neděle 27. září 2009

Kathmandu - Pashupatinath

Máme v plánu navštívit pěkně po sobě tři největší památky Kathmandu: hinduistický Pashupatinath, buddhistickou stúpu Boudhanath a opičí chrám na kopci nad městem Swayambhunath. Chlapíkovi to radši ukazuji napsaný, protože to jsou všechno názvy na zlomení jazyka. Návštěva pomocí taxi se nám zdá nejrozumnější, protože všechny tyhle stavby jsou na okrajích města, každá samozřejmě na jiný straně. Cena je hodně smluvní. Chlapík začíná na 3000NR a končíme na 1500NR (375Kč), což je na čtyři lidi a půl dne zábavy pěkný. Jedeme docela

dlouho a stavíme na takovým zabláceným plácku ještě pár set metrů od chrámu. Taxikář nám říká, že sraz je tu za 20 minut, což se mě zdá dost nereálný, ale počítám, že neodjede, když přijdeme později, protože zatím nedostal nic zaplaceno. Kolem je spousta obchůdků a neodbytných prodejců všeho možného. Vstupný do největšího hinduistického chrámu Lorda Shivy na světě je docela mastný – 500NR (125Kč). Unesco se nezapře. Stavbičky se rozkládají na obou stranách posvátný řeky Bagmati. Hlavní atrakcí pro Evropany je mimo značné spousty opičáků spalování mrtvých na dřevěných hranicích – takové miniaturní indické Varanásí. Už od vchodu se nás ujal samozvaný guide, který nám objasňuje, že hinduistovi se musí už v den jeho smrti vystrojit pohřeb, což v tomhle vedru je docela rozumný nápad. Každá kasta má svůj kamenný ghát, kde se staví dřevěná hranice. Vystupujeme na pěknou vyhlídku na celý komplex. Je tu spousta opičáků, co by ráda klofla něco k snědku, tak se moc nedoporučuje tady vytahovat svačiny. Jako nehinduisti nemáme přístup do blízké jeskyně, kde prý posedávají svatí muži, vykuřují trávu a jinak meditují. Oficiálně je prý marihuana v Nepálu zakázaná, ale svatí muži mají výjimku :-). Potkáváme i skupinku trošku komerčnějších svatých mužů, se kterými se nechávám za úplatu vyfotit. Smějí se a vykřikují „We like money“, což je určitě jedna ze svatých ctností. Pak dostáváme ještě od guida náboženský výklad, nejvíc je mě sympatický bůh Ganesh se sloní hlavou, tak se k němu asi začnu modlit. Poté guid ukončuje naši tour, kterou jsme si neobjednali, a říká, že je zvykem mu vyplatit 9 euro na osobu, což je 900NR. To se pán trošku zbláznil. Dáváme mu dohromady za všechny 200NR (50Kč). Sice nahazuje takový smutný psí pohled, ale ani neprotestuje a sviští zas ke vstupu odchytnout nějaký větší trouby. Zastavujeme se ještě na chvíli u řeky, kde se chystá další zapalování hranice. Už tu čeká cestovka s teleobjektivy. Tak to mě přijde trošku zvrhlý. Asi bych nebyl moc nadšený, kdybych pohřbíval někoho blízkého a přišlo mě tam fotit dvacet turistů :-(. Z komplexu vycházíme po více jak hodině a taxikář samozřejmě nikam neodjel a spíš si nás jistí u východu, abychom neodfrčeli s někým jiným :-). Tak šup dál..

Žádné komentáře: