Prudkou cestou vystupujeme ke zpustlé
gompě (3 909m) odkud je fajnový výhled na obě vesnice. Příjemně nás překvapuje cesta, která odtud vede traversem jen s mírným stoupáním nejdříve lesem a ke konci přes trávu na praktický konec celého hřebenu
(4 040m). Gratulujeme Lukášovi k jeho první 4tis. Je odtud parádní výhled nejen na místa, které jsem si prohlíželi celý den, ale i do údolí Bhote Koshi až do Thame. Takže si můžeme z ptačí perspektivy prohlídnout prakticky celou zítřejší cestu. Zvlášť kopec do Thame úplně na konci nevypadá moc
sympaticky. Bez problémů by se odtud po hřebenu mohlo pokračovat víš na tu zmiňovanou kótu či až na úpatí Khumbi la, ale už je pozdě, takže se to všechno postupně halí do mraků a nemělo by to valnou cenu. Za lepšího počasí a dřívějšího času další super túrka. Dost tu fučí, tak se tu zas až tak dlouho nezdržujeme a vydáváme se na sestup do Namche, ležící o 600 metrů níže. Na pláň pod hřeben se po vyšlapané stezce dostáváme snadno. Dál by měla vést už alternativní cesta vyznačená jak v mapě, tak i v GPS. Opak je pravdou. Musíme se dost intuitivně prodírat houštinami. Prý to jsou jalovce. Cesta je
tedy opravdu hodně alternativní :-). Lehce zeškrábaný se konečně dostáváme na hlavní stezku u letiště. Odtud, jinou cestou než ráno, klesáme takovými příkopy, které tu dost pomohla vyhloubit voda, na hranu toho Namche Bazarskýho kotle. Tady mezi buddhistickými stavbičkami a pokreslenými balvany chvíli relaxujeme a kocháme se docela fajn pohledem na celé městečko. Navíc to tu sluníčko i na chvíli nasvicuje. Dolů jdeme kolem místní gompy a předběžně okukujeme cestu, kterou se vydáme zítra.
Celkově dneska pohodových 700 metrů do kopce a to samé z kopce. Vzdálenost cca 10km. V naší lodgi si objednávám kotel smažený mixed rýže a dokonce si platíme i teplou sprchu za 250NR (62Kč), protože správně tušíme, že to bude nadlouho poslední hygiena. Zbytek dne už zase jen tak zevlujeme v rámci čehož Johny vyráží ještě koupit novou flísku, protože tu starou ztratil, jak je už jeho zvykem :-). Dnešek se mě moc líbil, jednak výhledy stály za to a taky běhat jen s malým batůžkem bylo příjemnější než s těžkou krosnou včera. Večer ještě jak komedianti hrozně dlouho rozpočítáváme společný lístek na jednotlivé položky. Jediné co je dost nepříjemné je Ivanovo rozpoložení. Po ztrátě toho baťohu je bez nálady a bez chutě. Navíc se začíná obávat, aby přešel to první sedlo, co nás čeká.
Prudkou cestou vystupujeme ke zpustlé gompě (3 909m) odkud je fajnový výhled na obě vesnice. Příjemně nás překvapuje cesta, která odtud vede traversem jen s mírným stoupáním nejdříve lesem a ke konci přes trávu na praktický konec celého hřebenu (4 040m). Gratulujeme Lukášovi k jeho první 4tis. Je odtud parádní výhled nejen na místa, které jsem si prohlíželi celý den, ale i do údolí Bhote Koshi až do Thame. Takže si můžeme z ptačí perspektivy prohlídnout prakticky celou zítřejší cestu. Zvlášť kopec do Thame úplně na konci nevypadá moc
sympaticky. Bez problémů by se odtud po hřebenu mohlo pokračovat víš na tu zmiňovanou kótu či až na úpatí Khumbi la, ale už je pozdě, takže se to všechno postupně halí do mraků a nemělo by to valnou cenu. Za lepšího počasí a dřívějšího času další super túrka. Dost tu fučí, tak se tu zas až tak dlouho nezdržujeme a vydáváme se na sestup do Namche, ležící o 600 metrů níže. Na pláň pod hřeben se po vyšlapané stezce dostáváme snadno. Dál by měla vést už alternativní cesta vyznačená jak v mapě, tak i v GPS. Opak je pravdou. Musíme se dost intuitivně prodírat houštinami. Prý to jsou jalovce. Cesta je
tedy opravdu hodně alternativní :-). Lehce zeškrábaný se konečně dostáváme na hlavní stezku u letiště. Odtud, jinou cestou než ráno, klesáme takovými příkopy, které tu dost pomohla vyhloubit voda, na hranu toho Namche Bazarskýho kotle. Tady mezi buddhistickými stavbičkami a pokreslenými balvany chvíli relaxujeme a kocháme se docela fajn pohledem na celé městečko. Navíc to tu sluníčko i na chvíli nasvicuje. Dolů jdeme kolem místní gompy a předběžně okukujeme cestu, kterou se vydáme zítra. Celkově dneska pohodových 700 metrů do kopce a to samé z kopce. Vzdálenost cca 10km. V naší lodgi si objednávám kotel smažený mixed rýže a dokonce si platíme i teplou sprchu za 250NR (62Kč), protože správně tušíme, že to bude nadlouho poslední hygiena. Zbytek dne už zase jen tak zevlujeme v rámci čehož Johny vyráží ještě koupit novou flísku, protože tu starou ztratil, jak je už jeho zvykem :-). Dnešek se mě moc líbil, jednak výhledy stály za to a taky běhat jen s malým batůžkem bylo příjemnější než s těžkou krosnou včera. Večer ještě jak komedianti hrozně dlouho rozpočítáváme společný lístek na jednotlivé položky. Jediné co je dost nepříjemné je Ivanovo rozpoložení. Po ztrátě toho baťohu je bez nálady a bez chutě. Navíc se začíná obávat, aby přešel to první sedlo, co nás čeká.
Žádné komentáře:
Okomentovat