Foz du Iguacu - Cesta do Paraguaje

Snídaně byla super, tak alespoň v tomhle Markus nekecal. Pak už se vydáváme na odchod z hotelu. Nejdřív platíme ubytování a pak jdu ještě zaplatit ten včerejší výlet. Markus tu není, asi zase loví další oběti. Sedí tu nějaký jiný pohůnek. Docela se diví a nechápe naši snahu platit, myslí si, že je vše vyřízené, když nemá paragony. Teoreticky tedy můžeme odejít úplně zadarmo, nechceme však nějaké potencionální problémy, tak mu přiznávám, že jsme ještě neplatili. A pak nastal okamžik, kdy jsem si zlepšil reputaci. Napočítal nám totiž plnou cenu, ale já mu řekl, že jsem se domluvil s Markusem na nižší ceně, té, kterou jsme si vyjednali včera na autobusáku. Nezdálo s mu to vůbec divný a tak jsme zaplatili těch 30R na osobu. Takže jsem byl ve finále rád, že na nás Brazilci ani podruhé nevyzráli :-). Přicházíme na městský terminál, silnicí, odkud z něho vyjíždějí autobusy, a docela jsme se divili, že tam jsou značky se zákazem vstupu. Že by měli Brazilci takový strach o naši bezpečnost? Po chvíli nás odchytává místní ozbrojenec a tu si uvědomujeme, že se na tyhle městský terminály chodí skrz turnikety a pak se už v buse neplatí. Takže jsme tady vlastně načerno. Chlapíkovi jsme řekli, že chceme jet do Paraguaje, tak nás přátelsky vykázal na zastávku, tak 50 metrů od terminálu, kam opravdu po chvíli přijel bus naším směrem. Docela nám dalo zabrat prodrat se s krosnami turniketem, ostatně jako vždy. Nakonec jsme byli rádi, že jsme původní myšlenku dojít si do Paraguaje pěšky zamítli, bylo to docela dost daleko, asi deset minut jízdy.