Den 128, Salar tour I. (4 915m)

Znaly rozestaveni sedacek v Land Cruiserovi sedame do prvni rady, ktera je preci jen o fous lepsi nez bidilko v zadu. Sjizdime k prvni lagune, jmenem Blanca (4 335m), ktera je skoro cela zamrzla, takze prvni zmena od predchozi cesty. Druha zmena je ze je krasne, bez mracku, ale zima docela kruta. Na triko je to tak jen dve hodiny kolem obidka. Prejizdime jen plytky brod, maly kopecek a uz jsme na zname vyhlidce na Licancabur. Vzpominam jak me tu bylo tenkrat blbe, ale dnes jsme zatim OK tak sbihame i dolu k lagune Verde (4 330m), ktera je tez zamrzla a tak neni tak pekne barevna. Pak uz nas ceka stoupání do bizardni krajiny Salvatora Daliho cca 4 735m. Bohuzel je jeep poradne izolovany, takze s GPS mam smulu. Dale zastavujeme u laguny Poques (4 400m), kde je termalni pramen. Driv byl obehnan kameny, dnes uz je vybetonovana. Svet se meni. Nahrivam si jen nohy. Chilanka si dava dlouhou koupacku a pak kdyz vyleze na mraz se ji udela dost blbe, tak mame dlouhou prestavku nez se vzpamatuje k zivotu. Ted by nas mel cekat nejvyssi bod cele tour cesta k Sol de Manana. Sjizdime z mensiho hrebinku (4 915m) a fumaroly co se me kdysi zdaly dost o nicem, jen spousta koure jsou dnes uplne super. Koure pomalu zato vidime rybnicky kde to bubla, prska. Jezirka jsou sedivy a i jedno cerveny. Proste dobry dabluv kotlik. Těch avizovaných, reklamních 5tisic se na Salar Tour o fous nedosahuje. To by se muselo zajet o kous dál k jedné fabrice, krásně na GE zobrazené. Ta má 5 035m. Po té ještě dlouho ve výškách a pak sjezd k lagune Colorada u ktere budeme nocovat. Nechavame veci v nuznem baracku (4 307 m) a jdeme pozvolna na zapad slunce k lagune. Docela se divim ze nas jeste enzacala bolet hlava, protoze to dnesni prevyseni bylo znacny. Snad jediny co to vysvetluje ze nam je jeste fajn je ten vcerejsi vyletik ke gejzirum Tatio. Tisice plamenaku co tu byly tu dnes nejsou, asi je tu na ne ted zima. Vylizame na ostruvky z mineralu a kochame se mizejicim sluncem. Mam z toho pocit, ze jsem tu sice po druhy ale je to tu uplne jiny. Ta jina rocni doba udelala fakt svy. Po veceri jeste jdeme ven do te siberie co tu ted panuje a pohled na hvezdy je dech berouci. To se neda popsat, u nas neni v porovnani s timhle videt nic. Bohuzel nas teplota klesajici hluboko pod bod mrazu zene zpet na cimru. Chilnaka s Japonkou, ktere vyjeli opravdu na lehko lezou ve vsem co maji pod par dek. Ja jsem rad za poradny spacak. Jsem zvedavy jak se v takoveto vysce vyspime.