pekne brzo a dnes se probudil uz v 7, tak mam jeste nejaky cas na vyhlidku...Kvaltuju po Bariloche a samo ze nic poradne neni videt - takze kdyz vidim ceduli 5km na teleferico na Cerro Otto tak slapu do pedalu a mazu po avenide pioneeros, coz je v podstate hlavni silnice nad Bariloche. Po ceste me predjedou dva busy tak si rikam ze sem mel radsi nekde pockat a dojet tam kdyz me tlaci cas. Ale preci jen je tenhle vylçet spichlej horkou jehlou. Taky doufam ze bude platit pravidlo ze pod lanovkou je vzdy nejaka pesinka. Konecne sem uricenej na miste a nic poradne neni videt tak se ptam na policejni stanici co je hned vedle a serzantka me ukazuje takove nenapadne kamino primo vzhuru. Prevyseni ma byt nejakych 400metru tak to snad nebude tak hrozny. Blby je ze je to strasne prasny, zvlast asi posledni 70 metru pod vrcholem to je peklo. Vyhledy me ale dostatecne odmenuji. Je to nadhera, skoda ze me cas tak tlaci tak se nemuzu kochat tak dlouho jak bych chtel ale i tak jsem na vrcholu dyl nez na Kili ktere me tedy stalo daleko vic sil. Kopce na vsechny strany jsou bez mracku akorat nad nejvysim, Tronadorem je jeden osamoceny. Akorat kdyz se vydavam na sestup startuje lanovka. Takze sem si ten bozsky klid na vrcholu uzil na posledni chvili. Sestup je tak uz na pul v behu a pak na spojku primo k jezeru, kde preci jen tech busu jezdi vice. Za 5minut je tu coz, je super. Pak uz jen rychle nakoupit zasoby na dlouho cestu a zabalit. Posledni problem je najit spravnou ulici ze ktere jezdi bus na terminal, bohuzel tu jeste neprisli na to, ze by k zastavkam mohli dat i trebas nejake ty cisla...
Poslednim prekvapenim v Bariloche je ze jedu busem od jiny spolecenosti nez sem si myslel, ale to je jedno - vsichnity dvoupatraky jsou tu stejny. Samozrejme ze si vedle me sedne nejvetsi tlustoska a navic pousti utrpne hity na mobilu...Tak jedem 1700km pred nama....
Cesta me prekvapuje jak je z kraje paradni, jedeme udolim reky Limay a fakt je to nadhera - nadherna voda, krasne oazky a kolem vyprahle skalni utvary. Tohle by fakt stalo za to projet pujcenym autem, ale jelo by se asi dost pomalu protoe by se furt stavelo na miradory. Je to asi obliobene misto i mezi mistnimi, protoze sem tam je zaparkovany auto, grilik, rybarina a zewling. Nejhezci misto se jemnuje amfiteatr a tam fakt lituju ze jsem neudelal cvak alespon pres okno, pak se tedy vyhecuju a par dokumentacnich udelam. Pak jsou obrovske prehrady a pustina. Uplne jine nez podkrkonosi na chilske strane :-) Prvni vetsi mesto je az Nequem asi po 400km, kde je hlavni avenida a na ni asi milion semaforu. Sem tam zavlazovaci kanal slouzicvi jako koupak pro mistni. Hura tlustoska vystupuje a sni cela banda. Raduju se vsak asi jen hodinku, protoze jako posledni nabirame dve buranky z 5detmi a nastava docela peklo. Deti delaj hroznej bordel a i pohunek je z nich docela za chvili opocenej a neni to jen tim ze furt neco roznasi....

sobota 25. prosince 2010

D139 - Cerro Cathedral (2 388m)

Rano jsem jeste takovej celej dolamanej z vanocni pitky s zidackama, tak je asi nejlepsi misto vylehavani vyrazit na turku :-) stojim jako vcera ale busik50 co by mel jet mym smerem 50metru predemnou zahyba a frci jinou ulici. Ach jo. kdo vi jak to pojede kdyz sou dneska ty argentinsky vanoce. Pomalu jdu tim smerem a zjistuju ze je bus zaparklej hned za rohem a ridic si odbehnul nekam pro svacu, tak tam vlezu a vezu se jak cerny pasazer. Jedeme vrchni ulici a po chvili mijime odbocku na Cerro Otto, kam vede taky teleferico. Ja vsak pokracuji dale chci se podivat na Cerro Cathedral ktery je vyssi ale zase dale. Bus ma konecnou u jezera a nejsou tu zadne cedule tak sem zvedavej jak tam trefim. Ten muj planek kde je cela oblast na centimentru ctverecni neni nic moc. Navic sem ve vedlejsim udoli, protoze primo do toho lyzarskyho centra pod kopcem jede jinej bus. Ptam se dedy a ten me posila na sotolinovou cestu podel jezera. Vedou z ni odbocky do kopce tak se po jedne vydam protoze si rikam ze se ta silnicka bude kroutit a takhle si udelam peknou zkratku. Bohuzel se to neukaze jako stastne reseni, protoze po vydupani poradnyho krpalu cesticka konci v bambusovym hvozdu...no nic tak zpatky. Cesta se fakt krouti ale vzdy tak po kilaku a pul a psotupne se otviraji pohledy na jezero. Pocasko je lepsi nez vcera ale stale zadna velka slava. Mraky se drzi na vrcholcich hor. Konecne sem v pasu s peknym vyhledem a koukam jak to stredisko je obrovsky i kdyz vypada jak po vymreni. Cerro Cathedral neni zadna supr hora ale ja si ji chci vylizt hlavne kvuli vyhledu na ty ostruvky v jezere. Po chvili jsem ve stredisku a fakt tu neni ani ziva duse a to je skoro stejne velky jak spindl. Vybiram si cestu vedouci pod lanovkou - takze polska cesta kolma na vrstevnici jak vysita :-) je to makacka zvlast po tom vcerejsim flamiku. Navic me dochazi voda tak si zachazim k pramenu, kde sice tece cista voda ale prameni v takovym bahnitym svahu, tak mam v lahvi docela dost blata, nastesti se usazuje na dne - tak se to pit da, proste mineralka :-) konecne finalni vyslap a sem na vrcholku - teda ne na tom hlavnim ale na druhym konci hrebene. Nejak me to nemotivuje prejit celej hreben kdyz neni uplne super pocasko. I tak to byl slusny vyslap stredisko ma 1030m a tady to uz je hodne pres dva. Vyhled ale moc pekny i kdyz ten uplne klasickej je asi z toho Cerro Otto kdyz odtud vidim jak sou ty kopce postaveny. Behem vyslapu kontroluji busiky a zjistuju ze jedou co hodina tak dolu docela kvalutuju aby me neujel. Dari se, coz je fajn. V hostelu uz moje parta neni ale sou tam zse jini zidackove, coz me neprekvapuje :-) dneska uz relax, sem nejakej stahanej a zitra dloooooouhatanskej prejezd do Buenos Aires, cca 24hodin...takze bye bye jezerni oblast.....

čtvrtek 23. prosince 2010

D137 - Bariloche

Rano zjistuju ze vcerejskem nadherne pocasi skoncilo je nepekne zatazeno - docela se divim ze jsem na dnesek vcera planoval vylet kdyz je vlastne ctvrtek tzn. udela se hnusne - jak u nas sobota :-). Koukam na hodinky a on by za hodinu mel jet bus do Bariloche, tak letim na busak si zkusit prehodit listek, protoze dnes to vubec nema cenu tu byt, kdyz jsou sopky ve mracich. V oficine jsou ochotny a ani po me nechteji nejaky storno - vyslo na me uplne posledni msito v buse. Pan zase zapoli se zadanim nasi republiky a tak mu musim poradit ze jedine rep.Checa je kombinace co jejich komp sezere. Takze zase letim dolu pro krosnu a po ctvrty dokopce.
Frcim uz znamou cestou, dneska bez vyhledu, do Osrona, kde se bus zkompletuje a taky zasekne skoro na 45minut coz nejhure nesou dve duchodkyne a pekne si pohunka podavaji. Pak peknou cestou pres narodni park, jen 20minut u chilanu, pres sedlo a jsem v Argentyne. Rozesmejou me celnici co nam stemplujou pasy - jsou dva a obadva se jmenujou gonzales, tak nevim jak bych sepsal pripadnou stiznost :-) Vykysavame tu protoze typ co ma namatkove kontrolovat bagaz si odesel na obidek - takze nekolik busu ceka nez se pan naji skoro hodinu. Po prejeti hor se pocasi lepsi, holt ten srazkovy stin docela funguje. Nejak se me tady ta krajinka libi vice nez kdyz sem tu pred par dny poprve projizdel. Skoro az ve 4 jsme na busaku, kde si jdu hned koupit jizdenku do Buenos Aires na 26.12. Bus uz je i tak docela narvanej. Pak jeste na collectivo do centra, protoze terminal je asi 3km daleko. Je to bohuzel jak sem cekal, na rozdil od Chile kde se necha najit samostatna cimra za jeste rozumny peniz, tady proste single roomy jsou kolem 50USD tak jdu do hostelu na sestak za 45Pesos (200Kc), to budou teda vanoce...:-(.........prochazim to tu a je to tu desne turisticky na to ze tu v podstate nic moc k videni neni. Hlavni namesticko s jakoze starobylima drevenyma budovama a hned vedle toho obr ratejna - uzasny. Obcas spadne par kapek kdyz se pres hory dostane nejaky mrak, ale jinak docela pohodicka. Snad zitra bude lepe a nadelim si na stedry den nejaky pekny vyletik, kdyz uz to nemuzu oslavit s blizkyma.

úterý 21. prosince 2010

D135 - NP Villarica /Lanin trek/

Rano je zase nadherne, takze je pravy cas na uskutecneni meho dabelskeho planu a uziti si i trochu dobrodruzstvi :-) Vylezu se sveho mileho hostylku, kde jsem stale jedinym hostem a muzu se zase kochat Villaricou - dneska o trochu vic cmoudi nez obvykle. Jdu okouknout terminaly, ale vcerejsi informace stale plati ze mezinarodni bus do Argentyny jede az v 10, coz me trochu stve. Navic se dozvidam trosku nemilou vec ze busy jedou jen dopoledne a pak tech 25km do prvniho mesta kam se budu potrebovat vratit je ¨problemo¨. No me uz nezvyklaji :-). Konecne je tady bus tak nejen pohunkovi ale i ridicovi ukazuju mapu kde chci vysadit, cca 4km pred hranici a vse v poho. Bus je skoro plny ale misto pro me nastesti je. Frcime jinou silnici nez vcera do parku a po te co zas mame ukazkove vyhlidky na Villaricu se pomalu zatacime do dlouhatanskeho hodne malebneho udolicka, kteremu vevodi mistni obr nad obry - Volcan Lanin, ktery mistni ¨obycejne¨ hory prevysuje skoro o dva kilacky. Neni tak soumernej a komplente zasnzenej jak mensi Villarica ale je to zase opravdovy gigant. Samozrejme kdyz mam naspech stavime jeste na obcerstveni v restauraci, ktere se az neprijemne natahuje. Dalsi neprijemnym zjistenim je ze se hranicni prechod zavira ve 20, takze se opravdu musim vratit z trek una cas abych nekoho stopnul. Tech 25km do prvniho mestecka se me fakt nebude chtit jit. Super silnice se po prejeti hranice parku meni na silenou polnacku se slusnymi sklony a zatackami takze busik s tim dost bojuje. Radsi trimam v ruce mapu a koukam kde jsme abysme nakonec neprejeli, ale sem vysazen, presne ve 12, tam kde chci v cca 1200metrech u krasne laguny. Kupodivu nevystupuju sam ale jeste s jednim typkem s totalne nabusenou krosnou smerujicim primo na vrcholek sopky. Prohodime par vet ale pak mizim protoze se me preci jen kraci lepe. Je tu naprostej klidek az na dva policajty co se najednou vynori z bambusu ale jen se optaji kam mirim a nechaji me jiti. Vsude jsou zase arukarie, opravdu nadherne stromy. Opcas tu ale pozlobi ovad obrich rozmeru, ktery se ale nastesti vzdy prozradi svym hlucnym priletem, takze vzdy nasleduje zaslouzena exekuce. U prvni laguny se rozhodnu pro zkratku protoze sou si tady podobny jak vejce vejci a cas me dneska tlaci. Skoda je fakt nadherne. Zase potkam horala, ktery sel zkratkou rovnou. Na dalsim krizovatce ani nevytahuju mapu protoze si dalsi cestu pamatuji ale je to chyba..cesta uz vede jinudy nez je na mape tak jdu zbytecne skoro kilak k dalsi lagune, a poslednich dvacet metru laviruji na pohazenych vetvich nad bazinou - cestu zpet radsi zkracuji pres bambusovy ker ale je to peklo - malem me probodnu hrud jedna vetev a druha malem vypichne oko - uz nikdy vic pres bambus. Dalsi hodne pravdiva cedule nasleduje u ricky: most je ve spatnem stavu - ano je hodne ve spetnem stavu, protoze tu ani neni :-) o 20 metru vedle je nastesti kmen pres potok. Krasna mytina s nadhernym vyhledem na Lanin me fakt nedchyna. Zase potkavam horala protoze ten tyhle kravske zajizdky nedela :-) ale definitivne se rozdelujeme v silenym krpalu, ktery tak nejak necekam...sice sem vedel ze mam vystoupat asi 600 vyskovych ale ze to bude takhle hopem a prudce, to ne...Uz sou kousek nademnou videt vrcholky hor a najednou vyjdu z lesa a sem neuveritelne prekvpaeny tim co vidim, predmnou je obrovska pustina - giganticke lavove pole, ktere se zastavilo az o ten horsky hreben a v podstate ho cely zalilo, koukaji znej jen spicky, tak max 20-40 metru a to na druhou stranu hreben spada o nekolik set metru niz. Vypado to fakt super. Chvili cekam ejstli se nevydrape i ten horolezec ze by me cvaknul ale nejak asi odpadl tak frcim dal. Cesta zmizela a spravny smer ukazuji jen tyce v docela velikych rozestupech. Obcas se propadam do der co vyhloubili nejhaky potovry vypadajici jak hubeny kralik tak po chvili zacinam nadavat. Jit po spravne ceste je cim dal obtiznejsi a to je teprve zacatek. Prichazim k lagune Verde odkud jsou krasne pohledy a konci tady jedno sendero a zacina to druhe. Jako spis pokracuji intuitivne protoze tyce nebo muzici sou obcas fakt hodne od sebe daleko, ze sem pokazdy rad kdyz nejakou spatrim. Celou dobu sebou taham pohorky kdyby trebas byly snezny pole ale ted se me zase kvuli par sneznym polim nehce prezouvat tak sou tenisky za chvili pekne nasakly. Vubec dostavaji tady docela zabrat. Konecne sem v pasu s nadhernym vyhledem a vim ze bych mel klesat do toho kanonu ale kudy presne to da fakt zabrat. Je to takovy dobrodruzny ale byt tu jeste s nekym by bylo vyrazne zabavnejsi nez si tenhle osud nest sam :-) jediny stopy jsou obcas od nejakyho kone, takze se obcas ridim i ladackym follow the horse shits :-) a taky doufam ze ten kun vedel kam ma jit :-) navic me tlaci ten cas. Prichazim k ceduli s napisem ¨animales peligrosas¨a pod ti mjeste neco co nevim co znamena tak si radsi beru nejaky klacek, asi to budou nejaky hadi protoze je tady takova vyprazena mytina. Jeste naposledy se loucim pohledem na Lanin a mizim v lesejku, kde ocekavam ze cesta bude vic proslapla ale ono prd :-) asi po pul hodine obcasne nejistoty je konecne prudak dolu a pak uz je cesta vic na pohodu ale asi tu fakt moc lidi nechodi. Kanon je docela nekonecny a koukam s pekne zaklonenoi hlavou na ty hory o kerych vim ze zdarzely na druhe strane uplne more lavy. Postupne se objevuji v houstinach kravky tak si rikam ze civilizace uz neni daleko. na uplne idylicke rovince kde bych nejradsi udelal piknik je bohuzel cela ovadi rota, takze se me dvakrat podari sejmout dva na jednu ranu - no kazdopadne s tohoto prokleteho mista kvaltuju rychle pryc. Docela si oddychnu kdyz v 17:15 prichazim na silnici. Tak mam jeste skoro 3hodiny na to nekoho stopnout nez zavrou hranici. Docela kvalutuju a nekdy i bezim proste nechci tu tvrdnou kdyby me nikdo nevzal i kdyz vidina dalsich 25kilaku je dost neprijemna. Prvni auto nezastavuje a dalsi jedou po cca 10 minutach a taky neberou, tak pocitam ze jich dohromady moc nepojede. Modlim se aby jel nejaky pick up protoze ty berou. Presne po 6km na konci sotoliny projizdi 5te auto - pick up a stavi. Ty jo to sem si oddechl. Sedim na korbe, kdybych mel nejaky vlasy tak me vlajou a uzivam si pohledy po udolicku. Je to fakt dalka do toho prvniho mesta. Tam pan konci tak se s obrovskymi diky loucim a jdu na bus ktery jede asi za 20minut. Jsem tu svedkem neuveritelne lenosti kdy tu slecna ceka 10minut, pak se dalsich 10minut plouzime po vesnici kde kazdych 20metru nekoho nabirame aby celkove tak po 300metrech vystoupila...:-) figurkynovsky dochazim na pokoj, kde temer na ex davam plechovku cristalu a nejradsi bych padnul ale jeste musim dat jezero, tak se zmaham na posledni dnesni vyslapek :-) ponozky a nohy totalne cerny od prachu, takze to bude i takova ocistna koupel. voda tradicne osvezujici, parada.....dneska fakt super den i kdyz mega unavny jak fyzicky tak psychicky.

sobota 18. prosince 2010

D132 - Cesta do Valdivie II.

Pred sestou zacinam zvolna mzourat a je videtjak sme se posunuli na sever, jeste zadny velky svetlo neni. Krajina se pekne zmenila. Dost jehlicnanu, hory blizko silnice. Krasne pocasi, coz je super. Pozvolna se nasvecuji, docela pekna vychodovka. Za chvili je uz pred nami srdce argentinske jezerni je obrovske jezero hned vedlo tak nejak obycejne - nejsou totiz videt ty ostruvky jak z vyhlidky nad mestem, ktere tomu davaji atmosferu. Pak uz zase ohrana pisnicka - hranice, ale docela to jde. Pak nastava nejhezci cast teto cesty vyjezd do hranicniho prusmyku 1300 metru nad morem coz v teto oblasti je jeste dost vysoko, takze je kolem jeste docela dost snehu. jsou vyhledy na pekne hory, obcas vodopad, ale rikam si ze bec cestovky se asi do tohoto uzemi nikoho neni mozny jen tak lehce dostat. Pod horama jsou Chilani ale tenokrat jdou na rentgen jen maly batuzky protoze celej zavazadlak dole je zapecetenej od celniku uz od vcera, takze vystoupit s krosnou fakt nejde. Pri prohlidce interieru je uredne vynesena ma igeltika s basurou jelikoz obsahovala slupky od bananu :-). Trosku jsem premyslel o alternative zkusit si rict ridicovi at me pak nejak zastavi, jelikoz kolem silnice ma byt narodni park Puyehue a dole velke jezero, ale jedeme samymi hvozdy bambusu a jehlicnanu a kdyz uz je nejaky pekny prusek tak to je jen soukromy statek. Navic nemam mapu, tak rezignuju a premyslim ze si pripadne reknu az u jezera. Jezero me ale zas az tak neuchvacuje, kolem je takova plocha krajina jen na obzoru hreben And. Navic na koupani to neni, tak jedu az do me cilove stanice do Osorna. Cim vic se vzdalujeme od hor tim je krajina podobnejsi te nasi, jak nekde v podkrkonosi - takze urcite ne oskliva ale snad nejmin zajimava pro oko evropana co jsem v jizni americe videl. Konecne jsme v Osornu coz je, mozna sobotou, mesto hrabaku. Pulka mesta je pokryta igelitama na kterych jsou vystaveny hadry na prodej, krasa :-). Po 970km a 19hodinach prvni oficialni zastavka :-) to jsem snad jeste nezazil. Je akorat za 5 minut 11 tak si rikam ze by trebas mohlo neco je do Valdivie meho alternativniho programu. Hned vedle stoji bus, ktery tam jede a presne v 11, takze jen prehodit krosnu a muze se zvesela pokracovat :-) no uz je to jen kousek. Tentokrat je to ale vetsi courak, stavime tomu kdo si mavne, nadruhopu stranu frcime chvili i po dalnici (asfaltove :-).
Konecne jsme tu, pekne dlouho jedeme mestem a rikam si jak LP prisel nato ze je to jedno z nejmalebnejsich mest v Chile, kvuliva cemu sem sem vlastne jel :-). Snad to v centru bude o fous pohlednejsi. Prekvapuje me docela velikansky busak, uz sme preci jen v civilizaci, zadny trajekty, kousek od Santiaga /min jak 1000km/. Hned si kupuju jizdenku na zitra do Puconu odkud bych chtel zas podnikat nejaky vyslapy. Naproti busaku jsou dve hospedaje - jedno za 12tis a druhy za 7,5tis (300kc) a hezci, takze ho beru a uzivam si svou podkrovni komurku. Podel reky jdu do centra. Hne zkraje je asi nejzajimavejsi vec tady a to rybi a skeblovy trh, ktery je spestren lachtany, kteri tu zevluji a zerou zbytky ryb co tu porcuji rybari. Na nejlepsich mistech jsou stari obrovsky samci, ktery do toho pekne rvou. Je tu i spousta ptactva, ktera se jim prochazi i po hrbetech. Vrchol drzosti me prisel kormoran, ktery se vykadil starymu lachtanovi primo na nos :-) ale ten i presto zachoval naprosty klid - me by to mozna trosku vadilo :-) odtud vyplouvaji vyletni lodi /oficialni hlavni atrakce/ ale vystavene fotky me zas az tak nenavnadili i kdyz to zas az tak drahy neni - hodinova plavba od 3000pesaku. Kupuju skoro kilo tresni kdyz je to leto a hned davam coz ma pak na me k veceru neblahy vliv :-) na hlavnim namesti toho moc k videni, mimo tanecniku, neni, tak vyrazim mikrem do Neblie coz je pevnost uz usti reky do oceanu - je to docela daleko tak na pesaka to rozhodne neni. Pevnost je v pofidernim stavu tak obchazim jen miradori a dovnitr ani nejdu. Pak jeste pozevlovat na plaz a pozvolna se vracim zpet. Sem po te busove noci nejaky cely ospaly, tak sem rad ze me to zitra jede az v 9:40 takze si dam dalsi rekreacni nocleh. I ceny jsou tady vyrazne nizsi nez v patagonii takze si davam vybornyho losose v pajzliku kousek od trziste ktere je uz bez lidi ale lachtani tu furt polehvaji a trosku se i skadli a schazuji s vyhrivacich mist.

pátek 17. prosince 2010

D131 - Cesta do Valdivie I.

