Tak už je to tady. Odpoledne si seberu svých pár švestek a vyrazím na tak dlouho pryč z tepla svého domova. I když je otázkou zda přeci jen v Asii nebude větší teplo, než v únorových Čechách :-). Na nějaký rozjímání však nemám čas. Na poslední chvíli ještě dodělávám itinerář na Indonésii a vůbec nestíhám. Stále přesouvám svůj odjezd na pozdější dobu a itinerář tisknu až 5 minut před odjezdem na úplně poslední autobus do Prahy.
Kupodivu je volná hned první sedačka, v jinak nabušeném buse. Tak na ní sedám a po chvíli zjišťuji, proč mě ji tu ostatní cestující laskavě přenechali. Z fukaru mě fénuje rozžhavený vzduch, takže jsem za chvíli zpocený jak čuník ryjící několik hodiny lesní plody. Nakonec neodolám a vytahuji svůj expediční teploměr, abych zjistil, jak mě má pán řidič rád, když mě aklimatizuje na očekávané vedra. Čidlo se po chvíli ustaluje na 41 stupňů, což je opravdu pouštní teplota.
Asijská aklimatizace pokračuje tím, že vyrážím na Čínu a k tomu dávám poslední české pivko. Pak už jen čekám až se přehoupne jedenáctá večerní a vyrážím směr Florenc….
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat