První lodge po cestě je zavřená, ale ve druhé máme už štěstí. Thame View Lodge je jen naše. Z našich mini pokojíčků máme skvělé výhledy – kluci na Thamserku a já na kopce na druhé straně. Nezdržujeme se tu však moc dlouho a dokud je pěkně vyrážíme podél říčky Thame. Z dneška jsem zatím úplně nadšený, fakt parádní den. Nějakých 6km údolím odtud, by měl být ledovec
Thengpo, tak snad se nám tam podaří dojít. Tahle cesta je jediná spojnice mezi Khumbu a údolím Rolwaling. Naštěstí je přechod sedla
Tesi Lapcha (5 755m) velmi náročný, tak
tudy prakticky žádní turisté nechodí. Nebo je to vlastně škoda, že je ten přechod tak obtížný, jinak by tu byla další zajímavá trasa i pro normální trekaře. Najít nástup mezi zídkami není jednoduchý a navíc pár set metrů za Thame stezka mizí a my musíme skákat přes kameny a prodírat se houštinami, což je nepříjemný normálně, natož téměř ve čtyřech tisících metrech. Hodilo by se hned zkraje podívat lépe do mapy, ze které je zřejmé, že stezka vede ve svahu, tak o 100 výškových metrů nad řekou. Nejspíš jsme měli vystoupat ke klášteru, ale tak
nějak naivně jsme doufali, že povede něco i podél řeky. Johnyho chytá lehká krize, není mu úplně nejlíp. Navíc terén přituhuje a náš postup stojící hrozně sil a času se prakticky zastavuje. Přemýšlíme jak dál. Lukáš je plný sil tak polskou cestou (kolmou na vrstevnici) šplhá na průzkum do svahu. Po chvíli na nás mává, tak za ním taky šplháme, ale našel zatím jen cestičku k yačí ohradě. Musíme dát ještě jeden výšlap do kopce, než konečně narážíme na pravou cestu
(4 070m). Mezitím se obligátně zatahují vrcholy, takže už nemá cenu dál pokračovat a my se tak
trošku jak zpráskaní psy vracíme zpět do Thame. Cesta příjemně klesá traversem ke krásnému klášteru. Můžeme tedy jen na sebe nadávat, že jsme se tudy nevydali už zkraje, mohli jsme se dostat trošku blíž k těm zaledněným horám, než zmizeli v mracích. Malou náplastí je pěkný výhled na Thame shora. Adrenalin nám pak lehce zvedají mniši, kteří rozbíjí kámen tak, že ho vrhají ze skály vysoko nad námi. Naštěstí nás vidí a přestávají, takže se masakr nekoná :-). Samotná gompa je super, jak orlí hnízdo ve skalách. Od kláštera klesáme prudkou cestou na hřebínek, oddělujícího Thame od další části údolí, a odtud máme zase výhled na valnou část zítřejší cesty. Zdá se, že nebude tak zajímavá jako ta dnešní. Ploché údolí z obou stran uzavřené nižšími kopci, které ale úspěšně zakrývají ty vysoké za nimi. Docela uondaný přicházíme, lehce před druhou, na lodge. Usínám na chvíli na lužku, což mě ještě víc unavuje. K večeři si objednáváme velkou konvici čaje, což děláme dobře, protože příprava jídel zas trvá pekelně dlouho. Pán zabalený v péřovce a stále nechutně chrchlající nám přitápí yačincema v kamínkách, takže atmosféra je správná nepálská :-). Johnyho krize vrcholí, nedojídá ani rýži s kousky masa divně smrdícími vyuzením od yačince a jde se vypotit na cimru. Snad mu bude zítra dobře, abychom každý den nepřišli o jednoho člena. Zas tolik nás není :-).
Dnes celkově cca 13km, 800 výškových nahoru a 400 dolů.
První lodge po cestě je zavřená, ale ve druhé máme už štěstí. Thame View Lodge je jen naše. Z našich mini pokojíčků máme skvělé výhledy – kluci na Thamserku a já na kopce na druhé straně. Nezdržujeme se tu však moc dlouho a dokud je pěkně vyrážíme podél říčky Thame. Z dneška jsem zatím úplně nadšený, fakt parádní den. Nějakých 6km údolím odtud, by měl být ledovec Thengpo, tak snad se nám tam podaří dojít. Tahle cesta je jediná spojnice mezi Khumbu a údolím Rolwaling. Naštěstí je přechod sedla Tesi Lapcha (5 755m) velmi náročný, tak
tudy prakticky žádní turisté nechodí. Nebo je to vlastně škoda, že je ten přechod tak obtížný, jinak by tu byla další zajímavá trasa i pro normální trekaře. Najít nástup mezi zídkami není jednoduchý a navíc pár set metrů za Thame stezka mizí a my musíme skákat přes kameny a prodírat se houštinami, což je nepříjemný normálně, natož téměř ve čtyřech tisících metrech. Hodilo by se hned zkraje podívat lépe do mapy, ze které je zřejmé, že stezka vede ve svahu, tak o 100 výškových metrů nad řekou. Nejspíš jsme měli vystoupat ke klášteru, ale tak
nějak naivně jsme doufali, že povede něco i podél řeky. Johnyho chytá lehká krize, není mu úplně nejlíp. Navíc terén přituhuje a náš postup stojící hrozně sil a času se prakticky zastavuje. Přemýšlíme jak dál. Lukáš je plný sil tak polskou cestou (kolmou na vrstevnici) šplhá na průzkum do svahu. Po chvíli na nás mává, tak za ním taky šplháme, ale našel zatím jen cestičku k yačí ohradě. Musíme dát ještě jeden výšlap do kopce, než konečně narážíme na pravou cestu (4 070m). Mezitím se obligátně zatahují vrcholy, takže už nemá cenu dál pokračovat a my se tak
trošku jak zpráskaní psy vracíme zpět do Thame. Cesta příjemně klesá traversem ke krásnému klášteru. Můžeme tedy jen na sebe nadávat, že jsme se tudy nevydali už zkraje, mohli jsme se dostat trošku blíž k těm zaledněným horám, než zmizeli v mracích. Malou náplastí je pěkný výhled na Thame shora. Adrenalin nám pak lehce zvedají mniši, kteří rozbíjí kámen tak, že ho vrhají ze skály vysoko nad námi. Naštěstí nás vidí a přestávají, takže se masakr nekoná :-). Samotná gompa je super, jak orlí hnízdo ve skalách. Od kláštera klesáme prudkou cestou na hřebínek, oddělujícího Thame od další části údolí, a odtud máme zase výhled na valnou část zítřejší cesty. Zdá se, že nebude tak zajímavá jako ta dnešní. Ploché údolí z obou stran uzavřené nižšími kopci, které ale úspěšně zakrývají ty vysoké za nimi. Docela uondaný přicházíme, lehce před druhou, na lodge. Usínám na chvíli na lužku, což mě ještě víc unavuje. K večeři si objednáváme velkou konvici čaje, což děláme dobře, protože příprava jídel zas trvá pekelně dlouho. Pán zabalený v péřovce a stále nechutně chrchlající nám přitápí yačincema v kamínkách, takže atmosféra je správná nepálská :-). Johnyho krize vrcholí, nedojídá ani rýži s kousky masa divně smrdícími vyuzením od yačince a jde se vypotit na cimru. Snad mu bude zítra dobře, abychom každý den nepřišli o jednoho člena. Zas tolik nás není :-). Dnes celkově cca 13km, 800 výškových nahoru a 400 dolů.
Žádné komentáře:
Okomentovat