Najednou vidíme hotel Maia, doporučovaný v Lonely Planet a za minutku jsme už na autobusáku, tak je jasný, kam dnes půjdeme spát. Celkově jízda trvala 6 hodin, což je teda super, když si uvědomíme, jak dlouho jsme trčeli na tom závalu a u restaurantu.Curitiba má 1,6 milionu obyvatel a příjemnou roční průměrnou teplotu 16,5ºC. Popojdeme tedy těch několik desítek metrů a už jsme na recepci. Čeká nás první ubytování na naší cestě, tak jsme zvědavý, jak hotýlky v Jižní Americe vypadají. V recepci je to bez problémů, volné pokoje mají. Každý tedy platíme 20R (224Kč) za pokoj bez příslušenství. Cena je to super, když si uvědomíme, že jsme, podle průvodce, v nejdražší zemi našeho jihoamerického putování a ke všemu je v ceně snídaně. Pokojík je sice malý, ale na přespání je to lahoda. Průšvih je, když sundám boty, skoro po 30 hodinách v kuse. Takže úkol číslo jedna, koupit sandále, nebo to tady nevydržím a spolubydlící Tomáš též ne :-).
Po krátkém odpočinku, vyrážíme na procházku. Škoda, že už je pozdě, protože od autobusového nádraží má vyjíždět linka (Linha Turismo), která projíždí všechny zajímavosti ve městě. linka funguje od 9-17:30 od Út do Ne v intervalu 30 minut. Celkem objede asi 40 km za 2 hodiny. Může se vystoupit na třech místech a pokračovat dalším autobusem. Nejdřív procházíme znovu autobusák a prohlížíme obchůdky, ale nic moc zajímavého tu není. Pak hledáme nádraží, odkud bychom měli zítra jet skrz prales. Nějaké koleje vidíme za říčkou vedoucí u parku, sousedícím s autobusákem, tak se tam vydáváme. V parku zevluje docela velká skupinka bezdomáčů, tak už se přes něj zpátky vracet radši nebudeme. Pak míjíme na ulici vozejk, kde ušmudlaní dědci prodávají nějaké opečené maso. Máme docela hlad, ale tohle se nám pro začátek nezdá to nejlepší, tak jdeme dál. Jsme zatím vyměklý. Koleje vedou jen do nějakého hangáru se starýma lokomotivami, takže to asi nejsme správně. Jdeme tedy dál a po docela dlouhý době přicházíme k velikému obchodnímu centru, což má být přestavěné staré zrušené vlakové nádraží, ale moc nás to tam s Tomášem nebaví. Globální značky, co tam jsou, máme taky u nás. Docela lituji, že jsem nechal lonelyho i s mapkou na hotelu, tak nevíme, kde se nachází centrum :-). Ještě se vydáváme hledat vodu, ale nikde žádná samoška, jen samý drogérie. Ty lidi tady místo rohlíků snad jedí mýdla. Nakonec přicházíme k benzínové pumpě, kde děláme menší nákup vod nazítra. Už je tma, tak se vracíme zpátky, ale před návratem na hotel se jdeme znovu podívat po tom vlakáči. Ptám se policajtů a ty nám konečně ukazují jak se tam dostat. Je kousek za autobusákem. Na terminálu ještě vcházíme do fastfoodu a poprvé testujeme místní potravu. Dáváme si rodoburgra, asi za 3,1R (35Kč) a obsluha ho zalívá spoustou omáček a majonéz, tak to bude zítra jasný :-). Docela to jde. Pak už honem do hajan, jsme z toho dlouhýho přesunu ztáhlý.
Žádné komentáře:
Okomentovat