Zdolali jsme takový poloprůsmyk Nakella. Je tu šílená spousta kamenných mužíků a v dálce lze rozeznat Lachalung la, kde jsme byli před chvílí. Valná část této silnice až do Manali je nyní v hodně žalostném stavu. V rámci opravdu gigantického projektu ji celou rozšiřují o pruh a zbytky starého asfaltu kompletně odstranili a my drandíme spousty a spousty kilometrů po kamenité
šotolině. Za pár roků se bude jezdit přes indické Himaláje, jako po másle, což určitě přitáhne další davy turistů a tahle trasa ztratí zas něco na své „dobrodružnosti“.Po levici nás teďka doprovází krásný, obrovský kaňon. Impozantní div přírody. Gama se nakonec nechá ukecat a staví na docela dobré vyhlídce. Kaňon podél kterého jedeme je vlastně jen boční údolí ústící do
širokého řečiště řeky Tsarap, což je jedna z mnoha zdrojnic ladackhého veletoku a našeho dobrého známého Zanskaru. Traverzem na druhé straně kaňonu vede opravdu vzdušná „treková“ cesta. Kdoví zda je i v dnešní době schůdná. My pojedeme trošku oklikou. Čeká nás obrovská spousta tornátek. Budeme totiž sjíždět několikakilometrové Gata Loops.
Zatáček je asi 21, takže takové poloviční Stelvio. Gama naštěstí nechrupe :-). Potkáváme první cyklisty, samozřejmě Evropany, co si tuhle lahůdku dávají ze sedla. Tak tohle je fakt pro masochisty, hlavně kvůli tomu povrchu a velkému počtu náklaďáků. Podle mě si místní doteď o nás myslí, že jsme stejně všichni blázni, když dobrovolně a vlastně bezdůvodně chodíme s těžkým báglem po horách nebo se moříme do krve na kolech. Fajnové je také Ladackhé pojmenování kola: Šlapací motorka :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat