Léh - Shanti Stupa (3 657m)

Ráno se stěhujeme z našeho honosného pokoje do malé prašné cimry. Cena 200 Rupií (100Kč) za pokoj mluví za vše. Ale co, na přespání to stačí. Dnes je zase krásný den – sluníčko svítí jen pár beránků křižuje oblohu. Beze spěchu vyrážíme do města. Na snídani jdeme zase do naší vyhlídkové restiky, kde si dáváme American breakfast. Pak už obcházíme cestovky ohledně výletu k jezeru Pangong. V jedné, údajně eco, mají napsáno, že další dva lidi shánějí společníky na zítra do jeepu, tak jsme docela rádi, že to nebude tak drahý a upisujeme se jim tam, aby mohli vyřídit permit, který ještě extra platíme. Pak už vyrážíme na západní periferii Changspa, kde je na malém
kopečku slavná stupa postavená Japonci.
Zjišťujeme, že Changspa je docela rozsáhlá část města se spoustou suvenýrových obchůdků a možností levného ubytování. Bydlí zde i většina turistů. Nám se však zdá, že v centru je to lepší, prostě je tam člověk blíž k dění. Potkáváme zde Izraelce se kterým jsme se viděli v Chuckskirmu. Prý se tam jeho zdravotní stav zhoršoval, tak byl rád, že sešel v pořádku dolů. Ke stupě vede docela dlouhatánské schodiště se 157 schody, takže to vypadá, že i odpočinkový den bude trošku sportovnější :-). Těsně pod stupou je ještě chrám a nějaká novostavba, která narušuje
harmonii tohoto místa. Z druhé strany i sem vede asfaltka, což pro nás není zas až tak nečekaný. Samotná stupa je moc pěkná a i výhledy od ní stojí zato. Z druhé strany vidíme zelené údolí nad Léhem jak se vlní do dálek. Severnímu obzoru dominuje skoro 6ti tisícová hora Nanga Sago. Ale ani taková výška není důvodem, aby z naší strany na ní byl krapet sněhu. Sněžná čára je tu opravdu extrémně vysoko. Jsou tu i nějací Punjábci na výletě a chtějí se semnou fotit. Nasazují mě jakousi čepici a hromadně se cvakají. Připadám si jak nějaký zvířátko a tak alespoň trochu vidím jak
se musí cítit místní, když je turisti pořád cvakají.
Jdeme se podívat i do templu, kde je taková ponurá atmosféra, ale oltářík je docela honosný. Přes malé sedýlko přelézáme na vedlejší kopeček, jak jinak než s modlitebními praporky, odkud je pěkný výhled na stupu a kopce za ní. Hlavní výhodou je, že tu nikdo není, tak se člověk může v klidu kochat pohledy a rozjímat. Tady se to opravdu pěkně relaxuje.