Gompicky a Leh naposledy

Dneska posledni den v Lehu, takovy relaxacni protoze nas po tech dvou poslednich vyslapech docela boli nohy - pikola nas pri snidani potesi tim ze pry jeho kamarad himalajskou silnici pred par dny projel, pry je letos malo snehu - no uvidime. pak uz vyrazime na planovany dopoledni vylet na gompicky - nejdriv na tiksey, coz je klasika ale pak jeste popojizdime o kus dal do Stakny kam sem se chtel podivat uz pred lety - jsou od tama opravdu paradni vyhledy na udoli indu, kam sena to hrabe tiksey. navic tu neni ani noha, sem jen tak nekdo neprijde. pocasi je nadherne tak se muzeme kochat i horami - delame jeste nejaky nakupy a konecne mame i listky na jeep, pry budeme sedet hned v predu vedle ridice takze vyhledy by meli byt paradni.
po obidku vyrazime na dalsi"neznamou" vyhlidku v Lehu. Takovy bili chorten na skale na pul cesty mezi busakem a centrem - chvili trva nez se probojujeme mezi ruznymi dvorky, ploty a kanalizaci vedenou takticky horem - ale nakonec sme tam a fakt uzasna vyhlidka jak na mesto tak na hory - samo ze tu neni mimo nas nikdo.
navecer nas ceka posledni vyhlidkova streka - jdeme na stupu, znovu 600 schodu ale pocasi je nejlepsi za posledni 4 dny takze hrich nejit na zapadovku - docela je tu malo "bilejch" turistu coz nas prekvapuje - jan samiu indi kteri provadeji super vycvaky - zapadovka naprosto paradni
za 3 hodiny, o pulnoci, vyrazime na busikoviste kde nas ceka jeep na cestu pres hory - sem zvedavej jaky t bude - preci jen je na horach jeste dost snehu, bude to asi urcite zazitek, uvidme v jakem stavu nas to po 20h jizdy vysadi v manali

jeste abych nezapomel, emaily si ctu, ale nejde je psat, tak se nedivte ze neodepisuju, to je super od seznamu :-))

Vylet pod Stoka a Noname pasicko

Rano je totalni sedivak - takze to vypada ze tak jednouy za 5 dni neni pocasi nic moc - nakonec se to preci jen zacne trochu vylepsovat tak se rozhodneme pokracovat v nasem stylu a vyrazime na jednodenni turku pod stok kangri - busik se nam sehnat nedari tak jedeme vozitkem - buface na snidani jsou ve stoku zavreny takze je tu stale asi off season - vody ale tedy moc v korejtku neni - frcime docela daleko, ale do BC nakonec ani nedochazime zahli jsme o udoli vedle a vylezame na vyhlidku 4600 jen to pocasko by mohlo byt lepsi - kazdopadne se nam nechce uz se zpatky tak dlouho vracet udolim, tak z vyhlidky frcime suti dolu - 500 vyskovych za 15 minut pekne - jen tem mym hadrovym pohorkam se to asi moc nelibi - vracime se uz dost utahany ale nakonec jeste kvaltujeme protoze busik ma jet v 17:30, jede samo pozdejc, takze sprintovy dobeh v 17:28 nebyl potreba - vecer uz jen obligatni veca v la terase - tahle super indicka kuchyne za pakatel me bude vazne chybet
Dnes vstavame s tim ze nas bolej nohy takze by se to dnes nemuselo zvrhnout v nejakou extremni akci - ale jak uz to byva ze :-) po boihate snidani /po delsi dobe mame snidani, tak o tom pisu/ se jdeme podivat na stupu nad lehem a pak me napadne prochazka co jsem chtel jit uz pred roky - jit vstrici vyprahlemu ladakh mountains a prejit pres pasicko do vedlejsiho udoli a skoncit u klastera v phyangu - juan vcera koupil super mapu ldakhu tak se muzeme orientovat vice naz podle meho nacrtku :-) zahybame tedy tentokrat do spravneho udolicka a uz vidime nase pasicko ktere kupodivu nema ani pojmenovani tak cekame ze tak vysoky nebude ale zda se dost daleko a dost vysoko a nakonec je hodne daleko a hodne vysoko :-) nejakych 4825, takze i slusny previsko primo z lehu - vyhledy jsou po ceste ale paradni, a hlavne \nikde ani zivacka - cesta dle mapy na druhou stranu se nam moc nelibi - moc velka obchuzka, takze jdeme primo dolu :-) jinac z druhe strany to sedlo nejde skoro vubec identifikovat takze z druhe strany to prakticky nejde jit, podle meho....prvni vesnicku uz mame nadohled a je tam i silnicka, takze i busik :-) ale nakonec udelame poradnou botu jsme od sebe s juanem asi 50 metru od sebe a kazdy si vybereme jinou variantu sestupu - J chce traverzovat udolim a dostat se primo k silnici za vesnici me se zase libi sestup kolem prastare moreny primo k rece a jit skrz vesnici - dojdu k rece, ktera se zdala jako praminek z vysky ale jinac je to siroka a hlavne rozbourena takze ani na brod si moc neverim, navic se me zda ze kudy sel juan ze tam jsou nejaky neprijemny skalky - kazdopadne musim snad pul kilaku proti toku nez najdu misto kde se rozbiha na vice toku - tam davam tri neprijemne dlouhe semicke skoky a jsem na druhe strane - sprintuju vesnici a doufam ze J uvidim u te silnicky - protoze jestli se musel kvuliva nepruchodnosti vracet tak kdovi jak se budeme hledat - tak po pul hodce ho konecne vidim ale je furt na druhe stranme a taky docela dlouho hleda misto kde se da preskak na druhou stranu - jsem rad ze sme se tedy sesli, ale byla to blbost se takhle rozdelit - jsme pekne utahany ale pani nam u cesty rika ze v pul6 pojede bus - koukam asi ladacka klasika - a navic je zase zrovna pul6 takze idealni cas :-) zitra uz o pulnoci frcime busem do manali - radsi sme si to rebookly o den driv kdyby byla cesta neprujezdna

Leh po 5 letech

V Kargilu jsme nakonec zadny bus uz nesehnali, mel jet az druhy den, tak jsme si radsi priplatili za taxika a vydali se na cestu do Lamayuru, po ceste jsou 2 prusmyky, tak bylo i na co koukat - pohodovost cesty kolisala hodne na sinusoide - silnice se rozsiruje na regulerni dva pruhy, takze tam kde je uz hotovo tak to odsipa az tam kde ne tam se clovek obcas clovek boucha hlavou do strechy jak to poskakuje - kazdopadne tech 105km trvalo vic jak 4 hodiny - v Lamayuru skoncila cestovatelska osamocenost kdy jsme potkali par lidi za uplynuli tyden - tady je uz turistu spoustu, asi i kvuliva tomu ze tu bezi festival - mestecko pod gompou je ale pekne - nejleps vyheld je kupodivu ze silnice a ne z kopecku kam se vsichni vali.
Dneska jsme se uz presouvali do Lehu - nechtelo se nam cekat na busik tak jsme si stopli nakladak a byla docela zabava - kashmiran ohulil muziku a misto drzeni volantu za nim tancoval - bohuzel jel jen asi 20km - tak jsme mu dali jen 30rupii (12kc) a netvaril se moc nadsene tedy :-) pak jsme hned stopli osobaka ktery jel az do lehu a byli jsme za nej radi protoze jsme prijeli k pekne zacpe - obrovsky balvan zavalil 3/4 silnice a projeli jen male vozitka.
Tak zase v Lehu po 5 letech - stare mesto je nejake vic zpustlejsi a vic vyuzivane jako zachod ale jinak pohoda  - na horach je tak od 4500 tis snih tak to tu vypada zajimaveji nez kdyz je vse vyprahle - ubytovali jsme se v old ladak guest housu - nejstarsim hotylku  v ladakhu v super mistnosti za pakatel - zitra vyrazime na 1-3 dny do hor, podle toho jak se necha jit a jak nas to bude bavit a nakonec asi pokus o vyjezd na prusmyk khardung la - ale to asi nedame - 50km v kuse do kopce, bez poradne akli - dnes sme koukali na letenky primo z lehu ale je to uz dost drahe takze busik pres himaleje - sem na to dost zvedavej kdyz vidim kolik je na vrcholcich jeste snehu, ale to az ve ctvrtek o pulnoci

Nun Kun

Odpoledne jsme vysli jeste nad Kargil - sice kazdej pise ze je to jen prasna dira ale ne uz o tom ze kdyz se podari obejit veskere kasarna ze se necha dojit ke krasnym vyhledum na oazy a hory kolem - prochazka se zvrhla takze jsme se nakonec vraceli az za setmeni
Rano jsme uz vyrazili smer jeden z hlavnich cilu nasi cesty pod sedmitisicovky Nun a Kun - cesta do Panikharu byla dlouha skoro 4 hodiny ale bylo nadherny pocasko a krasne vyhledy na hory - ubytovali jsme se za pakatel a hned vyrazili na vyhledove sedlo - zdalo se kousek ale nakonec to byl docela vyslap taky je o 700 vyskovych nad vesnici - bohuzel Juanovi upadlo pouzdro s fotakem a koulelo se o 50 metru presk kameny dolu a uz nefoti - tak uz je to jen na me v tomhle smeru - z pasa se necha jit po hrebinku dal a dal a vyhledy cim dal lepsi - nadhera, prichod zase nad vecerem
vcera nejvetsi brutalitka nakonec 12hodin turovani po okoli, ale to je na delsi clanek - trochu jsme se stahali takze sme zmenili plany a dnes rano se vratili do kargilu a jdeme def. opustiti muslimskou cast ladakhu a vyrazime smer lamayuru a pak na leh

