sobota 3. července 2010

D6 - Karakoram Highway I.

Rano uz pred sestou vstavame a jeste vylidnenim islamabadem frcime do druhe casti soumesti - Rawalpindi. Bohuzel na autobusaku zjistujeme ze vsechny ranni busy jsou uz vyprodany. litame tam jak blazni a prvni spoj shanime az na 1. Mame tedy hafo casu, tak zase jedeme 20 minut taxikem do kopcu nad mestem. Je to dokonce vedeno jako narodni park. Jsme vysazeni na takovem vyhlidkovem ostrohu ktery je ocividne vyhlidkovym cilem spousty mistnim. vsude jsou varovani pred opicaky tak se jimam odlozene hole - ale zadna obet na vypraseni kozichu se ke me nepriblizuje :-). vyhlidka na mesto je opravdu panoramaticka, ale moc zajimava zas ne - opravdu jen par roztrousenych vyskovych budov na plani ktera je rozparcelovana do sektoru obr dalnicnimi bulvary - my sme trebas bydleli ve ctvrti G7 - vyrazime na "zoo trail" coz je vlastne sestup krovisky do prilehle zoo pod kopcem, prvnich 50m je neskutecny svincik, dal uz mistni nedosli takze je cisteji..vstupne do zoo je necele 2kc ale ani to nas nenalaka a radsi zevlujeme ve stinu u snad jedine funkcni fontany co jsme zatim videli. Vyuziva ji i nejaky typos co si v ni neustale nabira konve
Pak uz svistime zpatky na busak ktery je zajimavy sam o sobe, same krasne obstarozne autobusy. Jeste dat poradny vychlazeny mango shake a muze se razit. Sedame do mikrobusu kde se uz po 5 minutach nemuzeme uvelebit a to nas ma cekat spousta hodin. Jeste nastava hadka o mista protoze se jednomu vousacovi nechce sedet na rozkladaci sedacce v chodibicce..o trivialnich 15minut vyrazime na dalsi hardcore prejezd.....
Docela dlouho jedeme smer Peshawar respektive afghanistan a pak uz odbocka na okresku oznacenou jak azbukou tak i cinskymi znaky - slavna KKH. Desny provoz a zvlast kamiony prelozene pytli /tak jim rikam pytlici/ jedouci asi 15km/h delaji dost neplechu. uz nikdy nebudu nadavat na avie :-) jinak sou ty nakladaci krasny, neuveritelne vyzdobeny. Po par hodinach mame za sebou vetsi mesta Abotsbat a Mansehru a provoz prakticky hasne. Stoupame do zelenych borovicovych hor s kaskadami ryzovych poli a tisici vcelich ulu pri silnici. Cesta vrcholi v 1680m a pak uz klesame do udoli indu. Sazime se zda ho jeste uvidime za svetla, ale zastvak na modlitbu rozhoduje :-) tak si alespon objednavame meloun ale pan nam ho navic osoli takze chut neni uplne tradicni :-) u mostu pres reku (570m) jemohutny opevneny checkpost, skoda ze uz je tma. dal frcime kanonem, rozsekanou silnici znicenou zavali..moc to neutika..obcas vodopady pres silnici...jeden opravdu silny nam zkropi notne strechu a vykriky nas upozorni na to ze uz mame pasazery i na strese....jeste pred nocnim klidem stavime na vyborny dhal za par supe...v pul 11 stavime u dalsiho checkpostu kde jsme jen my 4 /nakonec bara s petrem trochu zmenili plany a jedou stale s nami/ vyvedeni a musime se zapsat do knihy...pak me jeden z pasazeru nabidne obrovske pakistanske pedro a tim si stahnu cerstve udelanej mustek - to me te teda fakt zkazi radost..
nad ranem zas zastavujeme u policajta a musime pry cekat na nejaky doprovod - je to pry security problem area - pred dvema roky se tu pry nejaci typci bavili tim ze strileli z hor na autobusy...nakonec ale odjizdime bez doprovodu...pomalu se rozedniva a kolem nas je horska poust obklopujici indus s obcasnymi oazami...jeste jednou nas vyvadeji na zapis do knihy a pak po 17hodinach a 420km prijizdime do Chilasu totalne tuhy.

Žádné komentáře: