Máme ještě dost času do odjezdu autobusu do Cuzca, tak se vydáváme znovu na obhlídku Puna. Od babky kupuji oříšky v menším a dražším balení, než v Bolívii. Chvíli courám po městě, ale po chvíli začínám vyhlížet nějaký podnik, kde bych si dal večeři. Zaujali mě místní Číňani, tak je jdu otestovat. Menu je za 8 solů (57 Kč). K tomu si dávám obligátní citronádu za 2. Jídlo je výborné! Nejdřív dostávám úplný hrnec polívky snad se čtvrtkou kuřete. Hlavní chod je sladkokyselé kuře s hranolky a rýží, které je naprosto úžasné. Nejlepší Čína, co jsem kdy jedl. Ty naši šikmooký by se měli stydět. Dnešek se kulinářsky vyvedl. Pak už rajzuji do hotelu, kde čekáme na příchod Malého Generála s lístky.
Čas běží a generál nikde. Začínají vznikat teorie o tom, že už ho asi nikdy neuvidíme. Nakonec přichází a požaduje dalších 10 Solů navíc. Prý šli ceny kvůli karnevalu nahoru a levnější busy jsou už vyprodány. Katku to velmi rozhněvalo a dala se sním do velké, několikaminutové hádky. No nakonec to stejně platíme, co nám zbývá :-(. Ještě by nám to ujelo a my v Punu ztvrdli další den. Teď nastávají šoky, jestli stihneme autobus, protože 8 hodin už bude každou chvíli. Malý Generál nám platí taxík, z peněz, co jsme mu před chvílí odevzdali, alespoň něco. Samozřejmě je zácpa a my přijíždíme na autobusák až po osmé. Najednou vidíme, jak vyjíždí autobus společnosti San Luis, tak před něj vbíháme a zastavujeme ho. Řidič nám však říká, že prý jedeme až dalším. Odjíždíme prý až v devět. Na jízdence je opravdu vyznačena cena 40 Solů (284 Kč). Sice jsme byli na Generále pěkně naštvaný, ale na druhou stranu, v porovnání s Evropou, je to ještě docela levný. Nakonec platíme ještě jeden solák za použití terminálu a pak už jen vydýcháváme na nástupišti, ten dnešní šokový večer.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat