D156 - Volcanos Salar Tour I. - Cesta pod Tunupu

Dusan nakonec vecer dorazil, takze vyrazime ve trech coz je dobre nejen po financni strance. Jedeme po polnacce smer Uyuni. Vzpominam jak sme tenkrat malem umrzli kdyz sme jeli obracene. Kochame se peknou krajinou kolem Tupizy a pak uz stoupame do kopcu. Zastavujeme na miste kde Butch Cassidy udelal svuj povestny prepad. Dlouhou dobu nas provazi panorama hory Chorloque (5 552m), kde je aktualne nejvyssi dul na svete. Sjizdime do Atochy, strasneho zapadakova a centra minerstvi. Pry to tu docela frcelo ale co Evo vyvlastnil doly tu vlak s mineraly jezdi uz jen jednou tydne. Mame tu obed a docela me zaujme sbirka broukou na stene pribytku. Mezi asi 5 exemplari se zvlast vyjima vzrostly svabik :-) Pres pouste kde je spousta malych tornadek se pozvolna blizime k Uyuni. Mame tradicni zastavku u hrbitovu masin a pak uz razime na salar, ktery rozhodne neni tak belostny jak si ho pamatuju. Pry uz dlouho nesprchlo i kdyz je obdobi destu :-) a vichr prival prach. Stopuje nas nejaky pan ze mame prevezt nejakyho zatoulanyho plamenaka na druhou stranu salaru, tak ho mam celou cestu 20centaku v krabici za hlavou. Cesta pres salar je dost dlouha ale minout nemuzeme - pekny vulkan Tunupa je dobry majak. Uz z dalky premyslime kam az se dostaneme protoze hlavni vrchol se spoustou prudkych skalek asi nebude to prave :-). v mokrinach u konce salaru kde si vyslapuje par plamenaku vysazujeme naseho necekaneho pasazera. Bohuzel nevypada moc dobre, nejak se nechce zvednout na ty svy tycky, tak to s nim asi neni moc dobry :-(. Vecer jdeme jeste na peknou zapadovku na salar. V noci je hrozny vedro ani si nevzpominam kdy a zda vubec jestli jsem nekdy spal v Bolce jen v trenkach pod prosteradlem.