V 5:30 burcujeme na recepci aby nam babka otedmkla nekolik mrizi a my mohli svistet na busak. Neuverielne nas prekvapuje ze bus startuje jeste o minutu driv nez ma - to snad neni ani Afika. Pomalu se rozedniva a jsou docela pekne pohledy na Viktorinino jezero, prooze silnicka vede po skalnatem utesu. Dalsich radku hodin je to ale docela nuda - placka ruzne huste porostla busi. V busu je extremne zavazadel, takze ulickou se prakticky neda projit. Vsichni chodi po bednach ale jedna z nich je krehka, coz nevim a slapu panovi do cedecek, z cehoz neni moc nadseny - trosku to kruplo :-) Cely den jim jen banany a arasidy od prodavacu na zastavkach akze nic moc. Po 17 bananu si uz rikam ze uz je to cu moc :-)
Odpoledne konecne projizdime oblasti, kera stoji za pohled a to hlavne kvuli krasnym baobabum, kteri vypadaji jak zarostli entove. Pada tma a stojime v poslednim velkem meste pred Arusou. Tak se tesime jak se prospime a zitra brzo rano jeste dame par hodinek v hotelu. Navic si libuju ze zatim jedeme skoro stale po asfaltu. Ale ouha zacina 250km po sotoline - hruza, ztracime totalne doposavad slusny cestovni prumer a pan to reze pres cetne retardery hlava nehlava takze litame az ke stropu. Navic je spousta okynek nezavretelych tak je strasne kosa - cernosi v perovkach my v tricku. Fakt sem si chtel mikcu vzit ale zapomel sem na ni :-(
Pak se nam neco nvic poroucha tak dve hodiny stojime v nejakem zapadakove -alespon tedy lehce pospim.
A uz tu mame druhy rozbresk v jednom buse. Kolem uz chodi masajove k louzim pro vodu. Najednou se na obzoru objevi sopka Meru - tak to uz sme konecne blizko Arushi. Jeste prezit zacpu a totalne zniceny sme tu....
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat