D16_24 - Gondogoro trek (5 625m)

Nejhlavnejsi turistickou vlozkou nasi navstevy Pakistanu i vlastne cele letosni Asie je trek v srdci Karakoramu, preslavny Gondogoro - trosku mam strach jestli to uslapnu, ale nekolikadenni cekani na permit se blahodarne projevuje na mem zdravotnim stavu. Vyrazime do Askole kam to je nekolikahodinova streka jeepem - nektere pasaze sou opravdu hooodne offroad, ale nase prastara krasna toyota je dava bez problemu - je trochu zatazeno, ale nas guid Nisar to chvali ze alespon v hlavnich pasazich treku bude pekne. po ceste furt unikaji z krabic kurata a litaji po aute a kadi po batohach, nasich samozrejme :-) panove je nakonec nejak utesni plastovkama pod sedadlama a je klid :-)
Askole je hrozna dira - jako snad zatim vsude v pakistanu je to horsi nez sme ocekavali - tak odtud se vyrazi na slavne expedice na K2 ci jine osmy? mimo nas tu tabori obrovska expedice - keep K2 clean, jejimiz plakaty je polepenych dost mist v pakosi - panove se foti v erarnich obleckach - coz je zluta flisova kombineza - vypadaji jak banda medvedu :-) nase vyprava je trochu skromnejsi - mimo nas dvou jeste jeden pakistanec, hrozny filosof, nisar a 3 porteri - kteri maji opravdu muj obdiv - to sou ty pravy hrdinove
Vlastni trek je docela narocny prumerne tak kolem 7 hodin denne dupacky - ale co je super, kazdy den ma o dost jiny charakter a porad je na co se koukat - nejdrive obrovske skalni veze, pak pribivajici ledove ukazy a obrovske kopce kolem nas. Kazdy kemp ma krasny vyhled. Uz po par dnech je me jasny ze je tohle nejkrasnejsi trek co jsem kdy sel. Navic mame obrovske stesti na pocasi - 7dnu v kuse je nadherne, azuro - expedice co jsou akorat pod vrcholem vyrazeji na stece 8smi tisicovek a vetsinou se jim dari - turistu trekaru neni moc, coz je taky fajn. 5ty den prichazime konecne na Concordii "the dream place for trekkers" primo pred nami pyramida K2, Broad Peak, Gashebrun - prichazeji sem i chabe vybavene vypravy mistnich kteri tu skotaci a prozpevuji, jako buben slouzi kanystr od benzinu - cely zivot v rovinach punjabu a ted tohle - zbytek zivota si myslim budou muset jejich pribuzny koukat na fotky a ze jich neni malo - kazdy ma tak 8-12 sourozencu. Puvodne mame v planu dojit jeste do BC K2 ale na dva dny se nam nechce a na jeden je to tezkych 14hodin, na coz uz v tehle vysce neni sila, navic Nisar ukazuje na osamoceny mrak nad Payu peakem a to pry znamena obrat pocasi, takze mu verime a budeme pokracovat ve zrychlene verzi at sme uz za sedlem - tohle je nejvetsi slabina treku, neda se z nej rychle utect - z Concordie to je zpet 5dnu a tak 80km hroznym terenem a na druhe strane vysoke ledovcove sedlo, kde se v osklivem pcoasi neda.......vyhoda porteru je taky v tom ze i s tema 25kg bagly sou vzdy rychlejsi a vzdy nas uz ceka caj a to i rano, kdy se stava kolem 5, oni pousti horaky uz po ctvrte.....vyrazime z concordie na Ali camp, to zacina ta prava ledovcova hra - preskakovani trhlin a ledovcovych rek - posledni cast se navazuji portri uz jen dva a to lanem kolem pasu a proslapuji cestu do kempu, ten je v 5tis a jelikoz nisar spechal kvuli pocasku a my vynechali 1-2 doporucovane odpocinkove dny a utekli vsem ostatnim vypravam, neni nam moc dobre a to ani nisarovi - rozdava nejaky bobule, tak si dve beru a radsi ani nekoukam na blistr...a je to tu startuje se na sedlo - v 0:40 budicek a po jedne vyrazime za svetel celovek. Vede nas "gondogoro" guid ktery zna cestu i po tme..hlavnim duvodem takoveho startu je snih na ledovci kterej by se jinak boril - po dlouhem walkingu prichazime k fixnim lanum. Svah je opravdu prudky jak blazen a bez lan by to tu dali jen kovany horolezci...lana sou nekonecny a jde se pomalu - konecne se zacina rozednivat a je videt ze nad osmama uz sou mraky kterych postupne pribiva, nisar mel pravdu - mozna uz dnes odpolko ci zitra to bude nepruchodny - pribyvaji obrovske ledove seraky a mam pocit jak kdybych lezl na nejakou osmu...po trech hodinach jsem nahore, kde je docela velkej placek a nuzny stan pana ktery tu vybira za ty lany, chvile foceni a deme dolu..to je hruzna nekonecne schudky a dalsi lana - sestup me prijde o dost nebezpecnejsi - kazdym krokem se da ukloznout a kdo se lana poradne nedrzi tak sleti pulkilometru dolu - fakt neverending story sestup... nisar dost varuje - tady se rocne zabije 3-5 lidi, proste takove death steps - ale nerekl zda turisti nebo porteri, kteri si pres ty sve "prestige" navlikli upletene ponozky a fura se jich tu vali rozervanych...najednou vidim typka ktery to normalne vybiha! a on to nas stary znamy minigma sherpa - nanga parbat zdolal v pohode a ted se chysta na Gashebrun - neuveritelny sympatak. Schody konci a pak stejne prijemny travers ledoveho a pak kameniteho svahu. Zatahuje se ale nam to je uz fuk, vsechno to uzasne jsme uz videli a hlavne zdolali sedlo, ktere je uz na hrane "trekingu"..utrmaceny prichazime do prvniho kempu ale nisar chce dal, tak si pry mame odpocinout v utulku, nakonec asi 3hodky podchlazeny spime ale pak se vzchopime a jdeme jeste jednu "denni" etapku. sice jsme jeste ve 4tisicich ale druha strana je trochu jina - kyticky a tak - prijemne misto kde dosousime boty a kecame. Posledni sestup do Hushe je uz v pohode ale vsude na kopcich jsou mracna a poprchava - jsme radi ze nas Nisar tak honil a nemusime nekolik dni cekat v Concordii, nebo to jit stejnou cestou zpet - nasledna nekolikahodinova jizda do Skardu je pro nase nohy znicujici - odvazime jeste nejake nemocne deti, tak je fakt prelidneno....bagly nam padaji na hlavu ale oproti kuratum v pohode :-)