Nakonec nás přeci jen povinnosti zvedají. Musíme na ten vlakáč koupit lístky. Prodíráme se davy lidí a stánky s pochutinami. Na nádraží se dozvídáme, že prý už tam vlak nejezdí, což je docela nepříjemná novina :-(. Máme tam jet busem. Hned nás přepadnou černé myšlenky, že ta stanice bude určitě na druhý straně města, když jsme se usídlili u vlakáče. Naštěstí tomu není tak. Autobusy odjíždějí z velkého nádraží, v mapě nevyznačeným, hned vedle. U pokladen je brutální tlačenice. Spousta lidí se snaží předbíhat
a cpou se přímo ke kase. Pak jsou tu i lidi, co se cpou do předu za úplatu od míň průbojných. Docela mazec. Nakonec se i nám podaří prodrat k okýnku a kupujeme konečně lístky na zítřejší osmou večerní do Hekou, na hranicích s Vietnamem. Cena 115Y (283Kč) za nějakých 500km se nám zdá dost dobrá. Zatím jde vše kupodivu podle plánu a přijedeme do Vietnamu přesně v den, kdy nám začíná platit vízum. Spokojeni, že jsme vše dobře zařídili nasedáme do MHD linky K1, která dle našeho očekávání jede
po hlavní ulici mezi mrakodrapy. Jízdné je 1Y za jednu jízdu, jakkoliv dlouhou. Ukazuji cestujícím mapu s templíkem Yuantong, který chceme jako první navštívit a oni nám na oplátku po chvíli ukáží, kde máme vystoupit. Přes mostík překonáváme řeku, která teče souběžně s hlavní městskou tepnou a město tak dělí prakticky na dvě stejné části. Je tu spousta fastfoodů. V jednom testuji další pochoutku, placku pomazanou arašídovým máslem, čokoládou a posypanou chilli. Tahle nezvyklá kombinace je docela dobrá, ale opravdu zvláštní. Kousek odtud je už Yuantong templ. Dovnitř nás vítá pěkná
slavobrána a lidových 4Y (10Kč). Centrem pavilonu je takový altán obklopený jezírkem s obrovským množstvím želviček, ropuch a barevných ryb. Má to tu dobrou atmosféru. Lidi se tu docela dost modlí a klaní do všech světových stran. Při tom zapalují spoustu vonných tyčinek se kterých se notně čoudí. Altánek je s hlavním chrámem spojený pěkným mostem. O zábavu se tu stará ochočená veverka, která žebrá semínka slunečnice. Na vstupence je to tady vyobrazeny ve tmě, pěkně nasvícený. Takže v noci to tu může mít ještě větší kouzlo. Celkově to tu je malebný a
stálo za návštěvu. Dále nás naše kroky vedou ke Green Lake parku, což je obrovský komplex jezírek s několika tisíci racky. Pro místní je to neuvěřitelná atrakce, fotí, fotí a fotí. Já se spíš obávám, aby mě nějaký pták neztrestal malým kyblíkem vápna. Tak si říkám, že bundě už stačila ty čínský zvratky :-). Je tu i spousta obchodu s bagetami a jiným jídlem pro racky. Mají hodně velký obrat. Nejbrutálnější je mostík, kde lidi zvedají ruce s houskami a nalétávající rackové je za slušného lomozu odnáší. je to docela nepříjemný pocit, když kolem hlavy sviští desítky vzrostlých ptáků. Klidně by se tu mohl točit horror Ptáci. Motáme se dál Kunmingem, jak nás napadne a náhodně přicházíme i mezi starší baráky, které ještě nebyly srovnány se zemí, aby uvolnili místo vysokým ratejnám. Je tu takový bleší trh. Hned poblíž je centrum města s pěší zónou. Mezi mrakodrapy tu jsou templovské brány. Docela pěst na oko. Úplně promrznutí štrádujeme zpět na hotel. U dědka kupuji opečené brambory. To, že mě na ně sype extra velkou hromadu chilli, mě už vůbec nepřekvapuje, ale spíš těší. Hned ale jdu koupit dvě piva, ať to mám čím na pokoji zapít. Chceme si jen na chvíli odpočinout a ještě večer obhlídnout nasvícené město, ale nedopíjím ani první pivko a neuvěřitelně, kolem 17, vytuhávám a spím až do rána :-).
středa 27. února 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat