Ráno vyhlížím z okna a počasí nevypadá moc přívětivě. Je pěkně zataženo a vypadá to, že nás dnes deštík nemine. Snídani dnes v ceně nemáme, což je škoda, ale za ty peníze, co to tu stojí, se není ani čemu divit. První úkol je sehnat někde peníze. Vyrážíme tedy ven a opravdu na nás padá pár kapek. Kluci hledají bankomat, já si potřebuji směnit dolary. Všude už je spousta lidí, to se divím, že to tady tak brzo ráno takhle žije. Nacházíme pár bank, ale všude neuvěřitelný fronty až ven. Nakonec se mě přece jen podaří směnit. Hned si kupuji v malém obchůdku vodu (1,5 Pesa) a dělám potíže prodavačovi, když platím 20 pesovkou.
Zjišťuji, že to jsou tady veliký peníze a toto nás bude provázet už téměř celou cestu. Jak je bankovka v přepočtu od 200 Kč víš, je už sní dost velký problém kdekoliv zaplatit. Po menší přestávce na hotýlku se vydáváme na prohlídku města. Předtím ještě žádáme personál o možnost úschovy baťohů do doby odjezdu. Je to bez problému. Také zjišťujeme, že máme docela takticky položený hotel. Kousek 
od nás je veliký hypermarket a o dalších pár metrů je hlavní náměstí jménem 25 de Mayo, což je velmi obvyklý název ulic nebo náměstí v Argentině. Náměstí je vlastně takový park, kterému vévodí jezdecká socha nějakého místního hrdiny. Rostou tu palmičky, nějaký jehličnany a hlavně strom palo borracho, který je opravdu dost zajímavý. Vypadá jak přerostlý sukulent. Poté procházíme uličky kolem náměstí, ale nic moc zajímavého tu opravdu není. Tak tu alespoň okukujeme, jak se tu žije. Lidi tu mají relativně světlou pleť a jsou stoprocentně, svou vizáží, k Evropanům z
Jihoameričanů, nejbližší. Tomáš stále usilovně hledá nějaké pohledy, ale ty snad tady nevedou. Nakonec se mu v jednom stánku poštěstí, ale takovou šílenost jsem ještě neviděl. No kupuje jich dost. Já si teda ještě chvíli počkám. Během dopoledne se mraky roztrhaly a je naprostý azuro a sluníčko zase pěkně peče. Máme už docela hlad, tak okukujeme místní
restaurace. Nakonec vcházíme do Café Mara. Stolečky, které jsou přímo na ulici, jsou obsazený, tak stoupáme do prvního patra, kde je to pustý. Z jídelního lístku objednáváme docela náhodně. Katčin slovník je totiž k ničemu, nic co je na jídelním lístku se tam nevyskytuje. Mě přinesou dva stejky, k tomu salát a kopec nakrájené veky. Ostatní mají různé druhy hamburgerů. K tomu dohromady dáváme dva litrové lahváče Hainekenu. Bohužel domácí pivo není v nabídce. Sakumprásk platím 10,5 Pesa (80 Kč), takže je tu opravdu o dost levněji než v Brazílii. Pak se rozdělujeme a dáváme si sraz na lavičce v parku
na hlavním náměstí. Já mířím do Hypermarketu, abych si udělal pořádný nákup. Docela jsem se rozšoupl a nakoupil za 10,5 pesáků. Koupil jsem Coca Colu v extrémním, tří litrovým balení za (27 Kč) a dvě místní limošky, pomerančovou a růžovou J po (14 Kč) v též specifickým balení 2,25 litru. Všímáme si, že v Jižní Americe tu moc klasické objemy nevedou. K tomu přidávám ještě nějaký sušenky značky Budin, abych v autobuse neumřel hlady. Můj malý příruční batůžek však není moc nadšený z tohoto nákupu, doufám že mu brzo neprasknou švy.
Žádné komentáře:
Okomentovat