Prvni odpocinkovy den skoro po trech tydnech je tady :-) asi se obcas vyplati kdyz bus nejede jak bysme chteli. Hrabu se s postele ne pred 7 jak obvykle ale az po 9, pozvolna balim a premyslim co tu jeste budu podnikat do te ctvrte odpoledni - nakonec se jdu podivat smer indianova hlava coz je skala nad rekou kousicek od mista kde bydlim - S trochou predstavovitosti to tak fakt vypada. Na druhe strane kanonu je kopec s anetenama tak vyrazim posilnici tim smerem, nemusela by to byt spatna vyhlidka, ale nakonec se me zda ze silnice vede nejak do nikam a vsude zas ohrady, tak to asi po 2kilackach otacim a jdu zpatky na dokoupit jeste nejaky zasoby do busu a pak na net trosku ten cas prozevlovat. Pocasi aprilovy,chvili slunicko chvili spadne par vlocek - divnej ¨konec cervna¨:-)
Po treti uz razim na busak a musim se zase smat tomu ze vcera nic mojim smerem nejelo a dnes ve stejny cas na stejne misto jedou dve spolecnosti. Bus je presne na pul obsazeny takze mam dvojsedadlakzacoz sem rad. Vyjizdime na cas a bus mam i panel s rychlosti abycestujici videli zda ridic nejede vic jak 100 tak se tesim ze konecne uvidim jak to vecer pali ale jako vzdy ho ridici stejne pochvili deaktivuji.
Hodinku jedeme na hranici, dle mapy na min pouzivany hranicni prechod a krajinka v odpoeldnim svetle vypada moc pekne. Cim vic se blizime Argentyne tak se to vic splostuje a zaltiplanuje. Tentokrat i u Chilanu cekame 45minut, nejak me to prejizdeni hranic prestava bavit a to me to zitra rano ceka na novo. Navic pak zacina sotolina a dva tupci v argentynsky celnici kteri to klepaji do pocitace neuveritelne dlouho. Celou dobu se me zda ze jeden zaucuje druheho ale nakonec se to prohodi, tak nevim. Pisou si narodnost checoslovaco pri vystupu tak sem rad ze to jejich systemu nevadi kdyz sem vstupoval pouze jako checo :-).
Konecne jedeme, celkvoe zase dve hodiny na oboustranacha to jsme tu jediny. Nechapu jak by to tu vypadalo kdyby tu byl nejaky provoz. Jedeme po sotolince jako sneci, 120kilaku na asfalt delame za 4hodiny tak sem fakt zvedavej jak to pres noc dohonej. Jeste nez zapadne par lagunek s plamenaky a vyfasovanej sendvic od pohunka ktery dokonce cisti hadrem vsechny okna. V 11 se zatahujou zaclony a de se do hajan :-)

čtvrtek 16. prosince 2010

D130 - RN Rio Simpson

Rano je osklivo, takze po tydnu zmena, skoda...Vcerejsi vecerni mraky uz ale napovidaly ze se bude dit neco oskliveho. No nic idealni pocasi na presun dale - jdu na ten mini terminal co mam nastesti kousek za barakem a tam se dozvidam, ze tam kam chci to jede az ve 4odpoledne a taky koukam ze dalkovy busy jezdi taky tak nic moc a to jsem v hlavnim meste regionu. Tak menim plany a pojedu zitra uz rovnou k jezerum, nerad bych nekde vykysnul. Jel bych uz nejradsi dnes ale ty ctvrtky jsou nejaky proklety jak na pocasi tak dnes nic nejede. Kupuju listek do Osorna, ma to tam jet 18hodin, takze si busik dukladne uziju. Jede cestou pres Bariloche tak se ptam zda by me tam nevysadili ale nemuzou nikoho v Argenyne vysadit coz je skoda. Jdu se znovu ubytovat a pak frcim zpatky na bus protoze v 8:30 odjizdi prvni bus smer Puerto Aysen kde je zhruba v pulce cesty rezervace Rio Simpson, takovy muj nahradni plan pro dnesek. Stoupame do paso s peknym vyhledem a pak uz jedeme dolu kanonem reky Simpson, coz je docela pekny je si rikak kde tady budu chodit, navic docela poprchava. Ridic prejizdi stanici tak kdybych nekoukal a nezastavil ho tak me odvz az na konecnou. Jdu se tam podivat, ale nikdo tam neni, takze se ani vstup nevybira, ale ono taky neni za co - slavna botanicka zahrada je asi 10ceduli u stromu a hlavne tu fakt nejsou zadne cesty, tak se vydavam zpet po silnici a doufam ze neco objevim. LP pise ze rezervace ma reku, udoli, kanon a kratkou prochzku k vodopadu...vse je v podstate pravda ale ta prochazka k vodopadu je od silnice asi 20 metru :-)) Nakonec preci jen nachazim odbocku na znacene kamino ale je to jen 2km dlouha stezka vysekana v houstinach, takze zadna velka slava, takze pokracuji dal po silnici. Relativne je na co koukat ale zas takova sranda to neni kdyz co chvili kolem svisti auta. Furt se oblikam do gorace a zase svlikam jak to vypda na dest a pak zase po 5 minutach prestane, no hruza. Po 15km me to prestane bavit tak zkousim mavat na busy ale nejak se jim nechce stavet, nakonec me na 17km zastavi az chlapik co me vezl rano a rikam si ze jsem mohl jeste 2km vydrzet protoze tam byl nej vyhle, al zas bych musel predtim jit pul km tunelem. Sem nejakej stahanej tak jdu jen na nchvili na net a pak dp mercada zas dokoupit zasoby a zevlovat na pokoj protoze pocasko stale nic moc. Akorat promejslim jak dal s cestou abych nejak uzil silvestra na plazi a snad sem to vykoumal :-)

středa 15. prosince 2010

D129 - Trejektem pres jezero Beunos Aires do Coyhaique

Rano vstavacka uz pred sedmou abych k trajektu dorazil nejak na cas, kdyz jeste nemam listek. Snad to nebude problem. Zase je azuro, to snad neni ani mozny :-) U trajektu v pohode a navic cena je jen 1900P (75Kc) coz je 5x min nez jizda katamaranem v Torres a a zaroven 5x delsi cesta, trosku nepomer :-) Koukam na plazicku ze vcera a Nemec nezklamal, stale tam postava, ale nastesti tentokrat uz v trenkach :-) Plavba je paradni, voda je krasna, okolo ostruvky, vyhledy na hory. Vlny jsou docela velke ale dobrodruzstvi zacina az 40minut pred koncem kdy se pluje takovym pruplavem a vlny tu dosahuji gigantickych rozmeru - za tohle byse ani more nemuselo stydet, do toho duje vichr zvedajici viry vody do vysin - i nase horni paluba je dost zkrapena tak se postupne vyprazdnuje a zustavaji jen ty nejtvrdsi. O zabavu se nam starji tri blbci kteri se bavi tim ze se vystrkavaji ze zavetri kde je relativne bezpecne do fucaku - pri narazu do obr vlny leti uplna zapalva pres celou lod a jeden z tech pitomu je akorat vystrcenej ven a je totalne zlitej :-). No kazdopadne bych se nerad dostal pres palubu, v tehle vode by se prezilo max par minut.
Pristavame v pohode a tady uz stoji nekolik miker, tak se jen prehodi bagly a frcime o 120km dale. Hned zkraje dlouhatansky vyejzd do pasu s asi nejlepsimi vyhledy, hlavne na Cerro Castello. Pak musim konstatovat ze krajina je spis takova malebna nez dechberouci, jak nekde v Rakousku na kraji Alp. V Coyhaique jsme uz kolem jedny, tak se rychle ubytovavam, bezim na plaze de armas, kde maji tradicne informace, beru mapy a jeste vyrazim do mistni reservace. Je asi 5km od mesta, valnou cast jdu po hlavni silnici ale anstesti provoz je dost v poho. Pak krpal sotolinkou a jsem u vstupu. Dostavam mapu kde jsou casy a kilometry a co kilometr tak hodina - si rikam co to tu musi byt za teren kdyz kilak pujdu hodinu..:-) Trosku jen narusi me plany ze se tu zavira uz v 17:15, takze budu muset asi dost kvaltovat. Cesta vede zkraje hoodne dlouho nic moc zajiamvym borovicovym lesem tak si rikam jednak ze asi nebylo moudry vyrazit na navstevu Reserva Forestal :-) a taky ze plati co pise LP ze zde rozhodne masy lidi nepotkate...vseho vsudy potkavam dva nestastniky...:-)) No nakonec musim docela kvaltovat abych stihnul ten 10hodinovy okruh za o malo vic jak 2hodiny :-) je to tedy spis sportovni vylet ale je fakt ze to zas az tak spatny nebylo asi 3miraodry a 4jezirka + par slusnych pralesnich pasazi...takze nakonec to nebylo spatny odpolko ale specialne sem jet to asi ne...Navic jako bonus stopuju hned u parku pickup nejakych zemedelcu a vezu se na korbe az do mesta....je tu i hypermercado takze doplnuju nejaky zasoby a konecne kupuju i neco za slusne ceny, zvlast na sumive vinecko se tesim na vecer :-))

