Déšť přestává, tak balíme své saky paky a podél řeky svištíme směr Tatchutse. Čeká nás několik kilometrů pochodu po pláni, která je opravdu moc krásná, ale pustá. Kouzlo tomu tady dodává ta řeka, bez ní by to tady bylo opravdu mrtvý. Říkám si, jestli to takhle podobně vypadá v mongolským Altaji, tak se tam budu muset taky někdy vypravit :-). Přicházíme k prvnímu mana wallu na tomhle treku. Uctivě ho obcházíme zleva, tak jak se patří. Na kamenech tu leží desky s modlitbami pokorných pastýřů. Pláň končí a nás teď už čeká o dost prudší klesání. Ještě před tím
míjíme malé jezírko, ale na koupání to rozhodně dnes není :-). Počasí dnes tak trochu straší, ale naštěstí na nás padá jen pár kapek. Říčka se mezitím pěkně zařízla a na stěnách kaňonu jsou pěkné erodované skalní věže. Přicházíme na vyhlídku odkud jsou už krásně vidět dva tea tenty – tak to už bude určitě Tatchutse. Těsně před kempem nás čeká trošku záludnější úkol. Zjišťujeme, že naše říčka byla jen vedlejší a pravá, ledovcově kalná Markha vytýká z vedlejšího údolí, kam bychom se měli zítra vydat. U kempu je soutok a ten musíme překonat. Nakonec se to daří i bez sundání bot.
pátek 24. srpna 2007
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat