Den 22, Cesta do Kunmingu

Přicházíme k našim autobusovým postýlkám a první, co mě udeří do nosu, je neskutečný smrad. Naďa si akorát sundává boty, tak to svadím na to :-). Deky jsou vůbec dnes nějaký humusní. Tentokrát navíc zalézám do spacáku a víc jak hodinu rozmrzám. Jedeme stejnou cestou zpět a až za Dali se napojujeme na dálnici. Po ní to ostře šviháme, až se mě zdá, že docela moc. Řidiči spacích busu se předbíhají pořád dokolečka a vyvádějí při tom různé skopičiny. Nějak se při tom nemůžu zbavit těch obrázků z pojišťovny. V Číně se rozhodně necítím na silnici dvakrát bezpečně. Zastavujeme na pumpě, kde čepuje dokonce šest spacích busu najednou. Nespí se mě vůbec dobře. Lože je nějaký nepohodlný a hlavně užší než minule.