Den 38, Sihanoukville I.

Po příjezdu našeho busu se sbíhají, jak honáčtí psi, tuktukáři společně s motorkáři a chtějí ukořistit nějakého nebohého turistu. Ceny se nám zdají docela nadsazený, tak se musí chvíli smlouvat. Nakonec vyjíždíme na dvou motorkách. Průvodce nejvíc k ubytování doporučuje „turistickou“ čtvrť Weather Station Hill. My se však chceme ubytovat poblíž moře u pláže Ochheuteal, protože je to tu docela rozlehlý a nechceme chodit někam na koupačku 3km. Přivážejí nás do guest housu, asi jen tři minuty chůze od moře, což je fajn. Sice pokoj není nic extra, ale 8USD za noc je oblíbený standard. Čekali jsme tu o něco vyšší ceny.Jsme neskutečně vyhládlí, tak frčíme nejdřív na obídek. Restyka je naprosto zabržděná, tak se po dvaceti minutách „lehce“ nevrlý přesouváme vedle. Až v půl třetí konečně okoušíme poprvé vody Thajského zálivu. Voda je neskutečný kafe, taky tu má celý rok mezi 27–32 stupni celsia. Dnešní plán je už jednoznačný, jen válení na světle žlutém písku a dovádění ve vlnách. Po nějaké hodince mě přeci jen chytne průzkumná nálada, tak se vydávám na druhý konec pláže. Je to docela procházka, protože má téměř tři a půl km na délku. Zhruba v půlce končí přizemní bary a čistota. Pak už je jen kambodžský bordel všude okolo. Přicházím k „piknik“ místu, které, kdybych měl sebou foťák, musel zvěčnit. Kambodžané tu v hájku posedávají mezi hromadami odpadků a kochají se v naprostém klidu pohledem na moře. Jako kdybych si v Čechách roztáhnul deku na skládce. Nejen bincem mě Kambodža připomíná Indii – místní se tu také koupají v oblečení. Odvážlivci mají jen triko a tříčtvrťáky, ale například pán, co tu stojí jak sloup ve vlnách, mě docela rozesmává. Kalhoty od obleku, kožený pásek a košile. Ještě mokasíny a bílý kapesníček navíc a může z fleku jít rovnou do tanečních. Je fakt, že v moři dělá větší parádu, než já ve starých trenkoplavkách :-). Konec pláže je ohrazen malým poloostrovem a řekou, tak to tu otáčím a túruji, s koupacími přestávkami, nazpátek. Podle mapy je za tím malým výběžkem další, skoro 4km dlouhá pláž. Večer jdeme okouknout prý nejhezčí pláž v okolí – Sokha. Je to od nás cca 20 minut rychlejší chůzí přes malý kopeček. Po cestě usmlouváváme od babky dva velké lahváče výborného Angkor beeru po 1,5 USD a pak sním posedáváme na pláži. Tak to je pohodička, jak má být. Nikdo tu téměř není, protože za pásmem písku a stromů zabírá celé okolí luxusní komplex, který je nejspíš poloprázdný. Po cestě zpět se stavujeme do banky, kde konečně pořizujeme kambodžský peníze. Aktuální kurz sice není kulantní, ale i tak se nechá zapamatovat - 222 Reálů za Korunu. Kousek nad naším guest housem nás odchytává pán, co má akorát v restauraci happy hour. Na každého procházejícího pořvává „hello friend“, tak si svou přezdívku pán Friend vysloužívá velmi rychle. Za 3USD nabízí barracudu s hranolky, tak to se nedá odolat. Přeci jen jsem se rýže za poslední týdny snědl hromady. Ještě chvíli vysedáváme na netě, ale strašně mě teče z nosu, tak jsem tu asi někde našel svůj první alergen. Zatím se nám tu líbí a u moříčka si vysloveně libujeme. Je to příjemný oddech od každodenního kočovného života, který teď vedeme. Také souhlasím s tím, co se o tomhle středisku píše „Výhledy na mořskou dálavu jsou spíše uklidňující, než že by oslňovaly. Panuje tu však pohodová uvolněná atmosféra“.