Uyuni (3 660m) - Odpoledne a večer

Čeká nás menší horský výstup, pokoje máme totiž až ve druhém patře. Tak to je parádička, konečně sprška a pak šupky dupky na kavalec, dát si menšího šlofíka. Martin s Katkou objevili obchod se suvenýry, tak se tam pak také vydávám. Nejsou tam žádné cenovky a naše znalosti číslovek jsou zatím dost sporé, tak jsem zvědavý na placení. Zjišťuji, že se mě suvenýry nejen líbí, ale jsou i relativně levné, tak rozšiřuji okruh lidí, kterým něco odtud přivezu. Je toho tady spousta z lamí srstě: kloboučky, čepičky, potahy na polštáře, dečky....Tomáš vybírá nějakou velikou deku a nějak špatně rozuměl cenu, tak si myslí že to bude stát víc jak 200 bolů. Já mu radím, ať dá stovku a uvidí. Nakonec babka nevěřícně kouká a jednu z těch dvou padesátek, co ji dává, mu vrací nazpět. Pohodový ceny, radost nakupovat.
Jdeme se podívat jen na nádraží a kolem hotelu, na hřbitov vlaků není síla. Je to tu takové strohé, kam se Uyuni hraba na zajímavou Tupizu. Četl jsem v jednom cestopise, že se odtud jedni lidé vydali na ty kopečky, co vroubí tuhle placku a jeví se docela blízko. Ale pustina prý dokonale zkreslovala a šli to několik hodin. V jejich stopách se rozhodně vydávat nebudeme. Všichni jsme už v relativní pohodě, tedy mimo Tomáše, který se už nemůže dočkat na Sucre, které je ještě o kiláček níž. Hned vedle našeho hotelu je turistická kancelář, tak tam Katka objednává lístky na zítřejší autobus do Potósí. Musí se tady lístky prý objednávat s denním předstihem, jaký je o ně zájem. Pojedeme zítra v 10:00. Za 220 km, či raději 6 hodin po šotolině, si účtují 35 Bol (103 Kč).
Hned vedle suvenýrů je internet, tak tam docela dlouho zevlujeme.
Na večeři se vydáváme do pizzerie, která zeje prázdnotou, když nepočítám alespoň deset lidí personálu. Jde s námi i Tomáš, který zkouší, co žaludek vydrží. Tento počet se bohužel automaticky nerovnal kvapné obsluze. Pizza je dobrá, ale pivko Potosina je snad nejhorší žbrunda co jsem, kdy v životě pil. Možná to bylo ještě následkem horalky, ale spíš bych se přikláněl k teorii ne moc kompetentního sládka. Ani se nedivím, že restaurace byla tak vymetená, kdo z místních by si dovolil dát za večeři 35 Bolů (103 Kč).