Den 143, Zpet do La Pazu

Pstruh nakonec jen lehce pozlobil Honzu a me nechal v klidu spat. Brzo rano opoustime hotel a jdeme se podivat po nejakych autobusech. Uz z dalky slysime pana rvat La Pa, La Pa, La Paz...tak jdeme spis po sluchu nez po zraku. Autobusik jede hned za chvili coz je fajn, horsi je ze ma ergonomicke sedacky, tedy pro nas brutalne mucici. Autobus si to ne uplne spokojene bruci do kopce a Copacabana, krasne nasvicena rannim sluncem, je cim dal tim hloubeji pod nami. Jedeme zpet stejnou cestou, ale i tak jsou cesty na jezero a hory v pozadi stale dech berouci. Sice esteticnost prepravy trosku kazi holcicka, ktera predlouho, vedle me pres ulicku, zvraci do pytliku a pak ho moc neuzavreny instaluje pod sedacku. Tentokrat bezi i video, takze film chvili rve pres cely autobus pak zase zvuk treba 10 minut nebezi a grafika vypaleneho divka se tez obcas rozpada do pixelu. Kazdopadne hlavni roly ma Jackie Chan, tak zvuk snad ani neni potreba. Nejdelsi cast cesty je prodirani Altem a ulickami La Pazu. Honza chce usetrit 10kc za taxika, tak se 20 minut prodirame s krosnama mestem nez dorazime do naseho hotylku.
Piseme si radsi seznam veci co chceme zaridit abychom nic nevynechali. Jedeme poprve mistnim mhd okouknout odkud nam jedou busy do jungle a neni to nic slozityho to najit. Hned vedle je pumpa, kde si nechavam natocit do lahve litr benzinu za 9Kc, takze nejhlavnejsi veci mame zvladnuty coby dup. Mam velkou chut na kure, ale dnes sem se zarek, ze budu jen o pecivu, abych se svuj zlepsujici stav nejak neposkadlil den pred zacatkem treku. Nazpatek jdeme peso, pres vyhlidku na mesto, kde uz jsme byl sam. Zase se tu mota par ozralu, ale zadny znamy :-). Vyhlidkovy balkon je pod vojenskym prostorem a docela nas fascinuji vojenske nakladaky, jejiz kabiny az po vyse oken jsou naplnene basurou, po cesky odpadem. Ted uz nas ceka jen priprava baglu a na 3 dny budeme nejspis mimo civilizaci, nez z hor slezeme do jungle. Takze zatim cau....PS: Dopsal jsem i dva dny v Sorate