Ráno vstáváme brzo, protože nás čeká další dlouhá etapa. Po chvíli jsme u dalšího brodu. Řeka je tu už mohutnější a nevidíme žádné zřejmé místo, kudy je to nejlepší, tak se vrhám skoro náhodně do proudu. Voda mě na jednom místě sahá skoro do půl stehen a proud je hodně silný, tak jsem rád, že mě to nestrhlo. Bez hůlek bych to asi nedal. Ivan sleduje, jak jsem téměř zmizel pod hladinou a mou cestou se mu opravdu jít nechce. Mezitím vysokou rychlostí přikvačí slečna spěchající do školy. Vykasává sukni, sundává žabky a téměř bez zastávky naprosto v pohodě přebíhá řeku. Ivan jde v jejich stopách a je na něm vidět, že je rád, že mu děvče ukázalo cestu.
Už kolem desáté je neskutečné vedro, tak je jasný, že dnešek bude asi nejúmornější. Taky jsme už na Ladakh docela nízko. Stále je ale na co koukat. Zubaté hory okolo nás neopouštějí. Taky nás čeká každodenní výstup na vyhlídkový hřbítek s chortenem. Zdá se, že na obzoru jsou už hory ohraničující údolí řeky Zanskar, do které se vlívá naše Markha. Postup údolím je únavný, zvlášť v pasážích, kde je prachu skoro po kotníky. Po tisíciletí je sem z ledovců přinášen řekou. Ivanovi ze suchého vzduchu popraskaly cévky v nose, tak se mu občas spouští krev. Poté chvíli kráčíme po pouštní pláni nad řekou a už je vidět
oáza s tea tentem. Hurá, odpočinek se šikne. Je to opravdu idylické stinné místo. Bohužel naši pohodičku, s oslíky opodál se pasoucími, narušuje příchod české cestovky, která dělá tak trochu ostudu. Zabírá celý stan, ale útratu nedělá žádnou – všichni si vytahují svoje svačiny :-). No klasika, ať žijí čeští paštikáři. Přibývá vegetace, tak občas procházíme i nízkým křovinným forestem, takže už to tu není tak malebný, jak bylo výše. Potkáváme paní s plnou bednou hovínek, tváří se spokojeně, bude čím přes zimu topit. Řeka je čím dal mohutnější, tak doufáme, že už nás nebude čekat další brod. Kolem třetí hodiny jsme už na
dosah konce naší dnešní etapy. Objevují se první domečky, nezbytná ječmenní pole ale i dokonce malý stromový háj. Odpočinek ve stínu je úžasný, ale podle GPS nám chybí ještě asi půlhodinka chůze ke kempu, tak se tu nezdržujeme zas až tak dlouho.
neděle 26. srpna 2007
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat