D96 - Prijez k jezeru Atitlan

Pres noc projizdime skrz tehuantepeckou siji, takze oficilane :-* vjizdime do Stredni Ameriky. Po rozedneni je na co koukat - pekne zelene chiapaske pohori ale hlavne na krasne sopku Tacanu a Tajamulco - nejvyssi guatemalskou horu. Po 12,5 hodinach, v 7:30 rano prijizdime do Tapachuly a zjistujeme ze bus smer Guatemala City odjel jako napotvoru v 7 a dalsi jede az v 11:30, tak si alespon protahneme udy kratkou prochazkou po meste. Jinak odtud odjizdi busy do vsech hlavnich mest stredni ameriky, takze linka do Panamy musi byt hodne vyzivna. Taxikari jsou tu smeckarsky tak na ne peceme a po chvili stopujeme nahodne colectivo s napisem Centro, ktere jede za pakatel. Hlavni namesti je docela pekne i kdyz alespon jedna ratejnovita budova tu samozrejme musi byt. Pani opodal griluje maso a dela vyborny tacos takze snidane je jasna. Zpet uz jdeme peso a pak domlouvame lepsi variantu oproti planovane, vystoupit uz ve 2/3 cesty do Guatemala City a dojet nejak uz dnes primo k jezeru Atitlan. Bus je zas luxusni a dostaveme sendvice a jine pochutiny. Za chvili jsme na hranicich kde je neskutecny mumraj a sebranka smeckaru vseho druhu. Mexikancum platime nejakou pofiderni vyjezdni taxu 20USD a pak nastavaji zmatky jelikoz si Eva nekam zalozila vystupni karticku a smeckari tvrdi ze potrebujeme guatemalske penize na jejich strane celnice, tak s jednim menim, nastesti jen, 100USD a nejak me v tom chvatu dokonale zblbne a da me asi o 40procent min, coz me pak chvili stve. Penize pak samozrejme nejsou potreba. Jedinou veselou udalosti je pri prechodu hranicniho mostu kdy pod nami nejaky trafficant s krosnou prekonava, dost nenapadne, hranicni reku :-D. Po prvnich par km v guatemalskem uzemi je videt par zmen - jednak pribylo radove bince podel silnice, tak ze se radi v mem zebricku urcite do top5, dale se nad horami delaji supr cerne mraky, takze to vypada ze po nadhernem pocasi v mexiku tady bude prset a taky pribyly retardery takze se fakt courame a kilometry neubihaji. Nase prvotni vypocty ze bysme mohli k jezeru dojet jeste za svetla se tak nejak asi nepotvrdi. Stavim v cocales coz je krizovatka silnic a snad neni ani v mape vyznacena a tady si holky konecne uzivaji poradny srumec :-D Smeckari, kterych je ostatne taky asi radove vic jak v Mex, tvrdi ze uz zadny bus nepojede a nabizeji predrazene taxiky ale mame vydrz a nakonec preci jen jeden bus jede, sice do jineho mesta u jezera ale to je nam v podstate naprosto jedno, protoze sme tam stejne chteli taky jet. Krosny leti na strechu, bez plachty, takze se jednak budeme modlit aby sme mezi prsavymi mraky uspesne klickovali a taky vedle nejakych smradlavych dzberu s rybama. Bus je super narvanej na kazde strane sedi po trech a my jeste chvili postavame navic v ulicce ale vyhrava nejakou super mistni dechovku a krosi to o 106 tak je zabava. Jedeme porad do kopce a chvili fakt i prsi, ale nastesti jen kratce. Uz ve tme prijizdime na hranu krateru a vidime svetla vesnicek po brezich jezera. Presouvaci maraton konecne konci a my prijizdime do Santiaga de la Laguna. Hotel je hned opodal a asi za 70Kc, po smlouvani :-D, takze konecne zase slusne ceny. Kamrlik je teda malej a nejak to tu smrdi po rybach tak nejka nevime jestli toc smrdi ten pokoj nebo nase bagly :-D. Vecer jeste prochazka do mesta - vsude se smazi kurata a je to tu opravdu indiansky, navic levnej netik, pohoda.