Vylézáme z lesa do civilizace. Čeká nás poslední atrakce dnešního nabitého dne – návštěva sloní farmy. Je rozlehlá a slonů je tu opravdu spoustu. Jenom tři slůňata nají tu výsadu, že tu pobíhají volně, ostatní jsou jištěny pořádnými řetězy. Prcek je roztomilý, tak ho jdu podrbat na zádech. Docela se nechá, ale pořád by chobotem vyváděl nějaké alotria :-). Jedné důchodkyni se pokouší sebrat trekovou hůlku. Přibíhá místní a slůně dostává klackem přes hřbet. To už není tolik roztomilý :-(. Je tu docela smrad, protože se za sloními ohradami pálí hromady trávy. Prý to má dva důvody, jednak se ti zahání dotěrný hmyz a taky se tím sloni zvykají na oheň a kouř. Obcházím to tu a říkám si, že ty sloni v kopcích na obzoru se mají přeci jen asi lépe. Ještě navštěvujeme přilehlý domek s malou expozicí o asijských slonech – docela zajímavé. Pak už jdeme k řece čekat na přívoz. Na rozdíl od nás to kravky vůbec neřeší – vrhají se do řeky a jak z filmů o migraci zvířat v Africe plavou na druhý břeh. Hlavní atrakcí pro turisty je ale nádherný západ slunce nad Manaslu. Celý hřeben je zbarven do ruda. Prostě dnes muselo být v horách celý den nádherně, na což pohlížím lehce závistivě. Pánové co mají teleobjektivy kvůli zvěři,
nasazují stativy a tvářejí se fotograficky více spokojeni než já, který se pokouší vyfotit 100km vzdálené hory širokáčem :-). Jako přívoz pro nás připlouvá zase nějaký vratký kmen, tak jsou na pasažérech vidět zase takové ztuhlé úsměvy. Doufám, že nedopadneme jak ty kravky a nebudeme to muset doplavčit po svých. Při výstupu se mě podaří nějakému nešťastníkovi udělat bahnitý otisk nohy na bílé košili na zádech. Naštěstí je to mísňák, který to bere s nadhledem. Nebo že by to spíš bylo tím, že si na záda nevidí? :-). K večeři má být něco speciál
nepálského a je fakt, že to pálí slušně, takže Everest beer je zase adekvátní volba. Pak už jsem zalezlý na cimře a chvíli se bavím nepálsko indickým satelitem – zvlášť náboženské programy mě docela berou :-). Čekám jestli zase přijde chlapík bušit na dveře, kvůli tanečnímu večeru a taky, že jo. Ale fakt se mě zase nechce, tak mě naštěstí dlouho nepřemlouvá.
Vylézáme z lesa do civilizace. Čeká nás poslední atrakce dnešního nabitého dne – návštěva sloní farmy. Je rozlehlá a slonů je tu opravdu spoustu. Jenom tři slůňata nají tu výsadu, že tu pobíhají volně, ostatní jsou jištěny pořádnými řetězy. Prcek je roztomilý, tak ho jdu podrbat na zádech. Docela se nechá, ale pořád by chobotem vyváděl nějaké alotria :-). Jedné důchodkyni se pokouší sebrat trekovou hůlku. Přibíhá místní a slůně dostává klackem přes hřbet. To už není tolik roztomilý :-(. Je tu docela smrad, protože se za sloními ohradami pálí hromady trávy. Prý to má dva důvody, jednak se ti zahání dotěrný hmyz a taky se tím sloni zvykají na oheň a kouř. Obcházím to tu a říkám si, že ty sloni v kopcích na obzoru se mají přeci jen asi lépe. Ještě navštěvujeme přilehlý domek s malou expozicí o asijských slonech – docela zajímavé. Pak už jdeme k řece čekat na přívoz. Na rozdíl od nás to kravky vůbec neřeší – vrhají se do řeky a jak z filmů o migraci zvířat v Africe plavou na druhý břeh. Hlavní atrakcí pro turisty je ale nádherný západ slunce nad Manaslu. Celý hřeben je zbarven do ruda. Prostě dnes muselo být v horách celý den nádherně, na což pohlížím lehce závistivě. Pánové co mají teleobjektivy kvůli zvěři,
nasazují stativy a tvářejí se fotograficky více spokojeni než já, který se pokouší vyfotit 100km vzdálené hory širokáčem :-). Jako přívoz pro nás připlouvá zase nějaký vratký kmen, tak jsou na pasažérech vidět zase takové ztuhlé úsměvy. Doufám, že nedopadneme jak ty kravky a nebudeme to muset doplavčit po svých. Při výstupu se mě podaří nějakému nešťastníkovi udělat bahnitý otisk nohy na bílé košili na zádech. Naštěstí je to mísňák, který to bere s nadhledem. Nebo že by to spíš bylo tím, že si na záda nevidí? :-). K večeři má být něco speciál
nepálského a je fakt, že to pálí slušně, takže Everest beer je zase adekvátní volba. Pak už jsem zalezlý na cimře a chvíli se bavím nepálsko indickým satelitem – zvlášť náboženské programy mě docela berou :-). Čekám jestli zase přijde chlapík bušit na dveře, kvůli tanečnímu večeru a taky, že jo. Ale fakt se mě zase nechce, tak mě naštěstí dlouho nepřemlouvá.
Žádné komentáře:
Okomentovat