CKS 2008 (zatím jen pár fotogalerií na FB)

Přes hranice v podobě železné opony jsme přejeli do Východního Turecka alias Kurdistánu. Zde jsme navštívili nejen zbytky krásného arménského města Ani, ale i velmizajímavou krajinu v okolí Araratu na hranicích s Iránem

http://www.facebook.com/album.php?aid=96112&id=687147701&l=bbdf32a748

Z Azerbajdžánu jsme se přesunuli do křesťanské Gruzie. Největším zážitkem asi bylo dvě krásné túry v okolí mýtické hory Kazbeg. Hlavní město země Tbilisi se nám také líbilo.
http://www.facebook.com/album.php?aid=92836&id=687147701&l=964a8bbd24
Po dvou dnech "odpočinku" v ČR se vyrazilo s novou posádkou do podkavkazských republik. Začali jsme v Azerbajdžánu. Necelý týden v této muslimské zemi se vryl silně do paměti. Oproti Jihovýchodní Asii velký šok nejen v cenách, ale i ve službách. Z hlavního města Baku jsme vyrazili na pěkný trek Kavkazem u nejvyšších azerbajdžánských hor. Poté ještě navštívili pár městeček. http://www.facebook.com/album.php?aid=86706&id=687147701&l=d370304fa2
Desátá etapa CKS proběhla taky v Indonesii, ale na ostrově Java a byla o dost víc náročnější. Bylo to takové rozloučení s Jihovýchodní Asií. Udělali jsme si výlety na Bromo, noční výstup na Merapi a další výlety okolo Jogyakarty. http://www.facebook.com/album.php?aid=97850&id=687147701&l=b66e94baf4

Devátá část CKS v Indonesii byla hodně odpočinková a koupací. Relax na Bali jsme opravdu potřebovali jak sůl. Mimo pláží ostrov nabízí krásnou přirodu a pěkné chrámy.
http://www.facebook.com/album.php?aid=83713&id=687147701&l=fa6417069c
Osmá etapa CKS proběhla v Singapore, odrazovému místu do Indonesie. Najednu stranu nás tu pronásledovalo upršené tropické počasí, na druhou stranu jsme si výborně pochutnali v super bufáčích v indické čtvrti. (galerie zatím není)
Sedmá etapa CKS nás zavedla na pár dní do Malajsie. Začali jsme na tropickém ostrově Penang a pak se přesunuli do Kuala Lumpuru, kde na mě noční procházka pod úžasným sci fi mrakodrapem Petronas tower zanechala opravdu silný zážitek. (galerie zatím není)

Den 52, Penang - Kek Lok Templ

Veseli z toho ze jsme tu nezustali bez floka jdeme hnedka na obidek, ktery je fakt dobry i kdyz je to jen bufetova zradelnicka. Pak uz vyrazime na prohlidku tohoto ostrova. Lezeme na majak a z jeho vrcholu muzeme konstatovat ze architektura je tu hodne nesouroda. Stare baracky a mezitim vezaky. Hned vedle je pevnost Cornwalis, ale uz z majaka se nezdala moc zajimava, tak tak kvuli par delickum nejdeme.
Jdeme vyzkouset mistni MHD, chceme se dostat k plazim na severu a pak do nejake rezervace jeste dal. Nas bus nejede a nejede, tak operativne menime plany, kdyz prijizdi jiny, ktery ma namireno pod nejvyznamejsi chram na ostrove, ke Kek Lok templu. Jedeme pres nadrazi Komtar, kde se vsechny linky krizuji a jeste hodne daleko od nej. Templ je na malym kopecku a po ceste u kanalu rusime velkyho varana. Templ je nadherny a opravdu stoji za navstevu. Velka cast je zdarma. Zpoplatnen je vytah k obrovske bronzove sose, ale ta je cela za lesenim tak tam nejedeme. Misto toho platime za navstevu pagody, ze ktere je skvely vyhled na mesto.

Den 52, Penang - Hledani Westerna

Noc byla podle ocekavani dost neprijemna. Bordel v guesthousu byl snad do dvou do rana. Svetlo z chodby a ten igelit taky nepridal do pohodli. Rano docela netrpelive vyrazime do mesta hledat Western Union, kde nas cekaji penize z domoviny.
Doted jsem se nezminil, ze jsme na stiru s penezi, protoze hotovost z Cech pomalu dochazi a ja v ramci cestovani zapomel pin ke karte, takze bankomat me neda ani floka. N sice pin nezapomela, ale omylem se pred cestou dostala do minusu na ucte, takze i k ni je bankomat skoupy. Jsme proste takova vesela dvojka :-)
Pripadame si, ze jdeme hledat jehlu v kupce sena. Po ceste mijime hinduisitcky temply, mesitu kapitana Klina. Chodi tu spousta Indianu a Cinanu. Konecne u jedne banky nachazime vytouzenou cedulku, tak uz s trosku vetsim klidem cekame na otviracku. Procedura trva necekane hodne dlouho, 25 minut se 3 uredniky, ale penize jsou v portomonce, takze jsme zachraneni.

Den 51, Penang - Vecer

Malajska strana naprosto OK, nepotrebujeme zadny vizum a pobyt je tu povolen dokonce na 90dni, coz je docela nevidany. Neni tu vsak zadna smenarna, takze jsme avedavy jak to vecer bude s placenim hotelu a tak.
Zmena oproti Thajsku je videt hned na prvnim kroku, najizdime na dalnici evropskych parametru, baracky okolo jak satelity u Prahy. Prvnim dojmem na me Malajsie pusobi jak Evropa umistena do tropu. Po setmeni se zda cesta uz nekonecna a to nas ceka jeste pres sto kilometru do Butterworthu. Odtud uz jen prejizdime dlouhatanskym mostem na ostrov Penang na kterym je rada nasvicenych mrakodrapu. N toto panorama komentuje ne prilis optimisticky "tak tady jsme ztraceny" :-). Jedeme jeste pres pul mesta abychom vylozili dva studaky az pred univerzitu a pak konecne je i nase konecna. Stavime v ulici plnou guesthousu. Prvni je predrazeny ale ve druhym dedula v podobe stareho shaolina nabizi ubytko za 50Kc na osobu a penize chce az zitra, tak se nam zase ulevilo. Pokoj je tedy hodne ubikacni s papirovymi stenami, ale neva. Nachazime jeste jednoho solichare, ktery nam smeni 5 dolaru, tak muzeme okostovat i plody co nabizi malajska ulice. Na nasem bulvaru pobiha i spousta prostitutek lovicich zapadni turisty, tak to jsem v islamsky zemi, kde je kazda druha zahalena opravdu necekal.
Noc vypada ze moc OK nebude, protoze pod povlecenim je igelit, ktery hnusne susti, kdyz se clovek pohne a celkove je tu hrozny rambajz.