D102 - Cesta do Belize a plavba na Cay Caulker

Budíček ve 4:30 je opravdu nemilý, ale co se dá dělat. stepujeme venku a sem tam projede nějaký verk - buď do Tikalu nebo na zajímavou cestu do Mexika, Palenque, kam se chceme podívat také, ale až za pár dnů. Konečně přijíždí taková stará rachotina, kde je pár sedadel na půl urvanejch, ale sedět se tam dá. Prvních pár km jedeme stejnou cestou a nízké mlžné mraky nad pralesem, poprchávání a celkový nečas nás ujišťuje v tom, že jsme měli včera velké štěstí na počásko a odjíždíme v pravý čas. Guatemalci mě potěšili alespoň v tom, že už prakticky celá silnice na hranice je vyasfaltovaná - pověstná prašanda je už téměř celá pryč. Ale i tak můžeme být vlastně rádi, že trošku sprchlo a neprojíždíme ty nedotažený úseky v mraku prachu.

Guatemalcům platíme taky výstupní poplatek, ale 20Q je výrazně příjemnější než mexických 20USD. Sice nejsou zaplaťpámbu ve střední Americe víza, ale i tak se tu na hranicích lehce rejžuje. Prachy měním tentokrát v buse u solidnějšího šméčkaře, který původně ze sebe dělá guida, ale po 5minutách očekávaně vytahuje ze saka štos bankovek :-). Za USD jsou dva Belizský doláče. Na první pohled je to tu trošku jiný - jednak černoši, anglický trávníky před většinou dřevěnýma boudama a zdá se že i menší bordel podél silnice. K tomu navíc značky v angličitě. Přejíždíme docela dost řek se starými železnými mosty. Jinak kdysi tu byl asi prales a teď je všude jen taková druhotná vegetace tak jedinou zajímavostí jsou Maya mountains na obzoru. Míjíme značku, která nás vítá do hlavního města Belmopanu ale mimo pár domků v lesíku tu nic nevidím, asi je město na druhé straně lesíku :-). Čím víc se blížíme moři, tím se počásko lepší i když i tak to vypadá že dnes úplné azůrko nebude. Do přístavu v Belize City, největšího města země, ale i tak maličkého s jen asi 70tis obyvatel, přijíždíme v 10:10. Musíme uznat, že to mají guatemalský cestovky vychytaný, protože v 10:30 nám odplouvá člun na Caye Caulker. Takže nestíháme ani sváču a hned postáváme ve frontě na lístky. Nejsou žádné místenky, takže je člun docela narvanej. Frčíme docela rychle a míjíme mangrovem porostlé ostrůvky, které moc neodpovídají české představě o bělostných plážích karibiku. Nejdřív zastavujeme na Golf Caye, kde předáváme nějakou bednu a pak už nás čeká náš ostrůvek. Na první pohled tu vládne pohodová atmosféra - ptáme se asi na třech místech a pak vybíráme podnik s pěkným jménem Jeremiash :-). Ostrůvek je východiskem na šnorchlovací a potápěčské výpravy na slavném belizském reefu, druhým největším na světě po australským bradlovým útesu a vlastní koupání tu není extra slavné. Je tu v podstatě jen malá pláž u místa Gap, kde hurikán Mitch rozerval ostrov na dvě půlky. Jsou tu trosky mola a narvaný bar, kde do sebe turisti lámají pivka. Atrakcí je proud mezi dvěma částmi ostrova, který je fakt silný a vymanit se z něj dá zabrat. V podvečer obcházíme okolí a pak dáváme drahou ale výbornou rybí véču v naší restauraci, kde platí nechci slevu zadarmo. Sice jako hosti hotelu dostáváme slevu 10procent ale pak zase navíc nějakou daň 12,5% :-). Tragicky vtipná událost na konec dne je velký krab, který přibíhá do restaurace a neomylně si to štráduje do kuchyně :-)

