středa 17. listopadu 2010

D107 - Palenque, Agua Azul a Misol Ha

V noci nás čekají dvě nepříjemné zastávky. Kdy vojáci rozsvítí v busu a šmejdí :-). V sedm ráno přijíždíme do Palenque, kde jsou naháněči, tak hned v osm vyrážíme na tour - klasickou místní kombinaci ruiny a vodopády. Takže jen tak tak stíháme snídani a depositovat krosny v cestovce a už frčíme. Ruiny Palenque jsou pěkně položené v podhůří Chiapaských hor pár km od města, ale už takhle brzo ráno je tu příšerný vedro a vlhko. Navíc je tu už řada autobusů velkých cestovek, takže docela vzpomínáme na Tikal, kde to bylo naprosto v poho s davy. Ruiny jsou ale nádherné - hlavní pyramida, palác a další paláce s vyhlídkou. Každopádně se shodujeme, že i když je to tady architektonicky asi bohatší, tak Tikal měl větší kouzlo, možná i tím že byl víc roztahaný v té jungly. Procházíme prakticky všechno i stavbičky zarostlé junglí. Na konci jsou i malé kaskádky, docela pěkné. Stíháme ještě malé muzeum u parkoviště.
Pokračování výletu je s částečně obměněným osazenstvem. Jen pár km za městem neuvěřitelná zácpa a vůbec se to nehejbe. Tak vyrážím na průzkum a asi km před námi je zátaras udělaný zapatistama - klády, prkna s hřebíky a vypadá to že pouštějí jen když se jim chce a ještě za poplatek. Nakonec asi po hodině a půl projíždíme ale dost závažně nám to narušuje harmonogram, takže nejdříve jedeme k vodopádům Agua Azul, asi 60km daleko. Krajina okolo je moc pěkná jede se přes hory a doly. Okolo zas týpci s mačetama, malé vesničky a hlavně takové to trojpolní hospodářství. Vypalování pralesu atd...Všude na barácích je viditelná podpora vůdce zapatistů - Marcose. Konečně odbočujeme z hlavní a šup dolů z kopce k řece. Projíždíme ještě jednou zapatistickou mýtnicí. Kaskády jsou opravdu nádherné a rozsáhlé. Jen by to tu bylo hezčí na focení ráno než takhle odpolko. Stánku s občerstvením a vším možným suvenýrovým šuntem je tu opravdu neuvěřitelně. Nakonec se jdeme i vykoupat. Pak stejnou cestou zpět k vodopádu Misol Ha, který je taky moc pěkný. Za tmy se vracíme a zase stojíme na záterasu. Už mě ti zapatisti pěkně štvou. Večer musíme dát válečnou poradu a nakonec musíme změnit plán. Těch záterasů je prý na té silnici několik a je to prakticky neprůjezdný, takže do San Cristobalu by sme se dostali jen obrovskou zajížďkou. Sedáme tedy ještě na bus do Villehermosy, kam přijíždíme po dvou hodinách už slušně rozsekaný. Na hotýlku padáme totálně za vlast...

Žádné komentáře: