Čína nás vítá velikou budovou celnice, upravenými květinovými záhonky a spoustou uniformovaných postaviček. Jsem zvědavý, co nás zde čeká. Dle mých informací, by to tu na cestování mělo být nejobtížnější z celé cesty skoro kolem světa. Hlavně z důvodu toho, že se zde člověk Anglicky prakticky nedorozumí a k tomu ty šílený znaky. Navíc nemáme ani průvodce a mapu. Prostě jsme tak trochu hozený jak neplavci do vody.
Posouváme čas o hodinu dopředu, dnešek bude holt o něco kratší. Nejdřív musíme vyplnit papír, že nejsme HIV pozitivní a nehrajeme si s drůbeží. Strašák ptačí chřipky tu asi stále obchází. Dále potvrzujeme, že nepřevážíme žádné potraviny, takže naše laoské banány na sváču se stávají menším kontrabandem. Ještě vyplnit vstupní kartu, ukázat pas a je to vyřízeno. Teda u mě. Naďu docela dlouho řeší. Má své jméno napsaný jinak na pasu, jinak na vízu a na vstupní kartičce též :-). Pán co zná jen své znaky si nejspíš myslí, že jde o tři různé osoby. Nakonec nás naštěstí propouští oba.
Najednou nás obklopí hrozen veksláckých babek vyměňujících peníze. Nijak jsme se na to nepřipravili, tak tam dlouho postáváme a přepočítáváme kurzy, aby nás moc nenatáhli. Nakonec se zbavuji všech svých Kipů a ještě měníme 50USD, abychom měli něco pro začátek. Hned za hranicí začíná 4pruh, těsně před dokončením. Jedeme z kopečka a máme stále výhledy na novou silnici s mosty a tunely. Do konce roku bude už určitě premávat. My si zatím můžeme užívat prakticky derniéry staré kroutivé silnice. Každopádně se zdá, že jsou Číňané s infrastrukturou výrazně dál než soudruzi v Laosu. Další změnu, kterou si všímáme jsou okolní kopce. V Laosu jsou vyplundrované hory ponechány svému osudu. Tady místo plevelu je vysazený čajovník. Postupně přestává pršet, což nás tedy docela dost těší.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat