Z Villazonu do Tupizy

V buse jsme jediný cizinci, tak místní docela koukají. Jeden chlapeček docela zle, protože ho průvodčí vyhazuje z místa, kam jsme posléze usazeni my. Bez nadšení si sedá jinému klučinovi na klín. Za chvíli začíná pravé cestovatelské rodeo. Jedeme po šotolině a za námi se zvedají oblaka prachu. Pak nás čeká brodění řek. Zvlášť ta třetí byla docela hluboká, až jsme si mysleli, že ji snad neprojedeme. Stále je na co koukat. Začíná se pomalu smrákat a my na chvíli spatříme běžet podél silnice nějakou psovitou šelmu, asi šakala.