Kostky jsou vrženy a my poprvé v životě vyrážíme vstříc takovémuhle dobrodružství. Vzduch se tetelí v šíleném vedru, které už nějakou hodinku panuje. Je akorát 14:00 indického času, což je, jak zjišťujeme, ladackhá teplotní špička. Vůbec je tu o hodně tepleji než jsme očekávali. Jak jsem mohl na letišti říkat, že je tu pro Evropana přijatelně? Možná tak pro nějaký Araby z pouště. Ty by se tu
netáhli s báglem, ale pěkně by se vezli na velbloudu :-). Návštěva u Lotose byla super, ale dost nám narušila časový plán. Snad dojdeme do Chogda ještě za světla. Cesta, po které jdeme, je stále solidní, tak trochu litujeme, že jsme Lotosovi neřekli, aby nás ještě trochu posunul, protože tenhle úsek většina lidí absolvuje ještě s džípy. Ivan startuje GPS a ta nás nemile
překvapuje startovací kótou, jen 3 414 metrů nad mořem. To je skoro o 200 metrů níž, než jsme čekali. Tak to vypadá, že i první etapa nebude úplně nejlehčí. Záda nejsou zvyklý na takovou váhu, ale budou si muset zvyknout, ostatně nic jiného jim ani nezbude J. Stopuji čas, abychom alespoň 15-20 minut vždy v kuse šli, až pak zasloužený odpočinek. Po 45
minutách přicházíme k mostu přes říčku, jejímž údolím pozvolna stoupáme. Je tu první trošku fotogeničtější pohled, tak se tu rozhodneme dát sváču, samozřejmě, jen co se usadíme, přijíždí jeep, který nás lehce obklopí prachem. Další postup je docela úmorný, ale erozí různě vymodelovaná skaliska jsou fakt pěkná. Údolí je na některých místech docela široké na to, jak malý potůček zde teče. Pijeme jak koně, tak nás za chvíli čeká první plnění láhví a ochucování chemií. Ani nevím, jestli je dobrý, že pořád koukáme na GPS a zjišťujeme, kolik nám ještě zbývá do Shang Sumda. Nakonec tam po 3,5 hodinách přicházíme.
úterý 21. srpna 2007
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat