Den 20, Cesta do Qiao Tou

Jdeme zpátky k taxi dodávkám, ale s naší cenou 100Y (246Kč) jsme vypoklonkovaný a lehce vysmáti. Chtějí 180Y (443Kč), což je horší cena než ráno. Tak se jdeme podívat do prodejny na dálkové spoje, kterou jsme úplně čirou náhodou objevili. Docela přemýšlíme, že už dnes odjedeme na kraj Tibetu a soutěsku vezmeme na cestě zpět, či ji případně vynecháme i když to by mě docela mrzelo. Je 13:00 a ve 14:00 má odjíždět bus do Shangri-la, tak to vypadá dost nadějně, ale bohužel už je vyprodáno a první volný pojede až zítra ráno. Dá se říci, že už okolí máme docela prochozený, tak bychom tu asi zbytečně půl dne prozevlovali. Jdeme už dnes potřetí, jak loutky, k dodávkám s tím, že maximum, co jim dáme, se rovná tomu co jsme ušetřili za vstupné do Black Dragon Pondu. Nakonec to na tu cenu usmlouváme a může se razit. Když se to tak vezme tak ty necelý 4 stovky za dvě hodiny jízdy taxíkem nejsou zas až tak hrozný. Co je horší je, že ty nečekaně vysoké výdaje ze včera nám docela zruinovaly zásoby Yunanů a teď o víkendu se nedají vyměnit další v bance. Začíná to lehce smrdět problémy.Jdeme si pro krosny do hotelu, loučíme se tam s naším pánem, který je celé dny zalezlý ve své studené recepci. Ostatně tam má udělaný i takový kutloch. Úklid tu však dělá docela pohledná slečna, tak možná ty večery nemá ve svém hnízdu zas až tak úplně šedivý :-). Nějak si začínám říkat, že jsme na Čínu vyhradili málo dnů. Kvůli tomu musíme vynechat relativně blízko se rozkládající známe jezero Lugu, u hranic se Sečuánskem, u kterého, až do dnešních dob, funguje matriarchální společnost a nechá se tam jít i pěkný trek přes dvě horská sedla 3 500 metrů vysoká a s výhledem na řeku Jang-c'-ťiang. Tady v Lijiangu nám nevyšla jen návštěva chrámu Yufeng proslavený 500 let starým kaméliovým stromem.Máme frčet s takovým mladým floutkem a docela nás mrzí, že to není ten chlapík ze včera. Mají tady, něco jako pořadník, tak není možný jet s tím koho si člověk vybere ale jen s tím, kdo je zrovna na řadě. Frája to bere zkráťou a pak docela vyjeveně kouká, když přijedeme k rozoraný ulici přehrazené závorou. Neotálí dlouho, odstraňuje závoru a vyrážíme skrz staveniště. Vozítko má s terénem pro pásák co dělat, ale naštěstí to se zatnutými zuby dává. Z kotliny stoupáme do menšího průsmyku a jen mírně klesáme k velkému jezeru, vyplňující pláň na druhé straně. Krajina v okolí je taková středoevropská, takže poslabší :-), ale Dračí hory v dáli to tu zvedají. Vidíme je už prakticky ze všech stran.

Chlapík nám staví na foto, ale moc nadšený z toho tedy není. Dál jedeme hustě rozsekanou silnici, každých 20 metrů je vysypaná hora kameni. Číňané tu připravují na 50 kilometrech mohutnou opravu, tak ji nejdřív zasypali kamením, takže je skoro neprůjezdná. Docela se plahočíme a do toho nám typos pouští brutální výplach, nějaké čínské techno.
Z ničeho nic se nám otevře nádherná vyhlídka. Hluboko pod námi se poprvé ukáže údolí Jang-c'-ťiangu. Je to úplně jiná řeka než Mekong, krásně modrá, jak nějaká alpská. V pozadí jsou sněhem pokryté hory a pod nimi zelená terasovitá políčka. Pohled dne, bohužel ten moula dělá, že neslyší a na miradoru nám nestaví. Fakt zlatý chlapík ze včera. Jang-c'-ťiang je se svými 6 300 kilometry délky nejdelší řekou Eurasie a třetí nejdelší na světě vůbec. Pramení na severním úbočí hory Geladaindong (6 621m) na hranici provincií Qinhai a Tibet. K jejímu prameni se dostane jen málokdo, protože je to mimořádně divoká a nepřístupná oblast. Další zajímavostí je, že z Tibetu tečou paralelně, blízko sebe tři mohutné řeky. Řeka Nu, tekoucí do Barmy, pak starý známý Mekong a nakonec Jang-c'-ťiang, který se jako jediný stočí a teče chvíli zase na sever. Další věc co by mě tu docela zajímalo je ten pramen Jang-c'-ťiangu, zvlášť když je v plánu na léto pramen Amazonky. Opravdu se zdá, že budu muset vykoumat nějaké čínské repete :-). Hrozně dlouho klesáme serpentinami k řece, která je v těchto místech o něco menší než Mekong, ale ta barva. Údolím už docela frčíme. Řeku přejíždíme po mostě na druhou stranu. Po pravici máme stále zubaté pohoří. Po chvíli nás čeká další bombastický pohled tohoto dne – začátek soutěsky Tygřího skoku. Jang-c'-ťiang a přímo z něj ční 5ti tisícové hory. Však taky v nejhlubším místě je mezi hladinou řeky a vrcholky hor rozdíl 3 900 metrů. Chlapík si lehce zlepšuje reputaci, když nám podruhé zastavuje, ale je u toho hodně nevrlý. Těsně před vstupem do soutěsky Jang-c'-ťiang přibírá na místní poměry bezvýznamný přítok, proti jehož proudu ještě chvíli jedeme a už jsme v Qiao Tou.