D32 - Cesta do Kasgharu

Bus nam ma jet 9:30 pekingskeho casu ale zrizenci rikaji ze to jede 7:20 ale i tak se v tom neztracime, sou to narodovci ujguri a pouzivaji svuj cas - pocasi stale nic moc - poprchava a je sedivo, tak rusime se slzou oku vylet na jezero karakul se super vyhledem na konec pamiru s muztak atou a kongur sharem, ale hor sme uz videli v paksitanu milion tak to asi prezijeme - cesta utika oproti pakistanu svizne, frcime sirokym udolim nahorni plosinou, pak klesani kanonem a nakonec kopce jak v okoli bolivijske tupizy - cerveny, zluty, spousa dolu - pak krajina prechazi do urodne kotliny a vsud jezdi oslici s naklady melounu. mistama jsme jen 5km vzdusnou carou od tadzikistanu - proste uplny konec ciny. kashgar nas vita vyskovymi budovami a na prvni pohled u me mizi predstava starobyleho mesta na hedvabne stezce, ubytovavame se v obrovskem hotelu a vyrazime do ulic. postupne nachazime i zajimava zakouti - neni to tady rozhodne klasicka cina - hrozna smesice narodu - od cinanu moderne oblecenych po postsovetskych typech v gemlecich, po ujgurech v cepickach a krojich. prochazime parky plne poutovch atrakci, kyne na nas obrovsky mao - davame ruske kolo s vyhledem na mesto u ktereho postavili obrovsky vezak, aby ten vyhled lehce omezili. prochazime stare mesto jeste nesrovnane bagry - pekne jsou kramky s korenim s ususenymi pytli plnych hadu a spousta pekaren kde pecou tradicni chleba - vecer vyrazime na kebab. Docela pohodicka