sobota 12. dubna 2008

Den 67, Cesta do Vídně

Pařba s kámošema do páté hodiny ranní není nejlepším a nejmoudřejším startem do prvního dne druhé části výpravy. V 10 ráno krutý budíček a balení věcí co jsem ve čtvrtek o půlnoci vysypal z asijského batohu. Pak už vyrážím busem na Prahu, kde nakupuju ještě nějaké sušenkové zásoby, protože tuším, že za Kavkazem to bude s potravou horší než v JVA. Na chvíli se ještě stavuju k bráchovi, který mě poveze na letiště. Ve 4 vyrážíme a po cestě nabíráme Dana, odteď zkratka D :-).
Na jako vždy poloprázdném terminálu 2 čekáme jen chvilku a už nás čeká nalodění do vrtulového Bombardieru. Takovým prdítkem jsem ještě neletěl, tak mě překvapuje, že sedíme pod křídlem hned naproti kolům. D se mezitím uvědomuje, že si nepamatuje svůj PIN ke kartě, takjsem rád, že nejsem jediný trouba co vyjede na cesty s kreditkou bez znalosti PINu
Vzlítáme a můžeme se kochat Kladnem, Berounem, Koněprusy a brdskými hvozdy pěkně zvrchu. Stačí trochu víc zafoukat a stroj se pěkně kymácí, vypadá to, že to není to pravé letadýlko do větších turbulencí. Po cestě jen malý kroasant a voda, takže žádná opulentní hostina. Za hodinu přistáváme bez problémů ve Vídni, kde jsem před dvěma dny několik hodin přešlapoval a čekal na bus. Tím letadlem je to fakt o fous rychlejší :-)
Letadlo směr Baku se odlepuje o půl hodinku později, v 20:50, takže když přeřizujeme hodinky na ázerbájdžánský čas +3h máme skoro půlnoc.

Žádné komentáře: