neděle 27. července 2008

Den 157, Sector Parinacota (4 542m)

Zima pres noc neni v nic tak hrozna jak jsme se obavali ale vrsek stanu mame zamrzly od naseho dechu :-). Horsi je spis ten nekonecny cas straveny ve stanu, ale za ty horske scenerie to stoji za to. Vylezame na vychod slunce ale ten tu neni tak pekny jak zapad. Pres noc tu zaparkoval nejaky chlapik z narodniho parku, tak se ho ptame zda nas neodveze do asi 18km vzdalene vesnice Parinacota, kde je stredisko parku a snad i moznosti nejakych dalsich cest po okoli. Chlapik ze jo, pry v 8:30. Balime lezeni a chlapik mezitim popiji horkou vodu s 96procentnim alkacem z Potosi . Pri tom dela diskoteku. V 8:40 se stale nema k odjezdu, tak jdeme stopovat, ale nic nejede, tak nakonec jedeme preci jen snim v 9:20. Chlapik je vesely a obcas neco vyklada o NP. Zhruba v pulce cesty mijime male jezirka odkud jsou tez krasne vyhledy. Bohuzel je to dost z ruky, tak pro nas temer nedostupy, kdyz chceme jeste dnes sjet k oceanu. Od hlavni silnice jedeme jeste asi 4km prasandou do malicke vesnicky Parinacota (4 424m) s krasnym kostelikem. Bagly davame do uschovy babce co prodava suvenyry a vyrazime na pruzkum okoli. Jsou tu rozashle bofedales s lamami, ale vyhledy na sopky jsou castecne zakryte sopecnymi hrbitky. Asi jsme moc zmlsaly, ale na predchazejici dva dny to tady rozhodne nema. Je tu vyznaceny nejaky 3km dlouhy okruh ale moc z neho videt neni. Po ceste potkavame typka tak se snim davame do reci a po dlouhe konverzaci v Anglictine se nas zepta odkud jsme, tak na me Czech rep. odpovi trosku jadrneji ¨to si delate prdel¨ :-) pak uz je rec preci jen o neco plynulejsi :-). Vyrazime jeste za vesnici na nejakou vyhlidku na sopky ale zadna slava to neni. Na zpatek delame mensi pokus, Honza se vraci po ceste, ja chci jit primo podle GPS cesta necesta. Nakonec prichazime na namesti uplne stejne, akorat ja musel prelizt asi 17 hald lavo sutru. Suvenyrove babce chceme udelat njaky kseft tak jdeme nakupovat limcu a nejaky housky pritom si malem urazim hlavu o futro. Druhou prasnou cestou se vracime s plnou polni na hlavni silnici. Je to sice jen 3,5km ale da to zabrat. Po ceste zase stovky lam. Uz je videt silnice, tak rikam ze urcite zapracuje Murphy a bus nam ujede pred nosem. No taky ze jo, jen dve minuty chybely

Žádné komentáře: