Den 24, Cesta na hranice

K hranicím Vietnamu to máme nějakých 500km, takže nás čeká obligátních 12 hodin v rukách místního Schumachera. Postel je kratší než obvykle, tak je trochu umění se v ní uvelebit. Znalec Hruboskalska by to nazval takovým čínským Záhořovým ložem. Ale alespoň v ní není nazvraceno, což s radostí kvituji J. Výhodou alespoň je, že ležím dole, což je lepší než poletování u stropu. Frčíme večerním Kunmingem směr jih. Po pár hodinách jízdy to začne strašně házet, silnička nejspíš nebude z nejlepších. Rozřešuje se i záhada s prostorem na zavazadla. Řidič má ještě takový meloušek a v nějakým zapadákově ho celý nakládá balíky a pytli. Jsme takový malý náklaďáček. Pořád poprchává, tak jsem docela zvědavý, zda bude ve Vietnamu lépe.