Den 6, Doi Inthanon (2 565m)

S plnými bříšky jsme připraveni konečně zdolat střechu Thajska. Opravdu dost dlouho se drápeme do kopce a přitom potkáváme dva odvážné sportsmeny, co to dávají na kole. My můžeme jen lenošně konstatovat, zlatý mikrobus. A jsme tu, skoro v 2 600 metrech, víš už to v těhle Thajských Tatrách nejde. Co je tu k vidění, na prozatímně nejvyšším bodu letošního roku? Mimo vojenský radarový stanice a malého průzoru vůbec nic. Vrcholek je kompletně zarostlý prý unikátním forestem. Docela tu fučí a teplota dramaticky spadla na 16 stupínků, takže je tu pro Asiaty neuvěřitelná kosa. Všichni jdou rázem do bund a flísek. Mě je však v bermudách a tričku příjemně, takže se nechtěně stávám středem pozornosti a obdivných pohledů.
Všichni Thajci se ženou k ceduli udávající výšku a jak šílení se fotí. Následně berou útokem i krámky s pohledy. Je to asi docela prestižní záležitost. No sice jsme se Thajcům posmívali, ale pak se jdeme taky s cedulí vyfotit. Jedinou zajímavostí tohoto fakeovýho vrcholku je procházkový okruh „Ang Ka nature trail“ kousek pod vrcholkem. Rostou tu
velké rododendrony. Podle cedulí je to jediné místo v celém Thajsku, kde se jim daří. Pak jsou až daleko v Himalájích. Celkově je to docela zajímavý lesík se spoustou lišejníků vypadající tak trochu jak mlžné pralesy na Madeiře, akorát teď bez mlhy a stromy jsou o dost větší.