Ze Srinagaru do Kargilu

Tak po par dnech zase na netiku - v Srinagaru jsme si uzili plavby po jezere Dal a prosli i mistni pametihodnosti - navic jsme trefili i dobrou restyku a meli snad nejlepsi indicky jidlo. Po te jsme se uz presouvali do Sonamargu - jednoho ze tri vyletnich mist indu z niziny - hodi se rici ze jsme potkali zatim belochu na prstech jedne ruky ale mistnich turistu bylo v kashmiru opravdu spousta - v Sonamargu az neskutecne - ponikove orgie k ledovci a zde hromadne sankovani - pocasi se bohuzel zkazilo asi 20 minut po tom co jsme prijeli ze srinagaru, tak jsme trosku zmenili program a nesli ani na trecik k jezerum. Vcera rano jsme tedy sli jeste brzo rano k ledovci abychom si uzili vychazku bez lidi protoze vetsina indu najizdi az odpolko - po okolich vsude spousta gipsis - ano i indove maji sve cigany :-)) Vcera jsme uz vyrazili smer ladakh - paradni cesta a i diky ruznym zavalum a odstranovani snehu a balvanu ze silnice jsme mohli i pofotit - zo ji la pass cely pod snehem - prijeli jsme do drassu, kde maji na ceduli napsano druhe nejchladnejsi obyvane misto na svete - coz se me moc tedy nezda a jelikoz krajina okolo byla krasna - tak sme zmenili plany a vystoupili a hned se uibytovali v zatim nejlevnejsim svabiku za 300rupek - zalibil se nam tem takovy hrebinek nad mestem tak jsme tam vysli na vylet, ktery byl naprosto paradni - zelene udoli pod nami, za nami  himalajsti velikani - pod nami louky s dobytkem - mimo par pasacku ani noha - nakonec jsme presli cely hreben a docela se divili jakto ze se o tomhle miste skoro nikde nepise. Na dnesek jsme si vybrali jeste vyssi kopec na druhy strane udoli abzsme meli po vcerejsi zapadovce i paradni vychodovku. Rano jsme ale neverili jak se z toho vecerniho azura mohla stat takova mlhovina - uverili jsme panovi ze bude lepe tak jsme vyrazili ale spis se to zacalo zhorsovat tak jsme to ve 3333 metrech nad morem otocili a sli sehnat nejakou dopravu do kargilu - siroky udoli u drasu se za chvili zmeni na vyprahly kanon - na dost mistech je tu uplne nova asfaltka bez der tak to odsipa nekde ale teprve ve vystavbe tak tam to je pomalejsi - nakonec 2h15minut - docela nechapu ty co davaji srinagar - kargil v jednom zatahu...Tady je uz zse vedro a slunicko - zitra prejedeme uz do Suru Valley a pomalu zacneme vic chodit, tedy pokud pocasko dovoli...

Kashmir

Zdravim z Kashmiru - let do Delhi byl docela prijemny - padli 4 pivecka, ale jinac jsme tam byli namackany jak sardinky, v tom se tedy austrian moc nepredvedli - klasicka cesta na paharganj a uzasna teplota 33,5stupne na pokoji - nespalo se tedy moc idealne - zas alespon chladilo propocene prosteradlo :-) dopo pak puldenni prohlidka delhi - peknych yahrad lodi s hrobkama a jeste jedna velka kousek vedle....pak uz hodinovy let do srinagaru s krasnymi pohledy na kashmirske udoli - ubytovani na hausbotu a dlouuuhe licitovani o cenu - zitra se tu jeste zrekreujeme, je tu prijemne oproti nelidksemu dlehi a pozitri uz konecne zamirime do hor

Zpet v Kathmandu

Ve svabiku se nespi uplne nejlepe alespon nemusime mit budik abysme se vzbudili na vychodovku. Uz prvni pohledy ale nevypadaji moc nadejne - pod nami v udolich jsou mlzne mracna a zas je tak nejak oparno - zacina pomalu tady v nizine takove zimni pocasi. I tak stale doufame ze manaslak nad vsm bude cnit jak vcera, ale bohuzel - to co je videt nema cenu ani fotit - skoda skoda. Jinak je vsude jak po vymreni, dneskem vrcholi 5denni festival a vsichni si ocividne davji oraz, nastesti nejaky us do ktm jede, pry jeden jediny dneska - zabirame pekna mista u okynek a pak uz jen sledujeme jak se ten nas vehikl postupne plni - kdyz uz visi 5 lidi z dveri musim uznat ze pan vedle ma pravdu kdyz rika ze je to lehce dangerous - taky snama jede ten turista co snama vcera prijel a pod vousy si brumla neco ve stylu ze je gorkha turist trap :-) ale zase sme tm zazili spousta zajimavych zazitku i kdyz ne stopro pozitivnich. cesta je pomala, vesnicani furt nalizaji a vylizaji a pres ten narvanej autobus to jde blbe. Navic sjizdime do te inverzni oblacnosti, tak ani neni na co moc koukat. Po skoro 5h prijizdime do ktm ktere je neskutecne vylidnene, to jsem nezazil a dokonce nemusime ani vzit taxika jak uz trefime do thamelu - tady ocela problem s ubytkem vse plne kvuliva svatku ale nakonec to vyjde, pak uz tradcni obchuzky a hledani zahradky na predposledni letosni pivecko pekne na vzdousku i kdyz i tady se uz ochlazuje a je tu uz jen cca 20stupnu vecer

Sarangot a Gorkha

Rano se tedy vstavat moc nechce, ale verime mistnim ze kdyz byla burina ze budou krasne druhy den hory videt, tak se premlouvame. Typos uz vartuje pred hotelem. Ridi ale jak zak autoskoly, tak snad dojedem na kopec ve zdravi - kupodivu na nej vede nekolika km asfaltka - je tu uz opravdu ruch, zda se ze kazdy turista v pokhare to chce videt. Taky se tu mota spousta pseudo guidu, pry bysme se mohli ztratit, ale odparkoviste vede zbyle metry na kopec jen jedna cesta. Navic vsude na hrebeni jsou domky s terasami a cajem tak ani neni nutny jit moc daleko - pohled je stejny. Vyhled je to paradni - je videt vse, ale preci jen blizsi pohledy z treku byly asi takove monumentalnejsi.
Po hodince koukani na kopce jdeme zpet a frcime na hotel, abysme zaplatili. Pak jeste prejezd na public busak, kde je notne zivo. Hory jsou videt odevsad a z mesta vypadaji nejak impozantneji nez pres udoli ze Sarangotu.
Bus jede hned a cesta docela odsejpa az tradicne po odboceni z hlavni silnice smer Gorkha nabirame kazdou chvili vesnicany kteri jedou jen kousek. Gorkha strasne vychvalovana v rough guide lezi pod hrebenem s paradnim vyhledem na manaslu, ktery i pres blizici sepoledne je krasne videt. Pruvodce v jedne veci nelhal - neni to vubec turisticka zastavka. Jede s nami jen jeden cestovatel a ani dalsi ve meste uz nepotkame. Hotelu je tu poskrovne a ten co vybirame - mustang primo na autobusaku splnuje swabikovitost na 110procent - ani nevim jestli jsem spal v necem horsim - souperi to s Haciendou v bolivii :-).
Nerozumne presne v poledne vyrazime po prudkym schodisti na hreben kde ma byt ten mistni kvost - pohadkovy hrad prvnich nepalskych kralu - na fotkach docela pekne, ale tak to tu vypadalo tak pred 30lety nez to obrostly stromy - stavbicka je stylu starych budov v kathmandskem udoli - ale jsou tu pouze dva domecky, jeden je z toho ale zajimava svatye venovana kali - takze kozicky bez hlav a vsude hodne krve.jo taky jsou vsude giga pavuciny a desitky obr pavouku, muze to tu hrde sutezit s okolim sydney. Jdeme po hrebeni dolu a hledame vyhlidku na zitrejsi vychodovku na manaslu ktera neni tak vysoko, dari se. Schazime dolu do centra a clovek by nejradsi z tehle kralovske diry zmizel ale ta zitrejsi vyhlidka na hory nas tu drzi tak vytrvame. pak hedame nejakou restauraci ale i t je dost slozite az v dle pruvodci v nejluxusnejsim hotelu - divna, zanedbana, oprejskana stavba - sme tu ocividne po tydnech prvni hosti - ale vari dobre - akorat v gorce nemaji gorkha beer ale je san miguel a navic gorkha pivovar neni v gorce ale nekde v chitwanu to jsou veci - pak uz do te nasi luxusni komurky - juan se tu nejspis trosku stiti a dva velky gekoni co nam tu lezu po strope mu taky nedodavaji :-)

Pokhara valley trecik podruhe

Tak nas zatazene zavesy a pozdni vecerka v cca 8:30 :-) natoli zmohla ze jsme lehce zaspali, takze vychodovka uz byla v plnem proudu co jsme vykoukli z balkonku. ale bohuzel to nevypada na zadnou slavu. I tak bereme taxika, notne smlouvame, na odbocku k peace pagode a pak pul hodinu supime do kopce. Vsechno je ale v takovym oparu ze na foceni to moc neni - na pagode skoro ani noha mimo japoncika s neskutecnym kufrem foto vybaveni - ale ani on nefoti tak je to jasny. Tak to dneska bude spis o turistice. Jdeme cca po hrebeni, presne opacne co jsem sel loni v monzumovym obdobi, kdy snad ale bylo lepe. Neskutecny jsou ale zapdly vesnicky kde na na nas koukaji jak na prvni turisty kteri sem zabloudili a to je preturistovana pokhara coby dup. Sice jsem uz tuhle oblast prochazel ale i tak se musime ptat furt na cestu protoze ten propletenec cesticek mezi policky je docela oriskem. Nakonec stejne na zasadnim rozcesti zahneme spatne a kracime na uplne jiny hreben. alespon si tedy projdeme neco jineho :-)) nakonec klesneme az k rece, kterou musime brodit, ale pohodicka. Mezitim se zatahuje a na kopcich bouri tak stopujeme busik a za 4kc dojizdme do pokhary. Boure krasne vycistila oblohu, tak se himalaje postupne zacinaji krasne ukazovat - teda jen jejich vrcholky, coz je tedy docela provokace, kdyz uz sme zpatky ve meste a vyhledovy bod daleko. Tak alespon sledujeem zapadovku ze strechy. Az pozde me napadlo na moznost dobehnout k jezeru, pujcit lodku a odplout nekam kde uz je vyhled. No snad zitra bude reparat, zajednali sme si odvoz v 5 rano na kopec sarangot 800vyskovych nad pokharou odkud jsou neskutecne vyhledy, tak snad pocasi zitra vyjde

Pokhara

Na silnici probiha o nas boj mezi taxikari a busikem, tak jde cesta docela k zemi - nakonec jedeme taxikem za 800R (200Kc) za 45km po mrzke silnici do Pokhary. Pul cesty zdolavame obrovsky kopec a pul ho zase sjizdime, no proste nepal. Taxikar nas samozrejem odvazi do draheho hotelu ale p ozjisteni cen bereme krosny a ubytovavem se v peknem za hubicku. Uzivame pohodu Pokhary, levny jidlo, piti...akorat ze me jedno pivko skoro sklada - nejak sem vysel z kondice...poslednich par dni uz jen tkaovy pohodovjejsi cestovatelsky program..v nedeli dom

Annapurna Trek

Trek 15

Vychodovka nakonec neni vubec spatna, ale Machupuchare je zrovna za mrakem coz nas stve. Realxujeme na tomhle super vyhledovem istecku ale pak uz nastava cas na sestup. Zase schodiste a nebohy duchodci. kolik tisic schodu uz mame za tyhle psoeldn idny sebu? :-0. vyhledy a cesta pres ryzova policka super i kdyz z celkova unava a teplo docela ubiji....Podel reky do Birethanti a pak psoeldnich 15min do Naia Pulu a mame to za sebou - bylo to super ale uz se tesime na zaslouzeny odpocinek i kdyz ne vecny :-)

Trek14

Po sejiti s poon hillu chvili odpocivame a rikame si ze mit vic casu tak tady v gorepani je fakt super misto na takovy rest day - no koukat z postele primo na daulighiri, kde jidne se me tohle postesti. Postupne ale balim fidlatka a mirime smer prusmyk Deurali, ktery ma taky cca 3200 jak poon hill - postupne mizime v mlznych mracich, ktere se tu postupne zase rozmnozili a v jungli - takhle strana smerem do niziny je tedy vyrazne nestabilnejsi nez ten sever z amonzomuvym stitem. Ta jungle porostla lisejniky mluvi za vse. Fascinuji me organizovane zajezdy ktere se tu taky objevili jak houby po desti - operatori nabizeji stredni a starsi generaci "jednoduche" 2-3denni treky ale v nejhorsim terenu co jsme tu zatim zazili - nekonecne schodiste nahoru a dolu, blato, kluzky tereny - vzpominame na severni pasaze v pohodovych udolickach....Kanon a jungle ale docela pekna. Cely den rozmyslime zda to prodlouzime o ten Bc nebo radsi to vezmeme pres Gandruk a do Pokhary. Klesame do kanonu a necekane zase vystup poschodisti nekolik set metru vyskovych nas dost rozsekal. Navic udoli do Bc je takovehle junglozni a je tu vic mraku nez ciste oblohy. V tadapani ja osudove rozcesti. Je tu zima a mlhavo, tak volime "pohodovejsi" cestu. jestli se to o nekolika set metrovym sestupu da rici. Do lodge nad Gandruk (2050m) prichazime docela tuhy, tak jsem radi jak sme se rozhodli, navic to tu vypada skvele a snad nas zitra bude cekat pekna vychodovka

PoonHill

Tak trosku premitam proc lidi vyrazi s celovkami na Poonhil uz mezi 4-5 hodinou ranni, kdyz to tam ma byt cca 45-60minut a 8tisicovky zacinaji mit nasviceny vrsky az po 6:15. Kazdopadne rano se po okoli prevaluji nad rododendrony mlzne mraky tak to na super vychodovku stejne nevypada. vylezam tedy na vyslap az v po 6 a proti me klesaji rozezlene davy ze jsou mraky a ze neni nic videt. Vubec je to misto kde jsem videl nejvic tursitu z celeho nepalu. Docela je nechapu, protoze tohle se musi za chvili roztrhat. Za chvili mam 300vyskovych za sebou a koukam ze u rozhledny se uz mota jen par desitek lidi, kteri postupne odchazi spolecne s mraky. Takze kdyz uz je videt paradni panorama Daulighiri a Annapurny 1 a A South tak uz sme tu jen 5. Jeden postarsi italsky fotograf se smeje ze ho guid taky chtel stahnout ale ze mu rekl ze tu bude dokud se mraky neroztrhaji, klidne i nekolik hodin a udelal dobre. Nad tou stadnosti a blbosti ale zasnu

Trek13
Dneska nas ceka dalsi pretezky. Sbihame poslednich 7km do tatopani, kde si davam steak breakfast a od mostu 1190m nas ceka celodenni stoupak - je trsku depresvini vylejzat vsecny metry co jsme vcera sesli. ze zacatku strasne vedro ale pak uz to jde - pekne vesnicky, malo turistu a po chvili i nadherne vyhledy na dauligiri. vystup je nekonecny. vcerejsk se projevuje a jsme trosku utahly. v 5 konecne dorazime do gorepani pasu 2900 kd je zmet lodgi, taky odtudje to uz kousek na slavny poon hill. Jsme ted ve velkem dilematu zda ech poslednich moznych dnu dame vic na pohodu nebo preci jen jeste zamakame a vyrazime smer annapurna bc - asi se rozhodneme az zitra podle kondice a nalady

Trek12
Rano naprosty azuro, tak vyrazime v 6:15 s tim ze pujdeme co to jde. Nejde skoro nikdo protoze tuhle pasaz skoro vsichni turisti projizdi v busu nebo jeepe, protoze jakoze vede po silnici. ruch je sporadicky, asi jedo vozidlo za 15minut tak to vubec nevadi a par pasazi je fakt super. zvlaste kanon na konci dne. chceme dojit az do tatopani, abysme vcerejsi ztraceny den dohnali, ale zacinajici sero nas prinuti skoncit nas maratonsk pochod - 37km za den sem s krosnou jeste nesel i kdyz prevaze z kopce. ubytovavame se v lodgi pro mistni a je t fakt videt - pan nas ubytovava v simple room, nazev nelze - zvlast nekolikacenimetrove skviry na vsechny strany mluvi za vse. pak tam jso ale lozirungy i na verande, ktere zaplnuji lide z pozde veceniho busiku.

Jomson
Tak uz sem chtel napsat ze Annapurna trek v rijnu je snad jediny misto na svete v horach kde je jen porad krasne, ale dnes rano je zamraceno, a na horach ocividne snezi. Pres reku mame 7tis Nilgri tak to je nazorny priklad.no skoda budeme tu cely den trcet - vsichni odjhizdeji busy do pokary ale nam se nejhak nechce to tu opustit a pockame do zitra, snad se vycasi, alespon si po 11dnech chozeni trosku oddachneme.
Hlavni je ze mame za sebou prusmyk, protoze se zda ze ted bude nejaky den nepruchodny.....
kolem obidku se vycasilo, teda jen nad udolim tak sme vyrazili na cca 3h prochazku do pekne tibetske vesnice kousek nad jomson, nasli sme tu nejaky zavodnovaci kanal tak sme podel nej trosku vyrazili do ho, zjsitit proc v nem nic netece, nakonec sme zjistili ze tam chybi udelat uz jen nejakou hraz...pak uz nas zahnalo lehci posnezeni. v noci jsou videt hvezdy tak nadeji zivime

Trek11
Vyhledovka fajn ale smouhy se nejak zhlukuji a zda se ze dns bude asi nejhorsi pocasko. Do muktinahu uz vede silnice, jestli se tak ty polnacce da rikat takze tady uz dost turistu konci, my jeste pokracujeme dal - to je jasny :-). Ceka nas klesani jeste kilacek do udoli kali gandaki, pry nejhlubsiho udoli na svete. Ladacka krajina okolo a paradni vesnicka Kagbeni pod nami. Oteviraji se pohledy na dalsi hory ale dnes bude asi fakt podmracene. Casem se zveda v udoli povestny vitr tak koncime asi po dvaceti km v jomsonu, takovym mestecku strediskovym a pockame na zitra na lepsi pocasku. uz tu nejsou jen jeepy ale i regulerni busiky. Davama si nakonec nekolik chodu a mame pocit ze jsme dnes ani nic nedelali, nejak sme si zvykli na naslaplejsi tempicko

Trek10 Z Thorong Phedi přes sedlo Thorong la do Muktinahu

Již převedeno na GigaPlaces.com: Z Thorong Phedi doThorong High Campu a Přes průsmyk Thorong la

Trek9 Z Ledaru do Thorong Phedi a pak výlet do okolí Thorong High Campu

Rano stavame driv nez normalne uz v 6 chceme vyrazit abysme dali sedlo uz odtud. Juan je ale nejaky rozsekany je mu spatne, tak to vypada ze sotva dojdem do Thorung Phedi 4,5tis. Vyrazim tedy napred nechavam uz v totalne vyprazndenym BC krosnu a vracim se pro tu Juanovu. Ten se nakonec taky nejak doplizi. Menime plany. Juna ma nakazany odpocinek a ja se vyrazim podivat do High Campu.
Již převedeno na GigaPlaces.com: Výlet pod Syagang
a Vyhlídka nad Thorong High Campem

Trek8
Rano nas ceka dalsi streka, chcem dojit az do thorung phedi pod zasadni prusmyk tohoto treku. Cesta zpet pres sutaky je nejaka pohodovejsi. Pak jdeme zkatkou pres Upper Kansar, chvili to vypada ze najit cestu bude trosku orisek ale drzime se stopy nejaky galusky a jdeme dobre na super ostroh nad udolim s paradnimi vyhledy na vsechny smery. Nejaky podnikavy holky tu maji stan a uvari nem nejaky dlabanec. To ze musime sejhit 300vyskovych dolu je jedina nevyhoda tehle zkratky. Utahany dochazime do Yak Kharky kde jsou nejaky bakery a pokracujeme dal, zjiostujeme ze dotahnout to do Thorung Pedi nedavame, jednak se vecerne zatahuje, pada zima, ale taky uz sme proste tuhy. Koncime v Ledaru 4200 a po chvili spadne par vlocek takze spravny rozhodnuti

Trek7
Rano paradne, jak jinak, tak frcime smer Tilicho. Horni cesta je zavrena tak jdeme spodni ktera je taky trosku dangerous, krosime prudke sutove svahy a ricni dno dveste metro pod nami nabizi uzasnou skluzavku. Konecne to mame za sebou a prichazime do Tilicho BC 4150, kde se ubytovavame a jeste vyrazime k jezeru. Je to klikaticemi do svahu ale paradni vyhledy naprosto motivuji. Sme jako na dosah Gangapurny, velke bariere i dalsimu hrebenu ktery spada do jezera. Konecne sme tu, poprve v 5tis. Bohuzel uz 15:30 je pozde jezero primo sousedi s ledovci toho 6tis hrebenu a ten ho uz ted skoro cely stiny. Pada taky pekna kosa, teplota se blizi nule tak frcime zpet. Alespon je paradni zapadovka na gangapurne. Do kempu prichazime docela rozsekany a ztuhly jako posledni turisti.

Trek6
Rano jsou nejaky mracna ale bud niz v udoli nebo vis, takze nam to ani nevadi. Jdeme do gompy nad emstem, kde prochazime obradem abysme meli stesti pri prechodu Thorung la. Nejdriv nam stary mnich da snurku kolem krku a pak i nejakou budhistickou knihu na hlavu. dostane donation a vsichni sme spokojeny. Pak vyrazime an druhou stranu udoli a davame dalsich 400vyskovych do druheho kopce na jezirkem s ledovce Gangapurny. Nakonec jeste davame trecik do vesnic Kansar 3700 odkud se vyrazi smer jezero Tilicho, docela narocny bocni vyletik. Je to tu dost opusteny ale hotylek nachazime v pohode. Potkavame i anglicany, kteri chteli taky na tu turu smer sedlo a rikali ze proto chodi s guidem protoze se vzdycky ztrati - no ztratili se i snim :-))

Trek5
Zase stavame brzo abysme koukli na vychodovku. V podstate nas den zacina po 5 kdy se zvolna budime a kolem 7 vecerni zalizame spat,aby sme se zregenerovali - zbytek na nohach. Poprve se delaji na obloze nejake smouhy a z nich mraky, tak jdeme jen tak aklimatizacne do kopce a zjistujeme ze v 4,2tis mrakz konci a my mame himalajskou inverzi - parada. Nakonec se vyskrabame az do 4,5tis a kochame se. Nas cil ale nedavame, dosla voda - necekali sme ze nad mraky bude takovy vedro a litr vody na osobu na nekolikahodinovou turu neni mnoho. Mraky se navic rozpusitli a je zase paradne. Davame obidek v nasem hotylku a pokracujeme do Manangu. Po ceste jeste jedna super vesnice s tibetskymi domky a peknou gompou. V Managu 3500 je prekvapive hodne turistu a hotylky obsazeny, tak se chytame az v takovym svabiku. Susim si rucnik bohuzel kousek od kominu tak me nasmradl spalenyma jacincema. Taky vecer mame pocit ze je v cimre vic smradu s jacincu nez kysliku.

Trek4:
Vyhled na hory mame primo z domku, ostatni turisti musi pekne do kopecka. Vychodovka ale neni uplne super kvuli postaveni hory. Vyrazime horni cestou kudy hcodi vetsinou jen nezavisli turisti, cestovkari radsi hcodi spodem, kde je to jednodusi. Prichazime do prvni vesnicky - po radne davce klikatic - a pri snidani cekame na zbytek. Ty mezitim zmenili plany a chteji rovnou do Manangu, tak se def.trhame, protoze chceme projit i nejake bocni vyletiky a trosk use tu akliamtozovat. Z vesnicky tedy stoupame k chortenu, uz pres 4tis a uzivame si paradni vyhledy. Pote pokracujeme do vesnicky Ngaval 3700 kde se usidlujeme a jdeme jeste zdolat jeden vyhledovy kopec 4,2tis..to uz sme trosku znaveny ale alespon vidime kudy vede akliamtizacni cesta do sedla a vybirame si spis hrebenovku nad ni, ktera se jevi zajiamvejsi

Trek3:
Z kopce ani moc nesestupujeme takze ta vrchni cesta byla vlastne dost v pohode a po case se kochame prvnimi poradnymi vyhledy na Annapurnu2, ktera nas bude oblazovat jeste nekolik dnu. Koncime v Upper Pisangu 3300 ktery je ale plny turistu a uz se nam nechce klesat dolu do spodni casti bez vyhledu, tak kazdy hledame jak muzeme kam se vejdeme. My s juanem dopadame nejlepe zzeli se nas mnichovi a spime v rozestavenem domecku u gompy, parada.

Trek2: Dnes to je prevazne o kanonu a skalach. Mijime par protejsich kteri se vracaji z manaslu treku, kazdopadne me prijde ze je tu strasne malo lidi oproti tomu co kazdej pise. Vecer je prvni krizovka chceme dojit jeste do dalsi vesnice ale spodni cesta je srzena tak stoupame poradnej krpal na uroven tater 2600 :-) tady je uz poprve vecer lehce ikosa. Sedime na strese hotelu a koukame jak se nad manaslu honi vecerni mrakz. Najednou se otevre oko bozi a z mraku trci nasvicena cela hora, parada

Trek1: start je v 850metrech nad morech takze kdyz vyjde slunicko je poradne peklo, trasa paradni, supoer ryzove terasy, zvlast na prvnim kopci v Bahahunde, stale jen kolem 1200m. Jdeme v podstate od rana do vecera aby sme si nasli lonely planet rozpis a meli vic casu ve vyskach. Sledujeme budovani silnice v protejsim svahu a je to vazne death road. Pri obede nechavam teplomer na slunicku a ukazuje 55stupnu, to je co rici, jak tu probiha rijen

Trek0: Totalne tuhy nas bus vysazuje na miste urceni a my jeste hodinku kracime do Nadi, kde se ubytovavame v lodgi pro 4 lidi, pani vari na ohnisti vedle, proste romantika

Kathmandu-Bulbule: Brzo rano frcime na busikoviste a nejspis prvnim busem vyrazime smer Bhulbule coz je vesnicka par km za Besi Saharem odkud se vyrazelo kdysy. Cesta paradni , vyhledy na manaslu ale sem jak skrcenec a ani mistni vedle me nesedi moc radi, prootze jim nechavam tak pulku sedadla, takze se u me vystrida za tech par hodin slusna radka lidi...

Potreti v Kathmandu

Do Delhi tradicne zabaleneho do sediveho smogu vlhka priletame na cas a lehce spechame abysme byli prvni v tranzitu a mohli si vybirat na let do Kathmandu mista u okna na leve strane - bliz Himalajum. Dari se a jsme radi nejen za to okynko. Indicky urednicky siml pracuje tradicne pomalu a za chvili je za nami neskutecna fronta. Jinak sme v novem terminalu cislo 3 a ten je mnohem prijemejsi nez stary barak ktery me indie privitala poprve. Napechovany v letadle nizkonakladoveho bratricka Jet Lite mirime pres nedozirna policka k horam.
8smy jsou samo jak na potvoru dost pod mraky, ale par vrcholku co se nad ne tyci vidime. Kolem Kathmandu prelitame tradicni zelene kopce s ryzovimi policky. Tradicni dlouha fronta na viza lehce unavuje ale da se - hned prvni pohled na pasy odhaluji muj batuzek a i Gabca ho hned nachazi, pouze Juan je nejak bezradny. Snad se historie nebude opakovat. Strachame tam snad pul hodiny a furt nic, tak uz pomalu vzplnujeme formular na ztratu batohu, kdyz se nastesti objevuje - nejspis priletel az s jinym letadlem :-) no oddechli sme si. Tak jdem na taxiky - vim ze sme posledne usmlouvali 400R (100Kc) za jizdu do centra tak 800R od nahanecu nas nechavaji klidne. Nakonec se stejne i za tech 400R strhne pomalu bytka takze asi se da jit jeste nize :-)
Ubytovavame se v doporucenem hotelu Potalu, ale pak zjistujeme ze tu asi velky klid nebude, vedle je totiz diskarna. A zrovna ted kdyz pisu se tu skoro klepou zdi :-)
Vyrazime na klasickou prohlidku centra a uzivame si pohodoveho pocaska co tu panuje. jinak je to tu samy cech, tradicne. Zitra sme si dali kruteho budicka na 5:45 s casovym posunem vlastne 2:00 rano a zkusime odjet prvnim busem do Besi Saharu a trebas jeste neco i popojit......

Pres Milano smer Indie

V praci tradicni predcestovni hektika ale nakonec se na letiste dostavam "uz" 55 minut pred odletem, stejne mame zpozdeni. Let nakonec super - za brenerem konci mracna fronty a muzeme se kochat krasnymi vyhledy na italske kopce pod zapadovkym sluncem. Pak jeste krasna jezera nad Milanem a zacatek italske placky. Po ceste tradicni CSA gambacek :-) V milanu nejake 2,5 hodky na prestup tak alespon prectu noviny a otestuju letistni pizzu.
S Jetem letim poprve ale je to v podstate takova obdoba Air Indie. Veca dobra a pekne paliva a pak uz upadnuti do komatu, tak ani nechodim pro nasupy pivecka tiger :-)

Víkend v Norsku

Fotogalerie z prodlouženého víkendu v jižním Norsku. Z nízko nákladového letiště Sanderfjord Torp vyrážíme už ve tmě najít první auto nocleh plácek. Ráno pokračujeme směr pohoří Haukelifjell. Tunely objíždíme po starých silničkách s pěknými výhledy. Dále míjíme řadu pěkných vodopádů a dřevěných kostelíků. Druhou noc spíme až u Sognefjordu. Další den nás čeká přejezd pohoří Jotunheimen. Počasí je mrzké takže na žádné túry po horách to není. Odpoledne se naštěstí vyčasuje, zrovna když přijíždíme ke krásnému Geirangerfjordu. Podvečer trávíme menším výšlapem nad Trolí stěnou. Třetí a poslední noc trávíme v lesíku pod stěnou a je to nejlepší noc na celé cestě. Zpátky frčíme údolím Romsdalen. Pak odbočujeme na "luxusní" zkratku z Lesji do Vagy vedoucí pár desítek kiláčků po šotolině. Po silnici 51 míříme na jih a objíždímě Jotunheimen po jeho západní straně. Je to parádní cesta a navíc nejlepší počasí i se sluníčkem, tak teprve vidíme jak je tu na babí léto nádherně když tu výjde počasí. Po tom co jsme již to nejzajímavější viděli je už zbývající cesta na letiště docela nudná. Byl to fajn výlet ale chtělo by to rozhodně víc času i na nějaké ty výšlapy

Saykogel (3 360m) a Marzelkamm (3 147m)

Fotogalerie z podařeného víkendu v našich oblíbených Oetztálských Alpách. Z Ventu (1 890m) jsme vyrazili pohodlnou cestou k chalupě Martin Busch (2 500m) odkud jsme po ubytování vyšlápli na hřebínek Marzelkamm s parádními výhledy na Similaun a okolní ledovce. Druhý den nás čekala dlouhá túra do vedlejšího údolí přes horu Saykogel s úžasnými výhledy na nejvyšší vrcholky Oetztálských Alp. Počasí bylo až moc pěkný tak jsme umořený k autu došli až v 17 hodin.