V 17:50 už postáváme před kanceláři, ale vůbec nic se neděje, na to, že nám už v 18 hodin má jet bus. Nakonec nás chlapík, až po 18 lehce nervózní, odváží dodávkou na výpadovku, kde nás nabírá busík, který vyjížděl nejspíš z terminálu v Xiaguanu.
Jedeme zase klasickým malým mikrobusem, ale tentokrát nesedíme na bidýlku, tak to docela jde. Tři týpci najednou zapalují cigára, tak je lehce nedýchatelně. Naďa otevírá okýnko, ale typos za ní ho hned zavírá. Takhle se to opakuje asi třikrát, tak Naďa rezignuje J. Slečna za námi spouští dízu z repráčku a vyvolává tím souboj s řidičem, který na oplátku pouští nějaké místní balalajky. Válku nervů vyhrává slečna. Bohužel má na playlistu jen asi 10 tracků, tak je slyšíme všechny několikrát.
Silnice vede podél jezera a v tuto dobu se tu pohybuje spousta různých zemědělských werků, vyrážejících na silnici z polňaček bez ohledu na ostatní provoz. Je to docela slalom a už pomalu začínám chápat proč se tu jezdí ve středu. Za jezerem dlouho stoupáme, po nové silnici, do průsmyku. Kolem nás jsou vyprahlé hory. Dost velký rozdíl oproti zelenému Cangshanu. Vyjíždíme určitě víš jak dva a půl tisíce metrů s krásnými rozhledy po okolí. Někde v dáli mezi kopci je i jedna ze čtyř svatých čínských buddhistických hor Jizu Shan (3 248m), po česku kuřecí pařátek, s krásným templem na vrcholu. Jedno z míst, kam bych se rád podíval, kdyby mě sem ještě někdy něco zaválo.
Začíná se pomalu stmívat a už tu svítí jen bludičky vesniček. Najednou začíná 4pruh a hned tu máme první, typicky čínskou, havárku. Náklaďák ho přejížděl kolmo a nějaký nešťastník v osobáku to nestačil ubrzdit. Sjíždíme do hodně osvětlené kotliny, to už bude nejspíš Lijang. A je to tak. Nakonec jsme jeli docela svižně. 174km za 3hodinky i když se píše 4–5 hodek. To se ale možná kdysy vstahovalo ke staré silnici.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat