Během posledních dvou měsíců jsem se lehce chystal na tuto dlouhou cestu. Bylo potřeba zařídit víza do Thajska, Vietnamu a též do Číny, o kterou jsme výpravu rozšířili. Čínská ambasáda mě příjemně překvapila. U okýnka tu mají jedna sympatickou slečnu očividně české národnosti, a kdyby se před nás nepostavil mistr, který řešil nějaký problémy s vízy, které má v pase, který ztratil, tak jsme byli vyřízený během pěti minut. K udělení víza požadují zpáteční letenku, tak jsme se trochu obávali, zda náš odlet z indonéské Jakarty projde, ale vše bylo v pohodě. Za nálepku do pasu chtějí 40 USD, které se vkládají na speciální účet do ČSOB.
Druhá vízová štace byla za Thajci. Cesta mě vedla do známých míst na Praze 6, protože jejich rezidence je snad jen půl kilometru od Číňanů. Přišel jsem 15minut před otvíračkou jako číslo 4 ve frontě. Během chvíle se tu za mnou tvoří docela špalír. Je vidět, že je v tuto dobu o víza do Thajska velký zájem. Tak jak mě přivítá zástupce země tisíců úsměvů? No nečekaně bez úsměvu :-). Slečna je Češka a hned po ránu je docela nevrlá. Práce ji asi vysloveně baví. Přístup je opravdu hodně byrokratický. Nejenže požadují výpis z účtu, ale i docela podrobně rozebírají, kam přesně člověk chce jet, kde bude ubytovaný atd. Lidi přede mnou mají výpis jen z internetového bankovnictví, tak jsou nemilosrdně vypoklonkovány, to prý pán konzul neuznává. U mě zase řešila ten návrat z Jakarty, ale nakonec snad pochopila, že se tam opravdu nechystáme zůstat :-). Za dvouvstupé vízum platím 1 400Kč. Jediné pozitivum této návštěvy je rychlost vyřízení. Štempl v pase je za tři dny. Víza tentokrát vydává Thajec a ten se samozřejmě nečuří.
Poslední vízová výprava je za Vietnamci. Tentokrát nemířím do Dejvic, ale k Vltavě. Sídlí přímo na Rašínově nábřeží, kousek od Tančícího domu. Nemít přesnou adresu, tak bych ani nepoznal, že je zde nějaká ambasáda. O tom, že jsem na správné adrese, mě utvrzují davy Vietnamců. V malé místnosti je pěkná tlačenice. Naštěstí žádosti o víza jsou u okýnka, kde je menší fronta, tak čekání není tak dlouhé, jak se původně zdálo. Odevzdávám ke kontrole pas, letenku a vyplněný formulář a poté jsem zkásnutý o 1 500Kč a příští týden si mám vyzvednout víza. Proběhlo to nečekaně hladce. Přesně za týden dobíhám na nábřeží až v 17:00, těsně před skončením výdejů víz a tentokrát tu není ani noha. Na vízu máme natvrdo určenou platnost od data, co jsme napsali do formuláře, takže jestli dorazíme k hranicím Vietnamu dříve, máme smůlu.
Během posledních dvou měsíců jsem se lehce chystal na tuto dlouhou cestu. Bylo potřeba zařídit víza do Thajska, Vietnamu a též do Číny, o kterou jsme výpravu rozšířili. Čínská ambasáda mě příjemně překvapila. U okýnka tu mají jedna sympatickou slečnu očividně české národnosti, a kdyby se před nás nepostavil mistr, který řešil nějaký problémy s vízy, které má v pase, který ztratil, tak jsme byli vyřízený během pěti minut. K udělení víza požadují zpáteční letenku, tak jsme se trochu obávali, zda náš odlet z indonéské Jakarty projde, ale vše bylo v pohodě. Za nálepku do pasu chtějí 40 USD, které se vkládají na speciální účet do ČSOB.
Druhá vízová štace byla za Thajci. Cesta mě vedla do známých míst na Praze 6, protože jejich rezidence je snad jen půl kilometru od Číňanů. Přišel jsem 15minut před otvíračkou jako číslo 4 ve frontě. Během chvíle se tu za mnou tvoří docela špalír. Je vidět, že je v tuto dobu o víza do Thajska velký zájem. Tak jak mě přivítá zástupce země tisíců úsměvů? No nečekaně bez úsměvu :-). Slečna je Češka a hned po ránu je docela nevrlá. Práce ji asi vysloveně baví. Přístup je opravdu hodně byrokratický. Nejenže požadují výpis z účtu, ale i docela podrobně rozebírají, kam přesně člověk chce jet, kde bude ubytovaný atd. Lidi přede mnou mají výpis jen z internetového bankovnictví, tak jsou nemilosrdně vypoklonkovány, to prý pán konzul neuznává. U mě zase řešila ten návrat z Jakarty, ale nakonec snad pochopila, že se tam opravdu nechystáme zůstat :-). Za dvouvstupé vízum platím 1 400Kč. Jediné pozitivum této návštěvy je rychlost vyřízení. Štempl v pase je za tři dny. Víza tentokrát vydává Thajec a ten se samozřejmě nečuří.
Poslední vízová výprava je za Vietnamci. Tentokrát nemířím do Dejvic, ale k Vltavě. Sídlí přímo na Rašínově nábřeží, kousek od Tančícího domu. Nemít přesnou adresu, tak bych ani nepoznal, že je zde nějaká ambasáda. O tom, že jsem na správné adrese, mě utvrzují davy Vietnamců. V malé místnosti je pěkná tlačenice. Naštěstí žádosti o víza jsou u okýnka, kde je menší fronta, tak čekání není tak dlouhé, jak se původně zdálo. Odevzdávám ke kontrole pas, letenku a vyplněný formulář a poté jsem zkásnutý o 1 500Kč a příští týden si mám vyzvednout víza. Proběhlo to nečekaně hladce. Přesně za týden dobíhám na nábřeží až v 17:00, těsně před skončením výdejů víz a tentokrát tu není ani noha. Na vízu máme natvrdo určenou platnost od data, co jsme napsali do formuláře, takže jestli dorazíme k hranicím Vietnamu dříve, máme smůlu.
1 komentář:
Monitorování stránky funguje skvěle. Zdá se, že bych neměla promarnit nic z tvých skvělých zážitků. Teď jen, abych měla čas ještě na něco jiného.
Šťastnou cestu!
Okomentovat