úterý 14. prosince 2010

D128 - Chile Chico

Sice v obrovske noclezarne jsou jen dve baby ale samo ze delaji rano bordel a asi hodinu bali bagl, takze v pul8 jsem def. probuzen a chci jen tak lehce projit okoli abych zjistil kam nas to vcera po tme vubec dovezli. Hned asi 200 metru od hostelu je odbocka na mirador tak si vyslapn kopec a zjistuju ze sousedni Chile Chico bude vyrazne zajiamvejsi nez Los Antigues, sice oba dva lezi u stejnyho, krasnyho jezera Buenos Aires ale Antigues na plani a u Chica jsou hory a ostruvky, tak si jdu pro bagl a mam v planu projit hranici pesky, protoze ukazatel Chile Chico 4km ve me nevzbuzuje obavy. Zbyli 4 ze vcerejska chteji nejak sehnat odvoz. U Argentincu sem tentokrat jen 5minut - super, trosku se divi memu caminandu :-) za chvili zjistim proc - ty 4km totiz nejsou do mesta ale jen na skutecnou hranici kousek pred mostem - kvuliva tomu mostu a rece je to obrovska zachazka - vzdusnou carou je to kousek. Odtud je to jeste k celnici Chilske tak 2km, tesne pred ni me dojedou ostatni, tak sem se trosku zbytecne zhuntoval :-) navic cast celniku strajkuje, tak cekame asi pul hoinu nez zacnou pracovat. Dal se vydame znovu peso protoze uz kazdou chvili to musi zacit, topoly sou coby dup, trosku me jen znejistuje cedulak 5km :-)) bohuzel je to tak centrum je az u skal pekne daleko, nastesti na posledni 2km stopuju nejakyho zednika - kazdopadne ten relaxacni den nezacal tak jak sem si uplne predstavoval :-) Mestecko je to ale prijemny s peknym okolim a nikde ani turistickanoha. Navic me odchytava pani ktera ma levnej hostel a hlavne mam cimru sam pro sebe. Po obidku se vydavam na mirador a pak podel pobrezi, coz je docela zajimava cesta s lezeckyma pasazema - prichazim na super plaz kde tak trosku prekvapuji nemeckeho batuzkare koupajiciho se na adama, je to fakt super tak taky naturalne zkousim vodu a je to fakt brutal kosa, ale jinak je tu nadhera. Z nemcem davam pokec a hodla tu stanovat, vubec je to takovej zevloun jede strasne pomalu, hodne na pohodu. Ja jeste pokracuji dal, a pak si rikam ze to doufam neskonci takovm tim takzvanym trubka trekem :-) same lozeni po skalkach a v keriskach, do toho obcas, casto duej vichr jak o zivota - proste vyslap vhodnejsi pro dva a vice lidi - ale jinak moc pekna divocina - nakonec davam mirador ze kteryho uvidim nejakou cestu tak se pak k ni deru a po ni se necha dostat az k mobilnim vezim s uzasnym vyhledem na tohle paradni jezero a hory v pozadi. Pri zpatecni ceste zjistuju ze jsem se nejak zahadne dostal na soukromy pozemek a musim jeste prelizat dvakrat vrata coz me zrovna dvakrat netesim - konecne sem na silnici ziv a zdrav kdyz nepocitam 3 male trzne rany, holt divocina :-))) zitra pojedu trajektem na druhou stranu jezera a dal na sever k dalsim narodnim parkum...koupil sem nejaky pivka tak jdu konecne relaxovat, dnes se to zatim moc nedarilo :-))

pondělí 13. prosince 2010

D127 - NP Glaciares - Miradory a cesta do Los Antigues

V noci je desna vichrice ze si rikam jestli to neodnese cely barak, ale uz je asi zvyklej a zustava stat na miste :-). Rano fuci stale desne ale pocasi zase krasny slunecny. To je skoro az neuveritelny. Vyrazim na miradory pred mestem a na par mistech fakt bojuji s vichrem aby me to neodfouklo takze si to neuzivam tak jak bych si predstavoval. Vyhlidky jinak paradni, jak klasicky na Fitze tak i na druhou stranu na plane a na jezero Viedma....Dalo by se tu podniknout jeste spousta tur ale chci se podivat taky jeste jinam a hlavne si trosku odpocinout :-)
Spousta lidi resi na netu co je lepsi jestli Torres del Paine nebo Fitz Roy, ale oboje jsou hodne pekny a i docela jiny. Teda Fitz ma mnoho vyhod: neplati se vstup versus 15000P (600Kc), necha se vyrazet primo z mesta narozdil draha doprava z Natales, atd...proste je levnej.
Jeste par postrehu, V torres samy Nemci tady zas Izraleci, v torres trosku starobinec tady vetsina mladych
a uz sem v patagonii videl asi 4 obytny vozy z Nemecka - tak to je ideal na duchod :-)

Ve 12 vyrazime na cestu, s predstihem sem kupoval listky protoze sem se bal ze to bude nabuseny kdyz to jezdi jen 3x do tydne ale opak je pravdou jede nas jen 10, takze by se potvrdilo ze fakt sjizdim z toho hlavniho gringo okruhu :-) celych 90km je furt videt fitz tak si muzu hlavu ukroutit...pak uz najizdime na legendarni carreteru40 a za chvili zacina sotolinka, tak se ptam druhyho ridice na jak dlouho tak me trosku uzemnuje ze na dalsich 300km..:-) jedeme silenou pustinou kde fakt nic neni, nazvy v mape jako Meseta del Muerte hovori za vse, dokonce na chvili mizi i plutky estancii....Jen obcas vykoukne andsky hreben a pak sem tam nejaka laguna...ale je videt ze se usilovne maka na asfaltu takze za par let to bude uz trosku rychlejsi presun - prvni vesnicka kde je vic jak 10 baraku a pumpa je snad po 400km, takze tady nakupujeme zasoby. Provoz veskery zadny. Clovek ma predstavu o patosce jen ty hory, jezera a ledovce ale v podstate 90procent je neskutecna pustina. Po 11 hodinach, o hodku drive jupi :-) prijizdime do Los Antigues, coz se jevi jako supr dira v topolove oaze. Nakonec nas vezou az do sprateleneho hostelu kousek od hranice tak uz tuzustavame i kdyz je to super pajzlik a kdybych nesetril s baterkou tak vyfotim luxusni umyvarky :-) jako tradicne padam za vlast a slibuju si e si konecne zitra dam nejaky relax den

neděle 12. prosince 2010

D126 - NP Glaciares - Cerro Torre a dalsi streky

Pres noc strasne fuci, tak moc pekne pocasko neocekavam, ale nastesti to neni tak tragicky. Zjistuju to docela brzo, protoze novacek na cimre - Svycar, dela budicka uz kolem seste. Mraku je hodne ale trebas se to rozezene. Doboucham se do pekarny kde maji sice otviracku az v 7, ale uz se tam nekdo mota v pulu, takze dnes nebudu o hladu. Mirim k lagune Torre a je to vyrazne jednodusi cesta nez ta vcerejsi. Od te krizovatky kde jsem to vcera otacel je to necela hodinka, takze se fakt Fitz i Torre necha stihnout za den. Na konci cesty je pekna laguna, jak jinak nez s ledovcem a nad tim se cni ostra spice Torre. Cekam asi hodinu nez vyleze spicka z mraku a mezitim udelam asi deset stejnych fotek, coz me stve, podle jestli budu fotit stejnym tempem jak dosud tak na posledni 3tydny nebude stava, coz neni malo :-) nabijecka je totiz jedina vec co jsem zapomel :-) Premyslim co podniknout dal a nakonec se vydavam na takovy megalomansky kolo. Jdu krpal lesikem na nahorni plan pod Fitzem a rikam si ze sem vcera nemel rikat ze je super ze tim lesikem jen klesam :-). Dochazi me voda a nikde zadnej pramen, tak poo velmi dlouhe dobe cepuju s jezera, tak snad to bude patagonsky pure agua. Pocasi se mezitim neuveritelne vylepsuje, tak litam celej den jen ve triku - to je patagonska premiera, znovu si uzivam pohledy na Fitze a pak zase schazim s komercni pesiny na na mirador na ledovec Piedras Blankas, ktery je asi lepsi nez jak sem byl vcera u nej. Pak dlouha cesta lesikem s obcasnymi peknymi vyhledy. Potkavam tu husteho typka kterej kraci v plne polni ale ma mistou obou noh protezy. Zase si clovek uvedomi ze kdyz se chce da se toho vykonat fakt spousta. Pak uz prichazim na silnici sotolinku a ceka me hrozne km zpet do Chaltenu. Sou odtud pekne vyhledy na severni cast parku a na reku. Postupne se ale dostavam do monotoniho nekonecneho udoli vedouciho do chaltenu, tak me to po dvou kilometrovych rovinkach prestane bavit a rikan si ze jestli presne v 17:30 pojede auto tak ho stopnu a ono fakt jede a stavi :-) jedeme jeste 10minut a celou dobu se vydrzim spolecensky bavit :-)
sem pekne spalenej, to jsem necekal, zitra me jede bus ve 12 tak jestli budu schopnej po dnesku jeste chodit tak si udelam maly vylet na mirador....a pak uz Severni Patagonie :-)

sobota 11. prosince 2010

D125 - NP Glaciares - Fitz Roy

v jednu rano jsem si zase uzil vyhody dormitoru kdyz prisly Zidovky z nejakeho flamu a delaly bordel :-) Trosku premitam jestli jsem neurazil horoboha kdyz sem psal do blogu ze uz sem Fitz Roye videl a aby nebylo hnusne. V 7 vyrazim ven a zjistuju ze horobuh asi neposlouchal protoze je nadherny azuro a nad Chaltenem jako koruna cni nasviceny Fitz a okoli. Tak hura jde se na turu smer laguna pod kopcem :-). Krajina je fakt krasna a kazdy, blizsi pohled na Fitze je cim dal vetsi - dokonce mimoradne nejdu sam zhruba ve stejny cas a tempem vyrazi i nejaky australan tak jdeme spolu a kecame. Je to docela zewlkir uz tri roky nebyl doma. Vzdy se nekde usadi a uci anglkictinu, jak lehke. Jde b keckach ale pak trosku upi protoze nastavaji i bahnitejsi useky a zda se ze vis bude i snih. Ja se asi po hodine prezouvam do svych backurek, ale doufam ze se ke keckam jeste vratim, teda nohy doufaji. Nikde zatim ani noha tak je to o to vic super protoze to je nejchozenejsi stezka v celem parku. Po chvili jsme uz u kempiku v lese, kde je trochu nasnezeno a odtud by se asi vychodovka stihnout dala a pak uz hodinovej krpal k lagune. Vyhled je fakt bombasticky a uz po3 za 4dny musim konstatovat ze je to jeden z nej vyhledu co jsem videl. O kus dal je jeste jedna laguna hned naproti ledovci odkud padaji co chvili laviny - tady se s australanem loucim protoze tu hodla sledovat ty laviny jeste alespon hodinu a me hodinova vrcholovka staci. Pri sestupu uz jdou proti docela davy ale oproti torres skoro nikdo. Asi 5vyletniku se me pta jak je to daleko a vystroj vetsiny je spis takova na vikendovou hospodu. Davam si jeste side trip k ledovci Piedras blankas hodinu dal po proudu vody a tam uz je lidi co by se dalo na prstech ruky spocitat. Poslednich asi 500 se preliza pres sutraky gigantickych rozmeru a cesta je uz takova dost volitelna. Ledovec pekny spada akorat do laguny ve ktery pluje par ker. Nakonec menim plany a dal uz nejdu protoze cesta je v mape znacena uz jako malo znacena tzn neznacena a samotnej bych se tu nerad nejak zamotal, protoze tim smerem ledovcove pole za Fitzem uz skoro nikdo nechodi. Jdu zpet a jelikoz je jeste dost casu tak si delam zachazku podle dalsich jezer a chvili i spekuluju s myslenkou dojit i pod Cerro Torre a spojit tak dva denni vylety do jednoho ale nakonec kolem pate prichazim na rozcesti a udelal se mezitim sedivak tak uz me to nemotivuje a frcim dolu - fascinuji me vyletnici duchodci kteri jeste kraceji nekam smer hory. Je fakt ze svetlo jhe az do deseti ale pocasi uz dnes lepsi nebudu. No uvidime zitra kdyztak si sem znovu dojdu i kdyz je fakt ze Cerro Torre vypada z dalky jak odvar Fitze i kdyz australan rikal ze to byl otaky super. Vyhladovelej schazim do mesta /jako mit na 11hodin tury jednoho brumika, musli, bebe a 5suchej toustu neni moc :-)/ a zapadam do prvni knajpy na gablik. Dneska asi padnu za vlast tak doufam ze se Zidovky taky dnes utahaly, protoze se zatim z naseho super maleho sestaku neodstehovaly

pátek 10. prosince 2010

D124 - NP Glaciares - Perito Moreno

Noc probehla v klidu protoze me babka v noci nikoho noveho do pokojiku neinstalovala a francouzko korejka spala jak nemluvne a kupodivu ani nechrapala. Chvilku pred sedmou uz zvoni vozitko a tentokrat jsem jako prvni narade tak si vybiram konecne i nejake slusne mistecko. Do Argentiny nas pry pojede 9 tak neocekavam nejake delsi pojizdeni ale bohuzel v poslednim hotelu nenachazime dva pasazery a ridic kterej je od mpohledu dost nouma nejak nevi co ma delat furt nekam vola vysilackou a pojizdi sem a tam az jedna babka se svym synkem zacinaji byt pekne nevrly a kdyz konecne asi po 20minutach jedeme k cestovce tak vybihaji ven a davaji cocku nejakemu dedovi, asi majitelovi. Nastupuje nejaky parecek a muze se konecne vyrazit. Prvnich 50km se jede stejnou cestou jak na Torres a nastesti jak mame zpozdeni tak nezastavujeme u artesanie ale hned vedle kde je chilska celnice. Za chvili jsme hotovy a tady je to opacne, argentinou zacina sotolina. Po par km jsou argentinci kdy je tradicni nepochopitelna fronta tak muzu sledovat zajimavosti jako plny popelnik pod napisem no fumar :-) a mapa tehle provincie Santa Cruz kde je ve vysvetlivkach dokonce 6typu silnic ale jen jedna asfaltova - zbytek ruzne typy sotolinek - docela bych chtel zkusit posledni typ Natural :-) Konecne jedeme a zjistuju ze chlapik misto aby jel 60km po sotlince to radsi objede 150km po asfaltu takze to bude zase streka. Nastesti kilaky ubihaji jako zbesile v podstate tu neni zadna zastavba - v okoli nekonecne patagonske altiplano kde bych si obcas nebyl jistej jestli nejsme v Bolvii - lagunky s plamenakama, lamy a tak - ale je tu par rozdilu pstrosi v poctu hojnym a hlavne nekonecne ploty obrovskych estancii. Na to ze by tohle melo byt vyschly hlavne proto ze jsme ve srazkovym stinu And tak se tu dnes honi mraky jako zbesily a asi 40km pred Calafate projizdime brutalni snezno kroupovou bouri ze trosku ztracim nadeji ze dnes neco na ledovci bude k videni. Tak jsme tu v Calafate, prvnich 340km za nama - na busaku vykladame 5 lidi a my zbyvajici jedeme dal - jeste 80km - jeko predstava ze bych si to fakt koupil jako vylet s navratem tak asi padnu protoze jet na dve hodiny na ledovci celkem 840km a dvakrat pres hranici to je trosku silny salek kavy. Pocasi se lepsi a navic jedeme dost peknou krajinou podel lago Argentina obklopene horami ze vsech stran. Po chvili vykoukne super zaledneny masiv a ty hory nevypadaji ze maji tak kolem 2500, spis jak nejaky sedmitisicovky. Konecne sme na prvnim miradoru na ledovec a je to fakt parada - navic slunicko krasne sviti na nej a na cele okoli. Nase pruvodkyne, kterou jsme nabrali na busaku nam rika ze mame velikanske stesti protoze tu dost prsi a vetsina turistu vidi jen hranu ledovce. Doufam ze se nezatahne ale je to spis cim dal lepsi. Ledovec je naprosto uzasny, dech berouci - Vypina se 60 metru nad hladinu jezera a co chvili z nej spadne nejaka obr kra - vyletni parniky vypadaji proti nemu jak nejake bezvyznamne objekty. Mame tu 2hodiny rozchod a je to tak akorat na prochozeni vsech humpolackych vyhledovych chodniku a kochani se ze vsech stran a vysek. Fakt nadhera. Turistu jsou tady fakt kvanta, ale neni se co divit, jezdi sem kazda cestovka, jelikoz je to dost bez namahy, teda kdyz nepocitam ti stovky schodu mezi chodnicky.
Pri ceste zpet me chyta napad se tedy uplne dodelat ale prejet az do Chaltenu - protoze v Calafate se me moc nelibi - je to v podstate jen jedna hlavni ulice se suvenyry prelidnena turistama. Navic mimo vyletu k ledovcum tu nic moc k delani neni a jedinou vychazku k lagune s plamenaky si klidne odpustim kdyz sem videl z auta ze jich je tam asi jen tak stovka. Bus jede v 18:30 tak mam jeste necelou hodinku tak jdu na chvili do mesta ale fakt o nic neprichazim kdyz pojedu dal
Do chaltenu je to jeste asi 220km takze dnesek je dost silnicni. Ale cesta se nakonec stava perfektni - super nasviceny hreben And a vsude vyhledy na ruzne typy mraku a nakonec vyleze i Fitz Roy - uzasny masiv. Lidi propadaji silenstvi a furt chodi dopredu k ridicovi fotit pres okno. A ten se ukaze v dobrem svetle a stavi kousek pred chaltenem na super miradoru - kouri, takze mozna spojil prijemne s uzitecnym. Z autobusaku je tez krasne videt cely Fitz Roy i sousedni Cerro Torre tak si rikam ze jeste sem ani nezacal s trekingem a uz sem v podstate vse videl :-)
Jdu do nejblizsiho hostalu a zatim i nejlevnejsiho - usmlouvam cenu na 50pesaku za noc, kdyz tu budu tri noci ale zas je to bez snidane takze zas az tak vyhodny to neni. Cimra je navic dost malinka a prelidnena. Navic ma inteligentne vymyslene osvetleni - nad kazdou posteli je lampa, takze se sice dobre cte ale kdyz chce clovek spat a nekdo rozsviti tak to neni zrovna idealni, takze s prebytecneho prosteradla delam super kryt lampy a jen doufam ze to nechytne. Vecer padam grogy.

středa 8. prosince 2010

D122 - Torres del Paine II.

Rano vstavem brzo - ceka me dlouhy den. Docela poprchava a nad bergama snezi, tak to dnes nevypada na kdovyjaky pocasko. Stoupam stisnenym udolickem docela dlouho nez se konecne dostavama na hrebinek oddelujici jezero Pehoe od jezera Grey a uz se muzu kochat plovoucima krama ktere se odlamuji od ledovce Grey, jednoho z vybezku obrovskeho ledovcoveho pole Hielo del Sur. Zda se ze vsechen vichr a zle pocasi proudi prave z tohoto pole. Pokracuji dale a pomalu se otviraji vyhlidky na ledovec Grey spadajici primo do jezera - moc pekna podivana. Po necelych 3 hodinach prichazim k chate Grey, kde maji uz taky posledni misto a navic je to tu o chlup levnejsi, tak musim chvili cekat nez to tu poklidi, alespon si trosku odpocinu a zahreju cajikem. Pak uz vybiham nalehko dal podel ledovce. Vetsina lidi delajici W trek tady vlastne konci a jdou pripadne jen na nejblizsi vyhlidku. Ja chci dojit az do passu kudy vede kompletni okruh kolem Torres. Jde se dlouho pralesem, tak delam i par fotek i kdyz sem se zarekl ze uz pralesy od ohnovy zeme fotit nebudu abych setril baterku :-) Sem tam se prechazi bocni ricky, jednou po poradnym zebriku. Je to docela pekna cesta, ale unavna. Vyhodou je ze davy tu uz nejsou. konecne vystoupam nad uroven lesu a otevre se me paradni pohled na cely ledovec Grey i pole ze ktereho klesa. Skoda jen toho slunicka ze dnes chybi. Na tehle vyhlidce uz koncim, protoze dal cesta hrozne klesa nez za rohem zacne stoupat do sedla a navic tu akorat potkavam 3 amiky ktery delaji cely okruh a dnesni prechod sedla je totalne odrovnal - mraky snehu, bahna atd...vejs poasi opravdu radi. Tak se kocham na vyhlidce a koukam do mapy - zjistuju ze kousek nademnou je Cerro Ostrava, tak tu maji ostravaci kopec o kterym ani nevedi :-) Docela stahanej se vracim do chaty, tak sem nakonec rad ze se jeste nemusim ty tri hodiny vracet k jezeru. Mezitim se ubytovali dalsi lidi a jsou to ty samy nemcouri ze vcerejska. Maj docela zkrvaveny nohy a milion napalsti, takze ty moje lehke otlaky jsou jakoby nic...chci se jen na chvili zahrat pod spacakem ale nakonec vytuhavam a v podstate uz jen furt pospavam...V noci je hroznej slejvak, tak sem dost zvedavej na rano...

úterý 7. prosince 2010

D121 - NP Torres del Paine I.

Me predstavy jak se krasne vyspim sam ve ¨svem¨ trojaku narusi v pul2 babka, ktera tam nalifruje nejakeho dedulu, kterej navic jeste strasne dlouho sviti a chrasti, pak chrape a nakonec vypravi ze spani - proste posila jak ma byt :-)
Rano me babka zarizuje gratis taxik, ktery me veze pred cestovku. Kde jeste na posledni chvili nejaci dva nemcouri kupuji listky - najednou prijizdi uz brutalne nabuseny bus a nez nalozim krosnu zjistim ze jsem jediny na koho nevyzbylo misto. Tak sem trochu nevrlej ale co mam delat - sedim na nejakem schudku v ulcicce a doufam ze pohunek mluvil pravdu stim ze si mozna jeste sednu. Po 50km nastesti prijizdime ke krizovatce, kde je domluvena artesanie a taky chilska hranicni kontrola pro ty kteri miri do Calafate a dal. Tady nastesti vystupuje nejaka holka tak mam sedadlo hned vedle ridice ve predu s peknym vyhledem - tak alespon nejaka satisfakce. Pocasi zatim zadna slava, tak sem zvedavej jak bude v kopcich. Ritime se docela rychle po sotlince a po par desitkach km uz vykukuji prvni kopce. Tady si uvedomim ten rozdil mezi trekarskou zpatecni jizdenkou a jednodenni tour z Natalesu - mijime dva super miradory jeden z vyhledem na cely masiv a druhy od laguny Amarga, kde stojej prave jen tour mikra a my to prejizdime. Vsude jsou spousty lam. Po 150km!!! jsme na zacatku parku, kde se plati 15tisP (600Kc) a jsou odtud videt povestne veze vykukujici z mlhy - trosku jak ty v dolomitech. Vetsina tu vystupuje a prestupuje na dodavku ktera je odvazi na zacatek takzvaneho W treku. Ja pokracuju dala - vic jak 30km do Pudeta odkud jezdi katamarani abych to sel obracene. Po ceste je treti tour, fakt super, mirador tak se chci nechat vysadit (je to asi 7km od Pudeta) ale ridic na me kasle, protoze by musel otevrit zavazadlak. Dal pokracujeme peknou krajinou tak premyslim ze si sem dojdu peso i kdyz s krosnou by to nebylo zrovna dvakrat prijemny. Konecne sme v Pudetu a muzu vyrazit na obchuzku. Chci projit okoli a na vlastni trek v podstate vyrazit az zitra. Jdu cestou k velkemu vodopadu a dal na mirador a je to naprosto skvela cesta - neskutecny vyhledy na ostruvky v okolnich jezerech a rozeklany masiv Cerro Paine. K tomu plaze s pohazenymi vybelenymi kmeny mrtvych stromu. Navic slunicko tu sviti i kdyz pres hory chodi snezne mraky. Od miradoru jdu jeste pesinkou az na vrchol kopce kde se pekne dlouho kocham. Opravdu jedno z nejhezcich mist kde jsem kdy byl. Vracim se akorat kdyz prijizdi katamaran a busy tu cekaji na pasazery a pak na odjez smer Natales - tak me napada dabelsky plan. S krosnou letim do pristaviste, kde ji ukladam do depozitu na katamaran a pak bezim zpatky na silnici kde jen tak tak chytam bus a necham se vyvizt zpet k tomu miradoru kde v pohode vystupuju. Sice uz pocasi neni tak paradni ale akorat odtud odjizdi nejaky bus se skolaky a sem tu uplne sam a muzu se v klidu kochat vyhledy. Cesta zpet je pekna ale sem rad ze ji jdu jen jednou a navic bez krosny. Jeste mam cas do odpluti tak jdu po brehu jezera Pehoe ale tady bojuju s patagonskym vetrem a je to dost nevyrovnany boj :-) Plavba katamaranem je dost pekna ale cena pekne masna, holt kdyz tu neni zadna konkurence a obchuzka je asi 30 kilaku...Za pulhodiny nastava osudovy okamzik. Nemam booklou chatu tak doufam ze se tam nejak vejdu, protoze sem se nechtel tahat se stanem kdyz sem sam a stavet ho v tech vichrech atd...Nakonec tu maji uz jen dve volne mista na sestaku za 44USD, takze tady penize mizi opravdu fofrem. Premyslim ze zitra zkusim mega etapu a nalehko se sem jeste vratim, ale na zitra uz to maji obsazeny takze to bude jeste s tim ubytkem zajimavy. Jeste jdu na jeden miradorek kousek za chatu ale desne fuci a je uz nejak sedivo, tak tam dlouho nezewleju. Bydlim se samyma nemcourama, je jich tu tak 8 z 10 tustistu a samozrejem prvni se ke spanku uklada ten ktery nejvic chrape :-)

pondělí 6. prosince 2010

D120 - Puerto Natales

Rano v klidku dochazim na 9 na bus a na cas vyrazime smer 250km vzdalene Puerto Natales. Zase je krasne, proste tradicni pocasi, kdyz me ceka jizda busem :-). Cesta utika docela rychle ale neni moc na co koukat, vsude jen nedozirna pampa. Obcas jsou k videni pstrosove teda - jsou mensi nez ty africky ale zas jich je vice. Teprve cca 100km pred Natales se zacinaji na obzoru ukazovat hory a po okoli sou oslehane stromky s lisejnikem. Provoz temer nulovy a temer nestavime tak uz za 3,5h sjizdime z kopecku do Natalesu, ktery je pekne polozene v zatoce posledni nadeje a na obzoru jsou vsude kopecky. Hned u busu me odchytava pani ze me odveze do sveho hostelu jen za 7tis pesos, coz je na mistni pomery super - akorat jsou dve veci podezrely - jmenuje se mirador a pani nijak na mou otazku zda je dalko neodpovida :-) no neni to tak hrozny ale v centru fakt neni :-)
Je stale krasne i kdyz fakt neuveritelne fuci, jak ty lidi v tom muzou zit. Zatim z mestecek ktere jsem tu navstivil se me tu libi nejvic, pekne drevene domecky s vlnitym plechem ale v podstate je to strasna dira kde neni po par hodinach uz co delat a halvne kam vyrazet na turky. V pristavu akorat kotvi navimag a vyrazi vecer na cestu do Puerta Montt, na chvili me to natukne, protoze je to fakt nahoda ze tu akorat je - ale vubec se me to nehodi do planu tak na nej pecu, mozna by me to stejne nudilo byt 4dny na lodi i kdyz zase porad koukat na chilske fjordy a ledovce by asi stalo zato :-)
Kupuju mapu na torres a i nejaky zasoby v supermercadu a tak nejak uz relaxuju a chystam se na zitrejsi vyraz do hor - ted me zacina prave to na co jsem se sem nejvic tesil: torres, petito moreno, fitz roy...akorat se trosku bojim pocasi, sice je na planich krasne ale v horach je jeste spousta snehu a je to divocina s tim vetrem posledni dny...

neděle 5. prosince 2010

D119 - Punta Arenas: Vylet na tucnaky a na pevnost

Vstavam chvili pred sedmou abych zaridil ten vylet a hned prvni pohled me nepotesi - je zatazeno. to se fakt dalo cekat, vcera na 12hodin v busu nadherne a dnes tohle :-) Letim ven ale po 10 minutach se vracim radsi na snidani, vsude je zavreno. No ona je taky vlastne nedele. Po snidani delam druhy pokus a jedna cestovka ma otevreno no hura - ma v planu plavbu na ostrov Magdalena kde ma byt nejvetsi kolonie tucnaku v sirsim okoli pry az 150 000 kusancu. Nakonec se rozhoduju jinak radsi si dam dva puldeni vylety ktery i tak vyjdou levneji - nejdriv k pevnosti Bulnes a na odpoledne tucnaky v Sero Otway kde jich je tedy min ale pry jich tam zije kolem 10tisic coz me neprislo zas az tak malo.
Odjezd je az v 10 tak muzu jeste chvili pozevlit na cimre. Pak uz konecne vyrazime na vylet. Nas guid je extra ukecany, do mikrofonu hlasi kazdou blbost - nejvic me dostalo kdyz komentoval i prolizacky stylem ¨toto je detske hriste¨ :-). Na konci mesta jsou i nejaky vraky, asi na pozvolne rozebrani na zelezo nebo nevim na co. Domky rybarske jsou takove nuznejsi a okolo jsou obrovske oplocene estancie, jestli jsem mu dobre rozumel tak obvykla rozloha statku je 5tisic hektaru. Prvni peknou zastavkou je rybarsky pristav takovej fakt seslej - vraky , rybari zevlujici v ldoich vytazenych nabreh atd. Druha je trosku slabsi, monument stredu Chile - respektive nekdo vypocital kdyz se zapocita antarkticke uzemi od polu az k peruanskym hranicim tak zrovna tady je stred zeme - ale myslim ze tohle si v Santiagu uplne stejne nemysli :-) dal je nejaky historicky mys, kde guid strasne dlouho keca ale moc k videni tu neni. Pak uz je konecne pevnost - coz je vlastne skanzen, protoze tu vojaci moc dlouho nevydrzeli. Jsou tu i 3 araukarie, krasne prehistoricke stromy. Jeste obchazim okoli a jdu se podivat i na pobrazi - jsou odtud krasne vyhleduy na hory v pozadi. Samo ze slunce zaleze sekundu nez udelam fotku ale to uz jsem si tu zvykl. Nakonec jeste musim kvaltovat abych byl na odjezd na cas, ale stejne se asi jeste dvacet minut ceka na opozdilce. Da se semnou do reci postarsi kmet nemecke narodnosti a to je fakt drsnak - ne jak ja 3dny do jizni amriky on rovnou 29. Nasedl na obchodni lod a jel pekne pres more. Akorat byl trosku nastvany ze mu slibovali spoustu zastavek, ale nakonec se stavel za ten mesic jen dvakrat. Ale rika ze ma spoustu casu /coz si zas pri jeho veku nejsem tak stopro jistej :-)/. Ted ma v planu jet na ostrov Navarino, ten je jeste jiznejsi nez Ohnova zeme, ale trajket mu jede az v patek a to jeste mozna, coz je pro me nmeozny, respektive nevim co bych jeste 5dni delal v Punta Arenas. Opravdu pekne se dela az po prijezdu zpet, tak jeste obchazim mesto ale nic moc zajimaveho tu fakt neni. Je to tu celkove takovy dost ospaly. V podsate se tu muzou udelat jeden dva vylety s cestovkou a nebo spis je to prestupni stanice na vetsi a finacne narocnejsi akce - jak ten Navarino, tak kordilera Darwin na ohnove zemi nebo trebas letecky na Falklandy. Ve ctyri startuje druha cast - nejdriv docela dlouho po silnici jak sme vcera prijizdeli a pak uz po sotolince. Ridic je sice Chilan ale jmeno Hugo Walder mluvi za vse :-) navic ma sileny klobr a fous, tak fakt vypada jak hugo z hor :-). Drsne bojuji se spankem, sem furt nejaky nedospaly. Po hodince a chlup jsem na miste. Tady je uz lidi vyrazne vice. Je to v podstate 1,5km dlouhy okruh s dvema vyhlidkovyma vezema v kraji a nejlepsi pozorovatelnou primo na plazi. Tam je jich nejvic ale tisice to rozhodne nejsou, pocitam tak 100 se jich tam valelo, ale vetsina jich lovi nebo jsou zalezli v brlozich - je to ale fakt super je sledovat jak chodej jak nemehla a hlavne jak skakaji :-). Po hodince a neco zase zpet. Celkove dnesek beru jako docela vydareny. V supermercadu kupuju piti na oslavu narozek :-) puvodne premyslim o nejake stylove krabici ale nakonec jdu do nejakeho sumiveho vina v akci - 925ml za 40kc no neber to. Vecer mam stim co delat, ale nakonec to dorazim tradicne o pulnoci...

sobota 4. prosince 2010

D118 - Pres Magallensuv pruliv

Casne rano me probouzi drsne svitici slunicko, coz je jak na potvoru, kdyz dnesek stravim temer cely v busiku. Tak vyrazim urychlene do pristavu konecne udelat fotku celeho mesta ale zjistuju ze slunicko sviti jen takovou mensi dirou v obloze a jinak je nad horami tradicni mela, tak se radsi vracim do hostelu notne posilit, na dlouhou cestu, bufetovou snidani a pak uz se zvolna presunuji k busu. Samozrejem ze si vedle me seda nejvetsi ferstek z celeho busu trosku pripominajiciho mistra Beana, takze ma nadeje na pohodlnou cestu vedle nejake male, krehke bytosti se bohuzel vytraceji. Zacatek cesty fakt stoji za to, prejizdime hory a tak si jeste naposled muzu vychutnat prirodu Ohnove zeme. Na vetsine kopcu snezi a zdaji se tedy vyrazne vetsi nez jejich vyska v mape 1000-1200 metru. Najednou prijedeme na krasnou vyhlidku na obrovske jezero hluboko pod nami a za nim se uz krajina postupne zecina menit a pocasi lepsit. Za chvili jsou uzm kolem nas jen nedozirne plane a nad nami se na blankytnym nebi prohaneji tisice beranku. K tomu vidime prvni lamy a taky spoustu pstrosu. Prijizdime k argentinske celnici a zde cekame hodinu a pul! a to tu neni zadny ruch a navic chlapy sesbirali pasy, takze sme ani prakticky nemuseli vylezt z busu. Ale temer kazdy vylez nejne kvuliva tomu aby se protahl ale konecne zazil proslaveny patagonsky vitr - opravdu silene fuci. Mame to zatim jako atrakci ale uz ted je jasne ze to velmi brzy prestane bavit. Konecne jedeme ale uz ne po asfaltu, Chile zacala stylove sotolinkou. Na chilske strane musime nejen s pasama ale i vytahat vsechny krosny a projet je rentgenem - ale itak to trva jen pul hodiny, tak fakt nevim co tam ty moulove argentinsky delali nebo spis nedelali. Po sotoline jedeme vic jak 120km ale i tak to ridic slusne vali az vsude kolem nas litaji kameny na vsechny strany. Docela je sranda sledovat lamy jak ladne preskakuji ohrady pro ovce. Kazdopadne je Ohnova zeme - zemi dvou tvari, hory divocina a nekonecne plane. Podle ukazetelu zjistuju ze nejdeme pres Porvenir o kterem se zminuje LP ale velikanskou zajizdkou pres Puntu Delgadu, kde je ale Magallensuv pruliv nejuzsi. Prepocitavam teda vzdalenost a ma to byt dneska 610km, no potes. Prijizdime se a je tu neskutecna fronta - pry snad jeste dnes zadna lod nejela, protoze je rozboureny more, coz se az zas tak nezda. Tak mame furu casu na obhlidku okoli a boj s vetrem. Clovek ma cas i na premysleni, tak si rika jaky to tenkrat museli byt dobrodruzi kdyz vyrazili takhle do neznama pres celej ocean, fakt obdiv. Mr. Bean ma dalekohled a zjistuje ze se neco dalo do pohybu a je to fakt - zda se ze tu nebudeme nocovat. Busy troubi jak o zivot, tak se jdu taky nalodit, nerad bych tu zustal a rozjimal o Magallensovi pres noc :-) Vlastni pristav je takovej delanej na koleni. Proste beton vedouci do more tak sem zvedavej jak to bude vypadat, ale nakonec docela v pohode, jen pohunci musi podkladat busum drevem kola aby se nezlomili vejpul. Na vsech trajektech lidi musi z dopravnich prostredku, ale tady zas musi byt vevnitr, tak si rikam na tom svym psolednim ranku, ze jestli se vyklopime tak odtud uz asi nevylezu. Houpa to tedy pekne a vlny nam pekne skrapi skla, takze par nestastniku co vylezlo preci jen z osobaku ven pekne jeci kdyz dostanou necekane vydatnou sprchu. Konecne sme na druhe strane a po chvili vykladame lidi smerujici do Natalesu na jinej bus a konecne je trochu mista a bean se stehuje konecne pryc. Do Punta Arenas prijizdime po osme vecerni, takze po vic jak 12 hodinach. Docela dobrej vysledek, na ntu dalku kdyz si vezmu ze vic jak 4 jsme prostali. Vyrazim po hotylkach, ale vsude maji bud plno nebo draho tak se ubytovavam v jednom kde je to prijatelnejsi a i pekny. Docela sem rad ze mam zase cimru pro sebe. Vecer konecne davam i nejaky pivecko, takze trosku smivam prach z cest. Jediny co me stve ze cestovky uz maji zavreno tak vylet budu muset nejak na last moment sehnat az zitra. Nez se vyhrabu tak je skoro zase pulnoc

pátek 3. prosince 2010

D117 - NP Tierra del Fuego

Rano nechavam vse podstatne v lockeru a vyrazim na osmou, jak me vcera poradila babka z oficiny prodavajici kistky na bus, na schromazdiste turistickych busiku do narodniho parku. Neni tu ani noha, coz me prekvapuje. Nakonec prijede jeden bus ale ridic me oznami ze busy vyjizdi az v devet. Tak nejak psontam v pristavu a pak se jeste navic tradicne jeste objizdi mesto pro lidi co si koupili listek v cestovkach. Kousek za U mizi asfalt a po sotolince si to mirime do parku. Lidi postupne vystupuji ja jedu skoro az na konecnou - kousek od konce silnice cislo3. Pocasi sice nic moc ale k tehle krajine se to docela i hodi. Prochazim pralesy, pak jsou k videni i bobri hraze. Kluci tedy udelali v lese pekne skody, ale jsou bohuzel zalezly. Pobiha tu spoustu kraliku a vidim i lehce zkrotlou lisku chodici na dobroty ale po zkusenostech s damanem radsi nechavam par metrovou vzdalenost. Pote dochazim ke konci silnice3 - coz je vlastne konec panamericany - ukazatel Aljaska 18000km mluvi za vse, moc se tu ale nezdrzuju protoze sem zajizdi davy duchodcu ve velkych busech. Pak chvili zevluju na kormoranich ostrovech kde je to super - drsna krajina, jezirka, ostruvky okolo hory - navic se vycasilo. fakt je to tu moc pekne. Je super ze at ja jak je vzdycky je docela dlouho i to slunicko. Je tu pet zakladnich stezek a nejak sem si myslel ze vetsinu stihnu a uz je skoro tri a ja mam teprve ten jeden okruh. Jdu tedy jeste k jezeru Roca a od tama podel brehu na hranici s Chile, je to docela streka a cilem je v podstate jen cedule a takova zelezna konstrukce - ale usek skalek v pralese je moc pekny. Tady vlastne zacina ta prava divocina, chilska ohnova zeme je dostupna jen lodi a jsou tam hory az 2500 co znamena v tehlech koncinach spoustu ledu atd....Uz docela uslaplej se vracim zpet. S tema scarpama zatim vic jak 30kilaku stejne neujdu...Nase cestovka jede az v 5:30, ale domluvim si jinou ktera me odvazi uz v 5. Nez to jede muzu se kochat desitkama dravcu co taky hledaji neco dobreho k snedku. Par lidi tady stanuji, takze kdybych mel taky stan tak bych tady taky jeste asi jeden pobyl. Stehuju se do hostelu vedle tentokrat na sestak, kde je prevaha ^udelanych^ americanek. Vecer pendluju dost casu v pristavu ale na bergach uz zase snezi tak nic...

čtvrtek 2. prosince 2010

D116 - Maraton na konec sveta 4 - Ushuaia

Spim blbe, nejak se podvedomne obavam ze by me chlapik nemusel zbudit a ja tu budu trcet. Takze v 5:20 sem uz na recepci, kde se dozvidam nepeknou novinu ze jsem si blbe seridil hodinky a ze je teprve 4:20, ach jo - to uz je snad posledni hrebicek do rakve :-) hodinku tedy jeste pospim a pak uz me vita taxikar ze vcerejska, ze nakonec nesel spat protoze mel jeste ryta a vezme me zase spatky. Kdybych nekde pretrpel tu noc na letisti udelal bych asi opravdu lip nez tenhle super vylet za 1800kc :-))
Po dalnici frcime zpet a rikam si ze v barackach hned vedle bych tedy bydlet fakt nechtel. Letim z noveho terminalu, kterej je castecne jeste ve stavbe, jinak je totiz letiste uz takove zasle. Je tu hrozna fronta, protoze se stoji snad na vsechny vnitrostatni linky v jedne rade. Nikdo ani poradne nevi kde konci jak se krouti a vladne tu jista nervozita. Nastesti pohunek pousti nejakou pani co ma asi urgent odlet a ja mu taky ukazuju letenku tak pousti i me i kdyz me to leti az za vic jak hodinu. Docela sem msi oddechl, protoze furt vyvolavaji nejaky senory a senority na last call
Sedim az v predposlednim ranku a letadlo je extra nahusteny, cela biznys trida zrusena a sedadla skompriovany vic nez obvykle - podle karty letadla by tu melo sedet asi o 16 lidi min nez je ve skutecnosti :-). Obcerstveni prachbidny nebo sem se moc zmlsal katarem :-)
Buenos Aires konecne vidim z vysky i za dne a je o nekolik radu min zajimave nez Sao - proste giganticka sit ulic na naproste placce a tak vypada i pampa v okoli, tak to jeste trochu dospavam.
Zajimavy to zacina byt az tesne pred koncem - mraky se trhaji a pod nami divocina - zasnezene hory, jezera - prelet Magallensova pruplavu a pak uz pristavame v pekne otocce na drahu sousedici primo s morem - fakt pristat o 10 metru vedle tak poprve taham plovaci vestu z pod sedadla :-)
Letistatko je malicke tak me prekvapuje ze tu maji prsty. Budova je pekna s pouzitim dreva. Zase cekam na bagl jako posledni az si rikam zda ho na posledni chvili neposlali trebas na druhou stranu Argentiny. Vyuzivam kontroly dovozu potravin, kde si pujcuju nozik a likviduju obal, kterej je uz na par mistech stejne death. Tak sem konecne tu na ¨fin del mundo¨jak si Ushuaia rika. Vyrazim ven a ono krape a do toho slunicko, na horach na obzoru snezi, proste zacatek ¨cervna¨jak ma byt. Chvili premyslim ze bych si dosel pesky i kdyz to ma byt asi 7km, nezda se to tak daleko, ale pak is rikam ze se radsi projdu bez krosny - mezitim vsak vsechny taga odjeli tak uz trosku drze se ptam chlapika ktery nastupuje do nejakeho auta jestli by me nesvezl a v poho, tak setrim prvni kilko :-))
Pak uz pobiham s krosnou po ubytovacich kapacitach a je jasny ze skoncim v nejake spolecne noclezarne, protoze je to tu vetsinou jeste drazsi nez ten vcerejsi vypeceny nocleh v BA taky skoro vse obsazeny. Jako docela sem neveril svym ocim kdyz me pani za 40USD nabizi pokoj 2x3metry kde neni nic vic nez postel. To byli lepsi uz lodge v nepalu za 20kc :-). Koncim tedy jak sem cekal v mensim dormu s 3dalsima. Jeste jdu poridit do zelezarstvi zamek, protoze tady se pokoje nnezamikaji jen lockery.
Pak uz vyrazim ve svych dabelskych scarpach na vejslap. Pocasi je stale divoky - chvili slunicko, pak snezi, pak par kapek a takhle furt dokola. Ale celkove je docela pekne tedy kdyz nepocitam hory nad mestem kde asi snezi dost - tak to jsem necekal kdyz je tu zacatek leta
Zda se bohuzel ze nove koupene ortopedicke vlozky jsou jeste horsi nez ty puvodni, tak trosku propadam skepsi jak to tady ty dva mesice odchodim. Navic mesto je nic moc a je tu sileny dopravni ruch, ktery teda nechapu, kdyz tu tedy neni v podstate kam jet. Navic unava. Jdu po silnici smer lyzarske centrum, kdyz je tu najednou vyznaceny kamino do lesa, tak ho zkousim a nalada je hned o moc lepsi - je to super lisejnikovy prales s houbama rostoucima s kmenu, vsude povalene kmeny, proste prales jak se patri, navic se zda ze se ty ortopedy proslaply a uz se jde vyrazne lepe. Stezka vede podle ricky a je super - zacina se me tady libit. Navic nikede ani noha. Koncim kousek pod nepramavajici lanovkou a pokracuju dal po sjezdovce. Zacina snezit cim dal vic tak mam chut to otocit, ale na druhou stranu si rikam ze nedojit az k ledovci by byl hrich. Tady je uz vyletniku vic a kdyz vidim jak se tu brodi v teniskach tak ty moje boty vypadaji proti jejich jako tank :-). Ptam se nejakeho pocestneho jestli to stoji zato dojit az nakonec tak prej jo - ze je to moc zajimave. Vylejzam tedy az uplne nahoru a ledovec v uctihodne vysce 780metru nad morem je necekane cely pod snehem tak vlastne neni nic videt a i kdyby nebyl tak je dost malinky. Tak si rikam jestli to ten typek myslel vazne nebo si delal podobne srandicky co ja obcas :-). No nakonec to zas az takovy marny vystup nebyl - nebe se trha a je pekny vyhled na celou Ushuaiu a kanal Beagle. Na zpatecni ceste se ke mne pridava nejaky coklik ktery se bavi tim ze se vrha pod kola taxiku, ktery svazi turisty z pod lanovky. Nakonec se ho zbavuju az ve meste kde na nej zautoci poradna smecka. Vecer uz nastesti v teniskach pobiham po meste a zjistuju co a jak - busy dal jsou jednak dost vyprodany a taky pekne mastny. Typek z dormu me docela vystrasil ze tu musel dva dny cekat na bus. Nakonec jeden jede ale uz pozitri, posledni 3 volny mista, a popozitri je vyprodany, tak to tu tedy trochu zkratim. Vecer se krasne nasviti dozlata hory v pozadi ale vybiram blbej smer a furt se tam motaji nejaky domky a nez si uvedomim ze sem mel sebehnout do pristavu tak uz je to samo za mrakem. V dormu samo binec furt nekdo chodi sem a tam, takze nocleh tak trochu ocekavany.

středa 1. prosince 2010

D115 - Maraton na konec sveta 3 - Smer Buenos Aires

Pohunek me budi telefonem uz v 4:30 takze sem si to sve apartma fakt neuzil. Na snidani jsem z naseho letu az treti a to jsem vyrazil jak strela. Docela si nakladam, jelikoz me dnes ceka poradny sportovni vykon - cely den v letadle :-)
V sest sme uz na letisti a leti nam to az v osm, tak sme snad ani nemuseli tak spechat. Trosk use obavam zda me na kontrole nevyhodi vodu a samponek ale pan u monitoru pise SMS, takze je to tu trosku volnejsi :-). Tentokrat letadlo neni tak narvany tak je super ze mam vedle sebe misto, ale hned vedle sedi takovy zjev - brazilka a taky si chce povidat, asi vsichni tusi ze jedu sam a ze me musi rozveselovat :-). No vypravi zajimavou historku ze pracuje v Mongolsku ale kdyz vzdy jednou za cas na par dnu prijede zpet domu ze vzdy nekdo z rodiny umre, nejdriv bratr a pak matka - docela me prekvapuje ze s u toho smeje :-) Za mnou je volna cela trojka ale nez se rozhoupu tak tam nejaci indove premsiti 3sve deti, ktere samozrejme dost zlobi. Jako posledni prijde do letadla asi 6 opravdu slusnych ortodoxnich vousacu se spoustou tasek tak uz tak moc rad nejsem ze kontrola byla volnejsi :-))
Let probiha relativne prijemne jidlo - piti - spanek - gembleni a tak porad dokola, docela to utika na to ze je to nejdelsi let co ma qatar v nabidce, krasnych 14hodin a mysli mze to bylo 12tis km. Celkem davam asi 5heinekenu ale na tu delku letu je to spis k zavodneni nez na naladu :-). Najednou zacina nejvetsi show, vousaci se jdou modlit v ulickach a lidi se je foti. Po modlitbe se vsichni vrhaji na ty sve tasky a dost se v nich hrabou, tak jen cekam jestli nevythanou nejaky dabluv strojek, ale nastesti ne. Trasa je zkraje docela zajimava - neberu si fotak protoze qatar sem uz jednou z letadla fotil ale delam chybu - je pekne svetlo a letim lip. Je videt cela zatoka s mrakodrapy a pak ta nova moda - Port Arabia - obrovske umele ostrovy. Pak uz jen totalni placka - v Qataru fakt nic neni. Otocku dodelavame pres Bahrain ktery je jeste nudnejsi z vrchu nez Qatar. Pak uz prelet cele Saudske Arabie. Je to opravdu prehlidka vsech pustin co snad existuji - poust piscena oranzova, zluta, vyblita...kamene plane, puste hory..proste mesicni krajina. Mezitim par silnicek. Letime i kousek od hlavniho mesta Rijadu, coz z dalky vypada jak jen par mrakodrapu u dlouheho bulvaru a nic vic, teda az na par prasnych mraku. chvili pres Rude more a sme v Sudanu, ktery je jen o neco min pustejsi nez co jsem videl predtim. Chci jeste pcokat na Chartum ale napul vytuhavam a navic se letadlo zatemnuje a zaviraji se okynka. Po trech hodinach prichazim k sobe, tak jako jeden z mala otviram okynko a koukam - Uz sme nas Stredoafrickou republikou, tak ji alespon vidim z vrchu protoze ta jako neni vubec bezpecna. Je to v podstate vykluceny prales a blativych silnicek hodne pomalu, ani te zastavby moc neni. Sem tam nejaky velky pritok Conga. Pak se uz objevuje opravdovy prales a letime pres Kamerun, Congo a Gabon. Tady divadlo konci - uz je jen Atlantik, fakt nekonecny.
Po vic jak 14hodinach jsme konecne nad brazilskym uzemim. Je tu tak polojasno a traffic jam, tak nam kapitan hlasi ze budeme asi 20 minut poletovat po okoli - proste sme se dnes proleteli malo :-). Nakonec je to docela dobry takovy vyhlidkovy let po Sao Paulu a okoli - chudinske ctvrti, ctvrti bohatych...subjektivne hodnotim dle vlniteho plechu a bazenu. Okoli je fakt super, junglozni vrsky. Konecne pristavame. 2/3 letadla odchazi, my zbyli maratonci cekame na dalsi etapu. Letusky jsou taky dost hotovy, dost si makli ale taky uz maji padla. My videme jak se uklizi letadlo - je to docela kalup a je jich jak much. Nakonec nastupuje snad jen 20 lidi, takze zbytek cesty uz sme poloprazdny. Jak sem byl v pohode, tak to cekani na plose me nejak dorovnalo, sem uz nejaky vyrizeny. I tak se nejak dozivam pristani do Buenos, coz je obrovska svetelna placka.
Moje krosna vyjizdi az mezi poslednima, tak sem rad ze tu semnou je, uz sem byl chvilku docela nervozni. Vybiram penize z bankace a jeste overuju zitrejsi let do Ushuaie, jestli vubec leti odtud. Je tu pekne vedro skoro 30 stupnu. Pak uz trosku na sebe nadavam ze sem si vubec nezajistil nejaky bydleni kdyz sem ted tak zmlacenej. V hale se me spat nechce kdyz se sam a mam uz i tu krosnu. Na informacich ma rikaji hned u letiste je nejaky BB za 60USD, coz je tedy dost, ale asi bych to dal abych uz nemusel nic resit, pak tam volaji a je to pry za 80USD tak na to pecu a dohaduji se s taxikari. Nakonec jedem kousek za letiste ale vse je obsazeny ale pak si rikam ze sem si tam mel skocit sam a nenechat se jit psat taxiakre, no uz je to jedno veze me do centra za 25USD coz dokonce sedi podle 10let staryho lonelyho. Nejak sem netusil ze je to vic jak 30km po dalnici - proste jako byla ruzyn skoro u mlady boleslavy. Nakonec stavime u hotylku jen par metru u Kongresu. Ten je za 50USD, no peklo. Jeste zkousime jiny ale vse je plny nebo jeste drazsi. Navic se tu vsude mota spoustu bezdaku, tak nejak rezignuji. I kdyz si pak rikam ze sem se mohl nechat dovezt do to hostelu kde sem byl pred par lety. Kazdopadne je videt jak cestovani samotnej neni vubec levny, bejt ve dvou tak je to skoro zapolovic. Navic za ty prachy je to dost nuzny tak si rikam jestli to muzu vubec nazivat svabikem kdyz to bylo tak drahy - ale kdyz vidim jeden vzrostly kus v koupelne tak nemuzu jinak - Vsech svabiku kral :-)