Titicaca VI. - Ostrov Taquile

Isla Taquile je pouze jeden kilometr široký ale téměř sedm km dlouhý ostrov. Je zde několik vrchů s předinckými terasami a malými rozvalinami. Elektřina sem byla zavedena až koncem 20. století. Obyvatelstvo mluví na rozdíl od Urů Kečuánsky a drží spoustu zvyků. Parkujeme v malém přístavu. Průvodce nám říká další program, ale nějak zmateně, tak chvíli nevíme, co se bude dít. Nakonec se vydáváme prudčeji stoupající cestou. Tři angličtí důchodci to bojkotují, protože jim průvodce říká, že na cestě do druhého přístavu nás mají čekat nějaké ďábelské schody. Myslím, že budou proklínat
tenhle výlet, když budou na nás čekat pár hodin v tom druhém přístavu :-). Stoupáme za pravého poledne, tak z nás pěkně leje. Nejvyšší vršek tu má 4 084 metrů, takže pěkných 264 metrů převýšení od jezera, ale na něj nejspíš nepůjdeme. Vypadá to tu daleko víc obdělávané než na ostrově Slunce a i jezero tu vypadá víc mořsky. Spousta lidí je na polích, s obrovskou převahou žen. Přijde mě to tu ale míň zajímavé. Asi to je tím, že něco podobného jsme už viděli za lepšího světla. Potkáváme spoustu místních dětí, které jsou extrémně otravné. Všechny vyžadují
vyfocení za sol a žebrají o jídlo a pití. Nejvíc se zaměřují na Tomáše, který vyšel extrémně na lehko a nese si láhev s pitím v ruce a ta se stává jejich terčem. Po chvíli přicházíme do hlavní vesnice ležící ve výšce 3 950 metrů, tak jsme taky něco vyšlápli. Skrz kamenný, jakoby vítězný oblouk, vcházíme na hlavní náměstí, kde chodí místní chlapy neustále štrikující čepice, ponožky atd. Docela pohodička klábosit štrikovat a ženský vyslat dřít na pole :-). Tohle je hlavní atrakcí tohoto ostrova, každý má čepici na hlavě a podle jejího typu a nasazení se pozná úplně všechno. Zda je svobodný či ne, kolik je mu let a dokonce
jakou má náladu. Průvodce nám o tom obšírně vypraví, tak alespoň něco: čepice celobarevná znamená, že kdo jí nosí je ženatý, půl barevná a půl bílá značí, že je svobodný. Zase pocit jak v safari. Zevlujeme na náměstí asi půl hodiny, obcházíme suvenýry a koukáme na ty místní, kteří dělají jakoby nic. Je tu dokonce taková výhledová terasa na celé náměstí. Mě by asi piclo, kdyby se na mě někdo jezdil dívat a fotit, když sedím u kompu a spisuji tenhle deník :-). Pak nás čeká oběd, který není v ceně zájezdu a stojí asi 9 Solů. Já si vybírám rybu z jezera a je naprosto výborná. Zatím nejlepší jídlo na výpravě.
Opouštíme toto cirkusové městečko a po chvíli se dostáváme do sedla na hřebeni vedoucím přes celý ostrov. Je odtud pěkný výhled na jezero. Opravdu dost hluboko pod námi je přístav. Schodiště má mít 533 schodů, tak dostanou kolínka lehčí záběr. Po cestě procházíme ještě dvěmi kamennými oblouky. Dole na nás už toužebně čekají důchodci :-). Všichni lezeme na střechu a tam se opalujeme, to zas budou spáleniny :-). Jede s námi i jeden Taquileňan a má čepici hozenou do obličeje, tak předpokládám, že to znamená, že je asi pěkně nasr…Cesta se trochu vleče, ale jen co se zase přiblížíme
k plovoucím ostrovům zbystřuji pozornost a ještě naposledy koukám na ty jejich plavidla a stavby. Výlet to byl super i když bych klidně po návštěvě ostrova Slunce, ten půl den na Taquile vyměnil za něco, co jsme předtím vynechali. Na přístavišti zase nalézáme do mikrobusu, který nás rozváží zpátky do našich hotelů.