D101 - Tikal

Nocni jizda je docela divoka tak ze mam pocit jako by ridic ten nas dvoupatrak nekde ukradl. Nastesti se do zadne skarpy neprevracime. Ocividne ale prijedeme i pres tu rally jizdu s peknym zpozdenim, protoze svita a my jsme jeste pekne daleko od nasi cilove stanice. Krajina okolo je takova exjunglozni ale docela pekna. Pred sedmou konecne jedeme po slavne hrazi na ostrov Flores. ani nemusime resit jak se dostaneme rovnou do Tikalu, pohunku s mikrama je tu vsude plno. Takze v podstate jen presedame. Dalsi pul hodinu porad jen pendlujeme sem a tam a typci do nas furt husti nabidku hotelu a jizdenek do Belize za zacinam byt pomalu docela nevrlej, ale nakonec se vydavame na cestu. Zase je to trochu jina guatemala, takova vic celkove tropictejsi. Po case dojedeme ke vstupu do narodniho parku a odtud jeste vede silnice 17km jungli - po ceste jsou vtipne znacky: pozor jaguari, krocani, hadi, nosalove..atd...kdybych byl zberatelem druhu znacek tak tady rozhodne hodne doplnim sbirku ;-) Konecne sme na miste a nastesti to nevypàda tak extra prelidneno jak sem se obaval - na to ze je to jedna z nejvetsich pamatek mayske civilizace na svete. Cesta k chramum vede jeste asi 15 minut peknou jungli. Nejhezci vyhledy jsou bohuzel hned na zacatku - hlavni namesti s chramy 1 (jaguar) a 2. Ruzne to tu prolezame a je na co koukat je tu i dost te zvere - neco mezi pavem a krocanem, tukani, zebravy nosalove u cedule nekrmte zver, pak i aguti a spider opice. Z hlouby jungle se navic ozyvam sileny rev asi odmopice howler. Postupne prochazime temer vsechny chramy v peknym vedru kolem 30 stupinku. Jdeme i k chramu Napisu - u ktereho je klasicka guatemalska poznamka ze tam obcas radi los banditos :-) nikoho vsak nepotkavame. Po 5 hodinach se docela utapany vracime ale stalo to za to jak pamatky tak i to male safari navrch. Za hodinku a pul jsme zpatky ve floresu coz je dalsi mali turisticky skanzen. Po hrzi se vydavame i do rusne mistnacke Santa Eleny ocekovat autobusak ale kupodivu je to tam drazsi nez pres agentury tak se vracime zpet. Vecer je jeste prvni pekna zapadovka do jezera a pak uz happy our - 2pivka za jedno a to i u mochita, cuba libre atd...nastesti konci relativne brzo protoze zitra vstavame brzo - bus do Belize vyjizdi uz v 5 rano - takze do obeda uz stihneme i trajekt na karibsky ostrov Caya Caulker - tak zbohem Guatemala hermosa....

D100 - Antigua

Tak me to ani neprislo a uz tu mame prvni 100dni na ceste :-) Bohuzel dneska zadna oslava nebude, ceka nas nocni prejezd do Floresu, kousek od nejvetsi mayske guatemalske pamatce - Tikalu. Premyslime jak to vykutime a nakonec se nam zda nejschudnejsi pres mistni cestovku, tedy shuttlem do GC a odtama uz velkym busem na noc. Nejak se nam v GC nechce moc motat a hledat busaky kdyz tam zadny centralni neexistuje. Odjizdi nam to az v 18:30 takze mame celej den na prohlidku mesta a v podstate takovy relax. Je to tady pekny tak nam to ani neprijde jako ztrata casu - male barevne baracky a sem tam troska nejakeho kostelu na pozadi jeste obrovska sopka. Nakonec vyrazime i na hrbitov /dle pruvodce tak misto s los banditos :-)/ a i na maly kopecek nad mestem s peknou vyhlidkou. Dost me rozesmali na poste kdyz tam nemaji znamky, to je snad mozny jen tady ;-) objevil sem tu i super bagetare a typka co opejka za pakatel kurata tak ani moc nestradam :-)

V 18:30 uz stepujeme pred cestovkou a pak tradicne jeste asi 20 minut objizdime mesto a nabirame dalsi lidi. Vetsinu cesty jedeme stejne jak vcera na Pacayu a pak nas ceka jizda pres cele guatemala city, prekvapive snad s vic nakupaky a reteci nez v praze na letiste kde vykladame cast osazenstva. Pak se dlouze motame v jedne opevnene privatni ctvrti kde hledame hotel pro dalsi cast lidi, nez konecne dojde rada i na nas - typos z dodavky nam odvazi listek coz se ukaze jako dost velky problem ale nakonec listky na bus preci jen dostavame a muze frcet temer pres celou guatemalu

D99 - Cesta do Antiguy (1 533m) a Pacaya (2 250m)

Rano je temer zatazeno tak je asi pravy cas od Atitlanu se presunout dal :-) jsou trosku zmatky z mikrobusem ale nakonec pred 9 vyjizdime na spanilou jizdu smer Antigua. Vyjizdime nekonecnyma klikaticema nad jezero a nez vjedeme do mraku jsou krasne vyhledy. To by stalo i za samostatny vyletik s nejakym taxikem a pofocenim na vyhlidkach. Pak uz se pohybujeme na nahorni plani obklopene kopecky porostlyma jehlicnany. Kde to jde je policko kukurice s relativne nuznyma domkama - koncentrace vlnitych plechu je tu extremni ;-) pak necekane najizdime na bezvadnou dalnici ktera neni ani na mape a frcime uz o rad rychleji. I tak dojizdime do Antiguy za vic jak 3hodiny. Projizdime mestem ktere vypada fakt moc pekne i kdyz uz na prvni pohled jak tursiticky skanzen. Jsme vyhozeny u hlavniho namesti, kde nas hned odchytava nejaky pohunek. Jelikoz mam zjisteno ze vylety na Pacayu vyrazeji kolem druhe odpoledni mame docela honku. typek se pta jakou kategori hotelu chceme tak mu rikam za 25Q a on se jen usmeje a jak kdyby tusil odkud sme prijeli rika neco ve smyslu *hochu tady nejses v San Pedru, tohle je Antigua* :-) kazdopadne ma pravdu v tom ze je tu spousta luxusniho ubytka i restyk. Nakonec koncime v hotylku Arizona za 40Q, coz je stejne pod stovku na osobu a cimra docela pekna i kdyz me nepotesil predchozi navstevnik ktery si do meho prosteradla utrel nos :-)) Pak uz obihame cestovky, kterych je tu asi milion, a sondujeme ceny - az po chvili zjistujeme ze nektery rikaji cenu uz se vstupem do parku a druha ne. Nakonec vse zarizujeme a po 14 vyjizdime. Cesta trva kolem 90 minut - nejdrive pres hory a pak uz klesame s vyhledem na Guatemala City. Nakonec zase do kopce, posledni 4km po sotolince a uz sme v San Francisku (1 906m) odkud se vychazi. Je tu spousta deti co prodavaji hole a typku s konema jakoze natural taxi ;-). Chlapik rika ze tam budeme za hodinu a pul, coz se me nezda jelikoz by to preci jen melo byt 650m kopcovych a nase skupina nevypada zas az tak turisticky. Cesta vzhuru naprosto v poho, natural taxici postupne odpadavaji a v krovicku nachazim slusnou hul zadarmo. Zklamani nastava kdyz prijdeme k prvnimu vyhledu na sopku, coz se dozvidam az ted - v kvetnu byla mega exploze ktera castecne rozervala krater ve dvi a veskera lava odtekla do kraje, takze uz moc tu k videni neni navic se uz nemuze na vrchol (2 550m) ale jen do (2 250m), takze z atrakce prvni kategorie nyni tak treti. Prechazime reku kvetnove lavy a obcas to nekde hreje. Pak je tam jama odkud to fenuje dost a vecer to ma pry svitit do cervena, zde potkavame i prvni cechy. O kus dal je finito u jeskynky tak se tam taky spoustim a je tam docela vedro - testuju teplomer a ukazuje 45stupnu, nachazim jeste misto kde sto vysplhava az na 58 ale pak uz sem moc sparenej tak koncim s testovanim. Dira opravdu je trochu do cervena ale celkove pro me velke sklamani. Vracime se uz za tmy a mame krasne vyhledy na rozzarene Guatemala City. Nasi skupinu vede asi 70leta babka ktera ma desny mety, ze ji mam co stacit a navic frci bez celovky, tak je rada ze ji nakonec svitim pod nohy. Docela sjezdila svet i pakos a kasghar atd tak mame o cem povidat. Za hodinku sme dole. Deticky ve vesnici se dozaduji holi aby je mohli podavat dalsim nestastnikum. Vecer omylem zajdeme do guatemalsky ciny ale je to tradicne dobry tak si pochutnavame i kdyz na vecirek uz sila neni

D98 - Sopka San Pedro (3 020m)

V pul 6 mame budicek protoze na sestou ma dorazit guid ktery s nama vyrazi na sopku San Pedro. Nebereme si sebou skoro nic protoze zase lidi strasi ze na sopku chodi los banditos. Guid prichazi kupodivu na cas a jeste doporucuje vzit tuk tuka abysme usetrili nastup po silnici. Tak ho bereme a jsme radi ze tech cca 250 vyskovych metru kdy trojolka skuci jak o zivot nemusime peso. V budce parku se zapisujeme do knihy a chodi tu tak cca 10-15 turistu denne coz neni zadny dav. My jsme tu dnes prvni. Bouda je v 1820 tak nas ceka peknych 1200 metriku prevyseni. Nejdriv krosime kavove plantaze a pak uz tropicky les, bohuzel s minimem vyhledu. Po chvili se nad nami ozyvaji vystrely tak hned trosku nejistoty jestli to nejsou ty obavani los banditos ale je to asi 15 pracantu co hazeji petardy a neco budou kutit v lese. Nakonec s nima prohodim i par vet svoji negerskou spanelstinou ale je jim docela rozumet a musim jim prekladat Fuck you do cestny a jine podnetna slovicka. Lucce se nejde moc dobra ale nakonec vychazime na vrchol v plnem obsazeni. Namaha stala za to. Z vrcholu je uzasny vyhled na cele jezero a dalsi krasne sopky v okoli. Jen je dnes oproti vcerejsku takovy opar takze fotky asinic moc, ale oko se nabazilo. Tesne pred odchodem se na obzoru objevi poradnej mrak koure, to akorat bouchla sopka Pacaya kam mame namireno zitra vecer na lavu. Tak jen doufame ze nebude zavrena, kdyz je tak cinna. Sestup je nekonecnej a jen doufame ze se nevymazneme na blate, ale nakonec se to zadari.
Musim si jeste smenit penize jelikoz me diky te vypecene smene na hranicich moc quetzalu nezbylo. Do banky pousti chlap s brokovnici a hned vzdy zamkne. Fronta utika rychle ale dle murphyho hned predmnou jsou dve vypecene postavicky. Nejdriv typek kterej snad vybira milion a dostava to po stovkach a pak pan co zase vysipal obr mesec drobaku, takze nakonec tam stepuju dost dlouho. Jeste premyslime co podnikneme odpoledne ale cas uz se nejak nachyluje tak ani jizdu na konich nebo kajaking na jezere nakonec nedavame. Jdeme se tedy podivat na termalni bazenky ale jsou to takove betonove krcalky kde se jeste musi hodinu cekat nez to napusti tak radsi mizim na net. Holky tam vsak zustavaji a jeste si objednavaji masaz, tak snad budou cerstvy na vecerni pivko ;-)

D97 - Lago Atitlan

Cervezka na noc nebyla uplne nejstastnejsi tak se budim v 6 rano ale tim padem akorat odchytavam vychod slunce na sopce San Pedro (3 020m), nas cil na pondeli. Letim na strechu hotelu ktera se jevi jako dost dobrej mirador a kocham se pohledy po okoli. Vlastni Santiago se jevi ze strechy tak trosku jak skvotik, binec na strechach a vlnitej plech kam se podivas. Behem dopledne si sem vybehnu jeste nekolikrat - neda se tak rychle nabazit.
Vyrazime na nedelni trh kterej se akorat rozbiham a hned testuju sve smlouvaci schopnosti, prakticky nikdo neprotestuje, takze i ma cena je asi furt dost nadsazena. Indianky, teda mayky, tu chodi v krojich a je to tu docela barvity. Pak uz frcime do pristavu ale lod nam ma jet az za nejaky cas tak stihame i pohodovou snidani v pristavnim bufaci. Typci samozrejme zkouseji ze si muzeme zaplatit expres lod a jet hned ale nikam nespechame tak na ne peceme. Vsichni se tisni v zadu tak jsme nadseny ze mame predni mista s pekyni vyhledy jeste vytahuju plavky aby me konecne doschly...Jezero je vsak docela rozboureny a za chvili nas dost slusne kropi voda, takze uz ty mistnaky pomalu chapeme. Panove tam sice neco caruji s plachtou ale moc to nepomaha a nase krosny dostavaji jednu sprsku za druhou. Plavba je to jinak pekna ale je jasny ze budeme susit. Nakonec si sedam dozadu ke kormidelnikovi, ktery me doporucuje nejaky velmi levny hotylek a po pristani jeste schani pohunka ktery nas tam dovede. Tesne pred dvermi me vsak odchytava nejaky prastary dedek v kroji za ruku a odvadi o hotel vedle za stejnou cenu tak ani moc neprotestujeme. Navic mame balkon s hamakou a pekny pohled na mesto.
Odpolko vyrazime na maly vylet po mayskych vesnickach na brezich jezera - do prvni se vezeme jeste tuk tukem a pak uz kracime po svych. Je to docela zajimava vyprava - pekne vyhledy na jezero i na sopky, na indiany v krojich nosicich otop. Po ceste se stavujeme na obidek v luxusnim resortiku v krasne zahrade s vyhledy kde ale neni ani jediny turista tak si tu prijemen odpocineme pred dalsim pochodem. Uz se tesime ze konecne skonci silnicka a do poslednich dvou vesnicek co mame v planu pujdeme po pesine. Potkavame vsak typka ktery nas dost strasi ze prave na tech pesinach operuji banditi a ze kdyz tam vyrazime tak nas minimalne oberou. Tuto informaci potvrzuje i dalsi typek takse rozhodujeme tam uz nepokracovat. Varovani mistnich se vyplati poslouchat. Tak alespon jdeme kousek do kopce do vesnice ktera neni ani na mape a muzeme sledovat davy indianu jdouci na msi. J to tady uz dost chudy. Zpet plujeme zase lodi ve vlnach. Vecer je zase zatazeno. Tak do dvou je tu vzdy krasne a pak uz rapidne pribyvaji mraky. Vecer uz jen pivecko a pizza ve fast foodu kde je po chvili narvano kvuli mensimu destiku

D96 - Prijez k jezeru Atitlan

Pres noc projizdime skrz tehuantepeckou siji, takze oficilane :-* vjizdime do Stredni Ameriky. Po rozedneni je na co koukat - pekne zelene chiapaske pohori ale hlavne na krasne sopku Tacanu a Tajamulco - nejvyssi guatemalskou horu. Po 12,5 hodinach, v 7:30 rano prijizdime do Tapachuly a zjistujeme ze bus smer Guatemala City odjel jako napotvoru v 7 a dalsi jede az v 11:30, tak si alespon protahneme udy kratkou prochazkou po meste. Jinak odtud odjizdi busy do vsech hlavnich mest stredni ameriky, takze linka do Panamy musi byt hodne vyzivna. Taxikari jsou tu smeckarsky tak na ne peceme a po chvili stopujeme nahodne colectivo s napisem Centro, ktere jede za pakatel. Hlavni namesti je docela pekne i kdyz alespon jedna ratejnovita budova tu samozrejme musi byt. Pani opodal griluje maso a dela vyborny tacos takze snidane je jasna. Zpet uz jdeme peso a pak domlouvame lepsi variantu oproti planovane, vystoupit uz ve 2/3 cesty do Guatemala City a dojet nejak uz dnes primo k jezeru Atitlan. Bus je zas luxusni a dostaveme sendvice a jine pochutiny. Za chvili jsme na hranicich kde je neskutecny mumraj a sebranka smeckaru vseho druhu. Mexikancum platime nejakou pofiderni vyjezdni taxu 20USD a pak nastavaji zmatky jelikoz si Eva nekam zalozila vystupni karticku a smeckari tvrdi ze potrebujeme guatemalske penize na jejich strane celnice, tak s jednim menim, nastesti jen, 100USD a nejak me v tom chvatu dokonale zblbne a da me asi o 40procent min, coz me pak chvili stve. Penize pak samozrejme nejsou potreba. Jedinou veselou udalosti je pri prechodu hranicniho mostu kdy pod nami nejaky trafficant s krosnou prekonava, dost nenapadne, hranicni reku :-D. Po prvnich par km v guatemalskem uzemi je videt par zmen - jednak pribylo radove bince podel silnice, tak ze se radi v mem zebricku urcite do top5, dale se nad horami delaji supr cerne mraky, takze to vypada ze po nadhernem pocasi v mexiku tady bude prset a taky pribyly retardery takze se fakt courame a kilometry neubihaji. Nase prvotni vypocty ze bysme mohli k jezeru dojet jeste za svetla se tak nejak asi nepotvrdi. Stavim v cocales coz je krizovatka silnic a snad neni ani v mape vyznacena a tady si holky konecne uzivaji poradny srumec :-D Smeckari, kterych je ostatne taky asi radove vic jak v Mex, tvrdi ze uz zadny bus nepojede a nabizeji predrazene taxiky ale mame vydrz a nakonec preci jen jeden bus jede, sice do jineho mesta u jezera ale to je nam v podstate naprosto jedno, protoze sme tam stejne chteli taky jet. Krosny leti na strechu, bez plachty, takze se jednak budeme modlit aby sme mezi prsavymi mraky uspesne klickovali a taky vedle nejakych smradlavych dzberu s rybama. Bus je super narvanej na kazde strane sedi po trech a my jeste chvili postavame navic v ulicce ale vyhrava nejakou super mistni dechovku a krosi to o 106 tak je zabava. Jedeme porad do kopce a chvili fakt i prsi, ale nastesti jen kratce. Uz ve tme prijizdime na hranu krateru a vidime svetla vesnicek po brezich jezera. Presouvaci maraton konecne konci a my prijizdime do Santiaga de la Laguna. Hotel je hned opodal a asi za 70Kc, po smlouvani :-D, takze konecne zase slusne ceny. Kamrlik je teda malej a nejak to tu smrdi po rybach tak nejka nevime jestli toc smrdi ten pokoj nebo nase bagly :-D. Vecer jeste prochazka do mesta - vsude se smazi kurata a je to tu opravdu indiansky, navic levnej netik, pohoda.