V půl desátý nás autobus vyhazuje u starého města a my vyrážíme na prakticky každodenní bojový úkol najít nějaký ubytování. Tentokrát ztížený temnotou. Hned ze začátku to vypadá nadějně. Vidíme velký nápis hotel, ale je to jen nějaký pofidérní bar či co. Nikdo navíc slovu „hotel“ nerozumí, takže se doptat není vůbec žádná sranda. Máme tedy hned další úkol, sehnat si znak pro hotel, jinak se budeme motat pořád. V prvním funkčním hotýlku chtějí 160Y (393Kč) za pokoj, což bych klidně vzal, když už je tak pozdě. Naděnka ale chce dál slídit po levnějších. Poté narážíme na jeden luxusní, ale platit 8x víc než jsme zvyklí se nechce ani mě, tak vyrážíme znovu do temnot. Dokonce se i málem vzájemně ztrácíme, když se na chvíli v průzkumech rozdělujeme.
Nakonec nacházíme takový zapadlý boční vchod vedoucí do mrakodrapu jedné banky na hlavní křižovatce, ve které je, ve třetím patře hotel jednoho snaživého sympatického maníka. Pokoj 80Y (197Kč) je s pěkným výhledem a navíc je obrovský, tak si libujeme, jako kdybychom byli v prezidentském apartmá. V pokoji je bohužel jen 13 stupňů, což už je taková čínská klasika. Topení tu samozřejmě není i když jsme už ve výšce Vysokých Tater. K zimě tu panující, působí až trošku komicky, že jsme se dnes na té cyklo výpravě pěkně spálili. Naděnka docela naříká a mě taky není úplně do zpěvu. Chlapík nás potěší tím, když nám přinese obrovskou konvici čaje na zahřátí.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat