pondělí 7. dubna 2008

Den 63, Java - Borobodur a Prembanan

Rano nas prekvapi stary znamy Mr. Gong ze vcera s pristavenym offroadem. Podle licitovani v cestovce jsme dnes meli jet shared tour s vice lidma. Asi nikoho dalsiho na dnesek nemaji. Jede s nami jeste nejake devce co ma praktisovat English, ale je nejaka stydliva a nic nerika, takze je klid. Jedeme stejnym smerem jako vcera ale ruch se me zda o dost mensi a to je pondeli. Po hodince jsme u Boroboduru, kde mame na dve hodky rozchod. Chram je polozen v peknem parku a je tu hrozne malo turistu, je videt ze neni sezona. Borobodur je docela velka masa kamene s nekolika terasama, spoustou Buddhu, reliefu v kamene a nahore s malyma pagodkama. Pekna stavbicka. Objevuji pavucinu s dalsim obr spiderem. Je podobny jako ten vcerejsi akorat cely zluty. Takze az se vratim udelam asi mensi vystavku fotek hmyzu. Z vrcholu je pekny rozhled po okolni krajine. Je ze me zase velka celebrita, nejvetsi z celeho pobytu v Asii. Prijela sem cestovka Indonesanek a vsichni se semnou chteji fotit. Dohromady, po trech, po dvou, kazda zvlast. Snad deset minut jsem fotografovanej, no sila. Ten kdo snil byt slavny, tak at se probudi, neni fakt o co stat :-). Pak me odchyti jeste dalsi skupinka peti holek a zase foto show. Cestou zpet k autu zase utoci jak vosy prodejci a zebraci.
Dal mame namireno do Kaliguranu, kde je vyhlidka na sopku Merapi, kam se chystame vecer. Jedeme do solidniho kopecka a zastavujeme u mensi rozhledny odkud ma byt ten slavny vyhled, ale sopka je cela v mracich tak vidime velky nic. Mr. Gong nam alespon vypravi zkazky z explozi teto zlobive hory. Vesnicani si tu nekde udelali bungr a kdyz zacala soptit tak se tam schovali, nikdo nevylez ziv. Taky o zapadacich, kteri sli fotit lavu s tim ze ji utecou. Coz o to lave by utekli, ale zvedl se vitr a vzduch ohratej na 300 stupnu je tak trochu upekl. Kazdopadne doufame ze se mraky pres noc roztrhaji a bude neco videt.
Pri ceste dolu mijime sad palem Salakovych, coz je ovoce co je pry jen tady. Me moc nechutna, ale N ho kupuje po kilech.
Prijizdime do Prembananu, ktery v roce 2006 postihlo zemetreseni, takze je ponicenej a dost se pracuje na opravach. Uz je zatazeno i tady a v dalce hrmi, tak snad nebudeme zmokly jak kralici
pri lupu zeli. Chram je docela pekny, ale podobnych jsme uz videli dost, tak me zas az tak neuchvatil, mozna i tim ze zacinam trpet hladem. Opodal jsou dalsi dva mensi v rozvalinach a uplne na konci je takovy maly Borobodur, ktery je pekny hodne. Po ceste me odchytava babka a prodava me hroamdu placek s vybornou omackou, takze nalada je hned lepsi.
Vylet konci a nas ceka uz jen navrat do Jogye, kde se rozprsiva, tak to na bazen neni a jdu se schovat na netik.

Žádné komentáře: