Den 8, Fang hot springs

Ráno vyrážíme s krosnami do města. Chceme chytit dodávku do národního parku, protože včerejší nabídka motorkářů na odvoz nám přišla docela vysoká. Bohužel je to lokalita, kam místní nejezdí, takže máme smůlu. Jdeme se tedy lišácky zeptat na policejní stanici, jak se tam nejlépe dostaneme. Ujímá se nás sympatický týpek, který nám bohužel potvrzuje, že tam jezdí jen motorkáři, ale cenu nám dohodne poloviční. Jak velký kápo zahvízdá a za chvíli přifrčí dva 40cátníci na fichtlech. Mezi tím nám nabízí kávu a
čaj. Nakonec se vyptává, kam chceme pokračovat dále, tak mu říkáme o Thatonu. Nakonec to za nás vymyslí tak, že nás chlápci odvezou těch 10km na horké prameny, tam počkají, až se vyblbneme a následně nás odvezou dalších 40km do Thatonu a to vše za 250B (132Kč) na osobu. Cesta je fajn, přibližujeme se k tomu hraničnímu horskému hřebenu, na který jsme koukali včera z autobusu. Pak už naši silničku pohlcuje džungle. Za chvíli jsme už u vrátnice do národního parku s krásným jménem Doi Pha Hom Pok, takže nás čeká zase dost drahý vstup 200 B (106 Kč). V ceně alespoň dostáváme pěknou brožurku s mapičkou parku. V tomhle pohraničním národním parku je nejen druhá, stejnojmenná nejvyšší hora Thajska (2 285m), ale i nepřeberné množství vodopádů, jeskyní – několik desítek druhů motýlů a ptáků, spousta orchidejí. Prostě tropická nádhera. Bohužel je to tu všechno relativně dost roztahaný, takže je to tu minimálně na dva dny. Původně jsem zde plánoval alespoň jeden den potúrovat, ale po včerejší procházce junglí s krosnou jsme utáhlí na nějaký kalup po kopcích, tak tu obejdeme jen ty horké prameny a gejzír. Celý areál se rozkládá na travnaté pláni s roztroušenými balvany obklopené
junglí. Je tu několik menších gejzírů a jeden velký co asi každých 10-20 minut vyvrhne vodu skoro do 30 metrů a udělá pěknou duhu. Stromek, co sídlí hned vedle velkého gejzíru, nevypadá vůbec zdravě. Ve vzduchu je cítit síra, takže tu má ďábel menší kotlík. Ve stráních okolo je pár chajdalup, takže ubytovat se tady by nebyl asi velký problém. Nacházíme i lanový most přes říčku vytékající z jungle. Mimo nás, zahradníků a našich motorkářů tu není ani noha, což má skoro každý cestovatel rád. Celkově je to tu docela malebný, ale po chvíli tu už nemáme co objevovat, tak se jdeme naložit do termálních bazénků. Voda je
pěkně žhavá a sirná, tak budeme asi docela smrdět :-). Je to tu puritánský, každé pohlaví má svůj vlastní bazének, tak nás to po chvíli přestane bavit se povalovat každý zvlášť. Totálně spařený od sluníčka a žhavý vody jdeme malátný odchytit motorkáře, vysedávající ve stínu, aby nás odvezli do Thatonu. Sice jsme byli jen na kraji tohoto národního parku, ale působil na mě zajímavěji a rozhodně opuštěněji než Doi Inthanon, takže o to víc mě mrzí, že jsme to tu více neprozkoumali.